Jaroslav Dymčuk | 8. 5. 2026 | Analýza, Převzato | 46 přečtení | | Banky, Obchod, Zdroje a suroviny
Po celém světě rostou bankovní zásoby zlata na pozadí zhoršující se geopolitické napjaté situace a inflačních rizik. Důvodem růstu cen byla poptávka ze strany centrálních bank Indie, Číny, Polska a Turecka, které za poslední rok a půl zdvojnásobily objem nákupů. Podle údajů Světové rady pro zlato od začátku agrese proti Íránu čínská, polská, uzbecká a česká ekonomika zintenzivnily doplňování rezerv žlutého kovu. V březnu ho Čínská lidová banka nakoupila více než o rok dříve, dokonce i Guatemala po půl roce poprvé obnovila nákup zlata.
Michael Harrison | 8. 5. 2026 | Analýza, Převzato | 41 přečtení | | Írán, Ozbrojené konflikty, Právo, USA
V americké zahraniční politice nastávají chvíle, kdy se právo dostává z pozadí do centra debaty. Vypršení 60-denní lhůty Donalda Trumpa pro pokračování vojenských operací proti Íránu je jednou z takových chvil. Situaci již nelze omlouvat hrozbami, volebními slogany či tvrzeními o „odstrašování“. Ústřední otázkou nyní není, zda může americký prezident reagovat na vnější krizi. Jde o to, zda může bez souhlasu Kongresu proměnit vojenskou konfrontaci v trvalou politiku Spojených států.
…
V případě Íránu není tato lhůta pouze technická. Dopis, který Trump zaslal Kongresu, spustil odpočítávání 28. února, což znamená, že 60 dní uplynulo 1. května. Administrativa nyní argumentuje, že příměří tuto lhůtu „pozastavilo“ nebo fakticky ukončilo. Tato interpretace však nemá jasný základ v textu zákona ani v účelu rezoluce o válečných pravomocích. Zákon byl přijat právě proto, aby zabránil tomuto výsledku: nouzovému prezidentskému zásahu, který by se vyvinul v dlouhodobou válku bez jasného hlasování volených zástupců lidu.
…
Přemysl Janýr | 1. 5. 2026 | Analýza, Autorský příspěvěk, Téma: ČR | 167 přečtení | | 1945, ČR, ČSR, Etika, Historie, Lidská práva, Občanská společnost, Polemiky, Populace, Psychologie, Zločiny proti lidskosti
Už se zdálo, že náš problém jednou provždy vyřešila Česko-německá deklarace a biologie. Ústavní soud nalezl, že Edvard Beneš byl rozhodnutím mocností skutečně prezidentem, český parlament se usnesl, že se zasloužil o stát a že jeho dekrety, právní základ poválečného Československa, jsou neprolomitelné a na Slovensku je jejich zpochybňování rovnou trestné.
A najednou se Benešovy dekrety resuscitují – a k tomu ještě sudetoněmecký sjezd v Brně! Otázky kolem něho mě vrátily k tématu, které mě intenzivně zaměstnávalo před téměř dvaceti lety. Dnes mě více zajímá jeho sociálně psychologický a kulturně politický kontext.
Pane Běhunčíku: Poslední odstavec tesat do kamene.
Pan Rychlík u mne ztratil punc historika, když v televizním vystoupení o ukrajinských dějinách vynechal vyvraždění 70-ti tisíc Poláků ukrajinskými…
Cituji druhý odstavec projevu paní Lenky Procházkové : "Mnichovské trauma ale nelze vyléčit tím, že dnes budeme potomky Henleinovců objímat…
...připadne mi nemístné řešit tuto problematiku v kontextu nějakých 80 let soužití německých rodů s českou populací. Asi musíme počkat…
Jsem také pravoslavný a otce Fejsaka dobře znám. Je to jak píšete. Ale protože znám též zákulisí, mohu to doplnit.…