1. Hermann Ploppa: Proč nikdo nespěchá na pomoc Íránu
2. Russia Today: Izrael je „téměř rusky mluvící zemí“, řekl Putin
3. Kersten Knipp: Brání Jordánsko a Saúdská Arábie Izrael?

Analýzu Hermanna Ploppa Warum niemand dem Iran zu Hilfe eilt | Von Hermann Ploppa publikoval server Apolut 21. června 2025, jeden den před zahájením útoku USA.

Proč nikdo nespěchá na pomoc Íránu

Je možné, že USA v době publikace tohoto článku již v plné síle zaútočí na Íránskou islámskou republiku. Trump předložil odvážný a šťavnatý požadavek na „bezpodmínečnou kapitulaci“ vlády mulláhů v Teheránu. Spojenci požadovali „bezpodmínečnou kapitulaci“ od nacistického impéria za druhé světové války. To je pro poněkud podřadného amerického prezidenta v úřadu trochu moc velká bota. Trump svůj bombastický útok na suverenitu jiné země ospravedlňuje lží, že Írán vlastní jaderné zbraně. Skutečnost, že i jeho šéfka zpravodajské služby Tulsi Gabbard mu v této otázce vehementně odporuje, toho velkého Trumpa netrápí. Co mi je po faktech? Trump prohlašuje, že nevěnuje pozornost tomu, co mu šéf kazpravodajské služby říká.

Takže: Trump chce svou válku, i když pro ni očividně není důvod. A protože nezačala okamžitě, má západní tisk podezření, že Trump v íránské otázce opět naplní svou nedávno vyslouženou přezdívku „TACO“. TACO je zkratka pro „Trump always chickens out“, což Tagesschau volně překládá jako „Trump vždycky stáhne ocas mezi nohy“[1]. To se vztahuje na Trumpova oznámení o tučném zvýšení cel, které může podle ranního tweetu dosáhnout až 50 procent, do poledne je však panovnicky odvoláno a večer znovu oznámeno s dalším 25procentním zvýšením.

A tak se novináři nepřímo ptají Trumpovy mladé tiskové tajemnice, zlatovlasé blondýny Karoline Leavittové, zda se Trump v případě války s Íránem znovu zachová jako TACO. Leavittová vysvětluje, že si Trump dává dva týdny na rozmyšlenou. V západní bublině veřejného mínění je pevně zakořeněn dojem: věci nejsou tak horké, jak se zdají.

Jestli tohle není omyl? Trump již veřejnost falešným pocitem bezpečí ukolébal. Úmyslně lhal íránské vládě. A umožnil tím první úspěch Izraele v onen osudný pátek třináctého. Ještě jednou: počáteční úspěchy Izraele byly založené na podvodném klamu. Úryvek z dnes již klasického scénáře šokové strategie, kterou tak mistrovsky popsala Naomi Klein[2]. V pondělí 9. června letošního roku měl Trump telefonický rozhovor s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Oba muži, kteří se od Trumpova prvního prezidentství těšili blízkému přátelství, se dohodli, že Izrael zaútočí na Írán následující pátek třináctého. Íránu však mělo být diplomatickými kanály signalizováno, že se vojenský útok Izraele rozhodně neočekává, dokud jednání mezi USA a Íránem o jaderném odzbrojení tohoto blízkovýchodního státu neztroskotají. Další setkání s hlavním vyjednavačem USA Stevem Wittkoffem bylo naplánováno na následující neděli. Íránská vláda se na tato neoficiální ujištění pevně spoléhala. „Bibi“ Netanjahu dal poté tisku vědět, že o příštím víkendu odjede na dovolenou. Izraelská vláda se měla ve čtvrtek sejít na zasedání kabinetu. Tématem diskuse byly rozhovory o výměně rukojmích s palestinským Hamásem. Cílem bylo také zabránit rozpadu již tak vratké vládní koalice. Ultraortodoxní koaliční partneři si s myšlenkou odstoupení z vlády dlouhodobě pohrávali. Tito nespolehliví kandidáti se poté ve čtvrtek vrátili zpět do vládní lodi oznámením o útoku na Írán. Izraelskou veřejností navíc otřásá vážný skandál s pedofilními kruhy. Vzhledem k tomu, že postihuje i části ultraortodoxních vládních partnerů,  úspěšné rozptýlení pozornosti válkou tyto extremisty potěšilo. A Trump v šokující inscenaci cynicky sehrál svou roli. Naznačil, že dohoda v jaderných jednáních je velmi blízko. A americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee proti svému lepšímu úsudku naznačil, že Izrael na Írán bez zelené od americké vlády nezaútočí.

A tak se íránští delegáti na jaderných jednáních s USA, uklidnění a uvolnění, vrátili do Teheránu, aby si před jednáními následující neděli odpočinuli. Jen aby byli spolu s nejvyššími íránskými vojenskými veliteli zabiti izraelskými údery. Izraelské přesné údery byly umožněny díky lžím. Íránští jaderní vědci bydleli ve výškových budovách. Izraelští atentátníci své rakety odpálili přesně skrz jejich vnější zdi. Výškové budovy zůstaly stát. Pouze tam, kde bydleli jaderní experti a jejich rodiny, je nyní velká díra, k roztrhané rodině jaderného experta. Precizní práce, možná pouze díky zlomyslnému podvodu. První izraelské rakety dopadly na Írán bez výraznějšího odporu.

Kdy se vlády v rozvojových zemích konečně a jednou provždy naučí, že posvátné sliby západních představitelů nestojí ani za ten teplý vzduch, který jim při jejich oznamování uniká?

Írán zrazen a zaprodán celým světem

Ale ani „ti ostatní“ nejsou o moc lepší.

Proč? Vzhledem k tomu, že Írán ztratil v důsledku zákeřné vraždy jedním úderem všechny své operační hlavy v armádě a zpravodajských službách, se překvapivě rychle vzpamatoval. Zatímco Trump a Netanjahu pravděpodobně bájili, jak nyní mohou sťatý Írán s radostí rozřezat a vykuchat, noví velitelé íránské armády zahájili protiofenzívu. A velmi, velmi chytře. Ztráta prvního velitelského týmu byla Íránci nacvičena už dávno předtím. Íránci po celé zemi rozmístili spoustu atrapné vojenské techniky, na kterou mohli Izraelci své drahé řízené střely vyplýtvat. Tolik vychvalovaný izraelský Železný dóm, celoplošný systém protivzdušné obrany, se během prvních vln íránských útoků ukázal děravý jako švýcarský sýr. Íránci použili pro své první odvetné údery své nejstarší a nejméně účinné řízené střely a drony a s každou novou vlnou útoků nasadili modernější a účinnější rakety. Nyní, v době psaní tohoto článku, se Íránci nacházejí ve své patnácté vlně útoků a používají rakety srovnatelné s ruskými raketami Orešnik.

Íránské odvetné útoky jsou pro Izrael stále bolestivější. V poslední době byla těžce zasažena velitelství izraelské armády a zpravodajských služeb. Zbrojovky, ropné rafinerie a vojenské think tanky byly také přeměněny na trosky. Již tak křehká izraelská společnost je vystavena tvrdé zkoušce nebývalé závažnosti. Izraelští civilisté si pořizují selfie, tančí a zpívají na troskách. Pokračující každodenní válečná rutina by však mohla zintenzivnit emigraci z Izraele, která probíhá již léta[3].

Írán se samozřejmě také dlouhodobě nachází v krizovém stavu rozpadu. Režim mulláhů nikdy nebyl vůči svým vlastním poddaným ani v nejmenším přátelský ani uvolněný. Ajatolláhové neznají vůbec žádnou měkkou sílu. V průběhu let však Íránci z Revolučních gard ztratili strach. Ženy stále méně dodržují patriarchy předepsaný. dress code Pokud mulláhové nyní svým poddaným neudělí významné ústupky, žádná válka, ať už bude vedena sebevíc brilantně, jim nepomůže.

Ale nejen vnitřní antagonismy by mohly pro současnou vládnoucí kastu v Íránu představovat hrozbu. V podstatě neexistuje jediný stát na planetě, který by Írán podporoval jinak než vřelými slovy. Arabské státy rozhodně ne. V tomto ohledu se od Lawrence z Arábie mnoho nezměnilo. Začíná to nechvalně známou rolí jordánské královské rodiny, která poslouchá téměř jako pes na každé písknutí z Jeruzaléma. A tak jordánská vláda nyní oznámila, že sestřelila velké množství íránských dronů dříve, než dosáhly izraelské území. Saúdská Arábie a nová vláda v Sýrii, která se snaží odsekat hlavy, dělají totéž. To vlastně není překvapivé. Antipatie Arabů vůči Íráncům, které vnímají jako arogantní a vševědoucí, je dobře známá.

Ale co muslimská umma, kolektivní společenství všech muslimů zahrnující stovky milionů duší? Koneckonců, Indonésie je nejlidnatější muslimskou zemí na světě. Nebo Malajsie? Slyšíme jen vřelá slova. Pákistán s největší pravděpodobností vystrčí hlavu z okna a oznámí, že Íránu pomůže zbraněmi.

Ale co BRICS? Ta nová, byť volná aliance států, která by mohla západní společenství hodnot zpochybnit? BRICS v tiskové zprávě nezákonný útok Izraele na člena BRICS Írán jednomyslně odsoudila. Jednomyslně? No, ano. Indický premiér Modi se od komuniké důrazně distancoval. Modi je známý jako blízký přítel „Bibiho“ Netanjahua. Indie je USA stále více manévrována proti Číně a Pákistánu. Na jednotný přístup BRICS k otázce Blízkého východu tedy existuje jen malá naděje.

Člověk by si myslel, že Čínská lidová republika má dostatek vlivu, aby na Izrael a USA zapůsobila. Zatím od ní slyšely jen vřelá slova. Čína si musí dávat pozor, protože je sama v hledáčku washingtonských jestřábů. V Jihočínském moři se objevuje stále více západních válečných lodí, včetně americké letadlové lodi Nimitz. Nimitz a její doprovodné lodě byly nyní staženy na Blízký východ, aby byly připravené v případě války USA proti Íránu. Čína by mohla Nimitz z Blízkého východu stáhnout velmi rychle, a to po náznaku manévrů, které by mohly signalizovat, že chce anektovat ostrov Tchaj-wan. Kdo ví? Možná je Čínská lidová republika jen ráda, že je dočasně mimo ohnisko amerických válečných ambicí.

Mimochodem, Nimitz bude vyřazen z provozu příští rok[4]. Pokud by se u íránského pobřeží ztratil, nebyl by to pro USA žádný velký problém. Bývalý zaměstnanec CIA Ray McGovern v této souvislosti varoval, že by izraelská tajná služba mohla americkou válečnou loď potopit operací pod falešnou vlajkou[5]. To se v minulosti stalo opakovaně. A v současné době je to realistická možnost, jak světové mínění nasměrovat požadovaným směrem. V současné době se totiž i nejvěrnější Trumpovi příznivci v hnutí MAGA pevně staví proti novému vojenskému dobrodružství USA. Asi dvě třetiny všech dotázaných občanů USA jsou proti obnovené intervenci USA v oblastech, které Američané již neznají. Tentokrát by protiválečné hnutí v USA mohlo oslovit mnohem širší kruhy než během války ve Vietnamu. Tentokrát by pravděpodobně sjednotilo levý a pravý tábor v boji proti americkým válkám.

Zpět k Číně. Čína podepsala s Íránem komplexní hospodářskou dohodu teprve v roce 2021 s investicemi ve výši 400 miliard dolarů na 25 let. To zní jako hodně. Hlavním cílem Íránu je dodávat ropu. S čínskou pomocí mají být rozšířeny dva íránské přístavy. Írán se má také stát železničním uzlem na Nové hedvábné stezce. Současný ležérní přístup Číňanů je těžké pochopit. Pravdou ale je, že Číňané ve skutečnosti investují mnohem více v arabských státech. Částky, které čínský stát spolu s čínskými společnostmi investuje do Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, daleko převyšují investice v Íránu. Zatímco ještě před několika lety investovala Čína v Íránu ročně maximálně 1,8 miliardy dolarů[6], investovala jen v roce 2022 do saúdskoarabské ekonomiky ohromujících 16 miliard dolarů[7]. Číňané jsou, při vší úctě, primárně podnikatelé a pokud jde o jejich investice, extrémně pragmatiští. Ideologie hraje pro Číňany podstatně menší roli než pro Američany.  A pokud jde o to, kdo bude Íránu vládnout, jsou Číňané zcela uvolnění. To je patrné na příkladu Argentiny. Její prezident Milei, radikální zastánce volného trhu, se dokonce chlubil, že Čínu z Argentiny vykopne. Mezitím argentinsko-čínský obchod již opět vzkvétá[8]. Totéž lze pozorovat ve vztazích Itálie s Čínou. Jak řekl před 2 500 lety čínský stratég mistr Sun-c‘: válku vyhrává ten, kdo se bitvy ani nezúčastní. Je to tak jednoduché.

A Rusko?

„V Kremlu vybuchují korky.“ Toto je titulek portálu n-tv o postoji Ruska k válce na Blízkém východě[9]. A bohužel není tento mainstreamový portál od faktů tak daleko. Jak již bylo zmíněno: Írán je součástí BRICS a Rusko je po Čínské lidové republice v tomto – měli bychom říct – šokujícím způsobem volném unii států druhým gigantem. Rusko a Írán také nedávno podepsaly grandiózní dohodu o vzájemném partnerství. Jak se ukázalo: pytel horkého vzduchu. Nezavazuje obě strany k vzájemné pomoci v případě vnějšího útoku. Pouze uvádí, že obě partnerské země nebudou podporovat žádné protivníky. Íránský parlament s ratifikací také nespěchal. Stalo se tak až v den izraelského útoku na Írán. Rusko se skutečně stalo největším investorem v Íránu s objemem 2,67 miliardy dolarů v roce 2023. Něco však nyní ruské vládě brání, aby se o své vlastní investice v zemi obávala. Místo přípravy Rusů na vojenské nasazení, například Wagnerových žoldáků, panuje v Rusku uvolněnější nebo dokonce lhostejná nálada. Média zdůrazňují, že globální nárůst cen ropy také doplňuje ruskou pokladnu. Zdůrazňují, že to odvádí pozornost od války na Ukrajině, kde ruské síly v současné době dosahují velkolepých úspěchů. Putin by se navíc mohl spolu se svým přítelem Donaldem Trumpem stát na Blízkém východě prostředníkem. Možná by dokonce mohlo svěřenecky spravovat íránský jaderný arzenál[10].

V tomto kontextu již není překvapivé, že se Putin k mulláhům staví chladně, když v odpovědi na novinářskou otázku na Petrohradském ekonomickém fóru říká:

No, Írán nás o žádnou jinou pomoc nepožádal. Kdysi jsme našim íránským přátelům nabídli spolupráci v oblasti systémů protivzdušné obrany. Tehdy naši partneři neprojevili velký zájem. Co se týče dohody o strategickém partnerství, kterou jste zmínil, neobsahuje žádné články týkající se obrany. To je druhý bod. Za třetí, naši přátelé o to nežádají.[11]

To si musíte nejdříve přeříkat. Ruská vláda mlčela už při kolapsu Sýrie. Pokud trochu nahlédnete do zákulisí, není tato lhostejnost nijak překvapivá. Koneckonců, Rusko udržuje obzvláště blízké vztahy i s Izraelem. Má to historické pozadí. V roce 2019 se Izrael Rusku zavázal, že nebude zbraně a další strategicky citlivé zboží prodávat nepřátelům Ruska. Na oplátku se Putinova vláda zavázala, že nebude dodávat ani prodávat zbraně Íránu. Mezi Izraelem a Ruskem existuje zvláštní vztah. V Izraeli je ruština třetím nejrozšířenějším mateřským jazykem. Židé ruského původu rozhodují v Izraeli volby. Proto se Izrael na sankcích proti Rusku nikdy nepodílel. A po mnoho let pochodoval Netanjahu vždy bok po boku s Putinem v průvodech ke Dni vítězství 9. května[12].

Takže: ruka myje ruku. Íránská vláda se může proti brutální agresi izraelských ozbrojených sil a zpravodajských služeb bránit tak statečně, jak chce. Velmoci se již dávno na opuštění mulláhů dohodly. Ne, že by byla mulláhského režimu škoda. Je však nepravděpodobné, že by íránský lid dostal spravedlivou šanci zvolit si vlastní novou vládu ze svých řad. Syn nechvalně známého šáha, Rhézy Pahlavího, už teď bojuje o otěže. Je však nepravděpodobné, že by byl dosazen. To by pravděpodobně vyvolalo další nepokoje.

Nejlepší by bylo, kdyby politici a mírové hnutí v USA spolupráci s Trumpem a jeho agitátory kolem Lindsay Grahama předčasně ukončili. Šance jsou dobré. Nejsou to jen demokraté, kteří chtějí válečné ambice trumpistů omezit. Duchovně se k nim připojují i ​​bývalí Trumpovi spojenci jako Tucker Carlson nebo libertariánští republikáni jako Rand Paul a Thomas Massie.

Doufejme a přejme ctihodnému íránskému lidu jen to nejlepší.

Zdroje a poznámky

[1]https://www.tagesschau.de/ausland/amerika/trump-nahost-frist-100.htmlČesky

[2]Naomi Klein: Die Schock Strategie – Der Aufstieg des Katastrophen-Kapitalismus. Frankfurt 2010.

[3]https://apolut.net/netanyahu-der-zerstoerer-von-hermann-ploppa/Česky

[4]https://marineforum.online/flugzeugtraeger-uss-nimitz-letzter-einsatz/Česky

[5]https://x.com/raymcgovern/status/1934834737408811328

[6]https://carnegieendowment.org/sada/2021/07/will-the-sino-iranian-agreement-serve-the-ambitious-geopolitical-interests-of-china?lang=en

[7]https://motaded.com.sa/Chinese-Investments-in-Saudi-ArabiaČesky

[8]https://www.china-briefing.com/news/china-argentina-economic-partnership-trade-investment/Česky

[9]https://www.n-tv.de/wirtschaft/Israels-Krieg-im-Iran-ist-Putins-Rettung-article25840358.htmlČesky

[10]https://www.theguardian.com/world/2025/apr/20/moscow-may-gain-key-role-in-iran-nuclear-deal-as-us-talks-progressČesky

[11]https://www.youtube.com/watch?v=haV21eib4nc

[12]https://www.middleeastmonitor.com/20191213-israel-and-russia-coordinate-arms-sale-preventing-deals-with-iran/Česky

Hermann PloppaČesky (*1953) je německý publicista. V letech 1974 až 1978 studoval němčinu a společenské vědy na univerzitě v Marburgu, ale studium nedokončil. Je spoluzakladatel Rádia Unerhört (Neslýchané)Česky, členem Německé strany pro přímou demokraciiČesky a autorem několika knih, m. j. Hitlers amerikanische Lehrer: die Eliten der USA als Geburtshelfer der Nazi-BewegungČesky (Hitlerovi američtí učitelé: americké elity jako porodní báby nacistického hnutí, 2008) a Die Macher hinter den Kulissen: Wie transatlantische Netzwerke heimlich die Demokratie unterwandernČesky (Jednatelé v zákulisí: Jak transatlantické sítě tajně podkopávají demokracii, 2024). Publikuje m. j. na ManovaČesky, Demokratischer WiderstandČesky, Global Research  a má účty na X (Twitteru) a Telegramu a YouTueb kanál.

Zpět na obsah

Příspěvek Israel ‘almost a Russian-speaking country’ – Putin vyšel na serveru Russia Today 21. června 2025, jeden den před zahájením útoku USA

Izrael je „téměř rusky mluvící zemí“, řekl Putin

SPOLEČNÁ FOTOGRAFIE © Kobi Gideon / GPO přes Getty Images

Ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil velkou rusky mluvící populaci Izraele jako jeden z klíčových faktorů v přístupu Moskvy k probíhajícímu blízkovýchodnímu konfliktu – stejně jako vlastní muslimskou populaci Ruska a tradičně přátelské vztahy s islámským světem.

Ve čtvrtek na plenárním zasedání Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu (SPIEF) Putin prohlásil, že ti, kdo zpochybňují závazek Ruska vůči jeho partnerům, jsou „provokatéři“, kteří se snaží vyvolat svár. Ruský prezident zdůraznil složitost íránsko-izraelského konfliktu a varoval před univerzálními očekáváními od aliancí.

„Každý konflikt je jedinečný,“ řekl a poukázal na složité vztahy Ruska v celém regionu.

Putin zdůraznil přítomnost téměř 2 milionů rusky mluvících obyvatel Izraele.  „Dnes je to téměř rusky mluvící země. A nepochybně to v soudobých dějinách Ruska vždy bereme v úvahu,“ řekl.

Poukázal také na „přátelské, důvěryhodné a spojenecké“ vztahy Ruska s arabským a islámským světem, který zahrnuje 15 % ruské populace a na účast Ruska jako pozorovatele v Organizaci islámské spolupráce.

Putin zopakoval ruskou podporu íránskému právu na mírový jaderný program a zdůraznil, že tato podpora není jen rétorická, ale projevuje se konkrétní spoluprací.

„Hájíme právo Íránu na mírovou jadernou energii nejen slovy, ale i činy,“ řekl. „Navzdory veškeré složitosti situace kolem Íránu jsme v Búšehru postavili jaderný reaktor… A navzdory všem výzvám a určitým rizikům v této práci pokračujeme.“

Putin odmítl kritiku, že Rusko mělo pro podporu Íránu udělat více. „Zahájit nějaké bojové operace, že?“ zeptal se.

„Už teď probíhají bojové operace proti těm, které považujeme za odpůrce myšlenek, které hájíme, a kteří představují hrozbu pro Ruskou federaci,“ řekl a dodal, že tito odpůrci jsou „daleko za frontovou linií“ a jsou to „v podstatě stejné síly – v případě Íránu i v případě Ruska“.

Podle Kremlu má Putin „úplný obraz“ o situaci, jelikož je jedním z mála lídrů, kteří od vypuknutí konfliktu minulý týden přímo hovořili s hlavami Izraele, Íránu i USA.

V pozdně noční středeční diskusi Putin novinářům řekl, že Moskva všem stranám navrhla několik kompromisních rámců, v nichž se předpokládá, že by urovnání mělo zahrnovat vzájemné bezpečnostní záruky – chránící jak právo Íránu na mírové jaderné technologie, tak právo Izraele na bezpečnost.

Putin v pátek znovu potvrdil podporu legitimním zájmům Íránu a zároveň upřesnil, že Rusko se v íránsko-izraelském konfliktu nesnaží působit jako prostředník.

„Jednoduše nabízíme nápady. Pokud by naše návrhy u obou národů rezonovaly, byli bychom potěšeni,“ řekl a dodal, že vidí potenciální „styčné body“ mezi Teheránem a Západním Jeruzalémem.

Russia TodayČesky je globální televizní zpravodajská síť poskytující zpravodajství o aktuálním dění, nejnovější zprávy a dokumenty v devíti jazycích: angličtině, arabštině, španělštině, francouzštině, němčině, srbštině, čínštině, hindštině a ruštině. Byla spuštěna v roce 2005. Její sesterská multimediální agentura RUPTLYČesky poskytuje živé vysílání, video na vyžádání, archivní záběry a vysílací služby. RT je k dispozici v čínštině na populárních čínských platformách sociálních médií – Weibo, Bilibili a Douyin a také na sociálních sítích v hindštině. Je nyní k dispozici více než 800 milionům televizních diváků ve více než 100 zemích po celém světě. Je jediným ruským televizním kanálem, který se stal jedenáctinásobným finalistou Emmy. Síť byla nominována na International News & Current Affairs Emmy za zpravodajství o humanitární krizi v iráckém městě Mosul, hladovce vězňů v Guantánamu, protestech Occupy Wall Street a další příběhy. RT se také dostala do užšího výběru na ceny Emmy za zprávy a dokumenty za svůj VR projekt „Lekce z Osvětimi“, který připomíná 75. výročí osvobození koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau sovětskou armádou. Finanční show „Boom Bust“ společnosti RT America byla v roce 2020 finalistou Daytime Emmy v kategorii Vynikající hlavní titul a grafický design pro program Live Action, zatímco moderátor pořadu „On Contact with Chris Hedges“ zajistil RT America svou její nominaci na Daytime Emmy v roce 2017 jako vynikající moderátor informativní talk show. Je také držitelkou desítek medailí z newyorských festivalů za dokumentární a zpravodajské pořady a byla opakovaně uznávána řadou mezinárodních soutěží a mediálních organizací, včetně Monte Carlo TV Festival Awards, Cannes Lions, Webby Awards, the Lovies., Shorty Awards, Association for International Broadcasting a Asia-Pacific Broadcasting Union, mezi mnoha dalšími.

Zpět na obsah

Komentář Kerstena Knippa Are Jordan and Saudi Arabia defending Israel? publikoval server Deutsche Welle 21. června 2025

Brání Jordánsko a Saúdská Arábie Izrael?

Jordánsko a Saúdská Arábie provádí vyrovnávací akci kolem izraelského útoku na Írán. Obrázek: Menahem Kahana/AFP

21 arabských a muslimských zemí jasně dalo najevo, za kým v íránsko-izraelském konfliktu stojí.

V prohlášení zveřejněném začátkem tohoto týdneČesky vyjádřili „kategorické odmítnutí a odsouzení nedávných izraelských útoků na Íránskou islámskou republiku“, které začaly 13. června. Země hovořily o potřebě zastavit „izraelské nepřátelství proti ÍránuČesky“ a vyjádřily „velké znepokojení nad touto nebezpečnou eskalací, která hrozí vážnými důsledky pro mír a stabilitu celého regionu“.

Mezi signatáři bylo JordánskoČesky i Saúdská Arábie. Jejich deklarovaný nesouhlas s izraelskými útoky na Írán jim však nezabránil v tom, aby do konfliktu zasáhly, alespoň nepřímo. Jordánsko například sestřelilo rakety letící z Íránu směrem k Izraeli. Jordánská armáda ve svém prohlášeníČesky potvrdila, že tak učinila, a vysvětlila, že rakety a drony mohly dopadnout na Jordánsko, „včetně na obydlené oblastí, a způsobit oběti“.

Stejně jako v jakémkoli jiném suverénním státě jsou rakety nebo jiné neoprávněné objekty překračující vzdušný prostor země často považovány za porušení vnitrostátního nebo mezinárodního práva.

Saúdská ArábieČesky podobné prohlášení nevydala, ale odborníci tvrdí, že je pravděpodobné, že Izraeli umožnili sestřelovat rakety v jejich vzdušném prostoru a možná také spolupracovali na jejich sledování.

Domácí politika v chaosu

Stejně jako v nedávné minulostiČesky by však tento druh vojenské akce mohl vyvolat vnitřní napětí. Mezi lidmi obou národů panuje historická antipatie vůči Izraeli založená na minulých válkách a konfliktech. To platí zejména pro Jordánsko, kde je alespoň každý pátý místní obyvatel, včetně královny země, palestinského původuČesky.

Pro jordánskou vládu je těžké ospravedlnit sestřelení íránských raket mířících na Izrael, a proto bylo uvedeno vysvětlení sebeobrany. „Toto sdělení – ‚bráníme jen sami sebe‘ – se opakuje na všech kanálech,“ říká Edmund Ratka, vedoucí kanceláře Nadace Konrada Adenauera v jordánském Ammánu.

Trump v rozhovorech s jordánským králem Abdalláhem prosazuje plány pro Gazu

Ratka říká, že je to také způsobeno současnou jordánskou politickou scénou. V dubnu vláda zakázala největší opoziční politické hnutí v zemi, Muslimské bratrstvo,Česky kvůli jeho spojení s údajným spiknutím s cílem destabilizovat zemi.

„Zdá se, že [zákaz] byl pečlivě nastaven a jeho cílem bylo zastavit rostoucí podporu hnutí [Muslimského bratrstva]Česky v době, kdy se království potýká s obtížným regionálním prostředím,“ napsal tehdy Neil Quilliam, spolupracovník programu pro Blízký východ a severní Afriku britského think-tanku Chatham House, a také „podkopat jeho rostoucí přitažlivost mezi obyvatelstvem pobouřeným izraelskou válkou v Gaze“.

Pro jordánskou vládu je proto o to důležitější zajistit, aby sestřelení íránských raket nebylo vnímáno jako solidarita s Izraelem, říká Stefan Lukas, zakladatel německé poradenské společnosti Middle East Minds. „Toto rozhodnutí však napětí dále stupňuje,“ řekl DW.

Jordánsko v žádném případě nechce být vnímáno jako obránce Izraele, potvrzuje Ratka, „protože jordánský lid do značné míry vnímá Izrael jako agresora.“

Dodává ale, že totéž cítí i ohledně Íránu. „Pravidelně provádíme průzkumy v Jordánsku a ty už léta ukazují, že v Jordánsku k němu není mnoho sympatií,“ poznamenal Ratka. „Protože je vnímán jako stát, který se opakovaně vměšuje do arabských záležitostí s úmyslem je destabilizovat.“

Jordánsko má i jiné důvody pro sestřelení íránských raket, říká Lukas. Jordánsko se nemůže přímo postavit USAČesky, říká s odkazem na dohodu o obranné spolupráci mezi USA a Jordánskem z roku 2021, která umožňuje americkým silám, vozidlům a letadlům volný vstup a pohyb po Jordánsku. Jordánsko „je příliš závislé na USA a do jisté míry i na Izraeli – jak finančně, tak i z hlediska bezpečnostní politiky.“

Pro Jordánce je to těžký argument. Pokud by jim tak šlo o ochranu domácího vzdušného prostoru, musela by vláda protestovat i proti přítomnosti izraelských sil nad jejich územím.

Jak však Ratka zdůrazňuje, IzraelČesky svými útoky na Írán jordánský vzdušný prostor nenarušil. „Jordánské vedení tedy může s jistým právem tvrdit, že by bojovalo proti jakémukoli narušení vzdušného prostoru,“ říká. „I když ve skutečnosti bojuje pouze proti íránskému.“

Saúdská Arábie vyvažuje

Saúdská ArábieČesky je také v složité situaci. Podepsala stejnou deklaraci jako 20 dalších arabských a muslimských zemí a ještě předtím v prohlášení odsuzujícím izraelské útoky na zemi s přibližně 92 miliony obyvatel označila  ÍránČesky za „bratrský národ“.

Použití slova „bratrský“ bylo analytiky považováno za pozoruhodné, protože je obvykle vyhrazeno pro ostatní země s arabskou většinou, zatímco Íránci jsou většinou Peršané.

Ale kromě oficiální rétoriky se Saúdská Arábie ubírá zcela jiným směrem, říká Lukas. „Neoficiálně se Saúdská Arábie účastní akcí proti Íránu,“ potvrzuje.

Pojišťování: Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán se v květnu 2025 setkal v Rijádu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Obrázek: Brian Snyder/REUTERS

Lukas uvádí, že mezi Saúdy a Izraelci probíhá bezpečnostní spolupráce. „Saúdská Arábie poskytuje radarová data a toleruje přístup izraelských letadel do svého vzdušného prostoru, zejména v severní části země, kudy převážně létají íránské rakety. Viděli jsme, že Saúdská Arábie je vůči Izraeli ve skutečnosti velmi vstřícná.“

Saúdská Arábie je také silně závislá na USAČesky v oblasti bezpečnosti, zejména během let antipatie vůči Íránu. Přestože se oba národy nedávno usmířily, jejich vztah je stále křehký. Saúdská Arábie by se v případě pochybností pravděpodobně s žádostí o ochranu obrátila na USA.

Zpět na obsah