Obsah:
Obsah:
Před pár týdny se v Ankaře, hlavním městě Turecka, konala konference NATO, která usilovala o další znovuvyzbrojování a militarizaci, kroky, které nevyhnutelně povedou k nové velké válce. V reakci na tuto konferenci NATO se minulý víkend v Ankaře sešlo 200 ministrů, členů parlamentu, velvyslanců, politiků, aktivistů, novinářů, generálů ve výslužbě, akademiků, diplomatů, vojenského personálu a expertů z mnoha zemí, aby zabránili nové velké válce NATO. Mezi nimi byli i někteří z našich kolegů, redaktorů Unz Review, zejména Larry Johnson a Scott Ritter.
Aliance pro zabránění velké válce (Aliance to Prevention the Great War) dospěla k závěru, že hrozby, které by mohly vést k velké válce, pocházejí ze Spojených států, EU a Izraele. Útoky USA a Izraele na Írán, budování vojenské síly NATO na Ukrajině a nasazení zástupných sil proti Rusku, izraelská genocida v Gaze a útoky na Libanon – to jsou regionální války, které s sebou nesou riziko rozpoutání velké války.
O B S A H:
~~~~~~~~~~~~
Obsah:
Obsah:
O B S A H:
Prezidentský komplex je prezidentskou rezidencí Turecké republiky. Komplex se nachází ve čtvrti Beştepe v Ankaře, uvnitř Atatürkovy lesní farmy. Spolu se zvláštním letištěm určeným pro nesmrtelné politiky s amputovanou páteří a věčnými hollywoodskými úsměvy prezidentský komplex 7 a 8. července sloužil jak o scéna k samo prezentaci 32 představitelů a jejich představách, jak řešit výzvy současnosti.
Úkol, který nás čeká, je jasný: proměnit spojenecké závazky v konkrétní výsledky. Zvýšené investice, průmyslová výroba a pokračující podpora Ukrajině. To vše přispívá k silnějšímu NATO a větší bezpečnosti pro nás všechny, hlásal 22. května 2026 vzorový pokrytec a současně generální tajemník NATO Mark Rutte.
O B S A H:
Petr Pavel chce na summit NATO. Nelze se tomu divit. Je to jeho svět. Uniforma, aliance, generálové, vlajky, strategická komunikace, nepřítel na východě a zbrojní průmysl v pozadí. V tomto světě se pan prezident cítí doma. Pro někoho je summit NATO diplomatická událost. Pro jiného rodinný sraz. Pro jiného příležitost k byznysu. Nic osobního. Co to má znamenat pro Pávka nechme na každém voliči. Včetně těch, kteří se domnívají, že tam Pávek pojede zastupovat zájmy mírového soužití mezi národy a toho českého zvlášť.
Každopádně, vláda ho tam nechtěla. Také se jí nelze divit. Vláda tvrdí, že zahraniční politika je její odpovědnost a že ona má na summitu vysvětlovat český postoj. Prezident tvrdí, že reprezentuje stát navenek a že jeho vynechání je zásah do jeho ústavních pravomocí. Po pravdě řečeno to po rozhodnutí „Ústavního“ soudu jako přechod k prezidentskému systému podobnému s USA apod. Takhle vypadá konec parlamentní demokracie jak jí známe z dob Československa po roce 1918.
Cestování do zahraničí rozšiřuje obzory tím, že cestujícího vystavuje novým kulturám, jazykům a pohledům na svět. Úspěšná mezinárodní cesta vyžaduje přípravu – všeobecnou se zaměřením na nezbytné dokumenty, měnu a místní zvyky – aby byl zajištěn hladký a obohacující zážitek a specifickou se zaměřením na cíl cesty, který má většinově turistický, menšinově studijní a dnes, v době antropologické války a idealizace vědění, výjimečně profesionální charakter.
Znepokojuje mě, že vojenští představitelé v mnoha zemích stále častěji diskutují o stejném časovém rámci. Vrchní velitel lotyšských ozbrojených sil nedávno varoval před obdobím strategické zranitelnosti, které sahá zhruba do roku 2028. Tchaj-wan buduje vojenské kapacity konkrétně s ohledem na rok 2029. NATO se připravuje na delší konfrontaci. Ukrajina varuje před rozsáhlejšími ruskými ofenzívami. Nezávislí aktéři docházejí k podobným závěrům, přestože se na svět dívají zcela odlišnou optikou.
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Všichni dobře víme, že život není spravedlivý. Proto mluvit a psát o spravedlnosti je zbytečné To je dnes obzvlášť patrné i na největší umělecké výstavě světa, Benátském bienále. Stačí pohled na Giardini della Biennale. Proto jsem se rozhodl tam nejet a pokračovat přímo k dceři, bydlící v jednom z nejkrásnějších regionů Itálie.
Dnes, kdy vzniká tento krátký příspěvek, 10. května, íránské velvyslanectví v Arménii pogratulovalo tiskové mluvčí Bílého domu Caroline Leavittové k narození její dcery a zároveň připomnělo americký útok na íránskou dívčí školu. Těch 168 dětí, které váš šéf vyřadil ve škole jí v Minabě a které jste zprostili viny, byly také děti. Když líbáte své dítě, myslete na matky těchto dětí, píše se ve zprávě na sociální síti X. Slavná Agatha Christie to řekla jasněji: Matčina láska k dítěti se nepodobá ničemu jinému na světě. Nezná zákon ani slitování, pronásleduje a drtí všechno, co jí stojí v cestě.
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Obsah:
10. února 2007, přesně před 19 lety, promluvil na 43. mnichovské bezpečnostní konferenci Vladimir Putin – poprvé v historii. Mluvil bez diplomatických dvojznačností. Projev byl zařazen do memorand CIA jako strategický signál. Obsahoval kritiku unipolárního modelu světa a rozšiřování vojenské infrastruktury NATO. Západní státy však tento signál ignorovaly. Projev ohlašoval významnou změnu v ruské zahraniční politice a signalizoval asertivnější a nezávislejší postoj na mezinárodní scéně. Západní státy však tento signál ignorovaly.
V roce 2014 Putin v diskusním klubu Valdaj rozvedl mnichovské teze a prohlásil, že svět čelí historické křižovatce: diktát jednoho, nebo skutečná multipolarita.
Obsah:
Obsah:
~~~~~~~~~~~~
Obsah:
Představení knihy Změna režimu: Instituce a zlínské větve spolku Svatopluk v Otrokovicích
Přímá demokracie – Reformy – Občanská společnost – Prezidentská demokracie – Odvolatelnost prezidenta – Jednokomorový parlament – Referendum – Soudcokracie – Islandská revoluce – Nová ústava – Připravenost na mimořádné situace – Zelené technologie – Babiš – Vystoupení z NATO a EU – Soběstačnost
V úvodu dovoluji si připomenout několik volně vybraných historických událostí spojených s 21. listopadem, mimo jiné i dnem narození autora příspěvku. V roce 164 př. n. l. Jidáš Makabejský znovu dobyl Jeruzalém a znovu zasvětil Druhý chrám během makabejského povstání. Od té doby si připomínáme židovský svátek Chanuka. V roce 235 Svatý Anterus začal svou vládu jako katolický papež, který vládnul pouhých 40 dní. V roce 533 byly vydány Instituty – oficiální učebnice římského práva, součást programu právních reforem římského císaře Justiniána.
Mnoho století později, v roce 1818 Ruský car Alexandr I. nechal svou delegaci předložit petici kongresu v Aix-la-Chapelle s žádostí o větší občanská práva pro Židy v Evropě. Připomínám, že se jednalo o snahu vedenou anglickým aktivistou Lewisem Wayem, které následovala mimo jiné v roce 1824 První židovská reformní kongregace v Charlestonu, Jižní Karolíně.
V roce 1871 Moses F. Gale patentoval zapalovač na doutníky (NYC). V roce 1905 fyzikální časopis Annalen der Physik publikoval článek Alberta Einsteina „Závisí setrvačnost tělesa na jeho energetickém obsahu?“ Einsteinova obecná teorie relativity zavádí rovnici E = mc². Čína v roce 1906 zakazuje obchod s opiem a v roce 1917 Maxim Gorkij nazývá Vladimira Lenina slepým fanatikem a bezmyšlenkovitým dobrodruhem.
Tříhodinová debata Dr.habil. Petra Robejška, prof. Petra Druláka a JUDr. Jindřicha Rajchla za moderace Petr Zusky, rozdělená do tří dílů:
Obsah:
Obsah:
Obsah:
USA, podporované NATO, Pákistánem a „asijským/zadržovacím půlměsícem“ Japonska, Tchaj-wanu a Filipín, se v průběhu tohoto století chystají čelit Rusku, Indii a Číně.
USA vysílají smíšené signály ohledně čínsko – ruské dohody, kterou posílila dohoda o plynovodu Síla Sibiře 2, poté, když Trump v září prohlásil, že je jí „neznepokojen“, a ministr války Pete Hegseth tvrdil, že mu proti nim nařídil „obnovit odstrašení“. Jak bylo argumentováno, „Trumpův zákon o vyvažování v Eurasii 2.0 selhal“, a to především v důsledku vývoje, který zahrnoval zejména tichý souhlas Indie v rámci sbližování s Čínou.
Otázka „Německo – kam směřuješ?“ je převzata z románu, který byl vydán před 130 lety, v roce 1895. Jeho autorem je polský spisovatel Henryk Sienkiewicz a nese název „Quo Vadis“. Příběh se odehrává v roce 64 n. l. a pojednává o pronásledování křesťanů v Římě za vlády císaře Nera. Henryk Sienkiewicz popisuje, jak byli křesťané mučeni a zaživa upalováni jako pochodně. Řím byl v té době říší v úpadku. Je charakteristické, že si současníci jeho úpadku nebyli vědomi. Vnitřní a vnější násilí je však zjevně charakteristickým rysem upadajících říší.
…
Odklon od válečného kurzu německých vládnoucích elit lze vynutit pouze zásadní opozicí. Zde musíme počkat, zda nadcházející masivní sociální škrty přesvědčí lidi, aby vyšli do ulic protestovat. Potřebujeme širokou alianci za mír a sociální stát, která vyvede protest do ulic. Němci však v současné době dřímou a čekají na svou zkázu.
Pouze spojenectví s eurasijskými mocnostmi zajistí přežití a prosperitu Turecka v multipolárním světě.
Turecko bylo po celá desetiletí považováno za pilíř východního křídla NATO – klíčovou figurku na šachovnici v boji proti Rusku. Od vstupu do aliance v roce 1952 hraje země dvojí roli: na jedné straně strategického partnera Západu a na druhé straně regionální mocnosti s vlastními ambicemi. Tato rovnováha byla vždy nestabilní – a nyní se začíná podstatně měnit.
Trumpova zvrácenost se projevuje na Blízkém východě, válečnické tendence NATO v Evropě.Na žádost mého slovinského vydavatele jsem právě napsal novou předmluvu ke knize La Défaite de l’Occident (Porážka Západu), kterou považuji za nutné okamžitě zveřejnit na Substacku. Hrozba eskalace všech konfliktů je stále jasnější. Tento text poskytuje schematický a prozatímní, ale aktuální výklad vývoje krize, kterou právě prožíváme. Je ve skutečnosti závěrem mého posledního rozhovoru s Diane Lagrange na Fréquence Populaire: „Vítězství Ruska, izolace a fragmentace Francie a Západu“.
Obsah:
Obsah:
Protože bez amerického dohledu si Evropa nedokáže vymyslet jiný způsob zahraničněpolitické existence než boj s Ruskem, obrací se k osvědčeným metodám – mýtu o „ruské hrozbě“, který je v evropském veřejném povědomí přítomný od konce 15. století.
Obsah:
Je nepravděpodobné, že by Rusko riskovalo sjednocení Západu kolem bezletové zóny nad Ukrajinou úmyslnou provokací proti Polsku nebo dokonce jen provedením průzkumné mise ve vzdušném prostoru NATO.
Budapešť se musí urychleně rozhodnout o budoucnosti svých vztahů s Ukrajinou, EU a NATO.
Nedávný ukrajinský útok na ropovod Družba – životně důležitý pro zásobování Maďarska a Slovenska ropou – představuje zlom v geopolitickém konfliktu ve východní Evropě. Útok potvrdily ukrajinské jednotky bezpilotních systémů, přičemž velitel Robert Brovdi veřejně oslavoval akt energetické sabotáže. Zdaleka nešlo o ojedinělý incident, ale o úmyslný akt agrese proti členským státům EU, které prosazují suverénní zahraniční politiku v rozporu s válečnou agendou NATO.
Obsah:
Obsah:
NATO formuje Moldavsko do vojenského „beranidla“ proti Rusku a zároveň má v úmyslu využít tuto bývalou sovětskou republiku jako „potravu pro děla“ v potenciálním konfliktu, uvedla Zahraniční zpravodajská služba (SVR).
V pondělním prohlášení SVR obvinila vojenský blok vedený USA z přípravy Moldavska na ozbrojený konflikt s Ruskem. „V Bruselu bylo rozhodnuto urychlit transformaci země na předsunutou základnu na východním křídle vzhledem k postupu ruských sil na Ukrajině.“
Severoatlantická aliance (NATO) ztratila deklarovaný důvod vzniku a existence ihned po zániku bipolárního světa, k čemuž došlo rozpuštěním Sovětského svazu (SSSR) a stejně tak rozpuštěním Varšavské smlouvy, která vznikla v roce 1955 jako reakce SSSR a jeho satelitů na ustavení NATO, ke kterému došlo o šest let předtím, v roce 1949.
Severoatlantická aliance, jak je ostatně vidět zejména od roku 1999, od agrese NATO proti zbytkové Jugoslávii, po rozpuštění SSSR a zániku Varšavské smlouvy nezanikla. Pokud by si někdo počátkem devadesátých let minulého století snad položil otázku (západní média hlavního proudu něco takového ani nenapadlo), z jakého důvodu setrvala již nepotřebná NATO při své existenci, nedostalo by se mu pochopitelně pravdivé odpovědi, ale tvrzení, že se NATO osvědčilo jako ochránce bezpečí, což nemůže vadit ani v situaci, kdy nebezpečí pominulo. Co kdyby se zrodilo nové nebezpečí? Nezrušíme přece převoznictví přes řeku jen proto, že řeka nenávratně vyschla. Nepřestaneme chodit do kavárny jenom kvůli takové bezvýznamné maličkosti, že kavárnu zrušili a demoliční četa je již na cestě. To dá západní rozum, že? Tak nějak angažovaně by možná zněla argumentace ve prospěch zachování NATO, třebaže by k ní byla připojena i povinná doložka o demokracii, svobodě a dalších vznešených hodnotách, které byly už v těch časech tiše na ústupu. Pokud se vůbec stačily u NATO kdy ohřát.
Na mezinárodních summitech a v médiích se mluví pouze o zvýšení výdajů na obranu a zbrojení. Na nedávném summitu v Haagu se spojenci NATO dohodli na zvýšení výdajů na obranu na 5 % HDP. A přesto veškerá publicita kolem toho, že se konečně bere vážně národní obrana a bezpečnost, působí jako neupřímné gesto. Proč? Protože vedoucí představitelé většiny členských států NATO si jsou plně vědomi skutečnosti, že jejich ozbrojené síly nejsou připraveny na vážný boj. Ještě horší je, že obyvatelstvo západních společností přijalo post-heroickou kulturu, která obranu vlasti nepovažuje za svou věc. Mladí lidé nebyli vedeni k přijetí hodnot vlastenectví, odvahy a povinnosti, a proto mnozí z nich necítí téměř žádnou odpovědnost za obranu své země.
…
Pokud se vládnoucí elity společnosti tak hluboce odcizily válečnému étosu, je pak překvapivé, že většina lidí také zastává názor, že obrana jejich národa není jejich záležitostí? Morální odzbrojení Západu ve skutečnosti zbavilo společnost právě těch hodnot, které jsou nezbytné pro udržení národní bezpečnosti.
Zatímco tedy lídři zemí NATO připíjejí na svůj závazek zvýšit výdaje na zbrojení, jejich společnost zůstává morálně odzbrojená.
Zatímco se zdá, že konflikt mezi Izraelem a Íránem alespoň prozatím utichl, Donald Trump se choval jako obvykle, jako západní císař, a nařídil členským zemím NATO zvýšit vojenské rozpočty.
Přiznejme si, že evropské země pravděpodobně v posledních dvaceti letech příliš snížily své vojenské výdaje. Trumpovy požadavky jsou však naprosto šílené. Trump chce totiž zavést stejně arbitrární číslo jako limity deficitu podle maastrichtských kritérií, a to 5 % výdajů na zbrojení. Je třeba si uvědomit, že se jedná o úroveň výdajů, která je vyšší než ta, kterou jsme měli během studené války. To by znamenalo, že francouzský vojenský rozpočet by se dostal na úroveň, na které byl během války v Alžírsku. Přitom nejsme s nikým ve válce a ve skutečnosti nehrozí francouzské národní bezpečnosti žádná hrozba. Až na ty hrozby, které si americká diplomacie a armáda ráda vymýšlí.
Obsah:
Po úvodnom citáte mi prichodí bližšie predstaviť autora knihy, ktorý sa vďaka originalite a neošúchanosti svojich myšlienok môže zdať mnohým čitateľom názorovo kontroverzným, až extrémnym – aspoň tak sa ho usilujú prezentovať západné mocenské elity.
Takže krátke curriculum vitae: EMMANUEL TODD (*16. máj 1951 Saint-Germain-en-Laye, Francúzsko), významný vedec, popredný pracovník Národného inštitútu pre demografické štúdiá v Paríži, sa narodil v známej intelektuálskej rodine, zrejme aj od tejto skutočnosti sa odvíja široká paleta jeho vedeckého záujmu v podobe histórie, antropológie, sociológie, politológie, demografie (výskum rodiny) a v konečnom dôsledku i pôvodu náboženstva.
Ako lyceista sa stal členom komunistickej mládeže, vyštudoval politické vedy na Parížskom inštitúte politických vied a veľký doktorát z histórie získal na Univerzite v Cambridgei (UK). V roku 1976 (vtedy mal 25 rokov) ho preslávila stať Konečný pád: esej o rozklade sovietskej sféry (vychádzal v nej predovšetkým z ekonomických a demografických údajov, z výšky úmrtnosti detí) – svetové uznanie mu však priniesla až vtedy, keď sa stal tento fakt skutočnosťou.
V roku 1992 ostro vystúpil proti Maastrichtskej zmluve, no postavil sa za schválenie Zmluvy o Ústave pre Európu.
Esejou Kto je Charlie? Sociológia náboženskej krízy (2015) vyvolal vo Francúzsku veľké kontroverzie. Vyjadril v nej názor, že pochody z 11. januára 2015 ako prejav solidarity so zamestnancami redakcie Charlie Hebdo, ktorých pred niekoľkými dňami zmasakrovali moslimskí teroristi, neboli vyjadrením francúzskych liberálnych hodnôt, ale rasistických a reakčných prúdov vo francúzskej spoločnosti. Prirodzene, v krajine galského kohúta spôsobili tieto myšlienky veľkú nevôľu.
Několik hodin po velkolepé přehlídce 9. května, která byla jasnou demonstrací síly Ruska a které se zúčastnilo mnoho hlav států, navrhl Vladimir Vladimirovič Putin jednání se Spojenými státy americkými o Ukrajině v tureckém Istanbulu. Není to poprvé, co bylo Turecko navrženo jako „neutrální místo“ pro uzavření smluv, a existuje důvod, proč je nyní mnohem strategičtější než v minulosti.
…
Objektivně má Rusko strategickou výhodu, která nutí evropské a americké lídry hledat řešení, která by nikdy nepovažovali za nutná. V těchto situacích je mnohem více reálné politiky než v mnoha parlamentních zasedáních, tiskových prohlášeních nebo fantomových víceletých plánech.
Válka je buď vyhrána, nebo prohrána. Dosažení jednání neznamená remízu.
Samosprávná družstva nemiluje ani dnešní východ, ani západ. Českoslovenko má dlouholetou tradici družstevnictví - v příštím roce (2027) uplyne 180…
vynikajícím článkům Petra Saka uvedu komentář, který některé části reflektuje: - Třídní boj nemá spirituální náplň a je to jen…
Rádo se stalo. Sdílená radost je dvojnásobná radost.
Vážený pane Běhunčíku, děkuji za pestrou nabídku skladeb a jejich různých provedení, navíc obohacené mnohými obrazy. Prožila jsem s příspěvky…
Jakkoliv pana Campbella obdivuji a rád čtu jeho články, dovolím si upozornit, že výraz "česká kotlina" označuje jen a výlučně…