Obsah:
Obsah:
Nevím, jestli to tak bylo vždy, nebo až teď. Nejenom v Rusku probíhá zrada a nepřátelství, generálové a úředníci kradou, a obyčejný lid čeká na spásu z venku. Jmenované kategorie lidí jsou rozhodně sebevrazi: země se zhroutí, přijdou o všechno. V zahraničí jim bude ještě hůř.
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Výraz pochází ze staročeského zvyku, kdy se poledním zvoněním oznamovala smrt v obci. Obecně se rozumí pod výrazem tzv. umíráček. Podle Slovníku spisovného jazyka českého představuje hrana vyzvání za zemřelého po poledni mezi úmrtím a pohřbením. Původně význam byl přenesen do metaforické roviny, kde symbolizuje konec, nebezpečí nebo konec něčeho. V kontextu příspěvku autor má na mysli odzvonění klidnému životu a varování před sliby a mýtem nového českého premiéra AB spojeného s přísahou a snahou udělat z České republiky nejlepší místo pro život na světě, pokud to nemyslel jenom sebe a své lidi.
Ačkoliv jde o starý idiom a podstatné jméno pomnožné, dodnes se používá a je známý i díky literatuře. Slavný román Ernesta Hemingwaye Komu zvoní hrana (1940) se inspiruje tímto výrazem. Děj se odehrává během španělské občanské války. Výraz může znamenat také trest za napáchané zlo. A toho bylo napácháno především našimi slouhy-politiky a víc než dost.
Giorgia Meloni a Alice Weidel jakožto přední osobnosti živě ztělesňují novou fúzi současného neoliberálního autoritářství („technofašismu“) a starého autoritářství orientovaného na minulost a tehdejší národní fašismus a na jeho nástupce, neofašismus.
Klíčové je toto: Stará levice svůj charakter zástupce nižších tříd zcela ztratila. Každý, kdo dnes mluví o „levici“, si okamžitě představí probuzenecké mluvčí vyšší střední třídy, jejichž třídní zájmy jsou diametrálně odlišné od zájmů dělníků, nižších zaměstnanců a zbytku nižší střední třídy. Wagenknecht má pravdu v tom smyslu, že termín „levice“ již není vhodný pro ty, kdo se v tomto mainstreamu nepohybují. Mýlí se však v tom, že nezmiňuje, že si cíle a principy staré levice zachovaly svou plnou platnost. Je jen třeba je předefinovat.
To hlavní, co dnes Evropu spojuje, je nedostatek vlastní vize budoucnosti. Takové vize mají USA, Rusko, Čína, Indie, téměř všechny země Asie, Afriky a dokonce i Latinské Ameriky. Ale pro Evropany a jejich politiky jsou představy o ideálním zítřku omezeny na touhu prodloužit včerejšek nebo dokonce předvčerejšek. To je to, co Evropany odlišuje od zbytku lidstva – každý se dívá dopředu, do budoucnosti, snaží se realizovat své představy o její ideální verzi, a jen Evropa chce, aby „všechno bylo jako za časů babičky“. A tato vlastnost mění Evropu v „terárium stejně smýšlejících lidí“, jejichž obyvatelé svým okolím jednomyslně pohrdají, ale neustále se mezi sebou hašteří.
Kolektivní zájem, v který teoretici evropské integrace doufali, se skutečně objevil. Ale ukázalo se, že má velmi omezený rozsah působnosti – scvrkává se na touhu sobecky využívat slabosti druhých.
Tisíce lidí vyšly do ulic Říma, aby demonstrovaly proti a za přezbrojení EU. Proevropskou demonstraci uspořádaly noviny patřící průmyslové skupině, která vyrábí i zbraně a nedávno podepsala smlouvu s německým Rheinmetall. Cílem je přimět Giorgiu Meloni, aby přijala zbrojní balíček EU ve výši 800 miliard eur. Dění jsme jeli sledovat osobně.
„Jsou desetiletí, kdy se nic neděje, a týdny, kdy se dějí věci, které se za desítky let nedějí.“ Je to slavná fráze připisovaná Vladimíru Iljiči Leninovi, kterou by se dalo popsat několik posledních týdnů v Evropě. Tváří v tvář obratu americké politiky ohledně rusko-ukrajinského konfliktu o 180 stupňů se EU zdá být ve stavu křeče.
Bankovní účty kritických médií a novinářů jsou stále častěji bez udání důvodů rušeny. V Itálii jedny noviny věděly týdny předem, že se to stane konkurenční publikaci. Stopa vede do nejvyšších politických pater Evropské unie.
Projev amerického viceprezidenta Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci 14. února vejde do historie. Stejně jako ve slavné scéně v Shakespearově Hamletovi explodovala v sále Vanceova slova a uvrhla publikum do chaosu. Co proboha tak hrozného řekl? Možná si účastníci dělali iluze, že Trump a jeho tým žertují a nedodrží to, co voličům slíbili? Evidentně mají tento zvyk evropští politici. Vance řekl, že nepřítele Západu nelze hledat jen venku, ale také uvnitř, v Evropě.
V Itálii lidé váhali, zda se s pandemií smířit. Věci však nyní nabírají na obrátkách, a to i v USA. Proč je potřeba objasňovat její pozadí v západním světě.
10. ledna Peter Thiel, bývalý partner Elona Muska v PayPal a „CEO“ společnosti Palantir, zveřejnil ve Financial Times zajímavý komentář, ve kterém argumentoval nezbytností „apokalypsy s inaugurací nové Trumpovy administrativy“. Ne ve smyslu katastrofy, ale v původním smyslu odhalení pravdy, zejména o pandemii. Aby se tyto chyby neopakovaly. Namísto toho jsou za spoluúčasti a v souladu s hegemonní silou, která převládá ve všech úrovních západních společností, činěny pokusy to, co se stalo, zatajit.
Vyjděme z toho, že mikročipy jsou v dnešní době nepostradatelné. Téměř nic, co kolem sebe každý den vidíme, by nefungovalo. Doslova. Komunikace, medicína, průmyslová automatizace, automobily a zábava. Mikročipy jsou srdcem internetu, který změnil způsob, jakým lidé pracují, komunikují a přistupují k informacím. Jsou zásadní pro vývoj nových technologií, jako je umělá inteligence, internet věcí (IoT) a blockchain. Tyto technologie utvářejí budoucnost, ať se nám to líbí nebo ne, a my všichni v ní 100% žijeme.
jakmile se dostatečný počet továren na mikročipy přemístí z Číny do Evropy, nebudou mít USA důvod déle čekat: na Tchaj-wanu bude válka.
Italská spisovatelka Elsa Morantová (1912 – 1985), manželka spisovatele Alberta Moravii, ve svém velkém románě nazvaném La storia (české vydání „Příběh v historii, Odeon 1990“ ) píše o lidech, do jejichž osudu zasáhla válka. Na základě vlastní zkušenosti líčí autorka situaci v Itálii s nástupem fašismu a diktátora Benita Mussoliniho. Popisuje zrod a genezi fašismu nejprve v podobě jakési „komediální slavnosti“, jaká byla fraškovitou karikaturou starobylého římanství, které ale během několika let sklouzlo na úroveň totality a vazbou na Hitlerův německý nacismus se proměnilo v ubohé vazalství, které rychle přijalo i rasovou teorii.
…
Současný západní „narativ“ vlastně už nic jiného než eufemismy neužívá. A občané zasypávaní lavinami eufemismů mnohdy netuší, že jejich země už dávno ztratila nezávislost. A že za to mohou právě ti politici, které oni vytrvale volí do funkcí. Velmi mnoho občanů odhrne clonu růžových eufemismů a podívá se černé pravdě do očí teprve ve chvíli, kdy jim vládnoucí vazalský režim ve službě suverénovi skutečně tvrdě zaútočí na jejich peněženky.
Kdybychom přenesli vazalství států, jejich reprezentací, do roviny individuálních vztahů mezi lidmi, pak člověk, který přijme vazalský poměr k jinému člověku, stává se jeho sluhou, pážetem, klientem (ve smyslu propuštěnce ve starém Římě, jenž zůstává i po propuštění z otroctví v těsné vazbě s domem svého dřívějšího pána, což mu ale vůbec nebrání v kariéře a bohatnutí). Přijetím cizí vůle se člověk stává podřízeným, v minulosti poddaným, případně i otrokem. Někdy se stane členem mafie. To tehdy, když v kleče složí přísahu a políbí patřičný prsten. Podstatné ale je, že ve všech případech, nabývá cizí vůle významnější roli než vůle vlastní a člověk ztrácí velký díl svobody.
Antropolog Emmanuel Todd a jeho kontroverzní kniha: „Nejsem proruský, ale pokud Ukrajina prohraje válku, vyhraje Evropa.“
Italské vydání svazku Porážka Západu od Emmanuela Todda, vydaného ve Francii v nakladatelství Gallimard, vychází v nakladatelství Fazi. Kniha rozdráždila sršní hnízdo kritiky vůči francouzskému antropologovi, obviněnému z desetiletí zastávání proputinovských pozic.
Ve volbách do Evropského parlamentu, které se konaly tento měsíc, se voliči ve většině z 27 zemí Evropské unie přiklonili ke ke stranám, které jsou ke vzdáleným institucím EU rezervované.
Ve Francii kdysi tabuizovaná strana Národní shromáždění překonala stranu prezidenta Macrona v poměru 2:1; v Německu se strana Scholtze, SPD (ostřílená německá strana) zhroutila na 13% voličskou podporu a s ní se zhroutily i ostatní složky vládní koalice. Zelení klesli na 12 % a FDP byla na hranici 5 % hlasů (5 % je hranice pro vstup do německého parlamentu).
Mnoho bylo napsáno, aby se tvrdilo, že Evropské parlamentní centrum „vydrželo“, ale i to visí na vlásku, dokud se nově zvolení poslanci EP poprvé nesejdou, aby schválili spojení nejvyšších funkcí EU: tj. tři „prezidentů“ – prezidenti Komise, Rady a Parlamentu; plus vysoký představitel (tj. „ministr zahraničí“ EU).
Počínaje rokem 2020 to v Africe začalo být divné pro ty, kdo věděli, co mají hledat. Normálně o převratech v Africe není co psát. Ale počínaje rokem 2020 jsme viděli, jak se šest zemí během pouhých tří let obrátilo proruským směrem. Jednotlivě byly kuriozitou. Dohromady tato míra obratu předčila i ty nejoptimističtější neokonzervativní ambice ohledně změn režimů na Blízkém východě ve prospěch Spojených států. Generál Wesley Clark shrnul: „Během pěti let vyřadíme sedm zemí, počínaje Irákem a poté Sýrií, Libanonem, Libyí, Somálskem, Súdánem a nakonec Íránem.
Čtvrtá země, Libye, je místem, kde náš příběh začíná.
Americký ministr zahraničí Blinken, který navštívil Čínu od 24. do 26. dubna, opět potvrdil pokrytectví. Vnímavý pozorovatel poznamenal, že Blinkenovo letadlo přistálo ne v politicky hlavním, ale v tom ekonomickém – Šanghaji. Na přivítání nebyl červený koberec. Dříve v ČLR to udělali i s šéfkou amerického ministerstva financí Janet Yellenovou. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle českého přísloví: Čím kdo zachází, tím také schází.
Před dvěma týdny se podobné stalo i německému kancléři Scholzovi. Ten byl ponížen, i když z diplomatického hlediska lze program interpretovat i jinak: Setkal se s ním osobně místostarosta města Čchung-čching ve střední Číně, kde Němci mají továrnu. Pak letěl do Šanghaje kvůli obchodním vztahům, a na závěr do Pekingu, kvůli politice. Výsledek: kromě výdajů, nic podstatného, podle německého přísloví: Kdo bere meč, mečem schází.
Úřad státního zastupitelství v Římě vyšetřuje Roberta Speranzu, italského vládního ministra zdravotnictví, v době opatření COVID. Byl zodpovědný za očkovací kampaň. Vyšetřování je výsledkem stížností souvisejících s takzvanými e-maily AIFA, Italské lékové agentury. Vyšetřován je i bývalý ředitel AIFA Nicola Magrini.
Jen pošetilci a zapomnětlivci mohou uvěřit, že blok vedený Spojenými státy americkými spustil ukrajinskou válku na obranu principů demokracie a sebeurčení národů. Pravdou je, že tento blok po podpoře euromajdanského puče financoval a vyzbrojil ukrajinskou armádu a neonacistické skupiny, aby je vrhl proti republikám Donbasu a samotnému Rusku. Pravdou je, že blok USA-NATO-EU využívá ukrajinský lid jako potravu pro děla k ustavení své nadvlády, čímž brání vzniku multipolárního řádu založeného na respektu ke svrchovanosti a suverenitě národů. Pokud se mu podaří podmanit si Rusko, budou dveře k válce proti Číně otevřené dokořán.
Nově odtajněné soubory britského ministerstva zahraničí přidaly znepokojivé detaily do historie operace Gladio. Tajná operace byla odhalena v roce 1990, kdy se veřejnost dozvěděla, že CIA, MI6 a NATO vycvičily a řídily podzemní armádu fašistických polovojenských jednotek po celé Evropě a nasadily své prostředky k podkopání politických oponentů, včetně teroristických útoků pod falešnou vlajkou.
Irituje mě, že právě Larry C. Johnson zkoumá, která z islámských národně osvobozeneckých hnutí jsou "terorističtější". Vyjdeme-li z definice "násilí…
Samosprávná družstva nemiluje ani dnešní východ, ani západ. Českoslovenko má dlouholetou tradici družstevnictví - v příštím roce (2027) uplyne 180…
vynikajícím článkům Petra Saka uvedu komentář, který některé části reflektuje: - Třídní boj nemá spirituální náplň a je to jen…
Rádo se stalo. Sdílená radost je dvojnásobná radost.
Vážený pane Běhunčíku, děkuji za pestrou nabídku skladeb a jejich různých provedení, navíc obohacené mnohými obrazy. Prožila jsem s příspěvky…