Darja Dugina. Platónova jeskyně iluzí, ze které utekla za poznáním

Ve “starořeckém” mýtu o jeskyni vyprávěném v Platónově Republice vězeň z jeskyně iluzí uteče a poznává skutečnou realitu vnějšího světa a nebes nahoře, jen aby si uvědomil, že se musí vrátit, aby osvítil svého bližní, třeba i s rizikem smutku a dokonce smrti.

Sokrates trvá na tom, že pravý filozof a spravedlivý státník se nespokojí s blažeností nastoupeného poznání a harmonie, ale odvažuje se žít, myslet, učit a bojovat ve světě iluzí, tady a teď.

Eschatologický optimismus, posmrtné filozofické svědectví Darie Platonové Duginy, zkoumá a rozvíjí tuto starověkou myšlenku uprostřed ohromujícího kaleidoskopu jeskyně moderního světa.

Zapojením širokého spektra filozofických, teologických, sociologických a literárních perspektiv Dugina ukazuje, že rozhodnutí rozluštit iluze naší „reality“ a postavit se jim je pouze začátkem intelektuální, existenciální, duchovní a politické cesty, kterou se různí myslitelé, od starověku po modernu, odvážili podniknout.

Filosofická tzv. hermeneutická čočka a způsob života, „Eschatologický optimismus“ je orientace, které inspiruje člověka k tomu, aby se odvážil poznávat, žít a zemřít pro vyšší principy, které navždy prosvítají skrz a za hranicemi světa, za hranice jeskyně.

Citát z části „Eschatologického optimismu“ Darje Duginy převzaté z otázek a odpovědí po jedné z jejích přednášek:

Otázka: Je tedy nutné, aby eschatologický optimista čekal na vnější hovor?
 
Darja Dugina: Ne, ne. Eschatologický optimista nikdy nečeká na vnější volání. Začíná svou cestu z volání zevnitř. Heidegger to nazýval „voláním bytí“ nebo „voláním svědomí“ (der Ruf des Gewissens).
Nebo to může být existenciální volání, když člověk čelí smrti a čelí konečnosti. Může to být vnitřní volání, když člověk čelí tragédii nebo pandemii.
 
Například když zemřou blízcí. Nebo když jsou konfrontováni s ostrým vědomím konečnosti okolního světa. Tohle je ostré volání. Hovor musí růst zevnitř. Nikdy to nebude exteriér, někde venku, a pokud ano, pak to uslyšíte, až když už uslyšíte volání zevnitř.
 
Je to jako proroctví. Budete schopni to rozluštit, až když budete vnitřně připraveni to rozluštit. Jinak zůstane nesrozumitelnou abstrakcí.
 
Mimochodem, stále je mi záhadou, jak jsou zákony v Platónově republice vůbec možné, protože ve čtvrté knize píše, že tyto zákony budou zákony Apollónovy a Apollónovy zákony jsou zákony Pýthie, což znamená, že jsou to výpovědi podobné koanu, proroctví, která teprve mají být rozluštěna. To pro mě bylo vždy záhadou.
 
Pokud máte volání uvnitř, pokud je kultivujete v sobě, pak uslyšíte volání zvenčí. Ale v tomto ohledu nelze být pasivní. Měli byste se pokusit vyvolat toto volání různými praktikami, ať už náboženskými, existenciálními, nebo prostřednictvím zkušenosti pozorného vůči světu.
 
Pokud nic takového nemáte, pak si jednoduše přečtěte knihy, přečtěte si všechny, které jsem dnes vyjmenoval – platonisty, novoplatonisty, Hegela, Nietzscheho, Ciorana, Heideggera, Evolu. Toto volání k vám přijde prostřednictvím těchto knih. I když je to zcela pomíjivé, může ve vás přetrvávat. Bylo by úžasné, kdyby to vydrželo. Pak vše začíná.“

„Eschatological Optimism / Eschatologický optimismus“ je první svazek posmrtně sebraných děl Darji Duginy, který vyšel v angličtině. Kniha zatím v češtině nevyšla.

Jak lze na eschatologický optimismus nahlížet…
Z přednášky Darje Duginy z roku 2020 (video).

Za prvé,
to lze brát jako hypotézu pro seznámení se s historickým a filozofickým procesem a považovat některé myslitele za eschatologické optimisty. To pomůže zvýraznit dva následující prvky v jejich dílech. Jsou to uznání konečnosti světa, který je nám dán, relativně řečeno „konečnost iluze“, a navzdory této iluzorní povaze a uznání světa daného jako absolutně iluzorního, určitý pozitivní a dobrovolný postoj k tomuto iluze.

Jinými slovy, toto není jen vědomí konce, vědomí případné smrti, vědomí přijetí této smrti do svého života. To je také moment rozhodnutí se mu vzepřít. Toto je okamžik takové radikální transcendence, radikálního „ne“ tomuto světu a radikálního „ano“ světu, který je na druhé straně iluze.

To je hypotéza pro čtení textů, tj. tímto způsobem můžeme vidět, jak různí myslitelé vyzdvihují konečnost iluze, simulakrum toho, co nás obklopuje, a pozitivní, volní postoj ke konci iluze. Můžeme takto přistupovat k textům téměř všech historiků filozofie, všech filozofů.
 
Za druhé,
eschatologický optimismus lze chápat nejen jako hypotézu, nejen jako interpretační mřížku, nejen jako kód pro rozlousknutí toho či onoho textu, ale také jako životně důležitou filozofickou strategii.

Ve skutečnosti všichni myslitelé, které jsem dnes již zmínila a které jsem právě uvedla do středu naší pozornosti, byli podle mého názoru eschatologičtí optimisté. Navíc to byli oni, kdo přijal konečnost světa spolu s touto vůlí žít.

Pokud si vzpomínáte, jedna z knih René Guénona končí tímto vzorcem (…… la fin du monde est comme la fin des iluzí) „nezapomeňte, že konec světa není nic jiného než konec iluzí“.

Čítárny jsou nejstarší nezávislý český portál zaměřený na knihy, literaturu, čtení / čítanie, vzdělávání a souvislosti. Šéfredaktorem je Mik Herman a mottem citát Jana Ámose Komenského „Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá. Zkoumejte vše a přesvědčujte se o tom sami!“. Projekt vznikl v roce 2001 a je dnes nejstarším fungujícím projektem v této oblasti v České republice. Je pravidelně inovován a financován pouze z privátních zdrojů. Má rovněž účet na X (Twitteru).

Darja Dugina (pseudonym Platonova, po otci Alexandrovna; *15. 12. 1992 +20. 8. 2022) byla ruská filozofka, novinářka, politická analytička, umělkyně a dcera Alexandra Dugina. Studovala filozofii na Moskevské státní univerzitě a na Univerzitě Bordeaux Montaigne se specializací na novoplatonismus. Byla aktivním členem Mezinárodního eurasijského hnutíČesky. Tato chytrá, silná, energická a podnikavá mladá žena byla brutálně zavražděnaČesky v noci 20. srpna 2022 ve věku 30 let. Posmrtně vyšla její kniha Эсхатологический оптимизм. Философские размышленияČesky (Eschatologický optimismus, filozofické úvahy, 2023) a anglický překlad Eschatological OptimismČesky (2023).

Ten večer odjela se svým otcem z rodinné slavnosti, kde měl Dugin přednášku. Darja na poslední chvíli nasedla do terénního vozu a Dugin za ní jel v jiném autě. Podle očitých svědků došlo k výbuchu pod autem, které okamžitě zachvátily plameny a narazilo do budovy u silnice. Darjino tělo bylo spáleno k nepoznání.Ruský vyšetřovací výbor brzy zjistil, že nálož přibližně 400 g TNT byla nastražena pod spodní částí auta.

Co už je známo, je, že její otec Alexandr Dugin byl cílem na seznamu Myrotvorec. Myrotvorec je zkratka pro Centrum pro výzkum příznaků zločinů proti národní bezpečnosti Ukrajiny.

Nepřehlédnutelná Maria Zacharovová, diplomatka a mluvčí MZV Ruska sdělila: … pokud se potvrdí ukrajinská stopa, bude to konfigurovat politiku státního terorismu nasazenou Kyjevem – což zopakovala v roce 2025 při třetím výročí Darjiny smrti:

Před třemi lety ukončil teroristický čin zorganizovaný ukrajinskými zpravodajskými službami život ruské novinářky, politické komentátorky a veřejné osobnosti Darji Duginy (Platonové).

Ani západní pseudodemokracie, ani mezinárodní organizace, které jim poslušně slouží, se neobtěžovaly na tuto zrádnou vraždu reagovat, stejně jako přivíraly oči nad dalšími krvavými zločiny spáchanými ukrajinskými neonacisty na novinářích a válečných korespondentech. Pod záštitou svých zadavatelů kyjevský režim i nadále systematicky potlačuje jakýkoli nesouhlas a vede doslova hon na představitele ruské mediální sféry. Vzdáváme hold obětem všech pracovníků médií, kteří zahynuli při výkonu své služby, a uděláme vše, co je v našich silách, abychom přivedli k odpovědnosti ty, kdo jsou za tyto zvěrstva zodpovědní.
…

Ulice v ruských městech byly pojmenovány po Darje Duginové a její podobizna byla zvěčněna na pamětních nástěnných malbách a pamětních deskách. Letos byl v parku Zacharovo v okrese Odincovo v Moskevské oblasti odhalen pomníkČesky této statečné novinářce, jehož autorem je sochař Dmitrij Alexandrov (video zdeČesky).

Trestný čin spáchaný na Darje Duginové se nepromlčuje. Viníci budou vypátráni a čeká je nevyhnutelný trest.

---

DALŠÍ DOKUMENTY K TÉMATU:

Diana Pančenko, Alexander Dugin: Ukrajina – Rusko
část XXII: Tajemství Darjiny svatosti

Diana Pančenko, Alexander Dugin: Ukrajina – Rusko

Kdo je Alexandr Dugin?

O autorovi
Dmitrij Dmitrijevič ŠostakovičČesky(*25. září 1906, Petrohrad + 9. srpna 1975, Moskva) byl sovětský skladatel, klavírista, pedagog a hudební a společenský činitel.
Byl nominován na cenu „Oscar“ za hudbu k filmu „Chovanština“/* a dvakrát na cenu „Grammy“ za Koncert pro klavír a orchestr č. 2 (naše ukázka) a Symfonii č. 4.
Jeden z nejvýznamnějších skladatelů 20. století, autor 15 symfonií a 15 kvartetů, šesti koncertů, dvou oper, operety, tří baletů, četných komorních skladeb, jakož i hudby pro filmy a divadelní inscenace.
/* Hudební ukázka viz zde na Disputu v závěru článku „Léto, v němž zemřel mír“.

Hudba
Klavírní koncert č. 2 F dur, op. 102Česky od Dmitrije Šostakoviče byl zkomponován v roce 1957 k 19. narozeninám jeho syna Maxima, který skladbu poprvé provedl 10. května 1957 během svého absolventského koncertu na Moskevské konzervatoři. Koncert je krátký a má pouze tři věty: I – Allegro, II – Andante, III – Allegro. V naší ukázce zazní druhá věta a to ve třech variacích: V první haraje sólový part pianista – muž, ve druhé klavíristka – žena a v poslední ustoupí orchestr do pozadí a na scéně je pouze krajina a lidé.

Druhá věta představuje dvě odlišná témata zpracovaná ve formě variací. Smyčce začínají jemně v c moll krátkým úvodem, načež se připojí klavír s triolovým tématem v C dur.

V první ukázce skladbu provede Orchestr Mariinského divadla v Petrohradě (Санкт-Петербург) pod vedením dirigenta Valery Gergieva (česky), na klavír hraje Denis MacujevČesky.

Ve druhé variaci vystoupí LSO St Luke’s, tedy London Symphony OrchestraČesky v historickém kostele svatého LukášeČesky v Islingtonu, Londýn, UK. Sólistkou je pianistka Yuja WangČesky, nahrávka proběhla 28. 5. 2021 a byla vysílána 2. 7. 2021.

Ve třetí a poslední variaci je na scéně pouze krajina, budovy a lidé.
Pro informaci: tuto nahrávku pořídíl pro Sony Music Entertainment dne 15. 11. 1999 orchestr Filharmonie Los Angeles, dirigent Esa-Pekka Salonen, na piano hraje Jefim BronfmanČesky.

Nejvíce šokující skutečností ve válce je, že jejími oběťmi i nástroji jsou jednotliví lidé a že tito jednotlivci jsou na základě zločinných dohod v politice odsouzeni k tomu, aby zabíjeli nebo byli zabiti v konfliktech, které s nimi nemají nic společného.
– Aldous Huxley