Pořádejme sudetoněmecké srazy častěji

Sudetoněmecký krajanský sněm máme úspěšně za se­bou. Snažilo se ho narušit několik stovek odpůrců, vět­šinou příznivců KSČM a SPD Tomia Okamury. Od nich se nic jiného nedalo čekat. S vy­trvalostí hodnou lepší věci stále opakují klišé o nacistic­ké okupaci a o tom, že sudet­ští Němci rozbili republiku.

Když namítáme, že ti lidé, kteří přijeli letos do Brna, v době druhé světové války ještě nebyli na světě, odpo­ vídají stereotypně, že „jejich“ zločiny nesmějí být nikdy za­ pomenuty.

Spojené státy směřují k sebedestrukci

Osmadvacetibodový „mírový“ program dává Rusku vše co chtělo. Zatímco Ukrajině nedává nic.  Dnes už je jasné, že nevznikl v Bílém domě ani na ministerstvu zahraničí USA, ale v Moskvě. Podle toho také vypadá: Ukrajině nedává nic, protože poskytované záruky jsou v praxi bezcenné: nikdo nemůže vážně věřit, že pokud Rusko znovu zaútočí, budou se na jeho obranu USA jakkoliv angažovat, když to nejsou ochotny učinit teď, kdy má Ukrajina ještě silnou milionovou armádu. Ostatně samotný ruský závazek, že nezaútočí na Evropu je dost podivný: vždyť zásada, že státy mezi sebou nebudou řešit územní spory vojenskou agresí a budou respektovat mezinárodní hranice je základním principem charty OSN. Podobný „závazek“ proto není možné chápat jako ústupek Ruska, ale jen jako ruský výsměch mezinárodnímu právu.