Ježíš Kristus poukazoval svým učedníkům, když se přeli kdo z nich je největší: „Nebudete-li jako děti, nevstoupíte do království nebeského…“, proč hovořil o dítěti? Protože i v dospělém člověku existuje ona původní kosmická část duše, nezatížená hříchy, omyly a zlem, pokud ji člověk hledá. Může se s ní spojit. Vlastně se spojuje s Kristem, neboť on je nový Adam, zakládá nové stvoření.
Kniha „Proměna“ spisovatele Franze Kafky je literární dílo. Povídku napsal v roce 1912. Pojednává o muži jménem Řehoř Samsa, který se jednoho dne probudí a zjistí, že se proměnil v obrovského brouka. Jeho rodina se snaží najít způsob, jak se s novou situací vyrovnat, ale Řehoř se postupně stává stále méně schopným komunikace, až nakonec umírá.
Definice kognitivní války podle NATO zahrnuje kognitivní útok, který je přímo zaměřen na mysl civilistů (a občanů), tedy nebojujících osob. Mějte prosím na paměti, že jeden ze způsobů fungování zpravodajské aliance „pěti očí“ spočívá v tom, že zpravodajské skupiny jednoho z členů aliance se mohou zaměřit na členy spojeneckého národního státu v případě, že zpravodajská komunita tohoto národního státu má zakázáno podnikat kroky proti vlastním občanům.
Zamýšlím se nad konáním současného lidstva, snad ani není možné nepoložit si otázku, jaký to má vše smysl? Rozumí si člověk správně, nepřehlédl něco a je vůbec možné spatřit hlubší smysl všeho toho chaosu, nenávisti, válek, převádění života na umělou inteligenci, praktikování surogátního mateřství, ztrátu soucitu k přírodě i lidem, ztrátu svědomí? Mnozí vědci poukazují na dějinné situace, kdy se lidstvo také dostalo na pokraj zhroucení civilizace nezřízeným vyčerpáním zdrojů a nemravným životem, říkají, že lidstvo i navzdory nepříznivému, kritickému stavu, vždy přežilo a přežije i dnes. Jenže podobná konstatování mají svá úskalí (viz.Miroslav Bárta a ČT[1]. Lidstvo, například v době egyptských faraonů, bylo schopné zničit jen část populace a část území. Dnešní lidstvo je schopno zničit veškerý život na planetě i veškeré lidstvo, má k tomu již vyspělou techniku, technologie i zbraně. Je nasnadě otázka, zda eticko-morální vlastnosti člověka, jeho poznání, dosahují takového stupně, aby byl člověk schopen předmýšlet důsledky svých činů, jejich nevrtaných následků, dohlédnout do budoucnosti.
Zažíváme vážnou krizi? Proč mají najednou lidé pocit, že se něco zlomilo, a cítí se zklamaní? Co nás v budoucnosti čeká?
Každý student lékařství je už od prvního ročníku studia veden svými profesory k tomu, aby si u každého pacienta položil dvě zásadní otázky – proč a jak. Proč má nemocný potíže? Otázka diagnostická, která vede k určení choroby. Jak ji léčit? Otázka terapeutická, hledání cesty k uzdravení.
Americké Národní středisko pro statistiku vzdělávání (NCES) vypracovalo studii výsledků čtení a matematiky třináctiletých školáků za období od října do prosince školního roku 2022-23. V jejím rámci byly zjišťovány výsledky čtenářských a přírodovědných znalostí. Průměrné výsledky třináctiletých žáků se oproti předchozímu hodnocení provedenému ve školním roce 2019-20 snížily o 4 body ve čtení a o 9 bodů v matematice. Ve srovnání s rokem 2012 se průměrný výsledek snížil o 7 bodů ve čtení a o 14 bodů v matematice.
OBSAH:
Štěpán Kotrba: Masakr v Praze
Štěpán Kotrba: „Pieta nikomu nepomůže. Pravda zachrání životy.“ Masakr v Praze: Proč zveřejnit vše
Zbyněk Fiala: Kultura násilí
Radim Valenčík: Tragédie
Ivo Budil: Tak dlouho říkali, že jsme ve válce…
Kosa (Harryp): Důsledky nenávisti ve společnosti
V poslední době jsem četl obdivuhodnou knížku amerického mnicha Thomase Mertona Mystici a zenoví mistři (Barrister a Principal, 2022). Vyloupnu z ní nyní alespoň jednu pasáž, v níž se vrací ke Kierkegaardovi, který popisuje proces nivelizace.
Slova ředitele BIS Koudelky o ruském agentovi obletěla Česko. Menší pozornost se věnovala výroční zprávě Vojenského zpravodajství, která asi nepotěší příznivce boje proti dezinformacím. Vyvrací totiž některé mýty, které se mezi nimi šíří. Kritizuje i to, že se z termínů dezinformace a propaganda staly nástroje pro dehonestaci protivníků a jejich názorů. Ale varuje i před fenomény, kvůli kterým v České republice může propaganda fungovat.
V POLOVINĚ SEDMDESÁTÝCH LET se odehrála v Kalifornii na univerzitě v Kentfieldu následující debata. Jejím hlavními aktéry byli psychoterapeut Carl Rogers a antropolog Gregory Bateson. Sedmdesátiletý Bateson byl velice působivý. Studenti se v něm zhlíželi. Ovšem v jedné chvíli přišla řeč na to, jak lze studenty tvarovat, a on bez dlouhých řečí prohlásil: „Podívejte se, můžu vás klidně obrátit v Hitlery. Nebo v umělce. Je to jedno. Rozumějte, můžu učit třeba srovnávací anatomii brouků, ale jde o způsob. Ten bude mít nevyhnutelný dopad na váš charakter, na to, v jakém druhu světa si budete myslet, že žijete. Zkrátka, můžu vás utvářet destruktivně, nebo konformně, jak si zamanu.“
„My z Lake Wobegon máme schopnost podívat se realitě do očí a popřít ji.“ — Garrison Keillor
Zapálený pozorovatel historie si uvědomuje, že USA a Západ vstoupily do nového Temného věku. Světlo rozumu a schopnost kritického myšlení rychle dusí všeobecná emoční nedospělost. Eroze americké kultury vznikla do velké míry v důsledku desítky let trvající fúze mezi nedospělými přístupy a korporátní součinností modifikující lidské životy a hodnoty.
Občas mě někdo na ulici osloví a chválí mě. Za dlouhá léta mi nadával a vyhrožoval jen jeden psychopat. Ale mlčící většina si možná většinou myslí to, co Jindra. Pokud se nespokojí s prostou úvahou, že nějak bylo a nějak bude.
Dlouhodobě si kladu otázku, kde se bere tak velká loajalita k panovníkům a jimi povýšeným lokajům.
Rozdíl mezi levicovým myšlením autora a mým konzervativním není kupodivu velký a netýká se nejzákladnějších věcí, konstatuje Vlastimil Podracký ve své recenzi mého eseje Proč nekradeš?
Kdybych chtěl být kousavý, řekl bych, že především proto, že konzervativní myšlení Podrackého je levicové. Alespoň pokud chápeme dělení levicový – pravicový ve smyslu preference kolektivních nebo individuálních hodnot.
V dnešní době nápadně vzrůstá počet publikací k tématu depresí, úzkostí, sebevražd a patologických tendencích všeho druhu. Vzrůstá zcela jistě ne náhodou. Signifikantně kopíruje strmě nahoru letící křivku psychických onemocnění. Však právě tato témata nebyla asi nikým jiným prozkoumána tak podrobně a do takové hloubky jako Leopoldem Szondim a to už více než před půl stoletím. Jeho oborem v Budapešti třicátých let byla psychopatologie a ve své době byl neopominutelnou veličinou.
Podle jaké etiky se řídí společnost, která nerozpozná krádež?
Stanislav Novotný se ptá Petra Saka na vysoký výskyt deprivantů v politice, kritéria výběru a jejich skutečné úkoly.
Když byla zavražděna dcera Alexandra Dugina Darja, česká média posměšně psala, jak Dugin lkal u její rakve, že její první slovo byla vlast. A znovu o něm mluvili jako o Putinově Rasputinovi a prý pohřeb zneužil ke kremelské propagandě. A ministryně Černochová napsala svůj slavný tweet: … toto jsou skuteční vrazi a váleční štváči. A není mi líto ani dcery, ani truchlícího otce.