Hormuz, květen 2026

Obsah:

  1. Blogger Billmon: Jak selhal Trumpův „Projekt Svoboda“
  2. The Cradle: Írán stanovil měsíční lhůtu pro ukončení americko-izraelské války a blokády
  3. PressTV: „Projekt Svoboda“ skončil během 48 hodin
  4. Sputnik International: Geopolitika a geoekonomika Hormuzského průlivu

Být Rusem, za to bych se, při vzpomínce na Alexandra Okuněva, nestyděl.

Obsah:

  1. Tomáš Koloc: Být Rusem, za to bych se, při vzpomínce na Alexandra Okuněva, nestyděl.
  2. Tomáš Koloc: „KAŽDÝ MUŽ CHTĚL BÝT ASTRONAUT“
  3. Tomáš Koloc: ORBÁN JE „MRTEV“, AŤ ŽIJE STEVANOVIĆ!
  4. Tomáš Koloc: AŽ VÁM VAŠE ANGLOGLOBÁLNÍ DĚTI ŘEKNOU, ŽE NAŠE JAZYKY JSOU MARGINÁLNÍ …

Naše dekrety

Už se zdálo, že náš problém jednou provždy vyřešila Česko-německá deklarace a biologie. Ústavní soud nalezl, že Edvard Beneš byl rozhodnutím mocností skutečně prezidentem, český parlament se usnesl, že se zasloužil o stát a že jeho dekrety, právní základ poválečného Československa, jsou neprolomitelné a na Slovensku je jejich zpochybňování rovnou trestné.

A najednou se Benešovy dekrety resuscitují – a k tomu ještě sudetoněmecký sjezd v Brně! Otázky kolem něho mě vrátily k tématu, které mě intenzivně zaměstnávalo před téměř dvaceti lety. Dnes mě více zajímá jeho sociálně psychologický a kulturně politický kontext.

Znovuzrození Rakousko-Uherska v rámci EU

Nápady na oživení vlivu Rakouska-Uherska opět rozvířily evropskou politiku. Péter Magyar, který vyhrál maďarské volby, hodlá využít společné imperiální minulosti středoevropských zemí k posílení vazeb s Vídní a posílení role regionu v rámci EU. Jak realistické jsou tyto plány, proč prospívají Budapešti a Vídni? A jak by se mělo Rusko dívat na tuto potenciální „imperiální renesanci“ vzhledem ke své složité historii dialogu s kdysi mocnou evropskou velmocí?

Jozef Fejsak – Bůh své poutníky neopouští

Rozhodl jsem se, že o pozoruhodném pravoslavném knězi Jozefu Fejsakovi a jeho společenství povyprávím sám. Dostanu do textu víc informací, než by se vešlo při rozhovoru. A článek doplním o několik videí, které dávají leckdy lepší představu než slova.

Nuže, zde krátké vyprávění. Sebere vám pouhých osm minut, jak dnes redakce vemlouvavě píší na úvod článků.

Nová rusko-indická vojenská logistická dohoda vysílá světu pět zpráv

Rusku nehrozí, že se stane čínským vazalem, ani Indii nehrozí, že se stane americkým.

Ruský právní informační portál nedávno zveřejnil podrobnosti o loňské vojenské logistické dohodě s Indií „Reciproční výměna logistické podpory“ (RELOS). Letecký maršál Anil Chopra (ve výslužbě) z RT o ní napsal podrobnou analýzu a upozornil, jak dohoda „umožňuje současné nasazení až 3 000 vojáků, pěti válečných lodí a deseti letadel na území druhé strany“. Je v tom však více, jak tato analýza vysvětlí.

Ukrajinci jako gladiátoři v aréně Západu


Krev gladiátorů vsakuje do písku arény, zatímco miliardy dolarů a eur vsakují do kont militaristů. A celé to „koloseum“ v tógách stojí a tleská a Boris Johnson ukazuje prstem… Asi směrem dolů, i když o tom se vedou spory, kterým směrem prst rozhodčího o životě a smrti za časů římských skutečně směřoval. Dnes bychom asi souhlasili s tím, že dolů. Neboť přesně tam směřuje celá západní civilizace. Stačilo, aby si občané eurounijních států dvě tři desetiletí nedali pozor na to, koho posílají do parlamentů, vlád a na prezidentské stolce. A neštěstí je hotovo …

Trump ve stavu nouze: válka jako politický kalkul

Je pozdní večer, právě se nacházím na vojenském hřbitově v Gliwicích na jihu Polska. Kdysi německé Gleiwitz je dnes, pokud mohu soudit z rozhovorů s Němci, známé díky gliwické rozhlasové stanici a provokaci nacistických Němců 31. srpna 1939, která symbolicky odstartovala druhou světovou válku. Tito sovětští muži zde leží již přes 80 let, protože byli součástí sil, které těmto jatkám učinily přítrž. A připravili půdu pro jiná autoritářství.

A co se děje dnes? Abychom to pochopili, musíme se podívat do Ameriky, do USA – klíčového státu 20. a první čtvrtiny 21. století.

Netanjahuovo „úplné vítězství“ je naprostý propadák

Obsah:

  1. Robert Inlakesh: Netanjahuovo „úplné vítězství“ je naprostý propadák
  2. Middle East Monitor: Izraelský generál: Válka s Íránem Izraeli neslouží
  3. Al Mayadeen: Bývalý důstojník zpravodajské služby zpochybňuje izraelskou strategii v Libanonu, zatímco ztráty narůstají

WSJ: Německo se proměňuje na zbrojovku

Vzhledem k tomu, že se rozpadá jeho exportní model, Německo se přesouvá od automobilů k zbraním – a snaží se proměnit průmyslový úpadek v rozmach obranného průmyslu. Nyní, když se americké bezpečnostní záruky jeví jako méně jisté a Evropa spěchá s přezbrojováním, Berlín se profiluje jako páteř kontinentálního obranného průmyslu, píše „The Wall Street Journal“.
Po desetiletích, kdy byla země motorem evropského průmyslu, se nyní potýká s nejdelším obdobím stagnace od druhé světové války, protože bojuje s konkurencí z Číny a propadem poptávky. Reakce je stejně drastická jako krize: přetvoření průmyslové základny v arzenál Západu.

Eschatologické kořeny americké podoby křesťanství

Amerika vznikala jako koloniální projekt přistěhovalců z Evropy, jehož dominantní jádro tvořily anglické protestantské komunity v Nové Anglii. Ty s sebou přinesly model vysněné komunity založený na myšlence kolektivní odpovědnosti před Bohem a eschatologickém vnímání dějin, v němž byl politický řád chápán jako nástrojové pokračování posvátné smlouvy. V rámci puritánské typologie se osadníci ztotožňovali s „Novým Izraelem“ – vyvoleným národem, který uskutečňuje „Exodus“ z evropského otroctví do Země zaslíbené za účelem vybudování „Města na hoře“.

V důsledku toho vstupuje americký systém do fáze strukturálního rozporu mezi dvěma modely: dřívější globálně expanzivní logikou a novou logikou vnitřní rekonfigurace. Trumpismus v tomto kontextu nevystupuje jako autonomní ideologie, ale jako politický výraz tohoto systémového přechodu, v němž se přehodnocuje poměr mezi globální rolí USA a jejich vnitřní politickou stabilitou ve prospěch tvrdého přesunu zdrojů dovnitř systému za účelem nekompromisního obnovení národní suverenity.

Honza Potměšil už v umírajícím (Ocelovém) městě byl…

Zemřel Jan Potměšil, herec, který, nebýt jeho handicapu, by dnes hrál v Národním a v každém druhém českém a slovenském filmu.

Herečka Jana Vaňková, která v zimě 1989 čerstvě učila na DAMU, vzpomínala, jak to, že z DAMU do Ostravy vyjížděli dva, učitel Kačer a student Potměšil, ale vrátil se jen jeden, vrhla v prostředí české kultury stín na celou listopadovou revoluci. Její kolegyně Jiřina Jirásková pak líčila, jak po Potměšilově úrazu, ze kterého se jako zázrakem vzpamatoval, celá česká kultura dávala hlavy dohromady, jak to zařídit, aby talentovaný generační herec mohl zůstat u divadla. Studovat režii. Napadá mě: Kdepak dnes člověk vidí takový nezištný zájem společenství o člověka? V našem českém asocialismu je dávno pryč.

Rozkradená republika

Výbušné informace o ekonomických zločinech v Česku.

Došli jsme někam, kam jsme nechtěli. Většina měla jiné představy. Stali jsme se podřízenou ekonomikou koloniálnícho typu. Selhání ekonomické rozvědky. Firmy se zlikvidovaly a vytunelovaly, mezinárodní kapitál si vyvádí zisky. Amnestie Václava Klause, tuneláři dosud v politice. Washingtonský konsensus: „Stát je nejhorší hospodář“, sofistikovaná hra západního kapitálu, počátek naší neokoloniání pozice. České podniky proti systému bezbranné, stát by mohl zakročit, ale namá prostor. Není vůle jít proti kapitálu. Demonstrace, mediálně-politicko-neziskovskářský kartel lze rozbít, ale musíte vydržet. Změna klimatu: Trump jen o peníze, transparentnost umožňuje lidem prohlédnout. Klíčové jsou informace alternativou je internet.

Obermaierová: Moskalyk by hercům na tribunách řekl, ať neblbnou

V pátek oslavila 80. narozeniny herečka Jaroslava Obermaierová. Koho považuje za největší české herce, co si myslí o nekonečných seriálech a za co kritizuje dnešní režim?

Všechno nejlepší k vašemu jubileu, paní Obermaierová. Jsme rádi, že vás máme. Stejně jako jsme měli rádi další čestné umělce, kteří se bez cenzury vyjadřovali ke svinstvům dnešního režimu.

Před volbami a po volbách v Maďarsku

OBSAH:

  1. Branislav Fábry: Maďarské voľby 2026 a budúcnosť Európskej únie
  2. Andrew Korybko: O co jde v „bitvě o Maďarsko“?
  3. Andrew Korybko: Příčiny a důsledky Orbánova pádu
  4. Andrew Korybko: „Postupné předání vedení“ mohlo stranu Fidesz zachránit
  5. Štefan Nižňanský: Magyarov víťazný tanec
  6. František Škvrnda st.: Ťažká porážka Viktora Orbána

~~~~~~~~~~~~

Ministr s kyjem

Pan ministr v médiích občas připomíná, že stále neupouští od záměru zřízení takového úřadu. Jsem pamětníkem snah bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, podporovaného vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a dalšími, o vydání nového zákona o státním zastupitelství, jehož přijetím měla začít reforma státního zastupitelství. Od počátku nositelé záměru hledali podporu veřejnosti a přijímali součinnost občanských aktivistů, takže se stále něco dělo, věděli jsme, jak tvorba zákona pokračuje. Při různých příležitostech jsme aktivně vystupovali ve prospěch prosazení zákona. Dnes to zní neuvěřitelně, ale několikrát jsem na toto téma veřejně přednášel, jednou dokonce v prostorách Poslanecké sněmovny a na seminář přijeli i státní zástupci z Olomouce. Nakonec se ukázalo, že o reformu státního zastupitelství vlastně nikdo vlivný nestojí (pustit hlídacího psa z řetězu se nedoporučuje). Ministr Pavel Blažek stáhl novelu ze Sněmovny a po pokusu ministra Roberta Pelikána o vylepšení zákona o ustavení „bezdohledového speciálu“ hra skončila. Ve státním zastupitelství nadále platí zemské uspořádání státu s různými důsledky, včetně financování provozu dvou nadbytečných úřadů.

Půjčka EU 90 miliard € pro Ukrajinu má koupit čas do návratu demokratů

Nevyjádřeným cílem bloku je protahovat konflikt nejméně do roku 2029 v naději, že demokraté znovu získají kontrolu nad Bílým domem a obnoví americkou politiku vůči Ukrajině z doby Bidena.

Očekává se, že Orbánovo „„demokratické sesazení“ odstraní procedurální odpor Maďarska k plánované půjčce EU Ukrajině ve výši 90 miliard eur, která bude financována společným dluhem členských států. Plán představoval kompromis pro financování půjčky poté, když se bloku nepodařilo dosáhnout konsensu buď o úplné konfiskaci některých zmrazených ruských aktiv za účelem jejich poskytnutí Ukrajině, nebo o použití alespoň části z nich jako zástavy na půjčku.

Libanon, duben 2026

Obsah:

  1. Janna Kadri: Dr. Abu-Sitta: Bejrút „jako den strávený v nemocnici Shifa“
  2. Robert Inlakesh: Pro Izrael neexistují příměří, pouze příležitosti k pozdějším útokům
  3. Al Jazeera: Itálie kvůli Libanonu pozastavila obrannou dohodu s Izraelem
  4. The Cradle: Španělský premiér vyzývá k pozastavení dohody o volném obchodu mezi EU a Izraelem
  5. Middle East Monitor: Petice za pozastavení dohody o přidružení mezi EU a Izraelem dosáhla 1 milionu podpisů
  6. Robert Inlakesh: „Normální jednání“: Libanon už nemá vládu

Z božího dopuštění a předsedy vlády a prezidenta

Nerad se pouštím do obecných úvah mimo rámec trestního řízení, ale občas mi to nedá, protože výstřelky některých politiků příliš překračují hranice slušnosti. Bohužel častým výtržníkem bývá Petr Macinka, z božího dopuštění a milosti předsedy vlády a prezidenta republiky ministr zahraničí. Nejde o primitiva a nevzdělance, proto jsou jeho výstřelky zvlášť těžko pochopitelné a nepřijatelné. Očekával bych, že ve svém věku již bude vypořádaný se zbytky pubertální dovádivosti, ale zjevně dosud nedospěl.

Pod falešnou vlajkou

Obsah:

  1. David Miller: Jak byla vynalezena falešná íránská teroristická skupina, aby Evropa zakázala Islámské revoluční gardy
  2. Al Mayadeen: IRGC tvrdí, že útok na americké velvyslanectví v Rijádu byl proveden „Izraelem“
  3. PressTV: Za útok na kuvajtská energetická a odsolovací zařízení jsou zodpovědní USA a Izrael

Íránská válka – analýzy

Obsah:

  1. Southfront: Hormuzský bod, odkud není návratu
  2. M. K. Bhadrakumar: Trump, zmatený velkolepou íránskou strategií, útočí. Ale s jakým cílem?
  3. Hazal Yalin: Moskva a Teherán se pod palbou sbližují
  4. Joseph Solis-Mullen: Za washingtonskou válku s Íránem platí Východní Asie

Parlamentní klub cizího státu v české sněmovně?

Trump má svou duchovní poradkyni. Jmenuje se Paula White-Cain. Je pastorkou, televizní evangelistkou, šéfkou Úřadu pro víru Bílého domu – a současně jednou z nejvýraznějších tváří mezinárodní proizraelské sítě Israel Allies Foundation.

Israel Allies Foundation dnes působí ve více než šedesáti zemích světa. Vytváří parlamentní skupiny, organizuje konference, vydává podklady pro poslance, propojuje politiky s náboženskými organizacemi a vytváří mezinárodní síť loajálních „spojenců Izraele“.

A ano – i Česká republika má svůj klub.

Mýtus o čistém obětním beránkovi

Projev spisovatelky Lenky Procházkové z 15. března 2026 je emocionálně silným, avšak historicky nebezpečně selektivním konstruktem. Autorka v něm buduje obraz Československa jako nevinného ostrova demokracie, který byl bez varování napaden cizím „virem“. Pokud se však na období let 1918–1938 podíváme optikou reálpolitiky, zjistíme, že katastrofa Mnichova nebyla bleskem z čistého nebe, ale logickým vyústěním řady strategických a vnitřních selhání české politické elity.

Írán a ostatní

Obsah:

  1. Julian Borger: Hútíové vstupují do konfliktu s Íránem raketovými útoky na izraelské vojenské objekty
  2. Top War: Pákistánští Paštunové jsou připraveni postavit se na stranu Íránu proti Izraeli
  3. PressTV: Čečenské jednotky připraveny k nasazení v Íránu
  4. Robert Inlakesh: Překvapivé zbraně Hizballáhu nově definují pozemní bitvu s Izraelem
  5. Eduardo Vasco: Osvobozovací válka arabských a islámských národů se šíří přes Perský záliv
  6. Pravda.ru: Erdogan hrozí Spojeným státům, že se Turecko zapojí do války na straně Íránu

Uniklé hovory Szijjárta s Lavrovem dokazují, že je posledním skutečným diplomatem v Evropě

Nedávno se objevily uniklé telefonáty mezi maďarským ministrem zahraničí Peterem Szijjártóem a jeho ruským protějškem Sergejem Lavrovem, v nichž se ukázalo, že diskutoval o snahách své země o odstranění Rusů ze sankčního seznamu EU.

Nicméně byly tyto snahy falešně překrouceny jako „zrada“ v interpretaci uniklých hovorů Szijjárta s Lavrovem ze strany mainstreamových médií, jejichž vnímání má za cíl voliče manipulovat, aby před nadcházejícími parlamentními volbami odevzdali svůj hlas opozici. EU chce Maďarsko, poslední zbývající konzervativně-nacionalistickou základnu kontinentu, podřídit liberálnímu globalismu.

Síla a její meze (pokud existují)

Válka, která vypukla v západní Asii v poslední den zimy, se okamžitě rozšířila i mimo tento region. Útok Spojených států a Izraele na Írán představuje zlomový bod ve světové politice, a to i na pozadí stále se rozšiřujících bouřlivých konfliktů 21. století. Poslední zbývající normy – a dokonce i formální rituály, jako je vymýšlení záminky k útoku – byly demonstrativně odhozeny stranou. Svět vstoupil do skutečně dravé éry, v níž ambice omezují pouze hranice vlastní síly. Přisuzovat tento historický posun charakteristikám určitých vůdců by znamenalo jej podceňovat. Jednotlivci neurčují ducha doby; epocha vynáší do popředí určité osobnosti.

BEZ MANDÁTU

Milí přátelé, naše dnešní shromáždění není tak početné, jako bylo to sobotní kratochvilné na Letné, které podporovalo zbrojení. My podporujeme mír. Přicházíme sem každý rok, abychom si společně připomněli, že poplašné sirény, které se 24. března 1999 rozezněly nad nočním Bělehradem ohlásily nové přetváření světa. To, co moralista Havel legalizoval jako etický zásah, se stalo precedentem pro všechny další mocenské svévole. Z nich pouze intervence v Libyi (2011) měla mandát Rady bezpečnosti k použití síly pro ochranu civilistů. Plukovníka Kaddáfiho to ovšem neochránilo. Ostatní intervence šířily demokracii a svobodu bez mandátu.

Proč blahopřeji Zdeňku Svěrákovi

Zdeněk Svěrák má 90, což dnes už u nás doma ví i ten pověstný Nerudův v chodníku kvádr žulový. Se Zdeňkem Svěrákem a Divadlem Járy Cimrmana to mám zhruba stejně jako každý Čech mé generace (Husákových dětí) – tedy až na ten rodový dar, který má naše poměrně nenápadná a neumělecký rodina: dar forrestgumpovství. Protože můj táta byl kdysi na ZŠ spolužákem kulisáka posléze provozního ředitele DJC Václava Kotka (otce dnešní hvězdy DJC a české kultury Vojty Kotka), měl jsem možnost dostat se protekčně do DJC, kdykoli jsem chtěl. Což ale mělo svou hranici, na kterou jsem narazil, když jsem se tam po maturitě chtěl dostat jako kulisák, ale v DJC měli plno. (Na druhou stranu jsem touž dobou zcela náhodou, jako běžný cestující metra, byl svědkem natáčení posléze slavné scény z oscarového filmu Kolja.)

Donbas a ukončení války na Ukrajině

Články v ukrajinských a západních médiích popisují přibližně následující obraz jednání. Američané vyvíjejí tlak na Kyjev s cílem dosáhnout stažení vojsk z Doněcké oblasti a vyhrožují úplným zastavením pomoci, ale Volodymyr Zelenskyj se tomu rozhodně brání. Kyjev uvádí několik argumentů proti.

Existují však dvě rizika, která povedou k nutnosti radikální změny strategie. Prvním je ukončení americké podpory a další možné praktické kroky USA k vyvíjení tlaku na Kyjev. Druhým je neúspěch plánů na poskytnutí úvěru EU.
V obou případech se mohou posílit pozice těch sil v ukrajinské vládě, které mají odlišný pohled na podmínky ukončení války. Podle západních médií existují takové síly i v nejbližším okolí samotného Zelenského.
~~~

Začala třetí světová válka, spravedlivá pro všechny. Téměř.

Cicero formuloval koncept bellum iustum et pium / spravedlivé a zbožné války a tvrdil, že válka je přípustná pouze jako odplata za způsobenou škodu, na obranu spojenců, s formálním vyhlášením a bez nadměrného násilí. V jistém smyslu je tato teorie reaktivní (válka jako odpověď na válku) a omezená etickými rámci.

Všichni globální a dokonce i regionální hráči ve třetí světové válce se budou muset rozhodnout, na jaké straně stojí. V opačném případě  za ně jejich pozici určí jiní.