Izrael, Gaza a Západní břeh Jordánu by měly být chápány jako zahájení nové studené války.
V dosud nejzásadnějším podcastu roku 2024 profesor Michael Hudson – autor zásadních děl, jako je mimo jiné Super-imperialismus a nedávný Kolaps antiky – klinicky předkládá základní pozadí pro pochopení nemyslitelného: genocida 21. století, vysílaná 24 hodin / 7 dní v týdnu živě pro celou planetu.
Obsah:
Rostoucí snaha Spojených států „zadržet“ vývoj v Číně se tento týden výrazně projevila, když Janet Yellenová přijela do Pekingu, kde se uskutečnilo její prosebnické turné. Jen několik dní před svým příjezdem vzbudila rozruch svým historicky památným výrokem, že Čína nyní pracuje s „nadkapacitou“ (!!).
Ptáte se, co je to nadkapacita? I pro mě je to nové slovo.
Jak se s ohledem na extrémní složitost americko-izraelských vztahů dalo očekávat, náš nedávný článek o „Mýtu o Izraeli jako „americké letadlové lodi“ na Středním východě, který tento kontroverzní problém zdaleka neřeší, vzbudil četné námitky. Tyto neshody vnímáme jako potřebné v naději, že přátelská debata může přispět k vyjasnění problémů.
Robert Malone z Brownstone Institute publikoval 24. února 2024 rozhovor Tuckera Carlsona s Mikem Benzem, hybnou silou Nadace pro svobodu online a odborníkem na vztahy mezi svobodou internetu a politickými manévry. „To, co popisuji, je vojenská vláda,“ říká Mike Benz, „to je opak demokracie.“
Robert Melone považoval rozhovor za tak důležitý, že z něho pořídil transkript. Celý rozhovor je dlouhý, takže jsem z něho vybral alespoň několik nejpodstatnějších informací, citátů a myšlenek.
Konec studené války přinesl pomíjivé unipolární uspořádání. V rámci „Pax Americana“ se nadšení intelektuálové a politici domnívali, že liberální demokracie, řád založený na pravidlech, volný trh a západní pojetí lidských práv budou vzkvétat v globálním měřítku. Tuto iluzi však zastínil neúprosný běh dějin. Druhá „dvacetiletá krize“ rozpoutala chaos, anarchii, nejistotu, krveprolití, věčné války a neortodoxní formy konfliktů. Několik regionů a států bylo pohlceno tektonickými otřesy následného zmatku a komplexní vzájemná závislost podnítila nárůst hrozeb spojených s vyhlídkami na nátlak, rozvrat, podřízení a dobytí. Pod vlivem tohoto zlověstného Zeitgeistu se znovu aktivoval přízrak strategického soupeření mezi velmocemi status quo a revizionistickými velmocemi.
– Úvod: Vítejte v imperiu
– Mezinárodní řád založený na pravidlech
– Mnozí říkají, že chtějí mír, zatímco ve skutečnosti chtějí poslušnost
Válka v Gaze urychlila spolupráci mezi mocnostmi globálního Jihu odolávajícími konfliktům podporovaným Západem. Společně mohou Ruskem vedené BRICS a Íránem vedená Osa odporu formovat západní Asii bez USA.
Jemenský Ansaralláh jediným tahem porazil Západ a jeho řád založený na pravidlech.
Kaskádové účinky jediného tahu na šachovnici – ohromující a pečlivě cílené blokády Rudého moře ze strany jemenského Ansarallahu – dalece překračují hranice globální lodní dopravy, dodavatelských řetězců a války o ekonomické koridory.
Jak se tak výstižně říká v Schillerově Wilhelmu Tellovi: „Nejzbožnější nemohou žít v míru, pokud se to nelíbí zlému sousedovi.“ Tato konstelace existuje pro původní obyvatele Severní Ameriky od té doby, kdy bílí Evropané přistáli na východě. pobřeží. Už Georg Christoph Lichtenberg tušil: „Američan, který jako první objevil Kolumba, udělal hrozný objev.“ A obyvatelstvo kubánského souostroví je dodnes obzvláště tvrdě postiženo. Již deset let po založení USA popsal jeden z otců zakladatelů a pozdější prezident Thomas Jefferson v roce 1786 roli své země na kontinentu: „Naši Konfederaci je třeba vnímat jako hnízdo, ze kterého musí být zalidněna celá Amerika, severní i jižní.“
Válka v Gaze urychlila spolupráci mezi mocnostmi globálního Jihu odolávajícími konfliktům podporovaným Západem. Společně mohou Ruskem vedené BRICS a Íránem vedená Osa odporu formovat západní Asii bez USA.
Vyhlazení těch, jejichž půdu krademe, jejichž zdroje drancujeme a jejichž práci využíváme, je zakódováno v naší DNA. Zeptejte se domorodých Američanů. Zeptejte se Indů. Zeptejte se Konžanů. Zeptejte se Kikuyu v Keni. Zeptejte se Hererů v Namibii, kteří byli stejně jako Palestinci v Gaze stříleni a zahnáni do pouštních koncentračních táborů, kde zemřeli hladem a nemocemi. Osmdesát tisíc z nich. Zeptejte se Iráčanů. Zeptejte se Afghánců. Zeptejte se Syřanů. Zeptejte se Kurdů. Zeptejte se Libyjců. Zeptejte se domorodých obyvatel po celém světě. Oni vědí, co jsme zač.
K tomuto textu mě svým článkem inspiroval kolega z Krajských listů MUDr. Tomáš Vodvářka, který vidí vše přímočaře: Židé jsou vyvolený národ a „Být Židem znamená bohužel i stálý boj o vlastní existenci“…
Evropa se obává ztráty přístupu na čínské trhy, což ji uvrhne do hlubší krize životních nákladů. Více se však obává hněvu Washingtonu. Západ píše scénář o svých vztazích s Čínou, který je plný zavádějících informací jako román Agathy Christie. V posledních měsících se američtí a evropští představitelé vydali do Pekingu na takzvaná jednání, jako by se psal rok 1972 a v Bílém domě seděl Richard Nixon. Tentokrát však k žádnému dramatickému, éru určujícímu paktu mezi USA a Čínou, nedojde. Pokud se vztahy změní, bude to rozhodně k horšímu.
Na příbězích 24 odvážných lidí, kteří se rozhodli místo strachu postavit sami za sebe a nesklonit hlavu před tím, co by bylo v rozporu s jejich vnitřním přesvědčením, ukazuje dokument NETEČKOVANÉ PŘÍBĚHY na absurdní realitu doby nedávno minulé. Svědectví těch, kdo se kvůli rozhodnutí nepodvolovat se slepě příkazům a zákazům a zažili kvůli tomu nátlak, šikanu či dokonce násilí, doplňují vyjádření právníků, psychologů, lékařů a dalších odborníků k mnohdy nezákonnému postupu státních orgánů, nátlaku vyvíjeném médii a dalším průvodním jevům doby. V kontrastu s ukázkami z obsahu šířeného médii hlavního proudu ukazují obyčejně neobyčejní hrdinové z dokumentu, že i nelehkou dobou lze projít nezlomen.
Když Rusko v únoru loňského roku napadlo Ukrajinu, pákistánský premiér Imran Chán vzbudil svým rozhodnutím udržovat vztahy s Kremlem podezření Washingtonu. Krátce po začátku války také příznačně bezelstně navštívil Moskvu. Do Islámábádu se vrátil s kamenem na krku.
„Co si o nás myslíte? Že jsme vaši otroci a uděláme vše, co po nás budete chtít? Jsme přátelé Ruska a jsme přátelé Spojených států,“ řekl Chán davu svých příznivců. „Jsme přáteli Číny a Evropy, nejsme součástí žádné aliance.“
Chán netušil, že jeho slova nejspíše přispěla ke konci jeho politické kariéry.
Podle zprávy, kterou v pondělí zveřejnila Mezinárodní krizová skupina, mohou ekonomické sankce bránit mírovému úsilí.
Klíčové otázky, kdy sankce uvalit, jak je využít jako páku a kdy je zrušit, nebyly nikdy tak aktuální jako poté, když USA a Západ po napadení Ukrajiny v únoru 2022 uvalily na Rusko nejtvrdší globální embargo v historii – přesto jsou ukončení války, natož diplomatický kurs, stejně nepolapitelné jako kdykoli předtím.
Inteview s Noamem Chomskym k výročí irácké války vyšlo na serveru jacobin.de 28. srpna 2023.
Irácká válka byla snadno včleněna do systému mocenské doktríny. Potvrzuje to, co George Orwell pozoroval před osmdesáti lety, totiž že ve svobodných společnostech lze nepohodlná fakta potlačit bez použití síly. Dvacet let po válce je těžké najít v hlavním mediálním proudu jedinou větu, která by tvrdila, co je zřejmé: americko-britská invaze do Iráku je nejhorším zločinem současného století – zločinem, za který byli v Norimberku nacisté pověšeni. Ano, neslyšíte jedinou větu, která by vůbec připustila, že ta válka byla zločinem. Byla reinterpretována jako benevolentní pokus zbavit irácký lid strašlivého diktátora a přinést mu dar demokracie; a že tento pokus bohužel nevyšel.
Přetisk textu Karla Kosíka Rozum a svědomí, předneseného na sjezdu spisovatelů v červnu 1967, působí v Právu z 21. srpna 2008 jako nostalgické memento v záplavě zavilé nenávisti. Dva srpnové týdny dovolené, strávené v izolaci Radiožurnálu a českých novin jsou exkurzí do hlubokých padesátých let, kdy ještě antiimperialistické kampaně vzbuzovaly upřímnou lidovou odezvu. Kdy se ale poštěstil tak zdařilý souběh příležitostí jako válka v Gruzii ausgerechnet na kulaté výročí okupace?
Mluvíme o velmi konkrétním incidentu z roku 2018. V Sýrii došlo k údajnému útoku jedovatým plynem na předměstí Damašku Dúmá.
Zpráva mezinárodní Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) to vyšetřovala a vydala o tom zprávu. Pak to začalo být vzrušující, protože tato zpráva byla odložena, komise byla vyměněna, vydala novou zprávu a ta říkala opak toho, co ta první. Podle ní je naprosto jasné, že to byla syrská armáda, že to byl paša al-Asad.
V dávném mládí jsem s přáteli rád zpíval písničku – Ze známých důvodů. Byla to doba radosti po setkání s Karlem Hálou, předtím s Ray Charles, doba naděje zamilovat se po uši a zapomenout na všechno, kromě čisté lásky. Ta v dalším mém životě se několikrát připomenula, aby mi pokaždé potvrdila aktualitu písně pro osobní život, veřejnost a varování našim žvanilům, kteří ignorují historická fakta a tím umožňují vést nás se smíchem na porážku podobně, jako jdou ovce k řezníkovi se svým mééé, mééé.
V internetovém deník.cz byl uveřejněn článek Daniela Anýže polemizující s článkem o českém antropologovi Aleši Hrdličkovi ve Washington Post označujícím ho za rasistu.
Máme tedy dalšího rasistického vědce, někdejšího významného antropologa, který svými výzkumy rasistické teorie vyvracel. K tomu, aby je vyvrátil, musel udělat tisíce srovnávacích studií mozků různých ras. Co tedy vadí novinářům současného levicového směru WOKE? Vadí jim samotná metoda. Lidé se srovnávat nesmějí, je to zakázáno. Další ideologický zákaz, další krok k totalitě a středověkému temnu.
Jednou ze základních zásad Charty OSN je ochrana svrchovaných práv států. Od roku 1945 však pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN (Sovětský svaz/Rusko, Francie, Spojené království, USA a Čína) důsledně používá vojenskou sílu, aby toto pojetí narušilo. A přestože akty záboru území jsou stále vzácnější, pokračující vojenská nadvláda umožňuje imperialismu dále se projevovat prostřednictvím ekonomické, politické a kulturní kontroly.
O ruských chybách víme vše, zatímco o Západních, včetně těch českých se zásadně mlčí. Děláme-li všechno správně, proč jsme ty věčně opilé a špatně vyzbrojené ruské mužiky už dávno neporazili?
To, co senátor Menendez požaduje, není nic jiného než měkký převrat provedený dobrovolným zvrácením nedávných úspěchů Kyrgyzstánu v oblasti „demokratické bezpečnosti“ pod Damoklovým mečem „bezpečnostních a ekonomických“ důsledků, pokud se to odváží odmítnout.
Zásadní otázkou v současných debatách o velké strategii USA je, jakou prioritu by měla země přikládat soupeření s Čínou. Kolik zdrojů (peněz, lidí, času, pozornosti atd.) by Spojené státy měly tomuto problému věnovat? Je Čína největší geopolitickou výzvou, jaké kdy Spojené státy čelily, nebo kolosem s hliněnýma nohama? Měl by mít boj proti Číně přednost před všemi ostatními problémy (Ukrajina, změna klimatu, migrace, Írán atd.), nebo je to jen jeden z mnoha problémů a nemusí být nutně nejdůležitější?
Bidenova administrativa uskutečňuje plán, jak vtáhnout Tchaj-wan do přímé vojenské konfrontace s Čínskou lidovou republikou. Plán má mnoho podobností se strategií, která byla použita na Ukrajině, kde bylo Rusko podníceno k invazi v reakci na rostoucí ohrožení své národní bezpečnosti. V tomto případě očekává, že Peking bude reagovat na rostoucí problémy své územní celistvosti ze strany americké administrativy a jejích politických spojenců působících na Tchaj-wanu.
Hérodotos (Historie, kniha 1.53) vypráví příběh Kroisa, krále Lýdie cca. 585-546 př. n. l. na území dnešního západního Turecka a na Jónském pobřeží Středozemního moře. Kroisos dobyl Efesos, Milét a sousední řecky mluvící oblasti, získal slávu a kořist, díky nimž se stal jedním z nejbohatších vládců své doby. Ale vítězství a bohatství vedly k aroganci a pýše. Kroisos obrátil zraky k východu, ctižádostivý dobýt Persii, které vládl Kýros Veliký.
Protiproud TV vyzvala konzervativního spisovatele a publicistu Vlastimila Podrackého, aby spolu s Petrem Hájkem zamířil na hlubiny, v nichž se zrcadlí osud umírající euro-americké civilizace a nejasně se rýsuje budoucnost českého státu a národa.
Podle jaké etiky se řídí společnost, která nerozpozná krádež?
V dnešní době je těžké mnoha událostem porozumět.
Například chování Francie lze sotva pochopit. Na jedné straně francouzský prezident Emmanuel Macron změnil názor na podporu vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance (NATO).
Na druhou stranu uvedl, že Francie by se ráda zúčastnila srpnového summitu BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika) v Jižní Africe.
Stručně řečeno, to, co čtete na tomto místě, je pokračující spolupráce mezi mnou (Australankou) a mým manželem Timem Foleym (Američanem), jejímž cílem je probudit lidské vědomí a přiblížit lidstvu mé chápání toho, jak by měl vypadat zdravý svět. Všechny články, eseje, básně a poznámky, které zde čtete, směřují k tomuto programu.
Když mě někdo požádá, abych tento projekt popsala, často říkám: „Píšu o konci iluzí,“ protože z mého pohledu se všechny hlavní problémy, kterým náš druh nyní čelí, zrodily z mylného vnímání toho, co se skutečně děje.
Po více než roce trvání ruské speciální operace se počáteční nadšení z tlaku Západu na Rusko rozplynulo. Namísto toho se nálada změnila v existenciální strach, vtíravé podezření, že [západní] civilizace může zničit sama sebe
Nelze popřít, že západní civilizace je nasycena domácí propagandou zaměřenou na manipulaci s myšlením, jednáním, prací, nakupováním a volbami. Zaměstnanci masmédií potvrdili, že zažívají neustálý tlak, aby podávali narativy / příběhy, které jsou příznivé pro politický status quo amerického impéria.
Manažeři impéria veřejně přiznali, že mají zájem na manipulaci s veřejným míněním. Při zběžném pozorování způsobu, jakým hromadné sdělovací prostředky spolehlivě podporují každou americkou válku, podporují aktuální zahraničněpolitické cíle USA a projevují drtivou zaujatost vůči vládám, které jsou cílem impéria, je při jakémkoli kritickém pohledu naprosto zřejmé, že se tak děje.
Nově odtajněné soubory britského ministerstva zahraničí přidaly znepokojivé detaily do historie operace Gladio. Tajná operace byla odhalena v roce 1990, kdy se veřejnost dozvěděla, že CIA, MI6 a NATO vycvičily a řídily podzemní armádu fašistických polovojenských jednotek po celé Evropě a nasadily své prostředky k podkopání politických oponentů, včetně teroristických útoků pod falešnou vlajkou.
Najväčším problémom je dnes pochopiť, čo sa deje so súčasným svetom a prečo. Ako sme sa ocitli na samom prahu globálneho vojnového konfliktu, v ktorom sa jeho aktéri uchýlia k použitiu nukleárnych zbraní? O apokalyptických dôsledkoch takéhoto použitia hádam netreba nikoho presviedčať. Samozrejme, mnohí sú ďaleko od toho, aby vôbec uverili, že čosi také tu veľmi reálne hrozí bez toho, aby sme vyvolávali strach a paniku. Okrem toho sú tu mnohí ďalší, ktorí vôbec nevedia, čo sa deje a čo hrozí, pretože žijú vo svojej súkromnej ulite, a nezaujímajú sa o nič mimo nej, pritom netušia, aká krehká tá ulita je.
Pisálci ze Země amerických think-tanků nejsou zrovna obeznámeni s Montaignem: Na nejvyšším trůnu světa sedíme stále pořád jen na svém vlastním zadku. Pýcha je vede k domněnce, že jejich ochablé zadky stojí vysoko nad zadky kohokoli jiného. Výsledkem je, že typická směs arogance a ignorance vždy nakonec prokáže předvídavost jejich prognóz.
Kabinet Petra Fialy schválil zprávu o extremismu a „předsudečné nenávisti“ v České republice za rok 2022. Skupina lidí nespokojených s vládou a situací v ČR je podle resortu vnitra „silně ovlivněna konspiračními teoriemi a představuje snadno manipulovatelný cíl pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro hybridní působení cizí moci“.
Nejdůležitější dvě věty v dějinách politické filozofie od dob starých Řeků se objevují na začátku Machiavelliho Vladaře. „Moudrý vládce,“ informuje autor svého čtenáře, „musí myslet na metodu, pomocí které budou jeho občané potřebovat stát i jeho samého vždy a za všech okolností. Pak mu budou stále loajální.“