Kultura | Disput

Epsteinova složka LEGO

Páni, tenhle nový hudební videoklip „Epstein Files“ ve stylu íránského seriálu s příběhem z kostek LEGO je fakt vydatný!

Být Rusem, za to bych se, při vzpomínce na Alexandra Okuněva, nestyděl.

Obsah:

Honza Potměšil už v umírajícím (Ocelovém) městě byl…

Zemřel Jan Potměšil, herec, který, nebýt jeho handicapu, by dnes hrál v Národním a v každém druhém českém a slovenském filmu.

Herečka Jana Vaňková, která v zimě 1989 čerstvě učila na DAMU, vzpomínala, jak to, že z DAMU do Ostravy vyjížděli dva, učitel Kačer a student Potměšil, ale vrátil se jen jeden, vrhla v prostředí české kultury stín na celou listopadovou revoluci. Její kolegyně Jiřina Jirásková pak líčila, jak po Potměšilově úrazu, ze kterého se jako zázrakem vzpamatoval, celá česká kultura dávala hlavy dohromady, jak to zařídit, aby talentovaný generační herec mohl zůstat u divadla. Studovat režii. Napadá mě: Kdepak dnes člověk vidí takový nezištný zájem společenství o člověka? V našem českém asocialismu je dávno pryč.

Obermaierová: Moskalyk by hercům na tribunách řekl, ať neblbnou

V pátek oslavila 80. narozeniny herečka Jaroslava Obermaierová. Koho považuje za největší české herce, co si myslí o nekonečných seriálech a za co kritizuje dnešní režim?

Všechno nejlepší k vašemu jubileu, paní Obermaierová. Jsme rádi, že vás máme. Stejně jako jsme měli rádi další čestné umělce, kteří se bez cenzury vyjadřovali ke svinstvům dnešního režimu.

Proč blahopřeji Zdeňku Svěrákovi

Zdeněk Svěrák má 90, což dnes už u nás doma ví i ten pověstný Nerudův v chodníku kvádr žulový. Se Zdeňkem Svěrákem a Divadlem Járy Cimrmana to mám zhruba stejně jako každý Čech mé generace (Husákových dětí) – tedy až na ten rodový dar, který má naše poměrně nenápadná a neumělecký rodina: dar forrestgumpovství. Protože můj táta byl kdysi na ZŠ spolužákem kulisáka posléze provozního ředitele DJC Václava Kotka (otce dnešní hvězdy DJC a české kultury Vojty Kotka), měl jsem možnost dostat se protekčně do DJC, kdykoli jsem chtěl. Což ale mělo svou hranici, na kterou jsem narazil, když jsem se tam po maturitě chtěl dostat jako kulisák, ale v DJC měli plno. (Na druhou stranu jsem touž dobou zcela náhodou, jako běžný cestující metra, byl svědkem natáčení posléze slavné scény z oscarového filmu Kolja.)

Írán: lze ve jménu demokracie zničit celou civilizaci?

Na rozdíl od toho, co se nám snaží vnutit naše média, není Íránská islámská republika o nic více totalitním režimem než ten náš. Írán je mnohem starší civilizací než Západ. Jeho obyvatelé mají vlastnosti, které nám chybí. Neměli bychom být hrdí na to, že je likvidujeme, ale měli bychom naslouchat jejich hlasu.
…

„Jdi do p…!“ Jak se v Teheránu nadává česky

Obsah:

Mezinárodní den žen

Obsah:

~~~~~~~~~~~~

Olympiáda, Ukrajina a ochotnický mainstream

Obsah:

Vyhnout se zániku … a rehabilitovat lidstvo

Tariq Marzbaan a Nora Hoppe vedou rozhovor s profesorem Sergejem Karaganovem o jaderné eskalaci, úpadku USA, krizi Evropy a hledání postkapitalistického modelu, který by „rehabilitoval lidstvo“.
Evropa se naopak stává zanedbatelnou – ekonomicky, politicky, morálně, sociálně atd. Je tedy lepší ji prostě odsunout stranou a nechat ji, ať se vaří ve vlastní šťávě.
Po našich prvních třech rozhovorech s profesorem Sergejem A. Karaganovem, bychom se chtěli znovu obrátit na tohoto váženého odborníka, politologa a vysoce postaveného politického poradce, abychom diskutovali o tématech jako jsou ignorovaná varování před globální jadernou válkou, nejnovější akce impéria a projekty hegemona, pád Evropy, zkáza kapitalismu a snaha o obnovu lidskosti.
…

Straussové v Praze… a v Brně…

Dne 29. května roku 2026 vystoupí v Praze 9 v O2 Aréně Johann Strauss Orchestra pod vedením André Rieua… Víte to? Nuže, nyní již ano…

Čeká nás nezapomenutelný večer plný hudební krásy, radosti a emocí… Tedy, pokud si zakoupíme lístek v cenové relaci od 1943 do 2590 Kč. No, proč ne, André Rieu – charismatický hnědovlasý blondýn vlnitých vlasů s okouzlujícím šarmem uvádějící a dirigující, ale což, i úspěšně živící více než stočlenný konglomerát hudebnic a hudebníků, komparsistů a technického personálu včetně šéfkuchařů, lékaře a osobního trenéra, jež na své poutí světem potěší měsíčně 2,1 milionu návštěvníků, jak se praví v propagačním materiálu, který naleznete na sítích… A naleznete-li, stanete se jedním z 22 milionů sledujících, kteří se těší z operních árií, filmové hudby, muzikálů, šlágrů, evergreenů i valčíků – a to především valčíků a operetních árií rodiny Straussů. Jsou nejžádanější náplní repertoáru. O jejich oblibě svědčí ostatně i název Rieuova hudebního tělesa: Johann Strauss Orchestra.

Sibiřské stezky a silnice ruské říše

Na konci loňského roku se v Moskvě na Národní univerzitě pro výzkum – Vysoké škole ekonomické konalo druhé Tobolské čtení. První se samozřejmě konalo v krásném Tobolském Kremlu – jediném na Sibiři –, kde byl založen Tobolský klub, společenství lidí spojené společnou myšlenkou zahájit velký projekt pro nový rozvoj Sibiře a Ruska.
Druhé „čtení“, které svedlo dohromady asi 80 nadšenců a vedoucích programu (z nichž polovina byli Sibiřané), bylo věnováno jednomu z nejdůležitějších aspektů budoucí strategie – „Cesty a silnice Sibiře“ – rozvoji logistické a dopravní infrastruktury Sibiře a celé Eurasie, zejména podél meridiálních severojižních linií.

Trumpova nenávist k imigrantům spolu s ukončením covid podvodů…

Taky už nemůžete vydržet ten vždy poplatný ideologický tón mainstreamových zpráv o čemkoliv? Jak z toho? Vzpomněl jsem si, že v epicentrech alespoň dvou dnešních horkých kauz mám přátele. Insidery, kteří mi řeknou, co se děje, zevnitř.

Kauza 1: Slovenské národní divadlo „z politických důvodů“ propouští herce

Kauza 2: Trump a jeho federálové versus „lid státu Minnesota“

O nutnosti vyhlazení globální třídy

Za posledních 35 let se v naší zemi – stejně jako prakticky ve zbytku světa – vytvořila zvláštní skupina obyvatelstva, kterou lze nazvat „globální třídou“. Jsou to lidé, kteří buď za dané období dokázali nashromáždit obrovské jmění, nebo se zapojili do globálních procesů na úrovni kultury, vědy a technologií. Samozřejmě, často je obojí propojeno.

Proč právě „globální třída“? Protože po všechny tyto roky (možná s výjimkou posledních několika let po začátku SVO) dominovaly globalistické postoje: pravidla, algoritmy vztahů, kulturní orientace, symboly prestiže a ukazatele blahobytu. To, co Jean Baudrillard nazýval „sémiurgií“ – produkce určitých znaků spotřeby, které úspěšné lidi převáděly do „vyšší třídy“ a certifikovaly jejich status.
…

Kdo uteče, přežije

Před týdnem zemřel v Dublinu rodilý Slovák ze židovské rodiny Joe Veselský, rozený Jozef Weiss (1918 – 2026), který jako 107 letý byl nejstarší rodilý Slovák i občan Irska, kam emigroval roku 1949.

A takhle to máte pořád, podívejte se do statistik věkových rekordů: narozen(a u nás, odsunut/a do Vídně, Neumarktu, Norimberka, Karlsruhe, Bernu, nebo narozen/a u nás, emigroval/a před nacisty nebo stalinisty do Buenos Aires, Londýna, státu Washington nebo Minnesota. Moje rodná země opakovaně rodí nejstarší občany států západu.

Recept na dlouhý život? Naroďte se u nás – ale včas zahněte kramle za kopečky!

Novoroční

Obsah:

~~~

Buď bude válka, nebo všichni pomřem na prašivinu

Dne 17. 12. (podle starých Rusů), respektive 30. 12. (podle moderních Evropanů) před 120 lety se narodil legendární ruský satirik Daniil Charms (1905 – 1942). Jeho osobnost se v dialogu snažil přiblížit překladatel jeho děl i děl o něm Bruno Solařík (jinak vedoucí oblíbené sobotní rubriky Krajských listů Pátrání B. S.).

Kognitivní geostrategie kulturní fenomenologie

V současné době se na přední linii globální konkurence nachází jak fyzický prostor, tak sféra lidského vědomí. Zdroje a území, které byly základem geopolitiky, ustupují válce o kognitivní dominanci, kde se skutečná strategická hloubka měří schopností národa nejen prosazovat svou vůli, ale také bránit vnitřní „kulturní kód“ své civilizační a národní identity.
…
Strategická výhoda dnes patří těm, kteří ovládají nejen nejlepší rakety, ale i algoritmy, které řídí kolektivní emoce a ničí epistemologický základ společnosti. Po staletí geostrategie operovala s divizemi, tunami výtlaku a zásobami ropy, zůstávajíc daností „tvrdé síly” a ekonomiky. Tektonické posuny vyvolané digitální revolucí však posunuly strategickou arénu do mnohem neuchopitelnějšího prostředí – do sféry lidského vědomí, emocí a kultury, čímž vznikla kriticky důležitá oblast psychologické a kulturní geostrategie.

Psychodrama Duch a Moc

Historie Ruska je dramatem ducha, ztělesněným v hmotě státu, jehož cesta představuje sled metafyzických vzestupů a pádů, kde politická forma vždy odrážela stav duše národa. Pravoslaví se stalo nejen náboženstvím, ale i vnitřní osou ruské civilizace, archetypem, skrze který Rusko chápalo moc, utrpení a poslání.
…
Pro přechod od chronického traumatu k udržitelné misi je nutné odstranit zásadní strategické nedostatky.
Klíčovým selháním současného Ruska je absence funkčního jazyka budoucnosti. Po staletí žila země vypůjčenými koncepty a dnes, navzdory oživení pravoslaví a historické paměti, není formulován jednotný, konzistentní národní narativ, který by byl organický ruské civilizační tradici, ale zároveň směřoval do budoucnosti.

Střípky z Číny, APEC, Trump a Si

Obsah:

Putin na zasadnutí Valdaj klubu 2025

Prezident Ruskej federácie Vladimir Vladimirovič Putin vystúpil so zásadným prejavom na XXII. plenárnom zasadnutí Medzinárodného diskusného klubu Valdaj.

Zásadným vzhľadom na dynamiku v rámci medzinárodných vzťahov, na dynamiku vývoja vo svete, keď sa kyvadlo presúva zo Západu k svetovej väčšine, keď sa tí, ktorí podpisovali závery Mníchovskej konferencie (29. až 30. septembra 1938) a následne participovali na rozpútaní druhej svetovej vojny (dnes naši strategickí „spojenci“ v NATO a inde…) tvária, že riadia ak nie celý svet, ale Euráziu určite… Ak ho nielen my hodnotíme ako zásadný, mohli by sme predpokladať, že slovenské verejnoprávne média budú prejavu V. Putina venovať pozornosť.

Co potřebuje Stačilo! a 70. výročí Ujgurské autonomní oblasti

Obsah:

Jak přežít břečku umělé inteligence

Všimli jste si, že jste-li v něčí nemilosti nebo se nad vámi stahují jiné mraky, darují vám život lidi, kteří vám váš kříž pomáhají nést?

Minulé pondělí mi volala herečka a všestranná duše českého dabingu Eva Miláčková. Bylo to jako vždy popovídání, které dává sílu. Seznámili jsme se v srpnu na Žurnalistickém praktiku tvořitelů i konzumentů nezávislé publicistiky v Havlíčkově Brodě, kde jsem v rámci své přednášky o zlatém věku české kultury mimo jiné vyprávěl o příbuzném Eviny kamarádky, filmovém dramaturgovi Františku Danielovi, jak ho po jeho emigraci v roce 1968 na základě jeho učebnic z FAMU Robert Redford udělal rektorem své prestižní filmové školy Sundance School.

2 x Tomáš Koloc

Obsah:

Zuřivý český rod aneb Po kom byla slavná Soňa Červená

V Hradci už měsíc žijeme 100. výročím Soni Červené (1925 – 2023). Pěvkyně zde ale nikdy nebydlela – jen legendy jejího rodu: pradědeček a tatínek.

Zdeněk Mahler jednou řekl (a můj genealogický poradce Zdeněk Horner mi to včera zopakoval), že tu úžasnou českou kulturu mohl v národě provozovat jen ten, jehož rod se dostal na takovou materiální úroveň, že už překonal každodenní honbu za uživením se. Tuhle možnost měli šlechtici, ale taky jejich služebníci, které přední šlechtické rody za věrné služby vybavily majetkem a někdy jim dopomohli i mezi sebe: přijali je do řad nižší šlechty. I když pak tyto rody třeba o šlechtický titul přišly a zchudly, projevovaly se u nich dál kulturní hřivny, vypěstované v předchozích generacích jejich předky.

Ako je to s „útokmi na Slovákov“ a protestami v Srbsku?

Vo viacerých médiách na Slovensku sa v auguste 2025 objavila séria informácií o protestoch v Srbsku a zvlášť o útokoch na Slovákov v Báčskom Petrovci. Niektorí opoziční slovenskí predstavitelia sa kvôli tomu dokonca obrátili na orgány Európskej komisie. V skutočnosti sú však situácia v Srbsku i postoje slovenskej menšiny odlišné od toho, čo vykresľujú uvedené médiá a politici v SR.
V nasledujúcom texte sa preto budem venovať týmto témam:
– Situácia v Báčskom Petrovci
– Rozpory medzi Srbskom a EÚ
– Protesty a voľby v Srbsku

Evakuace Gazy

Obsah:

Země Lhostejnost – Karel Kryl

Karel Kryl (*12. dubna 1944 +3. března 1994) a jeho kritické ohlasy na politickou situaci a počínající korupci v letech 1990-93. Je to k neuvěření, ale stejně jako za bolševika byl Kryl zakazovaný i počátkem 90 let (a vlastně až do své smrti). Po dlouhou dobu měl omezený přístup k mediálním zdrojům, jako byla televize, IDnes, Lidovky, Český rozhlas apod. A nemalou zásluhu na omezování politického vlivu Kryla měl Václav Havel.

Vše je dovoleno, není-li Boha…

Přiznávám, že inspirací k tomuto podkástu – popravdě, nevím zda píšu podkást… ale podcasty dnes píší všichni, tak proč ne já… Ale je možné, že píšu podčárník, či pouhý článek, taky možná fejeton, nebo možná rozlehlejší kurzívku, či snad stať… taky podval nebo, zkrátka, jen takový postřeh…:

Všimli jste si někdy materiálů, které doprovázejí výstavy výtvarného umění, konané v českých a moravských krajích? Bývají atraktivně vypravené, na křídovém papíře, jeden či dva listy, které jsou zadarmo, na rozdíl od publikací, které jsou samozřejmě podrobnější, graficky pěkně vybavené a za pěkné peníze. Jejich tvůrci jsou většinou kurátoři z institucí, jež výstavy organizují, případně přizvaní kamarádi z uměleckých branží. Texty bývají samozřejmě umělecky i lidsky na výši. Tak se například dozvídáme, že vystavující umělec se soustředil

Fiala, Fico a Kašina

Obsah:

Cesta k atomizácii spoločnosti a nihilizmu

Po úvodnom citáte mi prichodí bližšie predstaviť autora knihy, ktorý sa vďaka originalite a neošúchanosti svojich myšlienok môže zdať mnohým čitateľom názorovo kontroverzným, až extrémnym – aspoň tak sa ho usilujú prezentovať západné mocenské elity.
Takže krátke curriculum vitae: EMMANUEL TODD (*16. máj 1951 Saint-Germain-en-Laye, Francúzsko), významný vedec, popredný pracovník Národného inštitútu pre demografické štúdiá v Paríži, sa narodil v známej intelektuálskej rodine, zrejme aj od tejto skutočnosti sa odvíja široká paleta jeho vedeckého záujmu v podobe histórie, antropológie, sociológie, politológie, demografie (výskum rodiny) a v konečnom dôsledku i pôvodu náboženstva.
Ako lyceista sa stal členom komunistickej mládeže, vyštudoval politické vedy na Parížskom inštitúte politických vied a veľký doktorát z histórie získal na Univerzite v Cambridgei (UK). V roku 1976 (vtedy mal 25 rokov) ho preslávila stať Konečný pád: esej o rozklade sovietskej sféry (vychádzal v nej predovšetkým z ekonomických a demografických údajov, z výšky úmrtnosti detí) – svetové uznanie mu však priniesla až vtedy, keď sa stal tento fakt skutočnosťou.
V roku 1992 ostro vystúpil proti Maastrichtskej zmluve, no postavil sa za schválenie Zmluvy o Ústave pre Európu.
Esejou Kto je Charlie? Sociológia náboženskej krízy (2015) vyvolal vo Francúzsku veľké kontroverzie. Vyjadril v nej názor, že pochody z 11. januára 2015 ako prejav solidarity so zamestnancami redakcie Charlie Hebdo, ktorých pred niekoľkými dňami zmasakrovali moslimskí teroristi, neboli vyjadrením francúzskych liberálnych hodnôt, ale rasistických a reakčných prúdov vo francúzskej spoločnosti. Prirodzene, v krajine galského kohúta spôsobili tieto myšlienky veľkú nevôľu.

Siberianizace a hledání nové civilizační platformy

Historické civilizace Ruska:
– Byzantské dědictví…
– Mongolské dědictví…
Pohanské kořeny a dědictví…
Sibiř a sibiřizace
Hledání nové civilizační platformy

Sokrata vždycky zabijí

Jediný okamžik v mém životě, kdy jsem se o náš svět bál ještě víc než v těch chaotických letech v Iráku, nastal jen o pár let později, když se naše Bidenova administrativa zapletla do tohoto posledního neštěstí, a to právě na Ukrajině. Samozřejmě, že to muselo být v srdci východní Evropy a že to bude zničení toho, čeho jsme se obávali jako nového ruského impéria, o kterém jsme říkali, že chce ovládnout svět. Ale kdo opravdu chtěl „ovládnout svět“? A řekl to, aniž by to mnohokrát opakoval – byly to USA (samozřejmě se svými zástupci NATO, EU a tak dále).

A sem jsme se dostali, pouhých 10 let po skončení irácké katastrofy, a vrhali se na Ukrajinu, jako bychom na pošetilost v Iráku a v Afghánistánu chtěli zapomenout. Tentokrát jsme byli chytří – bez přímé přítomnosti vojáků NATO, samozřejmě kromě trenérů, stratégů a zbrojních techniků, tedy všeho kromě samotného boje. A nakonec jsme do boje v roce 2016 vyslali obrovskou ukrajinskou armádu, která se o osm let později, v roce 2024, vrátila zdecimovaná. Stejně jako ve Vietnamu. Stejně jako v Afghánistánu. Stejně jako při každé americké intervenci.

Jak se žije ve světě emocionální disonance?

V Gaze probíhá genocida s brutalitou, která nemá v moderních dějinách obdoby. Izrael napadá, bombarduje a okupuje sousední státy. USA pronásledují ty, kdo proti tomu protestují a uvalují sankce na vyšetřovatele zločinů proti lidskosti. Ukrajinci musí umírat ve válce bez naděje na vítězství a platit za to USA, které je do ní nahnaly. V Sýrii převzali s požehnáním Západu moc teroristé Al-Kaidy/ISIS. V Rumunsku byly anulovány volby, ve Francii, Rakousku, Německu jsou nejsilnější strany bojkotovány. EU vyhrožuje Twitteru a Meta, protože odmítají cenzurovat, a zbrojí do války.

Jak se žije ve světě, ve kterém jsou všechny lidské hodnoty vymýcené, ve kterém se nejhorší zločiny staly každodenním normálem? Jsou lidské hodnoty, soucit, rozhořčení nad nespravedlností, zděšení nad brutalitou, anachronickými rezidui, kterých je třeba se zbavit?

Mezinárodní den rodiny

Mezinárodní den rodiny
~~~~~~~~~~~~
Skupina The Kelly Family

Když struny života zní…

Každoročně udílí Český rozhlas Brno cenu Gustava Broma… Je nejvýznamnějším oceněním jazzových hudebníků v České republice. V minulých letech ji obdrželi například Emil Viklický, Jaromír Hnilička, Lubomír Dorůžka, Jiří Stivín nebo Miroslav Vitouš či Tibor Lenský, loni to byla Jana Koubková, nyní osmdesátiletá zpěvačka, kdysi spolupracovnice Luďka Hulana a pražských orchestrů, v Brně jsme ji v sedmdesátých letech vídali s legendární kapelou ORNIS, kde se potkala s Janem Beránkem – Daleckým, houslistou a hudebním publicistou, Mirkou Křivánkovou… a s dalšími brněnskými jazzmeny…

Letos získal ocenění kytarista Milan Kašuba… Převzal ji 30. dubna z rukou ředitele moravských stanic Českého rozhlasu Josefa Podstaty.

Palestina: Niet inej zeme

Branislav Ondruš, Chris Hedges, Eduard Chmelár, Daud Abdullah | 18. 4. 2025 | Převzato, Téma: Palestina | 1931 přečtení | Dominance, Film, Izrael, Okupace, Palestina, Zločiny proti lidskosti

Obsah:

Do Eurasie za intelektuální svobodou

Sergej Karaganov | 11. 4. 2025 | Převzato, Téma: Rusko | 287 přečtení | Asie, Evropa, Filosofie, Geopolitika, Kultura, Rusko

Světem otřásá geopolitické a geoekonomické zemětřesení. Především díky Rusku končí staletá vojenská nadvláda Západu. Vznikají nové země a dříve potlačované civilizace se zotavují. Zatímco většina národů tento vývoj vítá, zoufalý protiútok Západu, který chce zvrátit přirozený běh dějin, představuje riziko konfliktu a dokonce světové války. Mezinárodní společenství by mělo usilovat o mírový přechod k novému světovému řádu posílením jaderného odstrašování a vytvořením nových institucí globálního řízení. Západ musí přijmout skromnější roli v tomto novém uspořádání, v němž bude hrát klíčovou roli Velká Eurasie. Nejdůležitějším úkolem eurasijských národů je dekolonizace vědomí – překonání zvyku dívat se na svět optikou západních perspektiv a jednostranných zastaralých teorií.
~~~~~~~~~
Dalším obrovským úkolem, který před námi a před celým světem stojí, je nalezení nového ekonomického modelu, který by nebyl zaměřen pouze a tolik na maximalizaci zisku, ale který by zlepšoval život člověka, jeho životní prostředí a jeho vlastní osobnost. Vím, že v naší zemi již existuje mnoho společností, které žijí a pracují podle těchto zásad.

Š. Kvietik: „Tie slová vydajte až po mojej smrti…“

Tomáš Koloc | 4. 4. 2025 | Audio/Podcast, Autorský příspěvěk, Rozhovor/Interview | 324 přečtení | ČR, ČSSR, Film, Slovensko

O roce, který jsem strávil po boku doyena československých herců Štefana Kvietika + odtajněná část rozhovoru z našeho posledního odpoledne.

Na jaře minulého roku jsem si prohlížel, kdo bude mít kulaté výročí (to my novináři občas děláme), a objevil jsem, že panu Kvietikovi bude devadesát. Zavolal jsem paní Janě Kociánové, která mi jako dcera významné herečky Slovenského národního divadla Márie Kráľovičové na pana Kvietika sehnala telefon. S tím, že je nemocný a že ho moc často nezvedá. Měl jsem štěstí – mně ho zvedl napoprvé. A přiznal se i proč: Protože svítilo sluníčko. Tak jako v den, kdy odešel…

2 výročí Tomáše Koloce

Tomáš Koloc | 14. 3. 2025 | Autorský příspěvěk, Téma: ČR | 351 přečtení | ČR, Historie, Hudba, Kultura, SSSR, Technika

Obsah:

Arnošt Lustig: Rusům musíme být vděční. Z Izraele jsem utekl.

Tomáš Koloc | 28. 2. 2025 | Autorský příspěvěk | 359 přečtení | 2.sv.válka, ČR, Historie, Literatura

Arnošt Lustig (1926 – 2011) měl v středu 14. výročí odchodu z tohoto světa. „Rusko je země bídy, zmaru a chlastu a rozsáhlých literárních děl o bídě, zmaru a chlastu. Světu přináší jen výše zmíněné, bez výjimky,“ řekl herec Václav Vydra nejmladší na nedělní pražské demonstraci, kterou pořádaly neziskové organizace Člověk v tísni, Díky, že můžem a Milion chvilek pro demokracii, a jejíž „nezávislost“ se projevila už tím, že na ní promluvili jak český prezident, tak ukrajinský velvyslanec. Citát není původní, internet ho připisuje Karlu Havlíčku Borovskému – který ho ovšem (ani ve svých slavných Obrazech z Rus) nikdy nenapsal. Zdeněk Svěrák nedávno citoval sám sebe, když svůj filmový výrok ke Koljovi: „Kradete kufry a cizí území“, rozšířil o další slova „A bohužel, je to pravda. Střílíte na pokojná města a vyháníte lidi z domovů.“ Nejen, že přitom zapomněl, jaká vláda v roce 2014 na Ukrajině začala první střílet do svých občanů, ale především zapomněl dovětek svého filmového výroku ke Koljovi: „Ale to není tvůj případ.“

120 let V+W: Slavné dvojici dalo víc Rusko, nežli USA

Tomáš Koloc | 21. 2. 2025 | Autorský příspěvěk, Téma: ČR | 305 přečtení | ČR, ČSR, Film, Historie, Kultura, SSSR, USA

„Hodiny jdou pozpátku, je tu mrtvý vzduch, je tu něco v nepořádku, lítá tady zlý duch: Tohle přece není žádné bydlení, tohle je k zbláznění, ale k bydlení to není…“ To je písnička Voskovce a Wericha, kterou zpívám dost často. Ne doslova, ale přeneseně. Bylo kolem jedenácté, a do sedmé večer, kdy nás čekala návštěva Rudolfina, jsme měli čas. Volný pražský čas pro dva venkovany, Martina (vedoucího exportu velké mimopražské firmy, který Prahou většinou profrčí v taxíku cestou na letiště) a mě (kdysi sice částečného Pražáka, ale dnes Hradečana, který se v Praze vyskytne cca jednou za měsíc, povětšinou za účelem pracovní schůzky) jsme se při příležitosti werichovského jubilea rozhodli investovat do prohlídky vily na Kampě, kde kdysi bydleli V i W a v níž jsme od jejího zpřístupněné před osmi lety ještě ani jeden nebyli.

Role filozofie a společenských věd se musí změnit

Chceme-li pochopit novou roli filozofie v dnešní kultuře, tj. nejen její podíl na vzniku a rozšíření predátorského duchovního paradigmatu, ale především její schopnost toto skryté paradigma odhalit a prosadit paradigma biofilní, s životem kompatibilní, musíme nejprve odmítnout dnes všeobecně rozšířený antropocentrický předsudek.

Jeho podstatou je to, že člověk je považován za míru všech věcí a že společnost je jen diferencovaným souborem lidí s různými sociálními zájmy. Tento důraz na člověka, sociální struktury a zájmy, tj. úzký sociologický a politologický přístup dnešních společenských věd, je pro pochopení dnešní situace matoucí. Chybí v něm rozpoznání systémového konfliktu kultury s přírodou, pochopení práv a kultuře nadřazené kreativity Země.
…
Domnívám se, že nová evoluční ontologie by měla všem lidem ekologicky ohrožené kultury nedvojsmyslně povědět, že člověk zůstal částí Země, že neodpovídá za přírodu, kterou nevytvořil. Odpovídá za kulturu, za své dílo, jímž dnes Zemi svým potomkům nevratně pustoší. Proto také – vyhroceně řečeno – úcta k Zemi musí být v biofilní globální kultuře hlubší, než byl tradiční respekt člověka k člověku i přátelství a spolupráce mezi lidmi a dílčími kulturami.

Filozofie však v globalizované kultuře nemůže teoreticky chápat jen člověka, jen malou část přírodního bytí. Aby správně pochopila člověka, musí adekvátně pochopit přírodu, širší tvořivý systém přirozeného bytí.

Svěrák versus „Lišák“ (O umělci, co se vyhnul Majdanům)

Tomáš Koloc | 7. 2. 2025 | Autorský příspěvěk, Téma: ČR | 568 přečtení | ČR, Divadlo, Historie, Kultura

Nedávno jsem si ve svém textu zformuloval Pullmannův zákon (vycházející z teorie, kterou jsem kdysi poprvé slyšel od bývalého děkana FF UK z let 2018 – 2022, slovenského historika Doc. PhDr. Michala Pullmanna, Ph. D.): „Každý režim a jeho aktéři se ve své oficiální verzi staví jako nejlepší v dějinách, zatímco minulý režim s jeho aktéry podává jako nejhorší v dějinách.“ U jednoho záběru z pořadu Veselé příhody z natáčení (1988) mi došel první dodatek tohoto zákona: „Na předminulý nebo předpředminulý režim se už oficiální média nedívají zdaleka tak přísně“.

Než přijde odměna

Jan Campbell | 7. 2. 2025 | Autorský příspěvěk, Geopolitika, Téma: ČR | 354 přečtení | AI / UI (umělá inteligence), Čína, ČR, EU, Grónsko, Historie, Hudba, OSN, Panama, Ukrajina, USA, Velká Británie, Volby

Je to několik měsíců, co jsem byl v Kroměříži na koncertu Havelky a Plachetky a příští ráno se sluncem v zádech navštívil muzeum Karla Kryla (1944-1994). Připomínám, že Kryl odjel z Československa 9. září 1969 na hudební festival, který se konal na západoněmeckém hradě Waldecku, po dvou týdnech požádal o azyl a v Německu zůstal dalších dvacet let. Připomínám také, že jsem nebyl jeho fanouškem z mnoha důvodů, přestože některé písně se mi líbily a líbí, protože jsou aktuální dnes a budou i zítra.

Jednou z nich je Demokracie. Píseň, o které řekl, že už žádnou asi nenapíšu. Je to spíš taková častuška, jedna z těch, které si nečiní nárok, aby byly brány jako píseň. Je to povzdech nad tím, co se momentálně vydává za demokracii. Píseň zazněla poprvé v pražské Redutě a někteří ji považují za vůbec nejdůležitější Krylovu skladbu, přestože posluchačsky neuspěla.

Zmiňuji se o Krylovi kvůli slovům: Děkuji za slabost, Jež pokoře mne učí, Pokoře, pokoře pro radost, Pokoře bez područí, Děkuji, za slzy děkuji: Ty naučí mne citu, K živým, jež, k živým, jež žalují A křičí po soucitu.

Jožka Úprka a Gustav Klimt versus Othmar Ruzicka

Málokdo, krom odborné veřejnosti, ví něco o Moravských Charvátech, jakž byli dříve jmenováni, dnes se název této menšiny ustálil na Chorvatech… A přece po čtyři století utvářeli podobu Moravy v okolí Břeclavi a Mikulova a úrodné krajiny po obou březích Dyje…

O moravských Chorvatech existuje poměrně rozsáhlá odborná literatura, ale veřejnost o nich skoro nic neví. A žádná z politických reprezentací posledních let na tom nejen že téměř nic nezměnila, ale hlavně, nenapravila křivdy, kterých se Moravským Chorvatům dostalo po skončení druhé světové války.

Ústava Země

Filosofický koncept ústavy země
Už téměř padesát let vyjadřují významní vzdělanci své obavy o další existenci lidstva a navrhují způsoby, jak zajistit jeho budoucnost.
Vedle systémového přístupu autorů Římského klubu se do tohoto úsilí svými iniciativami zapojila také OSN – komise H. Brundtlandové, Světová charta přírody, …
Většina deklarací těchto hnutí však není návodem na změnu, ale jen morálním přemlouváním, výčtem zbožných přání a seznamem chyb, jichž se lidé dopouštějí ve vztahu k přírodě.
…
Proto předkládáme tento návrh Ústavy Země, založený na ontologickém předpokladu, že lidská kultura není pokračováním přirozené evoluce jinými prostředky. Vůči přírodě je kultura opozičním umělým systémem. Bude-li však nastavena biofilně, tj. tak jako příroda, bude se růst její svébytnosti vyvíjet žádoucím směrem. Kultura bude přírodu respektovat a vznikne vyšší úroveň vzájemné spolupráce mezi oběma různými systémy.

Jak vyhrát volby? Strachem. Demokracií určitě ne.

Již asi 70 let je podle analytika Jana Campbella politika založená na vyvolávání strachu o sociální bezpečnost u lidí. A tím se vyhrávají volby. „S nějakou demokracií a vyprávěním o demokracii určitě ne,“ konstatuje. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ale mluvil i o výchově ke správnému myšlení v kontextu. Které je v digitálním světě čím dál vzácnější.

Kvalitní Silvestry v ČST opakovaně prosadili – Sověti!

Tomáš Koloc | 3. 1. 2025 | Autorský příspěvěk, Téma: ČR | 358 přečtení | ČR, Film, Historie, Kultura, Média

31. prosince 1977. Celý národ žije tím, že Československá televize vysílá zcela nový formát Silvestra, moderovaný Vladimírem Menšíkem. Čtyřdenní Tomáš Koloc leží se žloutenkou novorozenců v inkubátoru a jeho rodička vedle na pokoji porodnické kliniky v Pardubicích. Je jí líto, že o Silvestra s Menšíkem přichází. Rodičkám je přísně zakázáno vstávat z postelí anebo dokonce jít na jediné místo, kde by v nemocnici mohly vidět televizi – do společenské místnosti…

Jaký hodnotový rámec v době rozpadajících se hodnot?

Ivo Zanoni | 3. 1. 2025 | Převzato | 763 přečtení | Historie, Izrael, Kultura, Palestina, Válečné zločiny

Chtěli jsme vlastně uvažovat o hodnotách a nevtahovat do hry osud. Stále se mi nepodařilo definovat, co je to hodnota. Nejde o finance. Je to o něčem, co obstojí ve zkoušce času, za čím stojí za to stát, i když to většina kolem vás může považovat za špatné. Tady přichází na řadu velmi obtížná otázka, na kterou je těžké odpovědět: Stává se tato hodnota „nehodnotou“, pokud není v souladu s většinovým názorem nebo snad dokonce porušuje právní normy? Na tuto otázku nemám odpověď, protože je příliš teoretická. Vše by se muselo rozebrat a prodiskutovat na konkrétních příkladech.
Domnívám se, že hodnota by nikdy neměla být východiskem pro extremismus, manipulaci a nespravedlnost. Takové „hodnoty“ by nebyly ničím jiným než „zvláštními hodnotami“, které jsou tu od toho, aby se s druhými zacházelo ponižujícím způsobem, aby si člověk zajistil větší práva. Hodnoty a práva. Přistupujeme k věci. Hodnota má pravděpodobně něco společného s tím, že práva jsou uznávána a udělována. Mnozí by dnes řekli, že demokratický řád je rámcem hodnot, na kterých musíme trvat. Moje osobní víra v tento systém utrpěla v posledních letech řadu porážek, ale tyto porážky mi nesloužily jako podnět k „reformě tohoto systému“ – mám-li být upřímný – protože mi chybí energie a pravděpodobně i hluboce zakořeněná víra v tento systém.

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře