Jevgenij Vertlib | 7. 11. 2025 | 125 přečtení

Současná mentálně-hybridní válka vstoupila do fáze, kdy je kontrola nad mechanismem rozhodování protivníka důležitější než jakékoli územní připojovací cíle: první je nekonečně dominantní, druhé je omezeno hranicemi map. Ovladatelnost vědomím se stává hlavním předmětem působení. Vytváření umělých překážek realizace záměru a manipulace s nimi se stávají samostatným arzenálem prostředků vyjednávacího procesu. Cílem takového manévru je narušit vnitřní soudržnost protivníka, jeho schopnost komplexně vnímat situaci, přijímat rozhodnutí a jednat jako jeden celek. Ztráta vybudované koordinace mění řídící systém v soubor nekoordinovaných reakcí, kde každý úřad vysílá na své vlastní frekvenci a mezery mezi signály se stávají zranitelným místem pro plnění úkolů.