1. Zdeněk Jemelík: Srovnání kauz „Čapí hnízdo“ a „Jesenice“
2. Zdeněk Jemelík: Masochista AB

Článek Zdeněk Jemelík, Srovnání kauz „Čapí hnízdo“ a „Jesenice“ vyšel na stránkách Chamurappi 14. listopadu 2025

Srovnání kauz „Čapí hnízdo“ a „Jesenice“

(Wikimedia Commons)

Dodávám k tomu, že proti úkazu „střet zájmů“ stojí „souběh zájmů“. Podnikatel Andrej Babiš musí mít zájem na prosperitě státu, zachovávání práva a bezkorupčním prostředí, poněvadž to jsou důležité předpoklady pro zdárné podnikání Agrofertu. A Andrej Babiš jako předseda vlády musí mít zájem na prosperitě Agrofertu jako významném plátci daní a zaměstnavateli tisíců občanů. Pro zajímavost: když se Andrej Babiš stal ministrem financí, španělský oligarcha mě poučil, že španělská politická kultura by mu zabránila jít do politiky a naší politické kultuře se podivoval.

Stojí za zmínku, že klišé „střet zájmů“ vytlačilo do pozadí zájem o kauzu „Čapí hnízdo“, o které se ještě před pár dny mluvilo jako o jedné z překážek pro dostupnost úřadu předsedy vlády pro Andreje Babiše. Pouze Eric Best považoval za vhodné ji zmínit na dnešním Final Word a dokonce soudí, že by se politik mohl dostat do vězení. Je to pochopitelné: jednání o vydání Andreje Babiše k trestnímu řízení, ani další kolo soudního řízení letos neproběhne, takže v  tuto chvíli pro posuzování jeho způsobilosti být předsedou vlády je „Čapák“ nepoužitelný.

I „Čapák“ je vlastně pouhé klišé, protože veřejnost kauzu  neprávem vnímá pouze jako trestní stíhání Andreje Babiše, ač ve skutečnosti je v ní vedlejší postavou. A skutkovou podstatu případu zná málokdo. Psal jsem o něm opakovaně a zastávám názor, že odpovědnost za vydání dotace měli nést odborně kvalifikovaní státní úředníci, odpovědní za nakládání se státními prostředky, pokud žadatelka skutečně neměla nárok dotaci získat. Každý může přece žádat o cokoli, ale o vyhovění žádosti sám nerozhoduje. A k podstrčení klamavých informací obž. Janou Nagyovou nedošlo.  Poukazuji i na to, že dotace posloužila jako malý příspěvek na miliardové investiční náklady vybudování resortu Čapí hnízdo a nástupnická společnost Imoba ji státu vrátila, takže mu  nakonec nevznikla škoda. Mimo to o jejím poskytnutí rozhodli lidé, kteří to „měli v popisu práce“ a měli přiměřené odborné vzdělání. Skutečnost, že policisté a  státní zástupci, o jejichž odborné způsobilosti pro posuzování ekonomických záležitostí nic nevím, vidí vydání dotace úplně jinak, stojí za zamyšlení.

Můj názor ovšem nemusí být správný. Doporučuji jeho srovnání s vyjádřením opět prof. Jiřího Chýly na Neviditelném psu ze dne 25. června 2025 v článku „ Čapák jede dál a my s ním“.

Mnohaleté pronásledování Andreje Babiše na takovém chatrném základě považuji za špatné vysvědčení o stavu českého trestního řízení, a to navzdory skutečnosti, že pan obžalovaný se chová jako můj osobní nepřítel. Pokud někdo „požehná“ rozhodnutí dostat někoho do tepláků, je těžké se tomu ubránit. Zažil jsem i jiné takové případy. Je to o to horší, že v jiných případech příslušné orgány brání průchodu spravedlnosti a je obtížné přimět je ke změně chování.

Jako příklad uvádím kauzu „Jesenice“, v které jde o brutální vydírání zlínských podnikatelů bratrů Lebánkových  a o počáteční nezpůsobilosti  a konečné neochotě příslušných orgánů postavit před soud osm nepotrestaných zločinců.  Na základě vlastních poznatků jsem napsal řadu článků, vydaných porůznu, ale soustředěných na mém blogu. Jde o seriál „Škůdci pod záštitou státu 1-6“ a zejména o článek „Státní kruhová obrana zločinců je neprolomitelná“  z 9.10.2025,v  němž jsem čerpal ze soudního protokolu o výpovědi zadavatele vydírání. Kolem pachatelů se utvořil obranný kruh s cílem zajistit jim beztrestnost. Některé prvky rozhodování úřadů jsou neuvěřitelné. Tak notář, který ověřil násilím vynucené podpisy poškozených na listinách jim neznámého obsahu, prý neporušil zákon. Ale právě díky jeho jednání se zadavatel vydírání dostal k výnosu 120 mil. Kč, tedy k mnohem větší částce, než je dotace v „Čapáku“. Nepochopitelná je i taktika vyšetřovatele, kterému se podařilo zjistit totožnost policisty „kamaráda Franty“, jenž sestavil komando čtyř zakuklenců, kteří se dopouštěli násilí na poškozených. Od jara r.2021 neprovedl žádný pokus přimět jej, aby udal totožnost zakuklenců. K podání vysvětlení byl předvolán jako poslední až v červnu r.2024. A při výslechu vše statečně zapřel a o následné zpochybnění jeho výpovědi se nikdo nepokusil. Následovalo odložení případu.

Případ byl odložen s tím, že podezřelým nebylo prokázáno trestné jednání. Rozhodnutí policejního orgánu „posvětili“ státní zástupci všech stupňů. Všechny pokusy o prolomení kruhové obrany kolem osmi zločinců byly zatím marné.

Rozdíly mezi kauzou „Čapí hnízdo“ a „Jesenice“ jsou nepřehlédnutelné. Za vlády  Petra Fialy nikoho nezaujaly a mám obavy, že výměna vlád v tomto ohledu změnu nepřinese. Nikomu nevadí, že odškodňování obětí justičních přehmatů zatěžuje státní rozpočet desítkami milionů Kč. A původci přehmatů za ně nenesou odpovědnost. Nezávislost je přece právo vyrábět občas beztrestně zmetky.

Prameny:

1. Jiří Chýla, Babiš: je opravdu ve střetu zájmů?, Neviditelný Pes 13.11.2025
2. Final Word 13.11.2025
3. Jiří Chýla, Čapák jede dál a my s ním, Neviditelný pes 25.6.2025
4. Můj blog jemelikzdenek.cz

Zpět na obsah

Článek MASOCHISTA AB publikoval Zdeněk Jemelík na svím blogu 19. listopadu 2025

Masochista AB

Podezírám ho, že je masochista, jemuž nevadí či dokonce činí potěšení smršť nenávisti vůči jeho osobě. Svoláním mimořádné schůze Poslanecké sněmovny na den 27. listopadu 2025 mu poslanci připravili příležitost navíc k přijetí další dávky projevů nevole. S pobavením si představuji, co by  se stalo, kdyby ho právě v ten den skosila chřipka.

Přemýšlím, zda překonávání odporu potřebuje ke své osobní spokojenosti. Je to výkonný, pracovitý, úspěšný muž: vybudoval obrovskou firmu, které se daří, a stvořil politické hnutí, jehož vliv na život občanů České republiky je významný, ať už je ve vládě nebo v opozici. Dosáhl ve zdraví věku, v němž má přirozený nárok, aby v klidu sklízel výsledky celoživotní práce. Je doživotně hmotně zabezpečený, stejně jako jeho rodina. Určitě by mohl užívat krás života libovolným příjemným způsobem, dokud je ještě způsobilý se z nich těšit. Čas, který má před sebou, není neomezený, měl by jej proto využít co nejpříjemněji. Přesto dává přednost neustávajícím pranicím, v nichž rány přijímá i rozdává.

Klišé o střetu zájmů je typickým příkladem platnosti přísloví „kdo chce psa bít, hůl si najde“. Jeho uživatelé křičí, že je třeba AB znemožnit, aby svého postavení využil k obohacení na úkor státu. Napadaný se ke mně chová nepřátelsky, ale přesto nemohu potlačit přesvědčení, získané na základě osobní zkušenosti z jednání s ním mimo sféru politiky, že rozruch kvůli možnému střetu zájmů je nesmyslný. Nemá-li možnost předvádět se před voliči, je příjemný společník, způsobilý věcného jednání. V žádném případě se nejedná o primitiva, který bude svého postavení nízce zneužívat k  obohacení. Ostatně  ani nepotřebuje, aby navyšoval majetek nekalým způsobem, protože další zmnožování vytvořeného bohatství za cenu ztráty cti by nedávalo smysl.

Není mi ostatně jasné, k jakým úkonům ve prospěch Agrofertu by ho vybavila pravomoc předsedy vlády. Spíše by je mohli činit někteří ministři, ale o nutnosti jejich vyloučení ze hry kvůli blízkosti k oligarchovi není řeč. Připouštím ale, že „příležitost dělá zloděje“, proto považuji za účelné zřídit nezávislý orgán, jenž by dohlížel, aby se Agrofertu nedostávalo zvýhodnění proti ostatním firmám. Na rozdíl od pokřikování o nebezpečí střetu zájmů by to bylo věcné opatření.

Jsem ale příslušníkem jiné generace, než AB. Zažil jsem dvě okupace. Nemám proto pochopení pro ruskou agresi proti Ukrajině. Změna zahraničněpolitické orientace České republiky vládou Andreje Babiše  proti jejímu pojetí  Fialovou vládou by mi proto byla silně proti mysli. A tuším, že v tomto ohledu má prezident republiky stejné starosti.

Zpět na obsah

Ing. Zdeněk Jemelík (*1935) promoval v roce 1958 na Agronomické fakultě a 35 let působil v resortu zemědělství a výživy. Od roku 1989 byl ředitelem sekretariátu Federálního ministra zemědělství a výživy ve Vládě národního porozumění a od roku 1990 vedoucím sekretariátu náměstka, řídícího petrochemickou výrobu a zemědělství na Federálním ministerstvu hospodářství. V roce 1990 odjel do Španělska studovat zahraniční obchod, odkud prostřednictvím své společnosti Hisparga dovážel potravinářské výrobky. Již téměř 20 let se věnuje sledování trestních procesů, u nichž je podezření, že nejsou férové. Sledoval medializované kauzy, např. od r. 2013 provází její trestní kalvárií bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, ale většinou se zabývá lidmi, které nikdo nezná a nepodporuje. Nemá právnické vzdělání, na což upozorňuje. Působil řadu let ve spolku Šalamoun, v listopadu 2017 založil spolek Chamurappi z. s. V roce 2020 vydal knihu Škůdci v taláru a v roce 2023 její druhý díl.