1. Sebastian Schäffer, Péter Techet: „Schönbrunnská šestka“ – nová aliance ve střední Evropě?
2. TASS: Fico: Mnoho zemí EU je připraveno se připojit ke stížnosti proti Komisi kvůli zákazu dovozu ruského plynu
3. Remix.news: Maďarský premiér Magyar tvrdí, že získal miliardy z fondů EU, ale za jakých podmínek?

Článek Sebastiana Schäffera Pétera Techeta Die „Schönbrunn Six“: Eine neue Allianz in Mitteleuropa? vyšel v rakouském deníku Die Presse 20. května 2026

„Schönbrunnská šestka“ – nová aliance ve střední Evropě?

Nový maďarský premiér Péter Magyar po svém volebním vítězství zdůraznil, že chce prohloubit vztahy s Rakouskem. Jeho první pracovní návštěva ho zavede do Varšavy a poté do Vídně. Magyar chce Maďarsko nejen „vrátit do Evropy“, ale také ho ve střední Evropě pevněji zakotvit.

Magyar nechce Maďarsko pouze „přivést zpět do Evropy“, ale také ho ve střední Evropě pevněji zakotvit. (Reuters / Bernadett Szabo)

Ve střední Evropě již existují různé formy spolupráce – například Visegrádská skupina, kterou tvoří Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko. Ta vznikla v období před euroatlantickou integrací a po roce 2015 získala na významu jako hlas kritický vůči migraci. S válkou proti Ukrajině se však projevily výrazné rozdíly – zejména mezi Donaldem Tuskem ve Varšavě a Viktorem Orbánem v Budapešti. Prozatímní konec polsko-maďarské aliance Visegrádskou skupinu oslabil. Magyar proto chce také znovu zlepšit vztahy s Polskem.

Nová maďarská vláda má však více společných zájmů s Rakouskem než s Polskem. Polsko se v EU stalo politickou velmocí; spolupráce za účasti Varšavy by byla ovlivněna její demografickou a bezpečnostní váhou. Budapešť a Vídeň se naopak setkávají na rovnocenné úrovni. Navíc v obou hlavních městech stojí v čele vlády politici, jejichž strany patří k Evropské lidové straně (EPP). Oba zastávají proevropský kurz, odmítají však další federalizaci EU a prosazují restriktivní migrační politiku.

Z ekonomického hlediska jsou obě země úzce propojeny: Maďarsko je sedmým největším vývozním trhem Rakouska, Rakousko je po Německu druhým největším investorem v Maďarsku a čtvrtým nejvýznamnějším obchodním partnerem Maďarska. Magyar také zdůraznil historickou blízkost: „Kdysi jsme byli jednou zemí.“ Rozhodující je však pohled do budoucnosti.

Z Vídně a Budapešti by mohla vzniknout nová aliance, která by byla atraktivní i pro Českou republiku, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko. Tento formát by neměl být pouze doplňkem Visegrádské skupiny. Polsko se ve své zahraniční politice orientuje na sever a severovýchod. Rakousko, Slovensko, Česko a Maďarsko naopak sdílejí větší zájem o rozšíření EU směrem k jihovýchodní Evropě – stejně jako Slovinsko a Chorvatsko.

„Schönbrunnská šestka“

Proto jsme v Institutu pro dunajský region a střední Evropu v nedávno zveřejněném policy paperu[1] navrhli tyto státy propojit prostřednictvím nového formátu – se zámkem Schönbrunn jako místem založení: „Schönbrunn Six“. S přibližně 41 miliony obyvatel a HDP ve výši 1,431 bilionu eur by tato aliance byla početnější a ekonomicky silnější než Polsko a mohla by sebevědoměji hájit své zájmy vůči Německu. Těchto šest zemí navíc má v Evropském parlamentu 29 poslanců za Evropskou lidovou stranu (EPP) – oproti 31 z Německa a 23 z Polska.

Rakousko se nikdy nechtělo k Visegrádské skupině připojit, potřebuje však regionální partnery na stejné úrovni. Užší spolupráce s Českem, Slovenskem, Maďarskem, Slovinskem a Chorvatskem by byla dobrou příležitostí ke strategickému propojení historických, ekonomických a politických vztahů – a k posílení střední Evropy jako samostatného prostoru pro jednání v rámci EU.

[1]Nový blok uprostřed? Argumenty pro „schönbrunnskou šestku“Česky

Mag. Sebastian SchäferČesky je ředitelem Institutu pro dunajský region a střední EvropuČesky a generálním tajemníkem Dunajské rektorské konferenceČesky. Titul Master of Arts získal na Universität Regensburg a magisterský na Ludwig-Maximilians-Universität München. Své komentáře publikuje v Die Presse, Fair ObserverČesky a četných kanálech YouTube. Má účet na X (Twitteru).

Dr. iur. Dr. phil. Péter TechetČesky je právník a historik, vědecký pracovník Institutu pro dunajský region a střední EvropuČesky. Titul Dr. Phil ze středověkých a novověkých dějin získal na Johannes-Gutenberg-Universität v Mainzu, titul Dr. iur. v právních a státoprávních vědách na Péter Pázmány Katholische Universität v Budapešti. Publikuje v odborném tisku, EastblogČesky, Kyiv IndependentČesky, Medium, na YouTube. Má svůj maďarský SubstackČesky.

Zpět na obsah

Zprávu Many EU countries ready to join complaint against EC over Russian gas import ban — Fico vydala agentura TASS 26. května 2026

Fico: Mnoho zemí EU je připraveno se připojit ke stížnosti proti Komisi kvůli zákazu dovozu ruského plynu

Slovenský premiér Robert Fico
© AP Photo/Petr David Josek

BRATISLAVA, 26. května. /TASS/. Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že mu šéfové vlád mnoha zemí EU naznačují možnost připojení se k žalobě Bratislavy proti Evropské komisi (EK) ohledně zákazu dovozu ruského plynu.

„Podali jsme stížnost na Evropskou komisi, protože dodávky ruského plynu v roce 2027 skončí. Celkově se cítíme velmi silní, protože mnozí nám říkají, že máme velmi silný argument [k úspěchu u soudu]. Mnoho premiérů mi naznačuje, že by se k nám mohli přidat,“ řekl Fico ve videu zveřejněném na jeho facebookové stránce (v Rusku zakázané, vlastněné korporací Meta, která je v Rusku uznávána jako extremistická).

Slovensko v dubnu podalo stížnost k Soudnímu dvoru Evropské unie kvůli zákazu nákupu plynu z Ruska. Jak Fico již dříve uvedl, Bratislava žalobu nevnímá jako konflikt s EU, ale spíše jako nezbytné opatření k ochraně svých ekonomických zájmů. Podle premiéra EU „ruský plyn a ropu bezpodmínečně potřebuje“.

Slovenská smlouva na dodávky ruského plynu vyprší v roce 2034.

Rada EU 26. ledna definitivně schválila úplný zákaz dodávek ruského LNG do EU od 1. ledna 2027 a dovozu plynu plynovodem od 30. září 2027. Zákaz dovozu LNG v rámci krátkodobých smluv vstoupil v platnost 25. dubna 2026 a krátkodobé smlouvy o dodávkách plynu plynovodem musí být ukončeny do 17. června 2026.

TASSČesky je ruská státní tisková agentura založená v roce 1904. Je to největší ruská tisková agentura a jedna z největších na světě. Je registrována jako federální státní podnik vlastněný vládou Ruska se sídlem v Moskvě. Má 70 kanceláří v Rusku a ve Společenství nezávislých států (SNS), spolu s 56 globálními pobočkami v 53 zemích.

Zpět na obsah

Komentář Hungarian PM Magyar claims that he has obtained billions in EU funds, but what strings are attached? publikoval server Remix.news 1. června 2026

Maďarský premiér Magyar tvrdí, že získal miliardy z fondů EU, ale za jakých podmínek?

BRUSEL, BELGIE – 29. KVĚTNA: Maďarský premiér Peter Magyar (vlevo) a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen (vpravo) hovoří s médii po bilaterálním setkání v budově Berlaymont, sídle Evropské komise, 29. května 2026 v Bruselu v Belgii. (Foto: Thierry Monasse/Getty Images)

Maďarský premiér Péter Magyar nedávno navštívil Brusel, aby projednal zmrazené finanční prostředky EU, které byly údajně doposud nelegálně zadržovány. Navzdory Magyarovým tvrzením, že peníze budou uvolněny pouze výměnou za boj s korupcí, různá média informují o tom, že dohoda zahrnuje mnohem více než jen to, včetně náznaků, že Maďarsko bude muset tak či onak splnit požadavek EU na kvóty pro migranty v rámci Paktu o migrantech.

„Na základě dnešního setkání bylo uvolněno 16,4 miliardy eur,“ řekl maďarský premiér tisku po pátečním setkání. Ani to však není pravda, protože před uvolněním peněz musí země splnit mnoho podmínek.

Úředníci z Evropské komise byli při popisu dohody mnohem opatrnější a uvedli, že její hlavní rysy byly stanoveny, ale podmínky je stále třeba splnit.

Maďarský premiér Magyar získal 16,4 miliardy eur ze zmrazených fondů EU v rámci „historické dohody“Česky

„Nedohodli jsme se na vyplacení finančních prostředků,“ řekl serveru Politico vysoce postavený úředník komise. „Dohodli jsme se na seznamu závazků, které, pokud budou splněny do 31. srpna, aktivují vyplacení těchto finančních prostředků.“

Dotazy novinářů navíc nepřinesly žádné oficiální podrobnosti týkající se konkrétních podmínek smlouvy.

Toto oznámení vyvolalo širokou zvědavost ohledně ústupků maďarské vlády, vzhledem k tomu, že úředníci EU předtím uvedli, že finanční prostředky budou uvolněny až po provedení konkrétních strukturálních reforem.

Ve skutečnosti, poté, když byla dohoda oznámena, požadoval bývalý maďarský premiér Viktor Orbán veřejně od Maďarska transparentnost ohledně jednání.

„Vyzýváme premiéra, aby okamžitě zveřejnil podrobnosti paktu von der Leyen-Péter Magyar. Co prodal Bruselu pro maďarské zájmy? Sýr zdarma je jen v pasti na myši,“ napsal Orbán ve svém příspěvku.

Německý mediální server Tichys EinblickČesky se k dohodě staví velmi skepticky a zabýval se otázkami, které novináři po údajném dosažení dohody kladli.

Hned druhá otázka [od novinářů] se týkala migrační politiky: Bude Maďarsko implementovat migrační pakt? Ursula von der Leyen odpověděla jako první: Samozřejmě se o migračním paktu mluvilo, byla to dohoda, která se dotýká a zavazuje všechny členské státy stejnou měrou, a diskutovalo se o tom, jak přimět Maďarsko, aby tento pakt také implementovalo. Chvíli jí trvalo, než na to odpověděla.

 

Pak přišel Péter Magyar, který začal tím, že i on teď odpoví „stručně“. Trvalo mu to samozřejmě pětkrát déle než předsedovi Komise a s jasnou odpovědí se mu těžko dařilo. S pozoruhodnou technikou verbálního slalomu vysvětlil, že migrační pakt není nic velkého, že neznamená vpuštění migrantů do země, že lze přispět i jinými způsoby, například penězi nebo příspěvky na ochranu hranic. (EU nikdy neakceptovala, že Orbánův hraniční plot je maďarským příspěvkem k evropské migrační politice).

 

Magyar pokračoval, že migrační pakt vznikl za Orbánovy doby, takříkajíc díky Orbánovi. Stručně řečeno: Migrační pakt není špatný, pokud je špatný, je to Orbánova chyba a Maďarsko… No, to jste museli číst mezi řádky, ale z kombinovaných prohlášení obou to vlastně bylo jasné: Maďarská vláda migrační pakt tak či onak provede.

Zatímco Magyar tvrdí, že jedinou podmínkou pro získání více než 16 miliard eur bylo jednoduše vymýcení korupce, je zřejmé, že by s tím mohly být spojeny i další podmínky.

Během tiskové konference Ursula von der Leyen ocenila rychlé vytvoření nové maďarské vlády a její proaktivní přístup a naznačila ochotu zachovat tuto dynamiku i v budoucích konzultacích.

Otázky se objevily i ohledně právního státu, oblasti, kde komise historicky požadovala striktní dodržování předpisů před uvolněním zmrazených aktiv. Tato finanční otázka zůstává pro vedení v Bruselu politicky citlivá. Von der Leyen dříve čelila ostré kritice za svůj postup v Polsku, kde byly bývalé pravicové vládě uvolněny finanční prostředky předtím, než byly požadované reformy plně provedeny. Maďarsko navíc pracuje v napjatém časovém rámci pro zajištění kapitálu.

Maďarsko: Magyar se zaměřuje na eliminaci konzervativních think tanků, ale ty plánují zůstatČesky

Časová omezení jsou také naléhavým faktorem pro Ursulu von der Leyen, která čelí domácím politickým rizikům a předchozím hlasováním o nedůvěře. Širší vzestup evropské pravice, živený nespokojeností s centralizovanou byrokracií EU, tlak stupňuje. Jakékoli vnímané nesprávné zacházení nebo byrokratické zpoždění při poskytování dohodnutých finančních prostředků by mohlo vyvolat ostrou kritiku jak ze strany levice, tak i voličů, kteří jsou stále více unavení centralizovanou správou věcí veřejných.

Předsedkyně Komise proto musí vyvažovat promítání pevného postoje k institucionálním očekáváním vůči své politické základně a zároveň podporu nového maďarského premiéra, kterého viditelně upřednostňuje. Tato naléhavost však s sebou nese systémová rizika. Evropská komise byla dotázána, zda by uspěchané zavedení reforem mohlo vyvolat ústavní krizi, podobně jako v Polsku, kde premiér Donald Tusk využil právně sporných opatření k upevnění moci a zneškodnění oponentů. V době zveřejnění článku hlavní mluvčí Evropské komise na tyto dotazy maďarskému zpravodajskému serveru Magyar NemzetČesky neodpověděl.

Remix.newsČesky je anglickojazyčný web založený v roce 2017 se sídlem v Maďarsku, orientovaný na zpravodajství, komentáře a analýzy týkající se evropských zemí, původně V4 (ČeskoČesky, MaďarskoČesky, PolskoČesky a SlovenskoČesky). Bývá charakterizován jako konzervativní nebo pravicový, zejména pokud jde o témata jako imigrace, národní suverenita, svoboda projevu a kritika progresivní politiky. Řada novinářů a mediálních analytiků jej spojuje se sítěmi blízkými vládě Viktora Orbána a jeho straně Fidesz. Investigativní reportáže naznačují, že k jeho financování přispívají nadace spojené s maďarskou vládou a okruhy amerických republikánů. Denní přístup je v řádu 6000 návštěv. Má účty na Facebooku, X (Twitteru), YouTube, TelegramuČesky, 24Vids, RumbleČesky a TikToku.

Zpět na obsah