Tomáš Koloc | 10. 5. 2024 | Autorský článek, Rozhovor/Interview, Téma: ČR | 35 přečtení | | ČR, ČSSR, Film, Historie, Slovensko
Werich ve svých nedávno vydaných dopisech Voskovcovi reflektoval, že už pár let po Stalinově smrti byla Moskva plná amerických divadel a vůbec kultury USA – a Voskovec mu odepsal, že ekvivalentně to je se sovětskou kulturou za mořem. Kultura a sport byly (na rozdíl ode dneška!) v dlouhých obdobích studené války zkrátka vyňaty z boje znepřátelených zemí. V době, kdy na sebe česká a slovenská vláda dští sílu, proto přinášíme jeden mírumilovný kulturní rozhovor česko-slovenský: se Štefanem Kvietikem, nestarším žijícím hercem-mužem (je tu ještě o 3 roky starší Jiřina Bohdalová!) bývalé federace Slováků a Čechů, který v roce 1992 kandidoval i na jejího prezidenta – a který dnes, v pátek 10. května, slaví 90 let.
A. Bustos | 10. 5. 2024 | Esej, Převzato | 52 přečtení | | Historie, Izrael, Palestina, Válečné zločiny, Velká Británie
Izraelské dnešní uplatňování kolektivního trestu proti Palestincům vděčí za svůj původ britské nadvládě v Palestině.
Stejně tak letecké bombardování, vojenské nálety, využívání palestinských civilistů jako lidských štítů a infrastruktura stanného práva uplatňovaná proti okupovanému, převážně civilnímu obyvatelstvu.
Leopold Moravčík | 10. 5. 2024 | Esej, Převzato | 20 přečtení | | Film, Historie, Kultura, Mír, Propaganda, Rusko, Ukrajina, Válka
Keď prepukol terajší konflikt medzi Ruskom a Ukrajinou, objavili sa vo svete početné návrhy na riešenie sporu. Väčšinu tvorili radikálne riešenia zvýhodňujúce buď jednu alebo druhú stranu. Veľmi málo sa vlády, svetové inštitúcie i jednotlivci zaoberali myšlienkou, ktorú kedysi vyslovil najdlhšie slúžiaci indický premiér Džaváharlál Néhrú: „Každá voja sa raz skončí vyjednávaním. Prečo nevyjednávať hneď?“
Ako v iných konfliktoch, aj v tomto sa teda naplnili slávne slová prvého nemeckého kancelára Otta von Bismarcka: „Nikdy sa neklame toľko, ako pred voľbami, počas vojny a po poľovačke.“ Bežní občania majú už bohaté skúsenosti s pravdivosťou kancelárovho bonmotu v prvých dvoch prípadoch.
Tak, ako v mnohých iných konfliktoch, aj v tomto sa prvou obeťou stala pravda. Dovtedy sme mali zachované aspoň zdanie objektivity informácií, ktoré šírili naše médiá. Ak sa človek nemohol dopátrať po niektorých faktoch v našich novinách, mal možnosť voľby vyhľadal si na internete alebo v televízii názory inej strany. Naša múdra vláda okamžite po vypuknutí vojny zablokovala médiá s neželanými názormi a ak niekto mal odvahu šíriť ich, bola ochotná ho za to dokonca aj trestať. Tento stav trvá dodnes napriek tomu, že už máme inú vládu.
Eduard Chmelár | 10. 5. 2024 | Převzato, Téma: Demokracie, Téma: Mír, Téma: Rusko | 25 přečtení | | ČR, ČSR, Historie, Propaganda, Rusko, Slovensko, Válka
Dnes opravdu není čas na fráze. Nad fašismem jsme nezvítězili. Rozmáhá se v nových dosud nepoznaných formách. Všichni říkají, že jsou pro mír, ale téměř nikdo pro to nic nedělá. A svět je k nové globální válce blíže než kdykoli předtím. Součástí této eskalace napětí je také boj o výklad dějin. Prezidentka Čaputová raději dorazila k nedůstojnému hrobu neznámého vojína u rušné hlavní cesty, jen aby nemusela jít na Slavín, a vzpomínala všechny možné národy, jen aby nemusela vyzvednout lví podíl Rudé armády při osvobozování naší vlasti. Lidé jako Ivan Korčok a Ivan Mikloš se raději zúčastnili propagandistické akce ke sbírce munice pro Ukrajinu.
Tomáš Koloc | 3. 5. 2024 | Autorský článek, Rozhovor/Interview, Téma: ČR | 86 přečtení | | ČR, Historie, Kultura
Na začátek bych měl asi vysvětlit, že se léta potkáváme na sociální síti, kde jsme si zprvu psali o vašem tatínkovi, režiséru a herci Miroslavu Macháčkovi (1922 – 1991, kterého široké čtenářské publikum bude znát z jeho hlavních rolí ve filmech Skalpel, prosím, …a pátý jezdec je strach, Dva lidi v zoo nebo jako pošťáka z filmu Sedím na konári a je mi dobre). Já jsem pak dlouho plánoval s vámi udělat rozhovor k jeho předloňským stým narozeninám, ale pak jsem musel konstatovat, že k tomu, co bylo řečeno v jiných rozhovorech, už nemám co dodat. Tak jsme se potkali až dnes, kdy jste mě pozvala do Divadla v Řeznické na monodrama Jeden německý život – o kterém jsem předem nevěděl mimo jiné to, že v něm dokážete být skoro hodinu a půl na jevišti zcela sama. Jak to můžete zvládnout?
Přemysl Janýr | 3. 5. 2024 | Autorský článek, Téma: ČR | 76 přečtení | | ČR, Etika, Historie, Kultura, Palestina
Chcípla kočka. Stářím, jak mívají ve zvyku. Ne jen tak ledajaká, pelíšek měla na hradě. Byla mazlíčkem manželky komunistického rozvědčíka, generála NATO a prezidenta.
Země se propadla do smutku. Média soustrastně popisují zármutek první dámy, vláda, politici i prostí občané zasílají kondolence, kočce se dostalo pietní stránky na Wikipedii. Nikdy nezapomeneme.
Petr Sak | 3. 5. 2024 | Převzato, Téma: ČR, Téma: Ekonomie | 77 přečtení | | ČR, Ekonomie, Historie, Populace, Sociální
S nástupem populačních ročníků, jejichž mozek a psychika již byly formovány v prostředí digitálních technologií, se ze společnosti vytrácí kritická analýza, přijímaní názorů na základě faktů a argumentů.
Jan Campbell | 26. 4. 2024 | Autorský článek, Téma: Mír | 66 přečtení | | Etika, Filosofie, Historie, Německo
V mnoha zemích na světě, nehledě na harašení zbraněmi, tisknutí bezcenných dolarů a euro, dodávek zbraní a zcela zbytečného zabíjení a umírání lidí, si mnozí dnes připomínají 300 od narození filozofa míru Immanuela Kanta (1724-1804). Výročí se bude slavit se ve velkém v Německu, přestože volání po odzbrojení je dnes tam považováno za nesvětské a pacifisté za hlupáky národů. Podobně je tomu bohužel dnes i v české kotlině. V ní ale se slavit nebude, a již vůbec nebude se mluvit či psát o věčném míru. Otázka: Kde jsou ti stateční, kteří uzavírají, nebo by mohli uzavřít mír?
Human Events | 26. 4. 2024 | Převzato, Téma: Demokracie | 105 přečtení | | Cenzura, Čína, Demokracie, Historie, USA
V roce 1986 se konečně mohla přestěhovat do Ameriky, aby mohla pokračovat v postgraduálním studiu, ale z větší části zůstala až do roku 2020 politicky neutrální. „To byla doba, kdy jsem zjistila, že musím promluvit, abych tuto zemi zachránila,“ řekla.
Nyní mluví proti indoktrinaci, kterou od roku 2020 vidí infiltrovat USA a která připomíná komunistickou Čínu. Varuje Američany před tím, co je v sázce.
Alexej Belov | 19. 4. 2024 | Převzato, Téma: Rusko, Téma: Ukrajina | 116 přečtení | | Historie, Občanská válka, Rusko, Společnost, Ukrajina
13. dubna 2024 uplyne 10 let od zahájení ATO – „antiteroristické operace“ iniciované ukrajinským vedením, jejímž smyslem bylo silové potlačení „separatistických hnutí v Donbasu“. Alespoň tak si kyjevské úřady dění na jihovýchodě země vykládají.
Ale bylo to opravdu tak? A jaký je skutečný důvod rozhodnutí Kyjeva poslat proti obyvatelům Doněcké a Luhanské oblasti pravidelnou armádu? Pojďme tomu přijít na kloub.
Jan Campbell | 19. 4. 2024 | Autorský článek, Téma: Rusko | 104 přečtení | | Historie, Kultura, Literatura, Rusko, Technika
Obsah:
- Sláva vědcům, letcům a kosmonautům
- Proč nám bude hůře, i když nebude Nemyslitelné…
- Rakety nad Chrámovou horou
Tomáš Koloc | 12. 4. 2024 | Autorský článek, Téma: ČR, Téma: Demokracie | 135 přečtení | | ČR, Demokracie, Historie, Hudba, Kultura, Rezistence
Pro moji generaci Husákových dětí byli někteří zásadní umělci neviditelní a často úplně neznámí, protože v době našeho dětství o nich (pokud se o nich nemluvilo v našich rodinách) nebyla nikde ani zmínka. Tak tomu bylo u jmen velkých umělců-exulantů (Škvorecký, Kundera, Kohout, Pucholt, Tříska, Kukura, Landovský), nebo těch, kdo po celou dobu žili doma, ale coby neviditelní (Ludvík Vaculík, Egon Bondy, Vlasta Chramostová, Marta Kubišová). Měl jsem štěstí, že jsem dobu jejich „neexistence“ strávil ještě ve věku, kdy mě zajímali především Vinnetou a Fantomas. Kdybych byl starší, ve výkladech knihkupectví nebo v sálech divadel a kin by mi chyběli. Jako mi tam chybí dnes, v době outsourcované „kultury“, posílané k nám v konzervách přes moře, kdy jsou pro gros dnešní mladé generace už opět neznámí.
Dvě ze jmen, která jsem zmínil, mi vyvstávají do úplného popředí: Egon Bondy a Karel Kryl.
Tomáš Koloc, Jan Schneider | 12. 4. 2024 | Autorský článek, Rozhovor/Interview, Téma: ČR | 107 přečtení | | ČR, Demokracie, Historie, Rezistence
Vzpomínkový rozhovor Tomáše Koloce s Janem Schneiderem o v neděli zemřelém Jaroslavu Baštovi (1948 – 2024), někdejším náměstkovi ředitele tajné služby ČSFR a ministra zahraničí ČR, ministrovi bez portfeje, velvyslanci v Rusku i na Ukrajině a kandidátovi v loňských prezidentských volbách.
Petr Blahynka | 12. 4. 2024 | Převzato, Téma: ČR, Téma: Ekonomie, Video | 123 přečtení | | ČR, Ekonomie, Historie, Holandsko, USA, Velká Británie
Historická analýza posledních 500 let
Analýza vrcholných fází impérií v závislosti na měnícím se světovém řádu podle amerického finančníka Ray Dalia a vyplývající závěry pro Českou republiku
Alexandr Vojta | 5. 4. 2024 | Autorský článek, Téma: ČR, Video | 125 přečtení | | ČR, Historie, Právo
0:07 Má česká ústava něco společného s demokracií?
01:25 Přijímání ústav
06:21 Přijímání ústav v evropských zemích
09:45 A co ČR?
12:12 Nebyla to náhoda
14:18 Spěch a utajování
18:33 Role odborné veřejnosti
19:33 Role parlamentní opozice
20:58 Role Václava Havla
21:58 Tradice
26:15 Zpochybnění legitimity
28:33 Teorie nezměnitelnosti
29:24 Soudní revize
34:11 Materiální jádro ústavy
37:46 Klauzule věčnosti
43:51 Klauzule věčnosti v ČR a jinde
49:40 Okolnosti přijetí článku 9 (2)
50:56 Příznačné připomenutí
52:04 Jejich a naše startovací čára
53:19 Lze ovládnout Ústavní soud?
55:27 Shrnutí
Jan Campbell | 5. 4. 2024 | Autorský článek, Esej, Téma: ČR | 96 přečtení | | ČR, Historie, Literatura, Psychologie
Kniha „Proměna“ spisovatele Franze Kafky je literární dílo. Povídku napsal v roce 1912. Pojednává o muži jménem Řehoř Samsa, který se jednoho dne probudí a zjistí, že se proměnil v obrovského brouka. Jeho rodina se snaží najít způsob, jak se s novou situací vyrovnat, ale Řehoř se postupně stává stále méně schopným komunikace, až nakonec umírá.
Jiří Jírovec | 5. 4. 2024 | Převzato, Téma: ČR, Téma: Demokracie | 141 přečtení | | Cenzura, ČR, Demokracie, Evropa, Historie, Kanada, Občanská společnost
Bylo mi jedenáct let a seděl jsem v pracovně svého tatínka. Obvykle měl puštěné radio, to kvůli hudbě. Byl jsem bulík, který si myslel, že když se radio vypne, mrňousům v té bedýnce to bude líto. Tehdy se z radia ozval nějaký člověk, který vysvětloval, že cosi provedl. Nechápal jsem, o co šlo, ale zpozorněl jsem, když zaznělo: „A ještě přiznávám, že…“ To bylo proti klukovskému pravidlu zatloukat, zatloukat, zatloukat, později připsaném Plzákovi. Pak řekli, že mluvil jakýsi Slánský.
Strana.ua | 5. 4. 2024 | Převzato, Téma: Rusko, Téma: Ukrajina | 60 přečtení | | Evropa, Historie, Jugoslávie, NATO, OSN, Rusko, USA
24. března 2024 uplyne přesně 25 let od zahájení bombardování Jugoslávie silami NATO. Aliance tuto operaci nazvala „Allied Force“. V USA je běžnější název Noble Anvil, který byl chybně přeložen jako „Milosrdný anděl“. A právě tento chybný překlad se ujal v mnoha zemích. Důvodem útoku bylo obvinění Západu vůči jugoslávskému vedení Kosova, autonomní provincie v rámci Srbska, z etnických čistek, válečných zločinů a dalšího porušování lidských práv. V důsledku toho Jugoslávie ztratila kontrolu nad touto částí svého území, která poté s podporou předních západních zemí vyhlásila nezávislost.
Bernie Sanders | 29. 3. 2024 | Převzato | 170 přečtení | | Etika, Historie, Izrael, Palestina, Politika, USA, Válka
Smutnou skutečností washingtonské politiky je, že o některých z nejdůležitějších otázek, kterým Spojené státy a svět čelí, se málokdy vede seriózní debata. Nikde to neplatí více než v oblasti zahraniční politiky. Po mnoho desetiletí existoval v zahraničních záležitostech „bipartajní konsensus“. Je tragické, že tento konsensus byl téměř vždy chybný. Ať už se jednalo o války ve Vietnamu, Afghánistánu a Iráku, svržení demokratických vlád po celém světě nebo katastrofální kroky v oblasti obchodu, jako bylo uzavření Severoamerické dohody o volném obchodu a navázání trvalých normálních obchodních vztahů s Čínou, výsledky často poškodily postavení Spojených států ve světě, podkopaly hodnoty, které země vyznává, a byly katastrofální pro americkou pracující třídu.
Tento vzorec pokračuje i dnes. Poté, co Spojené státy vydaly miliardy dolarů na podporu izraelské armády, brání prakticky osamoceně na světě pravicově extremistickou vládu premiéra Benjamina Netanjahua, která vede kampaň totální války a destrukce proti palestinskému lidu, což má za následek smrt desítek tisíc lidí – včetně tisíců dětí – a hladomor dalších statisíců lidí v pásmu Gazy.
Thierry Meyssan | 29. 3. 2024 | Geopolitika, Převzato | 100 přečtení | | Historie, Izrael, Palestina, USA, Velká Británie
Po zásahu Washingtonu Izrael přestal masakrovat Gazany, aby etnicky vyčistil Palestinu a rozšířil tamní kolonie. Izrael navíc souhlasil s předáním humanitární pomoci civilistům, které uvěznil.
Nic však není vyřešeno jak kvůli revizionistickým sionistům Benjamina Netanjahua, tak kvůli Hamásu Ismaila Haniyeha.
Antonín Hošťálek | 29. 3. 2024 | Autorský článek, Téma: Rusko | 104 přečtení | | Historie, Kultura, Literatura, Náboženství, Rusko
Co může lidstvo očekávat v nadcházejících desetiletích? Má naše civilizace nárok na přežití? A jakou má šanci? Mystik a jeho kniha promlouvají (nejen) k ruským čtenářům. Připomeňme si Růži světa a její vize…
Co může lidstvo očekávat v nadcházejících desetiletích? Má naše civilizace nárok na přežití? A jakou má šanci? Mystik a jeho kniha promlouvají (nejen) k ruským čtenářům. Připomeňme si Růži světa a její vize…
Kit Klarenberg | 29. 3. 2024 | Převzato | 115 přečtení | | Historie, Jugoslávie, Puč, Srbsko, USA, Válka, Velká Británie
Přísně tajné dokumenty recenzované The Grayzone odhalují, že Tony Blair požadoval údery na civilní cíle v Jugoslávii několik dní předtím, než na ně zaútočilo NATO. Zatímco britská armáda uznala, že útok NATO na Hotel Jugoslávie by znamenal způsobení „nějakých civilních obětí“, trvala na tom, že by jejich smrt „stála za to“.
Odtajněné spisy britského ministerstva obrany odhalují, že úředníci v Londýně se spikli, aby zapletli americké vojáky do tajného plánu na okupaci Jugoslávie a „svržení“ prezidenta Slobodana Miloševiče během války NATO v roce 1999.
Petr Schnur | 29. 3. 2024 | Převzato, Téma: Demokracie, Téma: EU | 92 přečtení | | EU, Evropa, Filosofie, Historie, NATO, Občanská společnost, Rusko, Srbsko, Ukrajina, USA
Opojení Spojených států z domnělého vítězství a transformace vnitroamerického zakladatelského mýtu „Go West“ do aktuální verze „Go East“, jako již jednou v naší moderní historii, „na věčné časy“ (Fukuyama), vytvořilo iluzi neomezeného vlivu Washingtonu na světové. Zároveň byl ve stínu amerických ambicí 7. února 1992 v Maastrichtu položen základ k odevropštění Evropy a její postupné převedení pod americké komando.
Stanislav Novotný | 22. 3. 2024 | Autorský článek, Téma: Rusko, Téma: Ukrajina, Video | 116 přečtení | | Historie, Občanská válka, Rusko, Ukrajina
Aneb jak vypadá scénář barevné revoluce. Vyměnili vám demonstranty a budou vás chtít poštvat proti sobě. Obávám se, že se bude na Majdanu střílet. Smáli se a říkali, že se nemůže nic stát, protože jsou příbuzní i s lidmi na Donbasu. Vyprávěl jsem jim proto o zvenčí vyprovokované občanské válce v Sýrii. Tam, ve městě Dará, na hranicích s Jordánskem, střelba do lidí zahájila utrpení, jež ovlivnilo celý náš svět.
Jan Campbell | 22. 3. 2024 | Autorský článek, Téma: EU, Téma: Rusko | 77 přečtení | | EU, Historie, Rusko, Volby
Dne 18. března se ministři zahraničí EU sešli na pravidelném zasedání v Bruselu, aby zavedli novou část sankcí proti Rusku, tentokrát v souvislosti se smrtí Alexeje Navalného, a také aby dosáhli dohody o využití neočekávaných příjmů ze zmrazených ruských aktiv pro následné výdaje na potřeby Ukrajiny. Tolik jedna strana zasedání.
Na druhé straně zasedání evropští diplomaté nemohli ignorovat výsledky prezidentských voleb v Rusku. Ty o den dříve skončily historickým úspěchem úřadující hlavy státu Vladimira Putina (87,28 % hlasů) s rekordní volební účastí v historii země jak v Rusku (77,44 %), tak v zahraničních misích i v nepřátelských zemích.
Antonín Hošťálek | 15. 3. 2024 | Autorský článek, Téma: ČR | 158 přečtení | | ČR, Etika, Historie, Občanská společnost, Rezistence, Válka
Lidé se báli už od roku 1947, že Evropa se stane dějištěm střetu hlavních velmocí. A že frontová linie povede jejich evropským prostorem se obávali i v letech šedesátých. Ovšem tehdejší člověk byl hodně jiný než dnešní. Cítil se především jako občan. Lidé byli zanícení pro ideály humanismu, angažovanější, kultivovanější. Měli, jak můžeme vidět z dobových dokumentů, i jiný způsob vyjadřování, který měl daleko k bezobsažné frázovitosti dneška. Velmi se snažili mít vliv na dění – nechtěli, aby se rozhodovalo o nich bez nich.
Eduard Chmelár, 100+1, Rostislav Iščenko | 15. 3. 2024 | Převzato | 707 přečtení | | Čechy, ČR, Geopolitika, Historie, Morava, Nacionalismus, Slovensko
Obsah:
1) Eduard Chmelár: Ak Fico nie je Slovensko, Šimečka je ním ešte menej (9.3.2024)
2) Redakce 100+1: Ve stínu mocných: Jaký byl vztah Čech k Velkomoravské a Francké říši? (31.8.2019)
3) Rostislav Iščenko: Rozvrat Európy na ruinách Ukrajiny
Tomáš Koloc | 8. 3. 2024 | Autorský článek, Téma: ČR | 138 přečtení | | ČR, Film, Historie, Kultura
5 let od smrti Stanislava Miloty (1933 – 2019). Odtajněná vzpomínka a rozhovor s čelným kameramanem československé nové vlny a čelným mužem Charty 77 a Sametové revoluce 89. Taky mužem herečky Vlasty Chramostové. Ale především rovným chlapem…
Eliška Svobodová | 8. 3. 2024 | Autorský článek | 116 přečtení | | Etika, Filosofie, Historie, Mír
K zamyšlení nad životem starověkého řeckého filosofa Sokrata, ve vztahu k současnosti, mě vedou především stále neutuchající, nové válečné konflikty ve světě, zveřejněné výsledky maturitních zkoušek, kdy daleko větší procento studentů neuspělo, což může signalizovat zhoršení schopnosti učit se, schopnosti myšlení, a další narůstající množství závažných celospolečenských jevů. Máme jich k přemítání více než dost. Člověk je bytost v první řadě myslící, je to jeho nejbdělejší činnost a prvořadý požadavek k úspěšnému zvládnutí vzdělávání, života vlastního i celospolečenského, dnes globálního. Jsme schopni správně myslet a posuzovat své jednání sama sebe i ve vztahu ke světu?
Petr Drulák, Jan Schneider, Daniel Kaiser, Saša Vondra, Pavel Šik, Štefan Füle | 1. 3. 2024 | Převzato, Téma: Rusko, Téma: Ukrajina, Video | 780 přečtení | | Historie, Rusko, Ukrajina, USA, Válka, Zpravodajské služby
Obsah:
Petr Drulák: 1. díl: USA kalkulují, že válka na Ukrajině je šance oslabit Rusko
Jan Schneider: Na Ukrajině jde jen o byznys, naznačil šéf CIA. Připravuje FBI provokaci v ČR?
Daniel Kaiser, Saša Vondra, Pavel Šik, Petr Drulák, Štefan Füle: Nikdy jsme nebyli takoví vazalové Ameriky jako teď
Peter Hitchens | 1. 3. 2024 | Převzato, Téma: Demokracie, Téma: Rusko, Téma: Ukrajina | 189 přečtení | | Historie, Občanská válka, Puč, Rusko, Ukrajina, Velká Británie
Je to deset let, ne dva roky, co začala válka na Ukrajině. A jakmile to pochopíte, můžete o tom začít jasně přemýšlet. Jaký má Británie v tomto konfliktu zájem? Proč tolik lidí v politice a médiích fandí masakrům, které zdevastovaly Ukrajinu, zemi, o které tvrdí, že ji milují a obdivují? Co tím Ukrajina získala? Co z toho asi může Ukrajina a její obyvatelé získat?
Žádám jen, abyste místo svých emocí používali svůj rozum. Začněme tím, co se stalo před deseti lety. Mělo by to být šokující.
Thierry Meyssan, Dragan Vujičić | 1. 3. 2024 | Převzato | 263 přečtení | | Geopolitika, Historie, Izrael, Jugoslávie, NATO, Ozbrojené konflikty, Palestina, Srbsko, Ukrajina, Válečné zločiny
Interview srbského novináře a spisovatele Dragana Vujičiće s francouzským spisovatelem a publicistou Thierry Meyssanem se věnuje podobnostem mezi válkou v Kosovu (1998), válkou na Ukrajině (2021) a masakrem v Gaze (2023).
Jan Campbell | 16. 2. 2024 | Geopolitika, Téma: Mír, Téma: Rusko, Téma: Ukrajina | 220 přečtení | | Historie, Média, Rusko, Ukrajina, Válka
9. února 2024 jsem byl ještě na Slovensku, když byl zveřejněn rozhovor Vladimira Putina s Tuckerem Carlsonem. … (+ odkaz na originál video).
10. výročí projevu prezidenta Putina v Mnichově na konferenci o bezpečnosti v roce 2007, interview 2024 a první reakce politicky korektních médií mě však přinutily připomenout si, že částí mého poslání v životě je kultivovat povědomí o tom, že životní obsahy občas přeceňujeme, protože jim nerozumíme, protože si neuvědomujeme, že žádné náhody neexistují a že člověk většinou neovlivní, co se mu stane.
Valerij Burt | 9. 2. 2024 | Převzato | 211 přečtení | | 2.sv.válka, Cenzura, Historie, Německo, Propaganda, Válečné zločiny
Mělo by se zapomenout na to, co se stalo v únoru 1945?
Německo se rozhodlo „zapomenout“ na barbarské bombardování Drážďan angloamerickými letadly v únoru 1945, které je srovnáváno s americkým leteckým útokem na Hirošimu. Město dokonce odstranilo pamětní desku připomínající tuto událost. Možná se znovu objeví, ale „upravená“, takříkajíc s ohledem na současnou realitu. Na tom není nic překvapivého – Západ je zvyklý lhát a přepisovat historii.
Alexandr Vojta | 2. 2. 2024 | Autorský článek, Téma: Demokracie, Video | 142 přečtení | | Demokracie, Ekonomie, Historie
Co je to postdemokracie? Předpona Post znamená následnost, tedy, že potom co něco skončilo, v návaznosti vznikl pokračující proces s proměněnou (posunutou) ideovou základnou s výchozím bodem pro hodnocení předchozího období jako pozitivního nebo negativního. V případě pozitivního hodnocení je postproces zaměřený na obhajobu předchozího období, na to co z něj zbylo a v momentu negativního odsudek a vymezení se. Co je nebo čím je – pro vás postdemokracie?
Jak je možné, že lidé řešící problematiku politického vývoje, strategické zájmy, ideové platformy a soulad řečeného s realitou nejsou schopní nebo snad ochotní zabránit vývoji, který je označovaných jako úpadek. Proč se dospělo k postdemokracii?
Ladislav Vencálek | 26. 1. 2024 | Autorský článek, Téma: ČR | 131 přečtení | | ČR, Historie, Věda
Toulaje se internetem poté co zemřel RNDr. Luboš Kohoutek, CS., (30. prosince 2023) zjistil jsem, že v očích mnoha autorů z odborných kruhů, patří tento astronom k nejvýznamnější českým vědcům poválečných let, ne-li vůbec k největším… Ve světě běžném bývá jméno spojeno, je-li spojeno, s odpovědí: Kohoutek? To je ten s tou kometou, ne?
Tomáš Koloc | 26. 1. 2024 | Autorský článek, Téma: ČR | 310 přečtení | | ČR, Etika, Historie
Tak jsem byl v pondělí na tom diskuzním setkání k 55. výročí Jana Palacha, co jsem tu o něm psal a které lze i zhlédnout – zde. Sešlo se nás tam asi padesát, z toho většina Janových vrstevníků, kteří ho osobně znali. Nejdůležitější věc, která tam byla řečena, je prostá (a pro nás, kdo jsme se Jana snažili do hloubky poznat, naprosto logická, i když pro širokou veřejnost, napojenou na mainstreamové informace, to možná bude překvapení): Jan Palach se nezabil na protest proti „komunismu“, ani proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Jak řekl na setkání jeden z jeho osobních kamarádů: Kdyby to bylo tak, tak by se to stalo hned. Na podzim 1968, který následoval po okupaci, by Jan už nejel na brigádu do Francie, kterou si opravdu užil. Jan Palach se zabil na protest proti tomu, jak na okupaci nakonec po pár měsících zareagovali Češi a Slováci. Titíž, kteří v srpnových dnech byli tak skvělí, že Milan Kundera napsal, že v srpnu 1968 (ne předtím, za Pražského jara) dosáhly naše národy svého morálního vrcholu. Když Jan odjížděl do Francie, stály tanky v ulicích a lidi byli skvělí – když se vrátil, tanky už byly skryté ve vojenských prostorech v lesích, ale zato každý druhý Čech „znormalizovaný“ tak, že říkal opak toho, co předtím.
Antonín Hošťálek | 26. 1. 2024 | Autorský článek, Téma: ČR | 190 přečtení | | ČR, Historie, Kultura, Literatura
Rok 2023 byl rokem Josefa Jungmanna. Je určitě potěšující, že leckteré místní knihovny a místní muzea připomněly 250. výročí jeho narození. Sledoval jsem poměrně pozorně na internetu akce s ním spojené. Pozitivní ohlasy měl například listopadový cyklus Matice české v Národním muzeu. Ale na druhé straně řada institucí na Jungmanna zapomněla. Přitom ještě před několika generacemi byl považován za jednoho z nejvýznamnějších Čechů. Média jeho výročí ignorovala, což se ovšem dalo čekat, protože představuje dnes dost choulostivý problém. Pouze Česká televize mu nečekaně věnovala náležitou pozornost…
Tomáš Koloc | 19. 1. 2024 | Autorský článek, Téma: ČR | 296 přečtení | | ČR, Demokracie, Historie, Rezistence
Dnes, v pátek 19. ledna v 15:30, je to přesně 55 let, co se upálil Jan Palach. 22. ledna na 17:00, svolal jeho přítel ze studentských let Jan Šolta do Slovenského domu v Praze vzpomínkové setkání, na které pozval Palachova pravděpodobně největšího přítele Huberta Bystřičana, organizátora jeho pohřbu Jana Kavana, který po něm následně v britském exilu pojmenoval vydavatelství Palach Press, Lenku Procházkovou, která o něm napsala knihu Slunce v úplňku, a mě. V tomto textu vysvětlím proč a o čem chci na setkání promluvit.
Vítězslav Pilmaier | 19. 1. 2024 | Převzato, Téma: ČR, Téma: Ekonomie, Video | 422 přečtení | | ČR, Ekonomie, EU, Historie
Ing. Vítězslav Pilmaier podává přehled vývoje československé a české ekonomiky od 19. století do současnosti.
Helmholtz Smith | 5. 1. 2024 | Převzato | 680 přečtení | | 2.sv.válka, ČSSR, Historie, Polsko, SSSR, Varšavská smlouva, Vojenství
Varšavská smlouva, jak se jí říkalo na Západě, vznikla v roce 1955 a zahrnovala SSSR a řadu jeho sousedů. Západ ji popisoval jako předstíranou smlouvu obětí zemí podrobených sovětským expanzionismem; SSSR ji popisoval jako dobrovolný bratrský svazek socialistů. To jsou však propagandistická prohlášení, která mají s realitou jen málo společného.
Antonín Hošťálek | 5. 1. 2024 | Autorský článek | 204 přečtení | | 2.sv.válka, Francie, Historie, Literatura, Rezistence
Od výletu francouzských spisovatelů na literární kongres do Výmaru, který se konal v říjnu 1941 pod záštitou Josefa Goebbelse, nás dělí již osmdesát dva let. A zdálo by se, že dnes už téma nemůže čtenáře zaujmout. A přitom opak je pravdou. Delegace cestou navštívila Baden Baden, Kolín nad Rýnem a další místa, kde se na jejich počest konaly slavnostní recepce a autorská čtení. Jejich účast na kongresu byla pojímána jako projev francouzsko-německého usmíření. Ale do skutečně širšího povědomí se spisovatelé nedostali ani tak tehdy, v době konání kongresu. V centru zájmu se mnozí objevili až v čase osvobozování Francie, kdy se započaly čistky a hony na kolaboranty.
Edgar Göll | 29. 12. 2023 | Převzato | 731 přečtení | | Dominance, Ekonomie, Historie, Kuba, Studená válka, USA
Jak se tak výstižně říká v Schillerově Wilhelmu Tellovi: „Nejzbožnější nemohou žít v míru, pokud se to nelíbí zlému sousedovi.“ Tato konstelace existuje pro původní obyvatele Severní Ameriky od té doby, kdy bílí Evropané přistáli na východě. pobřeží. Už Georg Christoph Lichtenberg tušil: „Američan, který jako první objevil Kolumba, udělal hrozný objev.“ A obyvatelstvo kubánského souostroví je dodnes obzvláště tvrdě postiženo. Již deset let po založení USA popsal jeden z otců zakladatelů a pozdější prezident Thomas Jefferson v roce 1786 roli své země na kontinentu: „Naši Konfederaci je třeba vnímat jako hnízdo, ze kterého musí být zalidněna celá Amerika, severní i jižní.“
Karsten Montag | 29. 12. 2023 | Převzato | 269 přečtení | | Historie, Izrael, Palestina, Terorismus
V Evropě a Severní Americe ve vlivných západních masmédiích je teror, který pochází především z muslimských zemí, primárně označován jako „radikální“, „islamistický“, „brutální“ a „krutý“. Tyto konotace jsou určeny k tomu, aby se teroristické útoky jevily jako dílo kriminálních, nelidských a nábožensky a politicky zmatených pachatelů. Bez ohledu na to, že zabíjení a zraňování civilistů je zločin – jak prostřednictvím teroristických útoků, tak prostřednictvím běžných armádních bomb a granátů –, používají se tyto jednoduché, neustále se opakující termíny ke konstrukci motivů, odsouzení a ospravedlnění.
Petr Sak | 22. 12. 2023 | Převzato | 219 přečtení | | ČR, Demokracie, EU, Filosofie, Historie, Německo, Občanská společnost, USA
Pokud se stát demokraticky rozhodne způsobem v rozporu se zájmy Evropské Komise, tak několik nevolených úředníků tomuto státu neposkytne prostředky, na které má nárok. To je princip „eurounijní demokracie“.
Alexandr Vojta | 24. 11. 2023 | Autorský článek, Video | 100 přečtení | | Historie, Izrael, Palestina
Do Debatního klubu na téma Palestiny a Izraele přijali pozvání arabista, diplomat, orientalista a analytik Miroslav Belica a Petr Markvart, který se dlouhodobě věnuje problematice Blízkého východu, kde i pracoval například v Sýrii, Libanonu, Jordánsku, Iráku a Egyptě.
Tomáš Koloc | 24. 11. 2023 | Autorský článek, Téma: ČR | 221 přečtení | | ČR, Film, Historie, Kultura
100 let by tento týden v pondělí bylo Františku Pavlíčkovi (1923 – 2004), v jedné osobě velké osobnosti československého rozhlasu (zakladatel regionální stanice v Č. Budějovicích, po revoluci generální ředitel ČSRo), divadelnictví (vlastně zakladatel Divadla na Vinohradech, jak je známe), filmu (mj. scénář Třech oříšků pro Popelku + Markety Lazarové a Prince Bajaji s trojicí Vášáryová, Velecký, Palúch) i televize (Babička a řada dalších inscenací).
Thierry Meyssan | 24. 11. 2023 | Převzato | 206 přečtení | | Historie, Izrael, SSSR, USA, Válečné zločiny
Poprvé je svět svědkem zločinu proti lidskosti v přímém televizním přenosu. Spojené státy a Izrael, které již dávno spojily své síly, budou pohnány k odpovědnosti za masové masakry spáchané v Gaze. Všude kromě Evropy stahují spojenci Washingtonu své velvyslance z Tel Avivu. Zítra učiní totéž ve Washingtonu. Vše se děje stejně jako při rozpadu SSSR a skončí to stejně: ohrožena je samotná existence amerického impéria. Proces, který právě začal, nelze zastavit.
Thierry Meyssan | 17. 11. 2023 | Geopolitika, Převzato | 245 přečtení | | 1.sv.válka, 2.sv.válka, Diplomacie, Francie, Historie, Izrael, NATO, Německo, OSN, Rusko, SSSR, Střední Východ, USA, Velká Británie, Zpravodajské služby
Viděli jsme zločiny NATO, ale proč potvrzovat naše přátelství s Ruskem? Nehrozí, že se Rusko bude zítra chovat stejně jako NATO dnes? Nenahrazujeme jednu formu otroctví jinou?
Při odpovědi na tuto otázku bych využil své postupné zkušenosti poradce pěti hlav států. Všude mi ruští diplomaté říkali: jste na špatné cestě: jste odhodláni hasit jeden požár tady, zatímco jiný se rozhořel jinde. Problém je hlubší a širší.
Tomáš Koloc | 17. 11. 2023 | Autorský článek, Téma: ČR | 224 přečtení | | ČR, Historie
Zemřel Karel VII. Schwarzenberg (1937 – 2023). Přinášíme necenzurovanou zprávu o minulou sobotu po 252 letech vymřelém rodu Karlů z Orlíku, který zásadně podpořil vznik Národního divadla, muzea, Československé republiky, pracovního tábora v Letech i směřování České a částečně i Slovenské republiky po roce 1989.