ČR | Disput

Jubilant Štefan Kvietik: „Láska, porozumenie, pokoj a mier sú najdôležitejšie…“

Werich ve svých nedávno vydaných dopisech Voskovcovi reflektoval, že už pár let po Stalinově smrti byla Moskva plná amerických divadel a vůbec kultury USA – a Voskovec mu odepsal, že ekvivalentně to je se sovětskou kulturou za mořem. Kultura a sport byly (na rozdíl ode dneška!) v dlouhých obdobích studené války zkrátka vyňaty z boje znepřátelených zemí. V době, kdy na sebe česká a slovenská vláda dští sílu, proto přinášíme jeden mírumilovný kulturní rozhovor česko-slovenský: se Štefanem Kvietikem, nestarším žijícím hercem-mužem (je tu ještě o 3 roky starší Jiřina Bohdalová!) bývalé federace Slováků a Čechů, který v roce 1992 kandidoval i na jejího prezidenta – a který dnes, v pátek 10. května, slaví 90 let.

Vedení vězeňské služby zneužívá sociální systém

Kverulant.org odhalil, že vedení generálního ředitelství Vězeňské služby ČR (VS ČR) zneužívá výsluhy, které náleží těm příslušníkům, kteří odešli do civilu. Ke konci loňského roku tak ukončil služební poměr ředitel odboru kontroly, plukovník Pavel Holubec. Generální ředitel Simon Michailidis pro něj obratem „vyrobil“ nové civilní místo „koordinátor koncepcí, strategií a inovací ve VS ČR“. Bývalý plukovník Holubec, tak od 1.1.2024 ke své výsluze ve výši 59 426 Kč, pobírá plat „koordinátora“ ve výši cca 54 000 Kč čistého. Kverulant to považuje za parazitování na systému sociálního zabezpečení a vyzval vedení Vězeňské služby k nápravě a omluvě. Bohužel marně, proto se Kverulant obrátil na Nejvyšší kontrolní úřad. Rozežrané úředníky a zkorumpované politiky je třeba kontrolovat neustále a to Kverulant dělá už od roku 2009.

V závodě antiruského šovinismu zatím vyhrávají Češi

Dnes opravdu není čas na fráze. Nad fašismem jsme nezvítězili. Rozmáhá se v nových dosud nepoznaných formách. Všichni říkají, že jsou pro mír, ale téměř nikdo pro to nic nedělá. A svět je k nové globální válce blíže než kdykoli předtím. Součástí této eskalace napětí je také boj o výklad dějin. Prezidentka Čaputová raději dorazila k nedůstojnému hrobu neznámého vojína u rušné hlavní cesty, jen aby nemusela jít na Slavín, a vzpomínala všechny možné národy, jen aby nemusela vyzvednout lví podíl Rudé armády při osvobozování naší vlasti. Lidé jako Ivan Korčok a Ivan Mikloš se raději zúčastnili propagandistické akce ke sbírce munice pro Ukrajinu.

Postoje politických subjektů kandidujících do Evropského parlamentu ke svobodě slova

Před necelým měsícem jsme se obrátili na zástupce deseti politických stran a hnutí, které měly podle průzkumů největší šanci uspět v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu, s pěti otázkami. Všem jsme nechali více než tři týdny na to, aby nám zaslali svoje odpovědi s tím, že je v plném znění zveřejníme.

Otázka č.1: Jaké jsou podle vás nejvážnější hrozby pro svobodu projevu a pluralitní demokracii v EU?

Rozhovor s (jedinou) herečkou, která podepsala petici Mír a spravedlnost

Na začátek bych měl asi vysvětlit, že se léta potkáváme na sociální síti, kde jsme si zprvu psali o vašem tatínkovi, režiséru a herci Miroslavu Macháčkovi (1922 – 1991, kterého široké čtenářské publikum bude znát z jeho hlavních rolí ve filmech Skalpel, prosím, …a pátý jezdec je strach, Dva lidi v zoo nebo jako pošťáka z filmu Sedím na konári a je mi dobre). Já jsem pak dlouho plánoval s vámi udělat rozhovor k jeho předloňským stým narozeninám, ale pak jsem musel konstatovat, že k tomu, co bylo řečeno v jiných rozhovorech, už nemám co dodat. Tak jsme se potkali až dnes, kdy jste mě pozvala do Divadla v Řeznické na monodrama Jeden německý život – o kterém jsem předem nevěděl mimo jiné to, že v něm dokážete být skoro hodinu a půl na jevišti zcela sama. Jak to můžete zvládnout?

Země, kde chcípla kočka

Chcípla kočka. Stářím, jak mívají ve zvyku. Ne jen tak ledajaká, pelíšek měla na hradě. Byla mazlíčkem manželky komunistického rozvědčíka, generála NATO a prezidenta.

Země se propadla do smutku. Média soustrastně popisují zármutek první dámy, vláda, politici i prostí občané zasílají kondolence, kočce se dostalo pietní stránky na Wikipedii. Nikdy nezapomeneme.

Srovnání (komparace) – myšlenková operace posilující kritické myšlení

S nástupem populačních ročníků, jejichž mozek a psychika již byly formovány v prostředí digitálních technologií, se ze společnosti vytrácí kritická analýza, přijímaní názorů na základě faktů a argumentů.

800 dnů ukrajinské války – jeden zpětný pohled

Jeden z nejčtenějších ukrajinských webů strana.ua pod záhlavím oznamuje, kolik dnů trvá válka na Ukrajině. Teď jich bude v pátek 800. Přitom mnozí věřili, že speciální operace potrvá pár dnů, nejvýš týdnů… Jenže ukázalo se, že plán Rusů byl vyzrazen. Ukrajinci jejich výsadek na letišti Hostomel očekávali a z neúspěšného bleskového útoku na vládní čtvrt se vyvinula regulérní válka.

Divadelní kus nazvaný dálnice BRNO – VÍDEŇ

Jel jsem nedávno z Rakous do Brna a tak jsem sledoval, zda se už srovnala krajina, vesnice a jejich ráz a upravenost u sousedů a u nás… Nu, Mikulov už se co do výstavby a upravenosti s rakouskými městečky srovnat dá, nemluvím o obsahu a účelu výstavných mikulovských objektů, jež vyrostly hnedle u hranic, ale šok pro cestovatele přijde, když opouští Mikulov a všimne si první autobusové zastávky. A pak dalších a dalších, které doprovázejí autobusovou linku Brno – Mikulov a zpět v úseku od Mikulova po Mušovská jezera.

Pro pohyb v Paříži budete potřebovat QR kódy

Politolog Petr Drulák patřil k vrcholným českým diplomatům, v letech 2004 až 2013 byl ředitelem Ústavu mezinárodních vztahů, odkud byl později vyhozen, ale výpověď úspěšně napadl u soudu. Kdy se do ústavu vrátí? Kdyby mu vedení navrhlo dohodu o ukončení pracovního poměru, jak by postupoval? Původně dostal výpověď pro nadbytečnost, před kterou ale obdržel dva vytýkací dopisy, co bylo jejich obsahem? Francie, kde působil jako velvyslanec, nyní žije blížící se olympiádou, ale nehrozí dle jeho názoru (i po zkušenostech z Ruska) teroristický útok a jak se Paříž na takové nepředvídatelné události připravuje?

2 x Česko-Slovensko

Robert Fico, Ján Baránek, Martin R. Čejka, Jiří Nedula, Tibor Eliot Rostás, Rastislav Ruman, Jiří Šifrin | 26. 4. 2024 | Převzato, Téma: ČR, Téma: Demokracie, Video | 251 přečtení | 2 Komentáře(ů) | Cenzura, ČR, Demokracie, Nacionalismus, Politika, Rezistence, Slovensko

Obsah:

Česká polistopadová malost pod maskou světáka

Fenomén současné české státní a politické malosti má mnoho tváří, spousty variant a nesčetně příčin. Diplomatická událost, o které tento text referuje, inspirovala autora textu k formě zamyšlení nad událostmi zrcadlícími politickou imbecilitu a diplomatickou impotenci panující vládní scény, která by se dala nazvat „Seriál evropských reálně-politických událostí ve vztahu k české nepolitice“.

Papaláši vrací úder. Soud projedná v jednom dni dvě žaloby na Kverulanta

Kverulant.org usvědčuje rozežrané úředníky a věrolomné politiky již od roku 2009. Papaláši za to na něj podávají nejrůznější žaloby a tak se stalo, že tento týden ve středu čekají Kverulanta hned dva soudy. Žalují ho překupníci předražených kulometů za to, že popsal jejich armádní kšeft za 1,5 miliardy a Všeobecná zdravotní pojišťovna. Ta za to, že odhalil, a nakonec i zarazil velkou trafiku Jaroslava Faltýnka ve VZP.

Kryl říkal nahlas to, co my se pořád bojíme říct i potichu

Pro moji generaci Husákových dětí byli někteří zásadní umělci neviditelní a často úplně neznámí, protože v době našeho dětství o nich (pokud se o nich nemluvilo v našich rodinách) nebyla nikde ani zmínka. Tak tomu bylo u jmen velkých umělců-exulantů (Škvorecký, Kundera, Kohout, Pucholt, Tříska, Kukura, Landovský), nebo těch, kdo po celou dobu žili doma, ale coby neviditelní (Ludvík Vaculík, Egon Bondy, Vlasta Chramostová, Marta Kubišová). Měl jsem štěstí, že jsem dobu jejich „neexistence“ strávil ještě ve věku, kdy mě zajímali především Vinnetou a Fantomas. Kdybych byl starší, ve výkladech knihkupectví nebo v sálech divadel a kin by mi chyběli. Jako mi tam chybí dnes, v době outsourcované „kultury“, posílané k nám v konzervách přes moře, kdy jsou pro gros dnešní mladé generace už opět neznámí.

Dvě ze jmen, která jsem zmínil, mi vyvstávají do úplného popředí: Egon Bondy a Karel Kryl.

Prof. Petr Drulák a JUDr. Jana Turoňová, 7.4.2024 v Č.Krumlově

JUDr. Jana Turoňová: Spolek Svatopluk

Prof. Petr Drulák: Slovensko – prezident Pellegrini; Mediální válka proti vlastnímu obyvatelstvu; Izrael, Írán; Ukrajinská válka, Francie, Rusko, východní Evropa; Genderová ideologie

Diskuse

Nedovolím si Čechům vyčítat, že dodávají zbraně Ukrajině, říká Robert Fico.

V rámci nového projektu Deníku Mocní Evropy jsme vyzpovídali čtyřnásobného slovenského premiéra Roberta Fica, v Česku dnes asi nejdiskutovanějšího státníka Evropy.

V téměř hodinovém rozhovoru jsme se ptali nejen na Ukrajinu a postoj Fica k pomoci Kyjevu, ale také na současnou pozici Slovenska v Evropské unii. Obsáhle jsme probrali nejen současné vztahy s Českem, postoj k českým politikům, ale také Ficovu válku s vlivnými slovenskými médii a jeho plány na příští čtyři roky.

Ve velmi emotivní pasáži mluví slovenský premiér otevřeně také o svých pocitech, kdy byl předmětem trestního stíhání a reálně mu hrozilo umístění do vyšetřovací vazby.

Bašta s mafiemi nakonec prohrál

Vzpomínkový rozhovor Tomáše Koloce s Janem Schneiderem o v neděli zemřelém Jaroslavu Baštovi (1948 – 2024), někdejším náměstkovi ředitele tajné služby ČSFR a ministra zahraničí ČR, ministrovi bez portfeje, velvyslanci v Rusku i na Ukrajině a kandidátovi v loňských prezidentských volbách.

Ing. Petr Blahynka – Změna systému 3. Pokračování

Historická analýza posledních 500 let

Analýza vrcholných fází impérií v závislosti na měnícím se světovém řádu podle amerického finančníka Ray Dalia a vyplývající závěry pro Českou republiku

Zpátky do kasáren? aneb chystaná obnova branné povinnosti v ČR

Zpátky do kasáren? aneb chystaná obnova branné povinnosti v ČR
36. diskusní večer Hovory na pravici
Pořádá Akce D.O.S.T., 2.4.2024 Novotného lávka 5, Praha 1

Andor Šándor, generál v záloze, bezpečnostní analytik
Daniela Kovářová, senátorka
Marek Stoniš, šéfredaktor TO
Petr Bahník, historik, pedagog, předseda Akce D.O.S.T.
Moderuje místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín

Ústava České republiky / přednáška Marka Pavky

0:07 Má česká ústava něco společného s demokracií?
01:25 Přijímání ústav
06:21 Přijímání ústav v evropských zemích
09:45 A co ČR?
12:12 Nebyla to náhoda
14:18 Spěch a utajování
18:33 Role odborné veřejnosti
19:33 Role parlamentní opozice
20:58 Role Václava Havla
21:58 Tradice
26:15 Zpochybnění legitimity
28:33 Teorie nezměnitelnosti
29:24 Soudní revize
34:11 Materiální jádro ústavy
37:46 Klauzule věčnosti
43:51 Klauzule věčnosti v ČR a jinde
49:40 Okolnosti přijetí článku 9 (2)
50:56 Příznačné připomenutí
52:04 Jejich a naše startovací čára
53:19 Lze ovládnout Ústavní soud?
55:27 Shrnutí

Co očekávat od unijního nařízení DSA

20. března jsem se zúčastnil semináře Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), který je v ČR tzv. koordinátorem digitálních služeb a má na starosti implementaci unijního nařízení Digital Services Act (DSA) s významným dopadem na svobodu projevu v ČR. Zazněla na něm řada užitečných informací, proto se chci o některé s vámi podělit.

Proměna

Kniha „Proměna“ spisovatele Franze Kafky je literární dílo. Povídku napsal v roce 1912. Pojednává o muži jménem Řehoř Samsa, který se jednoho dne probudí a zjistí, že se proměnil v obrovského brouka. Jeho rodina se snaží najít způsob, jak se s novou situací vyrovnat, ale Řehoř se postupně stává stále méně schopným komunikace, až nakonec umírá.

Pohled nestraníka na období 1952-2023

Bylo mi jedenáct let a seděl jsem v pracovně svého tatínka. Obvykle měl puštěné radio, to kvůli hudbě. Byl jsem bulík, který si myslel, že když se radio vypne, mrňousům v té bedýnce to bude líto. Tehdy se z radia ozval nějaký člověk, který vysvětloval, že cosi provedl. Nechápal jsem, o co šlo, ale zpozorněl jsem, když zaznělo: „A ještě přiznávám, že…“ To bylo proti klukovskému pravidlu zatloukat, zatloukat, zatloukat, později připsaném Plzákovi. Pak řekli, že mluvil jakýsi Slánský.

Debata na téma ČR 25 let v NATO a o Evropě, jako jaderném válčišti

Oskar Krejčí, Jaroslav Štefec a Petr Bureš diskutují na téma ČR 25 let v NATO, o pravděpodobnosti 3. světové války, o střední Evropě jako jaderném válčišti a o možnosti z NATO vystoupit.

Válka na Ukrajině nestojí za jediný český život

Politika, mezinárodní vztahy zleva v autorském pořadu významného českého politologa a vysokoškolského pedagoga, bývalého prvního náměstka ministra zahraničí, bývalého českého velvyslance v Paříži, autora řady odborných knih u prestižních světových nakladatelství profesora Petra Druláka

Lidé se báli, že se staneme bojištěm už dřív. Ale…

Lidé se báli už od roku 1947, že Evropa se stane dějištěm střetu hlavních velmocí. A že frontová linie povede jejich evropským prostorem se obávali i v letech šedesátých. Ovšem tehdejší člověk byl hodně jiný než dnešní. Cítil se především jako občan. Lidé byli zanícení pro ideály humanismu, angažovanější, kultivovanější. Měli, jak můžeme vidět z dobových dokumentů, i jiný způsob vyjadřování, který měl daleko k bezobsažné frázovitosti dneška. Velmi se snažili mít vliv na dění – nechtěli, aby se rozhodovalo o nich bez nich.

Limitrofie Evropy (Slovensko, Čechy a Ukrajina)

Obsah:
1) Eduard Chmelár: Ak Fico nie je Slovensko, Šimečka je ním ešte menej (9.3.2024)
2) Redakce 100+1: Ve stínu mocných: Jaký byl vztah Čech k Velkomoravské a Francké říši? (31.8.2019)
3) Rostislav Iščenko: Rozvrat Európy na ruinách Ukrajiny

Problematické výběrové řízení na analýzu objektivity zpravodajství České televize

Česká televize (ČT) už roky používá k posouzení objektivity zpravodajství analýzy od firmy Media Content Experts. V březnu 2023 se stejnou firmou uzavřela televize další smlouvu v hodnotě 16 milionů korun. Podle Kverulanta předcházelo uzavření smlouvy zmanipulované výběrové řízení. Proto podal oznámení na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a ten v listopadu 2023 uložil ČT pokutu 180 tisíc korun. ČT se proti pokutě úspěšně odvolala. Rozhodnutí se stalo 12. března 2024 pravomocné. Kverulant v této kauze prohrál. Přesto bude dál pokračovat v kontrole vlivných a mocných.

Rozhodnutí Polska, že vybuduje nejsilnější armádu v Evropě, není dobrá zpráva

„Polská politika je prostě traumatizovaná svými dvěma nejvýznačnějšími sousedy, a to je Německo a Rusko, protože oprávněně poukazují na to, že jak Rusové, tak Němci se je pokoušeli zničit. Řekl bych, že německý tehdejší útok byl mnohem brutálnější než ruský, ale i ten ruský byl samozřejmě podstatný. Ale na tom prostě nelze úplně stavět zahraniční politiku. A mně přijde, že polská zahraniční politika posledních let je vlastně toxická,“ říká bývalý diplomat a politolog, profesor Petr Drulák v rozhovoru pro pořad Kupředu do minulosti.

Debata o reálných bezpečnostních rizicích

Diskuze PhDr. Miloše Balabána, gen. Petra Pelce, Jana Schneidera a Andora Šándora.
Vztahy mezi politikou a zpravodajskými službami – zahraniční hrozby pro ČR – cíle Západu na Ukrajině – Evropa a USA – domácí hrozby

Havlův největší kamarád Havla na Hradě nechtěl

5 let od smrti Stanislava Miloty (1933 – 2019). Odtajněná vzpomínka a rozhovor s čelným kameramanem československé nové vlny a čelným mužem Charty 77 a Sametové revoluce 89. Taky mužem herečky Vlasty Chramostové. Ale především rovným chlapem…

Antikomunismus – je za ním vždy jen láska k demokracii?

Zatímco fakty se řídící historici důsledně rozlišují „socialismus“ a např. „komunistickou“ či „bolševickou“ ideologii, existuje zde (nejen) naučný proud, který pro i pro věci, jež jen zavání socialismem či levicovostí, razí striktní termín „komunismus“. Postupný vznik dojmu existence jakéhosi „komunistického“ monolitu (a tím i posílení zdání čehosi nejen nepřátelského, ale i homogenně a nerozborně jednotného, a ze své podstaty tedy totalitního) je pochopitelně nasnadě.

Souboj titánů a umírající Evropa

Diskuzi o mezinárodní politice uveřejnil YouTube kanál MUDr. Ivana Davida 5. března 2024 Nyní jsme svědky konfrontace supervelmocí v soupeření o uchování nebo získání dominantního postavení. Musí nás zajímat, jaká je a měla by být pozice České republiky, kam směřuje...

Nevíme, kde žijeme

Charakter současného života se nedá zařadit k žádnému tradičnímu evropskému ideálu, občas se objeví něco jako liberalismus apod., což ovšem není pravda. V podstatě žijeme v jakémsi chaosu.

Tento chaos vznikl z nihilismu západních demokracií a do něj se projektovaly různé zájmy formulované do myšlenek, které se hodily některé z mocných skupin finančních nebo společenských.

Caesarismus superbohatých lidí

Jak probíhá souboj elit s občany? Proč je neklid v Evropě a protesty zemědělců? Proč Green Deal pomalu končí? Proč si myslí, že přemohou přírodu? Kolik miliónu lidí se chce vyhnout válce na Ukrajině? Co je to technofeudalismus? Jak se technologie obrací proti lidem? Jakou dekadencí prochází společnost? Jak technologie slouží nebo pohlcují? Co je principem dějin? Co je principem pokroku? Jak se vymknout ze systému? V jakém stavu se nachází západní společnost? Proč si velcí politici myslí, že mír se dá dosáhnout válkou? Jak by měla probíhat diskuze o novém systému? Rozhovor s ekonomem a politologem panem Dr. Petrem Robejškem.

Byl jsem u toho, zíral jsem a zírám

Tak „padák“ pro hradní kancléřku Vohralíkovou mě už povzbudil k napsání tohoto článku. Pohárek prostě přetekl.
Ne, neměl jsem k ní žádné větší sympatie, stejně jako je nemám k současnému panu prezidentovi a k většině lidí v jeho okolí. Pozoruji, jak ti přirozeně sympatičtí dobře vnímaní, kteří mu tolik pomohli v kampani jsou vyměňování za úplně jiné figury.

Řízená demokracie

Naši politici často bědují nad tím, jak je společnost rozdělena. Ve skutečnosti jim to vyhovuje. Znemožňuje to vytvořit koherentní většinu se společným názorem. Důležité je, aby byli lidé rozděleni podle otázek, které nemají nic společného s jejich podstatnými zájmy.

Změna systému – 3

Ing. Petr Blahynka ze Slušovic rozvádí svůj koncept Lokálního resetu, revoluční změny systému jako alternativy ke Globálnímu resetu.

Kdo opravdu přijel na traktorech

VIDLÁKŮV TÝDEN Zaměstnanci, kterým zemědělští miliardáři poskytli traktory, jak naznačoval Petr Fiala a jiní? Kdo opravdu v pondělí přijel do Prahy na traktorech? „Na akci byli ti zemědělci, kteří se živí pěstováním obilí. Nebyli tam ti, kteří mulčují louky a sklízejí dotace a nebyly tam traktory od velkých koncernů, protože ty hrají největší roli v Agrární komoře ČR a nejsou s podnikáním zatím na hraně. Zjednodušeně řečeno, do Prahy dojeli ti, kteří nemají velký kapitál, aby přečkali delší ztrátové období,“ říká moravský zemědělec a bloger Daniel Sterzik, zvaný Vidlák. Ten protest spoluorganizoval. A co bude dál? „Stejně tak se ukazuje, že příště buď bude blokáda, ať si policie a městské orgány říkají, co chtějí, nebo nemá cenu to dělat,“ dodává.

Chce Fialova vláda ukrást příští volby? Demokracie v ohrožení?

Trialog spolku Svatopluk o korespondenčních volbách | Petr Drulák, Jana Turoňová, Tomáš Doležal

Víme, kde zemřel Navalnyj – ale smí se i říct, kde zemřel Lira? (A co Assange..?)

S tím, o čem chci dneska psát, si humor moc netyká. Po desítkách let míru, následujícího po druhé světové válce (který vycházel z dohod, jež v roce 1945 uskutečnil nově zrozený komunistický východní blok s mnohem více než dnes demokratickým západem), se v letech 1991-2001 v jedné velké krvavé občanské válce s různými ohnisky rozložila srbsko-chorvatsko-bosensko-slovinsko-makedonsko-černohorská jihoslovanská Jugoslávie a tuhle sobotu už to budou dva roky, co spolu otevřeně bojují východoslovanští Ukrajinci a Rusové. (Celkově ovšem konflikt začal už 20. února 2014, což bylo v úterý už taky deset let!) A bohužel ani v této válce se už neumírá jenom na frontě, v lazaretech a pod údery ruských raket v ukrajinském zázemí, a následně i ukrajinských dronů v tom ruském – ale i ve vězeních.

Kladivo EU na svobodu slova dopadne v únoru

Digital Services Act (DSA) je nařízení Evropského parlamentu (EP) a Rady EU o jednotném trhu digitálních služeb. Plné účinnosti nabude 17. února, kdy má být dokončena právní implementace v členských zemích. Na jedné straně zavede jednotná pravidla pro řešení problémů, jako jsou podvody při elektronickém obchodování, kybernetické hrozby nebo omezování hospodářské soutěže, na straně druhé vytvoří hrozby pro svobodu slova pod záminkou potírání nenávistných projevů a dezinformací.
Schválení DSA proběhlo za téměř naprostého nezájmu médií i veřejnosti a navzdory obrovským rizikům pro svobodu projevu. Z českých europoslanců hlasovali proti pouze David (SPD) a Blaško, přičemž Vondra, Zahradil, Vrecionová, Tošenovský (všichni ODS) a Konečná (KSČM) se zdrželi. Ostatní nesou za schválení DSA spoluodpovědnost.

Co nás čeká a nemine?

Trialog zakladatelů spolku Svatopluk, Michal Semín, Ilona Švihlíková, Petr Drulák

NALEVO s Petrem Drulákem: Absolventi ASPENu: S USA na věčné časy? Kasta soudců se vzájemně podrží.

Kam kráčíš Evropo?

Dnes už se sice Angličané vymanili z EU, ale jejich příbuzní a s nimi spojení (severské národy, Nizozemci) stále inklinují k Anglii a USA více než k centru EU. Iberský poloostrov má blíže k Latinské Americe, Balkán k Turecku a Rusku. Opravdu niterné spojení s Evropou je opravdu jen u Němců, Francouzů a Italů. K tomuto centru patřil ve středověku i Český stát. Dnes ovšem nepatří. Je to dáno nepříznivým průběhem historie posledních století, kterou dobře známe. Zdálo se, že zkušenosti z komunistického období vrhnou náš národ do náruče Evropy a Rusko nám navěky znechutí. Ve skutečnosti toto „vrhnutí“ bylo jen kvůli dotacím a konzumnímu životu. S odstupem od komunistické doby nastává jakési jasnější a pravdivější porovnávání historických jevů. Mladí lidé toho sice mnoho o své historii neznají, ale komunistická doba jim už nepřipadá nějak nepříznivá, obzvláště proto, že nevidí žádné jiné použitelné opoziční hodnoty vůči dnešnímu establishmentu.

Co se stalo s naší dobou?

Zažíváme vážnou krizi? Proč mají najednou lidé pocit, že se něco zlomilo, a cítí se zklamaní? Co nás v budoucnosti čeká?

Každý student lékařství je už od prvního ročníku studia veden svými profesory k tomu, aby si u každého pacienta položil dvě zásadní otázky – proč a jak. Proč má nemocný potíže? Otázka diagnostická, která vede k určení choroby. Jak ji léčit? Otázka terapeutická, hledání cesty k uzdravení.

Osvobození Osvětimi versus „Osvobození Gazy“

Myslím si, že jestli nás tahle doba něco učí, pak to, že politický názor není poslední (jak by řekla dnešní mladá generace: „ultimátní“) hodnota. Pochopil jsem to, když jsem se díky aktivitě jiného svého kolegy z Krajských listů, Ondřeje Suchého, se svým příspěvkem na jeho stránce pro Arménii ocitl přímo mezi jeho bratrem Jiřím a mezi ředitelem společnosti Člověk v tísni Šimonem Pánkem. Prostě nás najednou všechny spojil někdo, kdo nám připomněl, že nám všem jde o jedinou věc. O bezprizorné Armény, prchající ze země, která den ze dne přestala existovat, protože od ní téměř den ze dne dali všichni ruce pryč.

Necenzurujeme, pouze omezujeme dosah

V únoru 2022 nechala česká vláda v obavě z šíření dezinformací o ruské invazi na Ukrajinu zablokovat bezmála 30 webů. Stalo se tak bez jakéhokoli zákonného podkladu na pokyn vlády správcem národní domény CZ.NIC a komerčními poskytovateli internetu. Tento příběh není pouhou minulostí, ještě neskončil. Některé strany vládní koalice stále usilují o to, aby vznikla legislativa, která by podobné pokusy v budoucnu právně posvětila, a vláda mohla nechat vypínat weby bez obav ze soudního postihu.

In memoriam Luboš Kohoutek

Toulaje se internetem poté co zemřel RNDr. Luboš Kohoutek, CS., (30. prosince 2023) zjistil jsem, že v očích mnoha autorů z odborných kruhů, patří tento astronom k nejvýznamnější českým vědcům poválečných let, ne-li vůbec k největším… Ve světě běžném bývá jméno spojeno, je-li spojeno, s odpovědí: Kohoutek? To je ten s tou kometou, ne?

Poučení z krizového vývoje posledních 55 let

Tak jsem byl v pondělí na tom diskuzním setkání k 55. výročí Jana Palacha, co jsem tu o něm psal a které lze i zhlédnout – zde. Sešlo se nás tam asi padesát, z toho většina Janových vrstevníků, kteří ho osobně znali. Nejdůležitější věc, která tam byla řečena, je prostá (a pro nás, kdo jsme se Jana snažili do hloubky poznat, naprosto logická, i když pro širokou veřejnost, napojenou na mainstreamové informace, to možná bude překvapení): Jan Palach se nezabil na protest proti „komunismu“, ani proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Jak řekl na setkání jeden z jeho osobních kamarádů: Kdyby to bylo tak, tak by se to stalo hned. Na podzim 1968, který následoval po okupaci, by Jan už nejel na brigádu do Francie, kterou si opravdu užil. Jan Palach se zabil na protest proti tomu, jak na okupaci nakonec po pár měsících zareagovali Češi a Slováci. Titíž, kteří v srpnových dnech byli tak skvělí, že Milan Kundera napsal, že v srpnu 1968 (ne předtím, za Pražského jara) dosáhly naše národy svého morálního vrcholu. Když Jan odjížděl do Francie, stály tanky v ulicích a lidi byli skvělí – když se vrátil, tanky už byly skryté ve vojenských prostorech v lesích, ale zato každý druhý Čech „znormalizovaný“ tak, že říkal opak toho, co předtím.

« Starší příspěvky

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Celkem

/ Archiv