Částečný červencový blackout v ČR

Spojení „pád fázového vodiče“ je v tomto případě přesné. Skutečně se mezi stožáry 35/36 u vesnice Kličín na Žatecku odpojil pouze jeden vodič z trojsvazku jedné fáze, jak ukazuje následující detail závěsu na nosném stožáru.

Časový sled iniciačních událostí

1. • 11:51:06 – výpadek vedení V411 Hradec u Kadaně (východ) – Výškov v Čechách
2. • 11:52:48 – výpadek bloku 6 elektrárny Ledvice (660 MW)
3. • 11:59:44 – vypnutí přetížené linky V208 Milín – Čechy střed (dispečerem)
4. • 11:59:47 – výpadek vedení V401 Týnec – Krasíkov, vznik ostrova (vydělené části ES ČR)

Obnova provozu a celistvosti elektrizační soustavy ČR

• 12:24 – zapnutí linky V208
• Cca 14:00 – obnovení napájení rozvoden Chodov a Malešice (Praha)
• Cca 15:00 – dokončení obnovy napájení všech zbývajících 7 rozvoden
• 15:45 – vyhlášení stavu nouze s účinností od 12:00
• 15:18–16:12 – najíždění elektrárny Počerady 2 (paroplynová elektrárna)
• 22:15 – dokončení opravy a následné uvedení do provozu linky V411
• 24:00 – ukončení stavu nouze

Mapa přenosové soustavy ČEPS s vyznačením událostí

Mapa představená ČEPS neposkytuje dostatečný přehled o postavení rozvodny Hradec u Kadaně v energetické přenosové soustavě.
V následujícím obrázku je detailní schéma.

V rozvodně Hradec – východ jsou ukončena vedení 445 a 446 z Röhrsdorfu v Sasku (městská část Chemnitz / Saská Kamenice / mezi lety 1953 až 1990 Karl-Marx-Stadt), Německo. Jsou zde také PST transformátory (Phase-Shifting Transformers / Transformátory s řízeným posuvem fáze), které mají zabránit nekontrolovaným přetokům elektrické energie z Německa[1][2].
O regulaci lze úspěšně pochybovat, protože plánované hodnoty jsou soustavně překračovány s tím, že soustava jako celek je robustní a přebytečnou energii spolehlivě přenese na další přeshraniční předávací body – viz bod 10) níže.

V bodě 8) FAQ ČEPS[3] je uvedeno: Měly na výpadek vliv fotovoltaické elektrárny?
Fotovoltaické elektrárny neměly přímý vliv na páteční výpadek. Prvotní příčina byla ryze technického původu, pád vodiče na zem u vedení V411. Všechny elektrárny, které vyráběly v postižené oblasti před i po výpadku V411, plnily pozitivní roli, protože snižovaly množství elektřiny, které bylo nutné dodat po vedeních přenosové soustavy. Celková bilance ČR po překonání prvního výkyvu těsně po vzniku poruchy byla po celou dobu vyrovnaná.

ČEPS dále odpovídá: 10) Je pravdivé tvrzení, že za výpadky stojí přetoky z Německa?
Analýzy, které se v rámci ČEPS i provozovatelů přenosových soustav sousedních zemí provádějí každý večer pro bezpečný provoz soustavy následující den, uváděly pouze běžné stavy a přetoky z Německa, které nejsou ničím výjimečné a odpovídají tranzitní poloze ČR. Tyto analýzy jsou v průběhu dne upřesňovány vnitrodenními predikcemi a tato upřesnění byla s drobnými odchylkami v souladu s denní predikcí. Reálné toky neměly žádný významný dopad, neboť přenosová soustava je schopná zvládat i mnohem vyšší tranzitní toky. Současně byly standardně analyzovány i dopady výpadků jednotlivých vedení podle kritéria N-1, které stanoví, že výpadek jednoho prvku přenosové soustavy nemá ohrozit její bezpečný provoz. Pokud by nedošlo k výpadku dalších prvků v soustavě prakticky ve stejný okamžik, pak by výpadek vedení neznamenal vybočení z povolených mezí provozu soustavy.

V den výpadku byl v předávacím bodě Röhrsdorf – Hradec východ skutečný přetok 1658 MW (to je více než 3 bloky elektrárny Dukovany a 1,5 z obou bloků Temelína), zatímco plánovaný 616 MW.

Je možné, že přenosová soustava před výpadkem 4. 7. 2025 kritérium N-1 splňovala ve všech krocích přípravy provozu i v reálném provozu (je zaznamenáno v systému Amica, koordinační centrum středoevropských provozovatelů přenosových soustav TSCNET, Mnichov)[4], ale naní jisté, zda bylo modelováno přerušení vedení 411 a zda bylo uvažováno současné několikanásobné zvýšení přetoku v tomto bodě nad plánované hodnoty.

V každém případě byl po výpadku vedení 411 v soustavě ČEPS přebytek výkonu, což se projevilo zvýšením kmitočtu na 50, 055 Hz po dobu 10 minut. Všechny následující události, popsané v úvodu pod čísly 2 až 4, se odehrály v těchto deseti minutách.

Kmitočet je jedním z nejpřísněji sledovaných parametrů energetické přenosové soustavy.
V ČR je u synchronního připojení k propojenému systému povolená tolerance 50 Hz +/- 1 % (tj. 49,5 … 50,5 Hz) během 99,5 % roku a 50 Hz + 4 % / -6% (tj. 47 … 52 Hz) po 100 % času.

V roce 2021 došlo v jihovýchodní části kontinentální Evropy v důsledku přebytku výkonu ke zvýšení frekvence na 50,6 Hz a ve zbylé části kontinentální Evropy včetně ČR zároveň nastal nedostatek výkonu, kdy došlo ke krátkodobému poklesu kmitočtu až na hodnotu 49,74 Hz. Obě části se rozpojily a těsně po rozdělení na jihovýchodě přebývalo 6 300 MW, zatímco stejný výkon naopak v severozápadní části chyběl.[5]

V případě blackoutu ve Španělsku dne 28.4.2025 došlo v přenosové soustavě k náhlému odpojení až 60% všech zdrojů a poklesu kmitočtu na 49,850 Hz.

ČEPS dále mlží v otázce vedení 411:
7) Proč ČEPS vedení V411 z roku 1961 již nezmodernizovala? Proč již nebyla zahájena výstavba, když záměr vznikl v roce 2016?
Zde je potřeba v prvé řadě vyvrátit některá tvrzení, že vedení V411 mělo být již v roce 2016 opraveno či modernizováno. V případě tohoto vedení se nejedná o modernizaci, ale o výstavbu zcela nového zdvojeného vedení, kterou ČEPS začala v roce 2016 připravovat, a to včetně plného povolovacího procesu se všemi jeho fázemi, jako jsou například EIA (posouzení vlivu na životní prostředí), územní plánování apod. Tento proces běžně trvá 10 až 12 let. ČEPS navíc těchto investičních akcí plánuje a realizuje celou řadu a musí je koordinovat tak, aby nedostupnost modernizovaných vedení neohrozila bezpečný a spolehlivý proces přenosové soustavy. Koordinace musí proběhnout rovněž s provozovateli přenosových soustav sousedních států. Předpokládaný začátek modernizace vedení V411 je tak v roce 2026.

V závěrečných grafech prezentace ukazuje ČEPS absolutní výši investic od roku 2014 do roku 2024:

Pokud nejsou hodnoty očištěny od inflace, jde o zcela neporovnatelná čísla. Inflace mezi roky 2018 a 2023 je zhruba 30%.

V posledním grafu je investiční plán do roku 2035:

Hodnota investic po roce 2027 klesá, což je nepochopitelné už vzhledem k tomu, že příspěvky na distribuci platí občané v každé faktuře za elektřinu a pomáhají tak společnostem investovat do modernizace a rozšíření přenosové sítě, aby byla schopna zvládnout rostoucí podíl obnovitelných zdrojů.
Poplatky za distribuci se každý rok zvyšují – viz například zde: „Regulační poplatky v roce 2025 opět zdražuje modernizace sítě“. Poplatek za distribuci se v roce 2025 zvýšil o 3,6% oproti roku 2024.

Vedení 411 je kritická infrastruktura[6][7] a jak je vidět, není za ně náhrada (proto také muselo být znovu zprovozněno).
V každém případě je jasné, že od roku 2016 prostě peníze byly vždy na něco jiného, než na státní energetickou síť, i když jde o zařízení, jehož porucha má závažný dopad na státní bezpečnost, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob a ekonomiku státu.

---

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

---

[VB]