Na výletě u Moravských Chorvatů

V rámci nedělní Muzejní noci (30. máje) otevřel své brány i Chorvatský dům v jihomoravské obci Jevišovce. Najdete ji na dohled Pálavy, v úrodné nivě řeky Dyje. V 16. století do těchto končin přišli Chorvati… a setrvali zde čtyři sta let. Až… až jsme z nich stvořili nepřítele…

Před těmi čtyřmi stoletími byla jižní Morava řídce osídlena. Bylo po husitských válkách, šířily se nemoci a epidemie… Velká část jižní Moravy, Lednicko, Drnholecko, Valticko i Mikulovsko patřila Lichtenštejnům. Tehdy se jihovýchod Uher potýkal s nájezdy Osmanů i rozbroji mezi chorvatskými šlechtici a tak lidé rádi poslechli nabídky přicházející ze severních částí říše od tamního panstva…  a odcházeli do dnešního Rakouska, Maďarska, na Slovensko i na Moravu. Podnebí zde jim připadalo vlídné, podobné tomu, které opouštěli, vinné odrůdy, které si přinesli se ujaly a začaly rodit…  a šlechta prvních pět let nevyžadovala robotu…

Když dva obvinění říkají totéž, nemusí to být totéž

V posledních dnech jsem zaznamenal rozhořčenou kritiku chování našich orgánů činných v trestním řízení hned dvěma postiženými, kteří mají s příslušnými úřady nevyřízené účty. Jejich stížnosti se týkají obecného stavu orgánů a lze je shrnout zhruba takto: Orgány jsou podjaté proti obviněným. Koho chtějí odsoudit, toho odsoudí, koho chtějí chránit, toho ochrání. Skutková zjištění vykládají účelově v neprospěch obviněných. Nemají-li důkazy, vyrobí si je. Nehodící se důkazy zatajují. Vyšší orgány zasahují do rozhodování podřízených svévolně tu ve prospěch, tu v neprospěch obviněných. Občan nemá šanci ubránit se proti bezpráví. Orgány činné v trestním řízení jako celek ohrožují bezpečnost občanů.

Postřehy účastníka protestů proti sjezdu Sudetoněmeckého Landsmannschaftu

Kromě shromáždění v Pohořelicích jsem se účastnil všech protestů, samozřejmě nemohl jsem být u všech událostí. Je zapotřebí shrnout celkový obraz. Jednotlivé akce popíši odděleně.

Organizátoři Meetingu Brno umně skloubili pojmy Festival smíření a Sjezd Sudetoněmeckého landsmannschaftu. Kontraverzní sjezd měl být součástí jakéhosi festivalu a zaniknout v jásotu písní tanečních souborů, pojídání knedlíků s vepřovým a cinkotu sklenic s vínem. Zahájení na brněnském nádraží mělo vzdát úctu obětem vypravovaným německými nacisty z tohoto místa do vyhlazovacích táborů. Kromě Posselta byl přítomen i sir Winton, vnuk diplomata, který zachránil odjezdem do Anglie židovské děti. Potom nějací čeští politici.

Netečnost jako zdroj pohrom

Čestný odchod opozičních poslanců ze Sněmovny a přijetí ostudné rezoluce poslanců vládní koalice ze dne 14. května 2026 (formalisticky vydávané za rezoluci Poslanecké sněmovny) proti uspořádání sjezdu Sudetoněmeckého Landsmannschaftu v Brně je část vysoké ceny, kterou opozice platí za antibabišismus.

Účinky vydání rezoluce na poklidné vztahy mezi Čechy a Němci si netroufám odhadnout. Není vyloučeno, že budou pro nás nepříznivé. Vždyť Němci jsou v našich vztazích silnějším partnerem a v Německu mají své zájmy drobní lidé, kteří tam chodí pracovat,  a také podnikatelé (mezi nimi Andrej Babiš), kteří tam podnikají a mají tam majetek. Původci rezoluce jsou vesměs lidé, kteří nezažili zábor Sudet, okupaci, po ní odsun sudetských Němců, a zejména se nepodíleli na budování nových vztahů mezi oběma národy. Po bolševickém vzoru chtějí trestat děti a vnuky za hříchy předků. Šovinisté zatím nesdělili národu, jaký prospěch pro nás vyplyne z jejich výstřelku, popř. proč jim vadí, že se v současnosti Češi s Němci snášejí.

Palestina, 29. května 2026

Obsah:

  1. Přemysl Janýr: Palestina, 29. května 2026
  2. Jewish Voice for Peace: 28 500 dní: Dlouhá genocida
  3. The Cradle: Více než 50 zemí pokračovalo ve vyzbrojování Izraele během genocidy v Gaze

Pořádejme sudetoněmecké srazy častěji

Sudetoněmecký krajanský sněm máme úspěšně za se­bou. Snažilo se ho narušit několik stovek odpůrců, vět­šinou příznivců KSČM a SPD Tomia Okamury. Od nich se nic jiného nedalo čekat. S vy­trvalostí hodnou lepší věci stále opakují klišé o nacistic­ké okupaci a o tom, že sudet­ští Němci rozbili republiku.

Když namítáme, že ti lidé, kteří přijeli letos do Brna, v době druhé světové války ještě nebyli na světě, odpo­ vídají stereotypně, že „jejich“ zločiny nesmějí být nikdy za­ pomenuty.