Saudská Arábie, Jemen a Izrael, září 2026

Obsah:

  1. Tina Ghazimorad: Proč Saúdská Arábie nedokázala porazit Hútíy – a nyní by mohla být znovu zatažena do války
  2. Palestine Chronicle: Tajná schůzka CENTCOMu svedla dohromady izraelské a arabské vojenské velitele
  3. Robert Inlakesh: Širší souvislosti: Proč Izrael podporuje válku Saúdské Arábie proti Jemenu
  4. Farhad Ibragimov: Saúdská Arábie se blíží bodu, odkud není návratu – a Izrael na to čeká
  5. Kyle Anzalone: Pákistán „splní svou povinnost“ vůči Saúdské Arábii

Ne válce! Ne naším jménem!

O B S A H:

  1. Aeronet: Babiš a Fico během jediného dne spustili poplach, že Evropa a celý svět kráčí k branám pekla …
  2. Gabriela Rothmayerová: Nie vojne! Nie v našom mene!
  3. Lubomír Zaorálek: Slyšeli jste nejnovější kázání amerického velvyslance? Prý dáváme málo na zbraně!!

Evropa jde do války

Obsah:

  1. Alexandr Štorm: Zbraň visí na zdi: proč válka mezi Ruskem a NATO začne do roku 2030
  2. Andrew Korybko: Arktická fronta „Sanitárního kordonu“ je pro Rusko nejhrozivější
  3. Russia Today: NATO 3.0 pochoduje do Kodaně
  4. Andrew Korybko: Obranné plány Von der Leyen vedou Evropu do války s Ruskem
  5. Andrew Korybko: Polsko je klíčem k odvrácení války EU proti Rusku

Umělá inteligence a válka

Obsah:

  1. Nate Bear: Jak Palantir proměnil Ukrajince v laboratorní krysy (a pomohl zničit Ukrajinu)
  2. Tyler Durden: Omylem 3. světova válka? Umělá inteligence halucinovala
  3. Caitlin Johnston: Skutečným nebezpečím AI je, že ji řídí váleční štváči

Izrael, září 2026

Obsah:

  1. Steven Sahiounie: Velká Británie a dalších 12 západních zemí uvalily na Izrael sankce: Začala pro Palestinu nová éra?
  2. Mike Whitney: Zničující zpráva potvrzuje, že Bibi byl ohledně 7. října varován
  3. Kamran Yeganegi: Exodus, který si Izrael nemůže dovolit

Palestina, 18. září 2026

O b s a h:

  1. Přemysl Janýr: Palestina, 18. září 2026
  2. Emma Graham-Harrison: Dobrý začátek: Významní Izraelci vítají britské sankce proti nelegálním osadám
  3. Al Jazeera: Izraelský film o Gaze sklidil na premiéře v Benátkách 25minutové ovace
  4. Middle East Monitor: Izraelský ministr kultury usiluje o odebrání občanství režisérům filmu „NAZA“
  5. The Dissident: Redakční rada Haaretzu uznává: Izraelským „konsensem“ je genocida
  6. B’Tselem: Projekt Eliminace
  7. Braňo Ondruš: Židovská organizácia: Izrael systematicky likviduje Palestínčanov na Západnom brehu Jordánu

Průvod slepců míří do katastrofy

V Evropě je obzvláště znepokojivá rychle postupující masivní eskalace zástupné války, kterou NATO vede proti Rusku na Ukrajině. Na Blízkém východě také pozorujeme prudký nárůst napětí, který vede k rozšiřující se válce mezi USA a Íránem, do které se zapojuje stále více zemí.

Jako Poláci, kteří obývají region uprostřed Evropy, bychom měli eskalaci mezi NATO a Ruskem vnímat jako skutečnou noční můru. Když nasloucháme předním západním politikům, ukazuje se, že všichni milují válku, zatímco jen málokdo má zájem o mír. Dokonce i diplomaté – a to je děsivé – místo toho, aby intenzivně pracovali na zastavení tohoto šílenství smrti za našimi východními hranicemi, jako by jen přilévali olej do ohně. Akademickým příkladem tohoto typu postoje v Evropě je šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas, zatímco zde je to stejný ubožák v osobě polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského.

Generál Mladić, Srebrenica a lži

Včera (7. 9. 2026) byl v Srbsku slavnostně pohřben generál Ratko Mladić, který zemřel v žaláři již dávno rozpuštěného Mazinárodního soudu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který jej odsoudil k doživotnímu trestu. Důvodem byla prý jeho vina na údajné genocidě“ tzv. Bosňáků v Bosně a Hercegovině. Článek, který mi otiskly Britské listy ve dnech těsně po jeho předání soudu v Haagu v roce 2011, zveřejňuji po letech bez jediné úpravy či opravy. Je dobré si připomenout ohavnou politiku států NATO, podílejících se na rozbití Jugoslávie, zakládajícího státu OSN, který neohrožoval žádného ze svých sousedů a který za svou neutralitu a pomoc 3. světu v osvobozovacím boji musel přinést daň největší. Etnické rozeštvání probuzeným ustašovským a albánským nacizmem a muslimským džihádem za patronace a vydatné pomoci sjednoceného Německa, Spojených států, Francie a dalších zemí NATO. Svoje si „smočil“ i „náš“ Václav Havel.

Nemá smysl psát dál…

Vždy první sobotu v září se sejdou a sjedou zdaleka široka, kam je osud zavál… Přijeli na chorvatské hody – kiritof.  Procházejí obcí, vzpomínají, připomínají si minulost a tu si my, tuzemští Češi a Moravané nemůžeme dát za rámeček.

My jsme totiž po pětačtyřicátém většinu svých spoluobčanů, moravských Chorvatů odsunuli, lépe řečeno vyhnali. Krom německých a rakouských občanů, kteří museli odejít hned v roce 1945, byli tehdy odsunuti zejména Chorvaté, kteří sloužili ve wehrmachtu. V třicátém osmém se Jevišovka a další jižní pohraničí octlo v Sudetech a moravští Chorvaté dostali, ač nežádali, německou státní příslušnost. Tato etapa odsunu německého a chorvatského obyvatelstva skončila v roce 1947. To Rada Zemského národního výboru v Brně vydala příkaz mikulovskému okresnímu národnímu výboru, aby zkonfiskoval usedlosti 65 chorvatských majitelů ve Frélichově, dnes Jevišovce, stejného počtu v Novém Přerov a několika dalších v Dobrém Poli. Dopustili se prý kolaborace, ať skutečné nebo domnělé; tím měla být otázka konfiskací v chorvatských obcích vyřešena, píše historik Zdeněk Víšek.

Vyvrácený mýtus vojenské nadřazenosti USA

Porážky Západu ve válkách 21. století byly částečně způsobeny tím, že političtí a vojenští vůdci USA a NATO nechápou rovnováhu sil. Základem rovnováhy sil jsou průmyslová kapacita, energie a schopnost země strategicky myslet a jednat. Při posuzování rovnováhy sil v konkrétním geopolitickém kontextu je však třeba zvážit také vojenskou užitečnost a politickou nasaditelnost vlastních sil. Nedávný operační vývoj ve válkách mezi NATO a Ruskem a USA a Íránem ukazuje, že jelikož USA a NATO již nejsou schopny s jistotou zajistit si vzdušnou převahu a kontrolu nad mořem, jejich schopnost úspěšně projektovat moc ve světě je nyní výrazně snížena. Následné důsledky pro strukturu sil jsou hluboké a je nepravděpodobné, že by se tato situace výrazně změnila za méně než 10 let.

Nebezpečná evropská iluze o válce s Ruskem

Lipský incident odhalil něco znepokojivějšího než samotný incident: sebevědomí, s nímž se zdá, že německé a evropské úřady přistupují k možnosti přímé konfrontace s Ruskem.

Zatímco německé a evropské úřady veřejně obviňují Rusko z „hybridních útoků“ v rámci směšně nacvičeného představení, každému pozornému pozorovateli se zdá jasné, že Evropané jsou zcela odtrženi od reality.

Ústřední otázka leží jinde: co by se stalo, kdyby se Rusko skutečně rozhodlo na Německo zaútočit?

Indie a Biškek

Obsah:

  1. Russia Today: Lavrov: Západ se snaží zatáhnout Indii do „her“ proti Číně
  2. Peter Juza: Na pár dní hlavné mesto sveta – Biškek
  3. Larry C. Johnson: Biškekská deklarace: Co podepsala ŠOS a proč je důležité, že v ní figuruje Indie

Palestina, 11. září 2026

Obsah:

  1. Přemysl Janýr: Palestina, 11. září 2026
  2. Dave DeCamp: Izraelský ministr obrany prohlásil, že etnické čistky jsou jediným „skutečným řešením“ pro Gazu
  3. Muhammad Hamid ad-Din: „Jsme vtahováni do války, kterou nechceme bojovat“: Kolik Jordánsko stojí spojenectví s Washingtonem
  4. Felicitas Rabe: Represe proti „Židovskému hlasu“ v Německu

Kacířsky o dvou rozsudcích a vezír Babiš

První zářijový týden byl bohatý na zajímavá soudní rozhodnutí. Čtenář Neviditelného psa stočil v diskusi mou pozornost k jásání Tomia Okamury nad rozsudkem ve prospěch SPD. Ale protože vše souvisí se vším, odtud byl jen krůček k problematice působení bývalých komunistů v orgánech demokratického státu.

Proč Čína neodřízne Ukrajinu od prodeje dronů?

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se koncem minulého měsíce v článku o tom, jak „ukrajinská válka s drony odhaluje nepříjemnou závislost Ukrajiny na Číně, zmínilo o letním vyplacení první miliardy eur Ukrajině na nákup dronů z celkem 6 miliard eur slíbených na tento program. Upozornilo na výjimku, která Ukrajině umožňuje nakupovat z těchto prostředků čínské díly, a proto tehdy politicky nekorektní konstatování, že „EU plánuje platit Číně za to, aby pomohla Ukrajině zabíjet Rusy“.

Geopolitická past: Strukturální pobídky prodlužující válku na Ukrajině

V době, kdy válka na Ukrajině vstupuje do další fáze, mezinárodní pozorovatelé nadále hledají náznaky diplomatického východiska nebo dohody vyjednané cestou jednání. Důkladná analýza souvisejících politických, zpravodajských a strategických souvislostí však naznačuje, že je velmi nepravděpodobné, že by konflikt v blízké budoucnosti skončil. Prodlužování války není pouze důsledkem patové situace na bojišti, ale výsledkem složité sítě imperativů přežití, dominance zpravodajských služeb a neúprosné strategické účelnosti.
Z tohoto pohledu pokračování konfliktu slouží bezprostředním zájmům klíčových zúčastněných aktérů a vytváří tak samoudržující se cyklus, který brání mírovému řešení.

Páně prezidentův pohled na sebe sama

Od 21.srpna již uběhlo pár dní, takže intenzita pochybností o vhodnosti vystoupení bývalého komunisty Petra Pavla před budovou Českého rozhlasu poněkud ochabla a nesmazala příznivé dojmy z jeho rozhovoru s Terezií Tománkovou v Partii dne 30. srpna 2026. Pan prezident opět prokázal vysokou intelektuální úroveň a rozumnost pohledu na většinu problémů, na něž přišla řeč. Nevolil jsem ho, ale uznávám, že upírat mu nárok na druhý mandát je přímo scestné, zvlášť s ohledem na skutečnost, že by byl prvním prezidentem, jenž by musel skončit po prvním zvolení. Jeho hodnota jako případného uchazeče o znovuzvolení je zvlášť vysoká také proto, že je důsledným obhájcem politiky podpory napadené Ukrajiny Českou republikou jako loajální součástí NATO.

Kráčí Ukrajina kvůli západním iluzím od vítězství ke zhroucení?

Obsah:

  1. Michael von der Schulenburg: Kráčí Ukrajina kvůli západním iluzím od vítězství ke zhroucení?
  2. VIPS: Nebezpečné řeči o Putinově „porážce“ na Ukrajině
  3. Peter Hänseler: Proč Rusko vítězí
  4. Javier Villamor Cantera: Rusko po neúspěšných jednáních s CIA zintenzivňuje kampaň na Ukrajině
  5. Blogger Billmon: Jak 40denní ukrajinská kampaň ovlivnila Rusko

Incident v Lipsku má všechny znaky útoku pod falešnou vlajkou

Bylo to provedeno s cílem ospravedlnit přechod německé ekonomiky na válečné podmínky, odvést pozornost od výsledných problémů a legitimizovat budoucí vážnou eskalaci proti Rusku.

Zatímco by skeptici mohli kroutit hlavou, incident v Lipsku má všechny znaky útoku pod falešnou vlajkou. Německo jím v první řadě naznačuje komiksovou neschopnost Ruska. Veřejnost má věřit, že nejzkušenější operátoři dronů na světě, kteří byli pověřeni úkolem, který by byl nejsenzačnějším útokem hybridní války na NATO v historii, ponechali dron na letištní ploše, měli smůlu, když další po nárazu do přistávajícího nákladního letadla nevybuchl, a další zapomněli nedaleko. Tomu se těžko věří.

He did it his way / Udělal to po svém

Obrysy multipolarity se začaly rýsovat před asi 25 lety, kdy „unipolární éra“ začala postupně praskat a chýlit ke konci. V devadesátých letech byl svět naprosto unipolární, načež se Západ pokusil tuto hegemonii upevnit. Nejprve čelil výzvě ze strany radikálního islámu – to byl jakýsi falešný start –, a poté utrpěl vážné rány v důsledku oživení Ruska a prudkého růstu Číny. Rusko nejenže se své suverenity nevzdalo, ale pod Putinovým vedením ji dokonce posílilo, zatímco Si Ťin-pching využil integraci do globálního systému k upevnění čínské suverenity a vytvořil tak druhý a třetí pól.

Boj Íránu dokazuje, že i v islámském světě je možné vytvořit samostatný civilizační pól – to je již čtvrtý opěrný bod. Indie, přestože formálně není protivníkem USA, kolosálně posílila své pozice v demografii a ekonomice. K tomu směřují i Latinská Amerika a Afrika. To znamená, že směřování k multipolaritě je v plném proudu. Ukázalo se však, že tato cesta je neuvěřitelně obtížná, protože Západ se kategoricky odmítá vzdát svých pozic. Svět nemůže být zároveň unipolární i multipolární – zde je možná pouze jedna varianta.

Palestina, 4. září 2026

Obsah:

  1. Přemysl Janýr: Palestina, 4. září 2026
  2. Robert Inlakesh: Izraelský terorismus graduje, protože západní představitelé jsou zbabělci a pokrytci
  3. Nate Bear: Proč se Izrael může chlubit vraždami západních humanitárních pracovníků
  4. Čestmír Strakatý, Břetislav Tureček: V Izraeli dnes vládne rasistická povaha, s demokracií to nemá nic společného

Plyn, deportace a mlčení. Kde jsou politici, když se mladým Romům vyhrožuje vyhlazováním?

Když ukrajinské holčičce ve škole nadávaly děti, prezident si ji pozval na Hrad. Bylo to správné a důležité gesto. Teď někdo mladým romským studentům veřejně píše o plynu, deportacích a vyvražďování a politici, kteří se jinak rádi hlásí k ochraně slabších a k boji proti nenávisti, mlčí. A mlčí politici vládní i ti opoziční!

Mladí Romové, kteří se sjeli na setkání BARUVAS, dělají přesně to, co po nich společnost celá léta chce. Učí se, studují na středních i vysokých školách a pracují na své budoucnosti. Jenže místo uznání se na ně na internetu sesypala vlna té nejhorší nenávisti. V komentářích se objevují narážky na plyn, deportace a otevřené výhrůžky, že je jen otázkou času, kdy je někdo začne vyvražďovat.

Rumunská krize demokratické legitimity

Vláda premiéra Ilie Bolojana, která se přikláněla k Bruselu, byla 5. května svržena. Rozsah porážky odhalil nedostatek legitimity vlády a ukázal, jak rychle se bariéra kolem rumunské nacionalistické opozice začala rozpadat.

Rumunská probíhající politická krize vstupuje do kritickější fáze s kolapsem vlády, nevyřešeným bojem o prezidentský úřad a rostoucí konzervativně-nacionalistickou výzvou politickému řádu, který zemi po léta dominuje.

Rusko a Írán hrají druhé housle

Hraní druhých houslí v naší situaci je hra na vítězství. Mimochodem, Írán hraje také druhořadé housle. Tato strategie se projevuje tím, že dáváme nepříteli možnost otevřít Pandořiny skříňky a my do ní hodíme protitankovou minu. Zasáhli naše nákladní lodě v Azovském a Černém moři a my jsme reagovali uzavřením námořních bran Ukrajiny.

O tom hovořili v rozhovoru pro Ukraina.ru se spolupředsedou Klubu národní jednoty a členem Rady pro zahraniční a obrannou politiku Alexandrem Kazakovem Alexandr Porunov a Denis Rudometov.

Darja Dugina. Platónova jeskyně iluzí, ze které utekla za poznáním

Zapojením širokého spektra filozofických, teologických, sociologických a literárních perspektiv Dugina ukazuje, že rozhodnutí rozluštit iluze naší „reality“ a postavit se jim je pouze začátkem intelektuální, existenciální, duchovní a politické cesty, kterou se různí myslitelé, od starověku po modernu, odvážili podniknout.
Filosofická tzv. hermeneutická čočka a způsob života, „Eschatologický optimismus“ je orientace, které inspiruje člověka k tomu, aby se odvážil poznávat, žít a zemřít pro vyšší principy, které navždy prosvítají skrz a za hranicemi světa, za hranice jeskyně.
…
~~~~~~~~~~~~
Hudební intermezzo pro všechny oběti této války
Dmitrij Dmitrijevič Šostakovič: Klavírní koncert č. 2 F dur, op. 102, druhá věta
~~~~~~~~~~~~

Oskar Krejčí: Vybrané komentáře (díl 5.)

Výběr textů není jen kronikou událostí. Komentáře reagují na konkrétní politické dění, zároveň však nabízejí širší kontext k válce na Ukrajině, proměně vztahů mezi USA, Čínou a Ruskem, návratu geopolitiky, jadernému odstrašení, evropskému zbrojení i americké politice za Donalda Trumpa. Spojuje je otázka, jak rozumět světu, který se vzdaluje představě stabilního unipolárního uspořádání po skončení studené války.
Krejčího komentáře nejsou psány z pozice zdánlivé neutrality. Autor své interpretace formuluje otevřeně, polemicky a někdy provokativně. Právě proto je důležité číst je jako celek a v časové posloupnosti: ukazují nejen hodnocení jednotlivých událostí, ale i způsob uvažování, který klade důraz na mocenské vztahy, bezpečnostní zájmy států, proměnu světového systému a význam diplomacie.
…

Circus maximus ve sněmovně

Občas se stane v U.S.A., že vládní úředníci nedostanou plat, protože Kongres zarazil prezidentovi bezuzdné utrácení a nepustil mu nějaké peníze. Pak následuje vždy totéž: chvíli parlamentní tahanice, ale nakonec někdo z prezidentových odpůrců hlasuje společně s podporovateli a úředníci dostanou své peníze a vrátí se na místa. Všichni jsou spokojeni: kongresmany těší, že potýrali prezidena, prezident je rád, že prokázal převahu nad nimi a úředníci se radují z výplat. Ovšem nejdříve se zmarní spousta času a příjemci platů se dostávají do nepříjemných životních situace.

Naše vláda si objednala zákon, rozvolňující rozpočtová pravidla, aby mohla pružně reagovat na mimořádnou potřebu výdajů nad rozpočtový rámec, aniž by se musela prosit o souhlas rozpočtového výboru Sněmovny, nebo dokonce – ó hrůzo – vyjednávat na plenární schůzi Sněmovny. Opozice kvůli tomu mohutně hučela, poukazujíc na nebezpečí bezuzdného zadlužování státu, tedy vyrábění dluhů, které budou muset „zaplatit naše děti“. Než se vypovídali všichni sněmovní klauni, kteří se rádi poslouchají, padl na pouhé schválení programu celý den. Pak přišla diskuse, v které z řadových poslanců vystoupil jen jeden, zatímco na dalších 33 se nedostalo, a nakonec vládní většina pohodlně přehlasovala prezidentovo veto. Jen zlomek jednacího času přinesl reálný výsledek. Vše, co mu předcházelo, bylo zbytečné, provozní náklady jsou neúčelně utracené peníze. Přitom bylo předem známo, jak to dopadne.

Zítra přijde Rus, všichni zemřeme!

Rusofobie, rusofobie. Přesně tak to vypadá, když německý ministr (náš válečný štváč Pistorius) raději připravuje válku proti Rusku, než aby se striktně držel obranné politiky zaměřené na zachování míru v souladu s ústavou. Z Putinových slov a činů je třeba usoudit:  „Hrozba existuje a mohla by se zhmotnit od roku 2029.“ Vážně? ARD Tagesschau, zběhlý v umění formovat veřejné mínění, zašel ještě dál: Podle „zjištění“ tajných služeb by se to mohlo stát již v roce 2028. Vládní mluvčí však pohodlně opomenul fakt, že Rusko nabízí komplexní záruku neútočení.

USA mohou utrpět geopolitický kolaps ještě předtím, než bude s Ukrajinou skoncováno

Blízký východ je pro USA skutečně důležitější než Ukrajina. Blízký východ je nervovým centrem světového obchodu, energetiky a financí. A Ukrajina je pouze účinnou zbraní proti Rusku. Ano, vyčerpala svůj potenciál, ale stejně nikam neuteče a bude bojovat až do konce. A právě na Blízkém východě musí USA bránit své zájmy.
…