Snažil jsem se vysvětlit, jak se naše ekonomika za posledních 50 let pod povrchem dramaticky změnila. Nic, co se stane v budoucnosti, vám nebude dávat smysl, pokud tomu neporozumíme, takže si dolijte váše oblíbené pití a pojďme se podívat, co se změnilo.
Zatímco se zdá, že konflikt mezi Izraelem a Íránem alespoň prozatím utichl, Donald Trump se choval jako obvykle, jako západní císař, a nařídil členským zemím NATO zvýšit vojenské rozpočty.
Přiznejme si, že evropské země pravděpodobně v posledních dvaceti letech příliš snížily své vojenské výdaje. Trumpovy požadavky jsou však naprosto šílené. Trump chce totiž zavést stejně arbitrární číslo jako limity deficitu podle maastrichtských kritérií, a to 5 % výdajů na zbrojení. Je třeba si uvědomit, že se jedná o úroveň výdajů, která je vyšší než ta, kterou jsme měli během studené války. To by znamenalo, že francouzský vojenský rozpočet by se dostal na úroveň, na které byl během války v Alžírsku. Přitom nejsme s nikým ve válce a ve skutečnosti nehrozí francouzské národní bezpečnosti žádná hrozba. Až na ty hrozby, které si americká diplomacie a armáda ráda vymýšlí.
Prožíváme situaci, kterou dějiny nepoznaly. Pád civilizace sice není nic nového, ale ten se konal vždy zánikem jen určité vrstvy obyvatel. Dnes ovšem zaniká obyvatelstvo téměř všechno.
Když mluvíme o pádu Říma nebo Byzance, vždy se jednalo o civilizaci, která byla vyspělá jen v jisté vrstvě lidí. Masy otroků pád přivítaly, poddaní se obrany země nezúčastnili a noví pánové se k nim někdy chovali lépe než staří. Uvolnění poddanských pout, které vzniklo postupným zánikem moci znamenalo svobodu, alespoň na nějakou dobu. V novém paradigmatu vzniklém po pádu starých pořádků se původní obyvatelé obvykle dobře zařadili a mnohdy si zachovali svoje zvyky a jazyk. Tento scénář ovšem dnes není. Dnes vymírá a zaniká celá evropská populace, nebo alespoň její převážná část.
Obsah:
Snaha o novou studenou válku proti Číně se točí právě kolem obav USA – především strachu, že čínská výstavba digitální penežní „superdálnice“ se ukáže jako mnohem pokročilejší než vratká cesta, která je cestou amerického dolaru.
Dnes ještě tato superširoká dálnice možná není tak hojně využívána. To je teď. Ale už teď dochází k přechodu ze staré silnice na čínskou superdálnici.
Pro americký establishment představuje čínská „superdálnice“ „jasné a bezprostřední“ ohrožení jeho hegemonie. Obavy se ve skutečnosti netýkají čínského duševního vlastnictví ani „krádeže duševního vlastnictví“. Jde o strach, že USA nebudou schopny držet krok s novými finančními ekosystémy, které Čína buduje, ani se sofistikovaností digitálního jüanu.
Mnohé diváky možná překvapí, že věříme v klasický volný trh. Klasický volný trh však klasici chápali jako trh bez zájmových skupin, které si pro sebe vymezují příjmy, které nemají nic společného s výrobním procesem a brání úspěchu průmyslového kapitalismu.
Úlohou klasické politické ekonomie bylo vyvinout teorii hodnoty a ceny jako nástroj k izolaci ekonomického renty – nezaslouženého příjmu –, což bylo úkolem průmyslového kapitalismu, aby se Británie stala dílnou světa a aby se Francie, Německo a průmyslové mocnosti mohly stát průmyslovými mocnostmi, jakými se staly.
Klasická průmyslová strategie byla založena na klasické ekonomii a politické ekonomii. Právě to učinilo průmyslový kapitalismus tak revolučním v odstraňování pozůstatků feudalismu. A to je v jistém smyslu to, čemu dnes čelí země BRICS při pokusech o vypracování vlastního plánu pro své trhy. Jde o to osvobodit se od dědictví kolonialismu a od neoliberální politiky zaměřené na USA, která dominuje vládní politice po celém světě a je vnucována Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem a ekonomickým mainstreamem.
Většina neokonů jsou v podstatě socialisti a skalní levičáci. Neokoni jsou chytřejší než běžní státisté v tom, že jsou schopni vidět, že socialismu selhává, nikde nefunguje. Takže se uchýlili k přijetí zjevně konzervativní ekonomické politiky, přičemž však ve všech ostatních pastech socialismu zůstávají.
Neokoni jsou univerzálními uctívači státu. V principu nevěří v principy. Mohli bychom říci, že základním myslitelem neokonů je Niccolo Machiavelli, který ve své knize Princ šíří myšlenku, že má vládce udělat vše, co funguje a přispívá k jeho cílům, takže přemýšlet v termínech správné, špatné nebo morální, je kontraproduktivní.
Minulý týden v Šanghaji mi akademici i podnikatelé opakovaně připomínali, že Trumpova celní válka (Trump Tariff Tizzy, Trumpův celní zmatek) jako zbraň sahá daleko za hranice Číny: je to zoufalý útok americké vládnoucí třídy proti rovnocennému konkurentovi, který ji děsí k smrti.
Při bližším pohledu na Šanghaj se ukazuje, že Trump 2.0 dal Číně vzácnou příležitost upevnit svou strategickou iniciativu a posílit roli lídra globálního Jihu/globální většiny, a zároveň pečlivě řídit riziko nové studené války.
Obsah:
Je to Výborná informace, nahrazující řadu informací jiných svou uceleností a logikou. Pokud jde o odkaz na Medveděva v předchozím…
Dovoluji si upozornit na závěr článku "Patrick Sullivan: Čeho dosáhne Izrael údery proti Íránu?": ... pokud ne Írán, pak se…
Nerozumím tomu, co společného mají sudetští Němci s korespondenční volbou?
Campbell je trochu mírnější v nazírání na budoucnost. Dává ještě nějakou šanci.
Stále si myslím, že Trump má v konečných cílech mír. Ví také, že mír se neuskuteční tím, že se zastaví…