Cognitive Warfare míří na vaše podvědomí

Text Roberta Melone Cognitive Warfare, Targeting your Subconscious vyšel na jeho Substacku 25. ledna 2023. Překlad včetně úvodu je převzat z facebookové stránky Zuzany Krejčí z 9. února 2024

Kognitivní válka už není sci-fi. Kognitivní válka je skutečností moderní doby a každý, ať už civilní nebo vojenský, je potenciálním cílem. Kognitivní útoky jsou zaměřeny na využití emocí zakořeněných v našem podvědomí a obcházejí naši racionální vědomou mysl. Toho se dosahuje využíváním předsudků, omylů, emocí a automatismů, ale také prostřednictvím nanotechnologií, biotechnologií a informačních technologií.

 

Velitel Cornelis van der Klaauw, Královské nizozemské námořnictvo a strategická komunikace.

Pět domén války je pozemní, námořní, vzdušná, vesmírná a kybernetická. Základními technickými složkami operací páté dimenze (kyberprostor) jsou kybernetická válka a kybernetické útoky. Vojenská koncepce nyní spočívá v tom, že kyberprostor je považován za místo, nikoliv za misi. Kybernetická válka souvisí s válkou páté generace, ale překračuje a rozšiřuje tento model.

Primárním cílem je svoboda působení v kyberprostoru, skrze něj a z něj podle potřeby na podporu cílů mise. Důsledkem je odepření svobody akce protivníkům v časech a místech, které si sami zvolíme. Schopnost obojího zajišťuje kybernetickou vojenskou převahu.

 

Generál Larry D. Welch USAF (v důchodu)

Jak mnozí z našich čtenářů a předplatitelů vědí, s Jill píšeme o PsyWar a válce páté generace již delší dobu. Většina strategií a taktik, o kterých jsme psali, se zaměřuje na vědomé myšlení, vědomé poznávání, snad s výjimkou neurolingvistického programování. Kognitivní válka však zahrnuje jiný přístup než klasičtější strategie a taktiky války páté generace. Kognitivní válka se konkrétně zaměřuje na cílení na vaše podvědomí.

Kognitivní válka je kritickou složkou moderní kybernetické války. Strategický dokument NATO „Imperativ rozvoje války o kognitivní převahuČesky“ podrobně popisuje plánování rozvoje operačního rámce na 10 až 20 let, který definuje obranná a proaktivní opatření v rámci kognitivní války pro NATO. V tomto dokumentu spojenecké velení NATO definuje kognitivní válku jako činnost zahrnující „aktivity prováděné v synchronizaci s dalšími nástroji moci s cílem ovlivnit postoje a chování ovlivněním, ochranou nebo narušením individuálního a skupinového poznání s cílem získat výhodu nad protivníkem“. Povaha protivníka je otevřená a může zahrnovat jak zahraniční, tak domácí intervence.

Definice kognitivní války podle NATO zahrnuje kognitivní útok, který je přímo zaměřen na mysl civilistů (a občanů), tedy nebojujících osob. Ke cti NATO slouží, že se zjevně domnívá (stejně jako já), že se jedná o porušení práva ozbrojeného konfliktu, ale také se shodneme na tom, že se to již děje. Proto se navrhuje, aby boj proti kognitivním útokům byl vojenským úkolem, v němž musí NATO hrát určitou roli. Tato logika samozřejmě může poskytnout vhodnou záminku pro rozvoj kapacit a schopností zapojit se do stejných praktik a nasadit je, pokud to bude považováno za nezbytné, proti domácím občanům. Další příležitost k prosazení logiky „dvojí funkce“ výzkumu.

Mějte prosím na paměti, že jeden ze způsobů fungování zpravodajské aliance „pěti očí“ spočívá v tom, že zpravodajské skupiny jednoho z členů aliance se mohou zaměřit na členy spojeneckého národního státu v případě, že zpravodajská komunita tohoto národního státu má zakázáno podnikat kroky proti vlastním občanům. Další informace o alianci pěti očí naleznete v níže uvedeném výňatku z nedávného článku v deníku The Hindu.

NATO nedávno publikovalo ve svém časopise „Three Swords“ článek s názvem „Cognitive Warfare“ (Kognitivní válka), který napsal velitel Cornelis van der Klaauw z nizozemského královského námořnictva a odborník na strategickou komunikaci a problematiku pro Společné centrum NATO pro vedení války. Tato stať uvádí některé kritické myšlenky, které stojí za koncepcí kognitivní války NATO.

Z článku:

Na rozdíl od psychologických operací nejsou kognitivní aktivity zaměřeny na naši vědomou mysl, ale na naše podvědomí, na hlavní hnací síly našeho chování: emoce. Děje se tak prostřednictvím hyperpersonalizovaného cílení integrujícího a využívajícího neurovědu, biotechnologie, informační a kognitivní techniky (NBIC), především s využitím sociálních médií a digitálních sítí pro neuroprofilování a cílení na jednotlivce. Musíme si uvědomit, že jednotlivci jsou středobodem všech vojenských operací a strategicko-politického rozhodování. Ačkoli často znějí jako nápady ze sci-fi filmu, kognitivní útoky už dávno nejsou sci-fi. Dochází k nim již nyní a tyto útoky budou i nadále sofistikovanější.

 

Několik zemí rozvíjí schopnosti NBIC a shromažďuje údaje, které lze využít pro zaměření na kognitivní dimenzi. Tyto činnosti jsou podporovány aspekty, jako je dolování dat a analýza dat, a jsou dále kombinovány s umělou inteligencí. Přestože většina kognitivních útoků zůstává pod hranicí ozbrojeného konfliktu, jejich dopady mohou být smrtící a multidoménové a ovlivňují všech pět oblastí vedení války. Navíc jsou tyto útoky zaměřeny na lidi, což znamená, že jejich těžištěm je lidské poznání, a to je v zásadě nepřetržitý, nikdy nekončící boj. Ačkoli nebylo prokázáno, že by se jednalo o kognitivní útok, takzvaný havanský syndrom, soubor nežádoucích příznaků, které v posledních letech hlásí americké zpravodajské služby a vojenský personál umístěný v zahraničí, by mohl být případem využití kognitivních schopností.

 

Čína je celosvětově jednou z předních zemí ve vědeckém vývoji schopností NBIC. Čína provádí výzkum a experimenty na lidech, které jsou podle západních standardů považovány za neetické, ale přesto tyto experimenty přitahují vědce z celého světa. V rámci čínské strategie „tří válečných oblastí“, což je integrovaný přístup zaměřený na lidi, psychologii a právo, vytvořili Číňané databázi s profily více než dvou milionů významných osobností po celém světě, které lze využít k ovlivňování rozhodovacích procesů.

 

PŘI PODÍVÁNÍ SE NA KOGNITIVNÍ aktivity podrobněji můžeme identifikovat dlouhodobé kampaně probíhající po dobu několika let, ale také jednorázové aktivity. Oběma je společný strukturovaný přístup k dosažení konkrétního cíle, aniž by se cíl dozvěděl o útoku. Zpravidla je škoda způsobena ještě předtím, než si cíl uvědomí, že se stal terčem útoku. Důvodem, proč si kognitivních útoků jejich cíle nevšimnou, je to, že kognitivní aktivity obcházejí vědomí a přímo se zaměřují na podvědomí člověka. Ve skutečnosti je v rámci podvědomí primárním cílem amygdala.

 

Z evolučního hlediska je amygdala nejstarší částí mozku. Než se budeme podrobněji zabývat způsoby a prostředky používanými při kognitivních činnostech, podíváme se stručně na funkce naší vědomé a podvědomé mysli a na vztah mezi nimi. Jak již termín napovídá, naše podvědomí existuje „pod“ naší vědomou myslí. Na rozdíl od vědomé mysli je podvědomá mysl stále aktivní, nikdy nespí. Řídí naše základní organické funkce, naše emoce a překvapivě i většinu našich rozhodnutí. Důvodem, proč většinu našich rozhodnutí dělá naše podvědomí, je to, že naše vědomá mysl spotřebovává mnoho energie, což způsobuje, že se rychle dostává na hranice svých možností. Ve skutečnosti je pouze pět až deset procent našich rozhodnutí racionálních; ve zbytku se spoléháme na naše podvědomé rozhodování, které je silně ovlivněno opakováním, automatismy, předsudky a omyly. Svou vědomou mysl pak máme tendenci používat k ospravedlňování, racionalizaci a vysvětlování svého emočně podmíněného rozhodování a chování.

 

V průměru jsme digitálním informačním systémům vystaveni pět až sedm hodin denně. Porucha užívání internetu je nyní uznávanou duševní poruchou. Sociální média jsou navíc ideální pro shromažďování osobních informací a nebo provádění analýzy a dolování dat. Sestavení digitálního profilu osoby je rychlý a relativně jednoduchý proces, který lze provést s omezenými prostředky.

 

Dopady digitálního věku jsou dalekosáhlé: papírový výtisk novin neví, co čteme; naše tablety však ano. Reklama v novinách neví, co a kde jsme si koupili; naše chytré telefony ano. Redakce novin neví, jaký článek nás zaujal a sdíleli jsme ho s přáteli; naše sociální síť ano. Se sociálními sítěmi úzce souvisí a často jsou s nimi plně integrovány naše chytré přístroje. Chytrá zařízení shromažďují nejrůznější osobní fyziologické informace, jako je krevní tlak, srdeční a dechová frekvence, teplota kůže atd. Všechny tyto informace jsou důležité pro zacílení na lidi ve správný okamžik, například když jsou unavení, hladoví, vystresovaní nebo rozzlobení.

 

Pokud se podíváme na digitální sítě, herní platformy s více než třemi miliardami hráčů po celém světě jsou ideálním místem pro kognitivní aktivity. Tyto platformy obsahují nejrůznější subkultury, které jsou zase propojeny s nehráčskými skupinami, jež mohou vytvářet vlastní hry nebo upravovat stávající hry a pronikat tak do života hráčů bez jakékoli kontroly či regulace obsahu her. Aspektem, který by v této souvislosti neměl být přehlížen, je, že hranice mezi fyzickou, digitální a mentální osobností se stírají a s tím se stává nejasným i rozdíl mezi realitou a fikcí. Tento trend pohání zejména prostředí virtuální reality.

Tři miliardy hráčů na celém světě, kteří jsou předmětem kognitivní války. To je ohromující představa.

Digitální prostory jsou také známé tím, že plodí komory ozvěny. V nich se lidé soustředí na vyprávění, které podporuje jejich přesvědčení a touhy, zatímco ignorují informace, které nejsou v souladu s jejich narativy.

 

Nové technologie:

 

Ty zárodečné technologie nebo vědecké objevy, u nichž se očekává, že dosáhnou vyspělosti v letech 2023-2043; a které nejsou v současnosti široce využívány nebo jejichž dopad na obranné, bezpečnostní a podnikové funkce Aliance není zcela jasný. Výsledkem Organizace NATO pro vědu a technologie jsou uzavřené mikrospolečnosti náchylné ke skupinovému myšlení, polarizaci a vytváření nedůvěry. To se stává pravděpodobnějším, když je čas na přemýšlení o informacích omezený; čím méně času je k dispozici, tím více mají lidé tendenci bezvýhradně následovat narativ, který je v souladu s jejich přesvědčením. Kromě toho je třeba poznamenat, že echo chambers jsou vynikajícím místem pro shromažďování osobních informací, které lze využít k mikrocílení na jednotlivce.

 

Kromě toho vznikající technologie, jako jsou syntetická média, deepfakes, umělá inteligence a dolování dat, vytvářejí příležitosti ke shromažďování a zpracování informací, které lze využít ke kognitivním aktivitám. Jednou z těchto nově vznikajících technologií je metaverze. Metaverze je schopna replikovat fyzický svět a poskytovat vysoce pohlcující sociální zážitek prostřednictvím náhlavních souprav, tělesných obleků a haptických zařízení. Zároveň může poskytovat značné množství fyzických a mentálních informací, které lze využít k psychologické a emocionální manipulaci nebo v rukou protivníků k mikrozaměřování jednotlivců.

V následující části se esej zabývá tím, jak čelit kognitivní válce – rozvíjením kognitivní odolnosti. Rady jsou relevantní pro jednotlivce, skupiny, vojenské jednotky i vládní představitele.

Znát svá zranitelná místa je důležité, ale stejně důležité je vědět, kdy kognitivní útok probíhá. To vyžaduje vysokou úroveň informovanosti a základní pochopení různých používaných metod. Například je nezbytné udržovat si povědomí o informacích, které nevědomky sdílíme a které mohou být použity proti nám. Technologická řešení zároveň mohou pomoci identifikovat kognitivní útoky prostřednictvím algoritmů a umělé inteligence, ale také pomocí rozpoznávání vzorů a podpisů v reálném čase. Obecné povědomí a technologická řešení nás mohou na kognitivní útoky včas upozornit a pomoci nám určit nejlepší způsob reakce. Tím se dostáváme k tématu vytváření kognitivní odolnosti.

 

V rámci konceptu kognitivní války je kognitivní odolnost definována jako „schopnost odolat kognitivnímu útoku protivníka a rychle se z něj zotavit prostřednictvím účinné přípravy skupin a jednotlivců“. Abychom mohli vytvořit kognitivní odolnost, musíme se podívat na současné způsoby, jakými jsou kognitivní činnosti prováděny a jakými prostředky. Abychom si udrželi iniciativu, musíme předvídat možný budoucí vývoj. V současné době k takovému budoucímu vývoji patří způsoby čtení myšlenek a emocí, které mohou umožnit měření účinku kognitivních aktivit. Na základě výsledku lze vyvinout modely pro zlepšení rozhodování, ale také pro identifikaci slabých míst, kterých je třeba využít.

Tato část eseje rozvíjí funkční strategické a taktické souslednosti, které jsou důležité pro pochopení bojového prostoru kognitivní války a souvisejících technologií.

V oblasti nanotechnologií, biotechnologií a informačních technologií dochází k dalšímu rychlému vývoji. V oblasti nanotechnologií se rozvíjí nanorobotika, nanosenzory a nanoenergetické zdroje, které umožňují procesy v těle. Bioartefakty spojené s nanorobotikou mohou stimulovat vnímání, poznávání a chování. V oblasti biotechnologií dochází k povzbudivému vývoji v bioinženýrství, biogenomice a neurofarmakologii. Jedním z nejslibnějších projektů je vývoj zabudované syntetické DNA neboli sDNA. Ta může být užitečnou alternativou křemíkových polovodičů. V současné době je možné na sDNA uložit 2,14 × 106 bajtů dat. Tento organický materiál by mohl umožnit rozhraní člověk-stroj a často je považován za 47. lidský chromozom.

 

V oblasti neurocomputingu lze implantáty využít ke zlepšení sluchu a zraku. Kromě toho lze pomocí neuronové nanotechnologie přiblížit roboty o velikosti nano k neuronu prostřednictvím krevního řečiště a umožnit tak přímé propojení lidského mozku (tj. nezachycené našimi smysly) s počítačem a využít při tom umělou inteligenci. Musíme však mít na paměti, že se jedná o obousměrný provoz: taková umělá inteligence bude na oplátku propojena s lidským mozkem.

 

V dubnu 2013 oznámil americký prezident Obama zahájení iniciativy Bílého domu Brain Research Through Advancing Innovative Neurotechnologies (BRAIN). Jejím cílem bylo podpořit inovace, které by prohloubily naše porozumění mozku; ruští komentátoři ji vnímali jako projekt „hackování lidského mozku“.

 

V roce 2016 Elon Musk založil neurotechnologickou společnost Neuralink, jejímž cílem je vyvinout rozhraní mozek-počítač, které by rozšířilo schopnosti ochrnutých lidí. Takové rozhraní lze samozřejmě využít i k rozšíření schopností lidí bez postižení, například ke zlepšení jejich výkonnosti na bojišti. Budoucí vývoj zahrnuje inovace v oblasti umělé inteligence, strojové inteligence a prostředků ke zvýšení výkonu lidského mozku, a to buď prostřednictvím změny genů, nebo přímo propojením mozku prostřednictvím fyzických periferií nebo anatomicky internalizovaných produktů.

 

NA ZÁVĚR

 

Je důležité zopakovat, že kognitivní válka již není sci-fi. Kognitivní válka je faktem moderní doby a každý, ať už civilní nebo vojenský, je potenciálním cílem. Kognitivní útoky jsou zaměřeny na využití emocí zakořeněných v našem podvědomí a obcházejí naši racionální vědomou mysl. Toho se dosahuje využíváním předsudků, omylů, emocí a automatismů, ale také prostřednictvím nanotechnologií, biotechnologií a informačních technologií.

 

V kognitivní válce je konečným cílem změnit naše vnímání reality a oklamat náš mozek, aby ovlivnil naše rozhodování. O takových útocích obvykle nevíme, dokud není pozdě a dokud již neovlivní své cíle. Proto se musíme chránit zvyšováním povědomí a vývojem systému indikátorů a varování, které mohou poskytovat informace v reálném čase. Využití umělé inteligence nám může ukázat preferovaný způsob reakce na případný kognitivní útok. Lidská mysl se stává bitevním polem zítřka, a to znamená, že každý člověk je potenciálním cílem. Válka již není čistě vojenským pojmem; stala se mnohem širší a komplexnější. V budoucnu bude ve válce platit jediné pravidlo: Žádná pravidla neexistují. Zatímco ostatní oblasti mohou zajistit taktická a operační vítězství, lidská oblast je jedinou oblastí, ve které můžeme zajistit plné vítězství.

---

[PJ]