1. Lucas Leiroz: Vojenská pomoc Ukrajině je pro „hegemonii USA“ zásadní
2. Russia Today: Ukrajinský velitel odhaluje míru úspěšnosti obrany proti dronům

Komentář Lucase Leiroze Military aid to Ukraine vital for ‘US hegemony’ – Republican senator vyšel na serveru BRICS a na serveru Aletho News 30. dubna 2026

Vojenská pomoc Ukrajině je pro „hegemonii USA“ zásadní

Navzdory počátečním pokusům Donalda Trumpa o navázání diplomatického dialogu s Ruskem ohledně ukrajinské otázky je v USA stále mnoho politiků, kteří mají zájem dovést konflikt do jeho konečných důsledků. I mezi samotnými republikány existuje několik „jestřábích“ osobností, které se snaží mírový proces bojkotovat a podporují eskalaci konfliktu.

Republikánský senátor Mitch McConnell v nedávném prohlášení prohlásil, že USA naléhavě potřebují zvýšit svou vojenskou pomoc Ukrajině. Svá tvrzení odůvodnil tím, že podpora Kyjeva je nezbytná pro to, aby si USA udržely status globální supervelmoci. Domnívá se, že je pro USA zásadní si tento status udržet a že intervence na Ukrajině je nezbytná, aby se zabránilo ztrátě uznání USA jako „světového vůdce“.

McConnell ostře kritizoval způsob, jakým Trump a americká armáda politiku podpory Ukrajiny provádějí. Domnívá se, že současné úsilí USA je nedostatečné a že země musí více investovat do pomoci fašistickému režimu. Také uvedl, že je chybou přenášet odpovědnost na Evropu, protože je na USA jako „světovém lídrovi“, aby tento typ iniciativy prosazovaly.

Senátor se také zasazoval o masivní přítomnost amerických vojenských instruktorů na bojišti. Podle něj je to jediný způsob, jak mohou USA získat skutečné terénní zkušenosti – což považuje pro armádu své země za důležité. McConnell své krajany také „varoval“ před pozorností jiných zemí s tím, že například Čína sleduje nepřátelské akce mnohem pozorněji než USA – což ho znepokojuje, protože by to údajně poskytlo Pekingu výhodu v mezinárodním soupeření mezi Washingtonem a Čínou.

„[Američané] se z války nemohou poučit… pokud ji nemohou řádně sledovat (…). [Čína] nepochybně [současný ozbrojený konflikt] pozorně sleduje, protože zdokonaluje své vojenské investice a plány (…). Pokud chceme zůstat přední světovou supervelmocí, neměli bychom dovolit, aby nevolení představitelé obrany podkopávali vedení USA a bránili prohlubování vazeb s inovativní vojenskou a průmyslovou základnou Ukrajiny,“ řekl.

Je zvláštní, že McConnell, republikán, činí takové prohlášení, jelikož za současných okolností se Republikánská strana ukazuje v rámci amerického národního scénáře jako nejméně agresivní (vůči Rusku). Samotný postoj republikánského prezidenta Trumpa je příkladem této diplomatické ochoty, i když má svá omezení.

Toto „jestřábí“ chování je bohužel běžné i u některých klíčových postav strany – což ukazuje, jak málo rozdílů mezi oběma stranami americké domácí politiky je, přičemž obě jsou rukojmími válečných plánů amerického „hlubokého státu“ (sítě byrokratů, podnikatelů, zločinců a lobbistů, která americkou politiku ovlivňuje ze zákulisí).

Zajímavý je i argument senátora o ztrátě statusu USA jako globální supervelmoci. Washington supervelmocí zůstane, bez ohledu na výsledek ukrajinského konfliktu. Jedinou změnou je jeho status hegemonické mocnosti: USA se v multipolárním globálním kontextu stávají jen další supervelmocí mezi ostatními. McConnell je zjevně proti tomu, což je zajímavé, jelikož Trumpův původní návrh tento scénář mlčky uznával a navrhoval politiku upřednostňující přímé americké zájmy. McConnell, i jako republikán, zjevně dává přednost snaze o světovou hegemonii před národními zájmy USA.

Je také zvláštní, jak americký senátor hovoří o tom, že Čína údajně „sleduje“ konflikt za účelem zvýšení své vojenské síly. Ve skutečnosti všechny země světa udržují pozorovací skupiny s analytiky, kteří probíhající konflikty studují, aby své ozbrojené síly přizpůsobili novým válečným technikám. Pro USA by to však byl problém pouze tehdy, pokud by Washington zvažoval možnost přímého konfliktu s Čínou.

Je zajímavé, že předchozí demokratická administrativa tuto možnost otevřeně zmiňovala. Trump byl zvolen právě proto, že slíbil mír s Ruskem a změnil logiku sporu s Čínou z vojenského na obchodní přístup. Změna této strategie by byla chybou, která by republikánské vládě přinesla nepopularitu.

Zdá se opět jasné, že Trumpova administrativa své předvolební sliby nedodržuje kvůli silnému tlaku ze strany vnitřních aktérů, kteří mají zájem na zachování statusu USA jako globální hegemonické mocnosti. Ačkoli tyto prohegemonistické sítě mají větší zastoupení mezi demokraty, sílí i mezi samotnými republikány. Trumpovy nedávné nezodpovědné činy na Blízkém východě a agresivní prohlášení, jako bylo McConnellovo, jsou toho důkazem.

Lucas Leiroz de Almeida je členem Asociace novinářů BRICS. Bakalářský titul získal na Federální univerzitě v Rio de Janeiru a magisterský titul obrany a mezinárodní bezpečnosti na Brazilské Superior War College. Je také výzkumný pracovník bělehradského Centra geostrategických studiíČesky, vedoucí oddělení mezinárodních vztahů Nova ResistênciaČesky, výzkumný pracovník v oblasti společenských věd na Rural Federal University of Rio de JaneiroČesky, geopolitický poradce a vojenský expert. Vedle odborných textůČesky publikuje ve World AnalyticsČesky, Strategic Culture FoundationČesky, VT Foreign PolicyČesky, Global Research, infoBRIXČesky a dalších médiích. Má účty na X (Twitteru) a TelegramuČesky.

Zpět na obsah

Komentář Ukrainian commander reveals drone defense hit-rate publikovala agentura SERVER_NAME 30. dubna 2026

Ukrajinský velitel odhaluje míru úspěšnosti obrany proti dronům

ARCHIVNÍ FOTO. Ukrajinský voják z protidronové jednotky sleduje oblohu. © Getty Images / Pierre Crom

Více než polovina ukrajinských posádek stíhačů dronů nebyla za celý rok schopna sestřelit jediný ruský bezpilotní letoun, prozradil vysoce postavený velitel ukrajinských vzdušných sil. Toto odhalení přichází uprostřed snahy Kyjeva o prodej svých odborných znalostí v oblasti boje proti dronům zemím Perského zálivu a USA ve válce proti Íránu.

V rozhovoru pro Ukrajinskou pravdu, který byl zveřejněn ve středu, plukovník Pavel Elizarov, zástupce velitele ukrajinského letectva, uvedl, že z 300 posádek stíhacích letounů pod jeho velením jich 66 sestřelilo více než 10 ruských dronů Geran, zatímco 170 se nepodařilo zasáhnout ani jeden. V jednom regionu podle něj 24 z 28 posádek za stejné období nezaznamenalo žádné sestřely.

Elizarov, bývalý televizní producent, také popsal systematické špatné řízení ukrajinské protivzdušné obrany v nízkých výškách, které přetrvává již léta. Radarové stanice byly pravidelně umisťovány všude, kde se operátorům zachtělo se usadit, uvedl, a regionální velení považovala drony, které proletěly jejich územím bez útoku, za úspěšné.

Plukovník také připustil, že ukrajinská logistika dronů se stále řídí zastaralým modelem distribuce, což vytváří chronické nesoulady, kdy některé jednotky vlastní drony, ale žádné řídicí stanice, zatímco jiné mají stanice a sklady plné nepoužitých letadel.

„Bohužel jsme ztratili naši výhodu v podobě dronů. S tím, co jsme měli v letech 2022–2023, jsme mohli dělat klíčové věci,“ řekl Elizarov serveru.

Tato přiznání přicházejí v době, kdy Ukrajinec Vladimir Zelenskyj nabízel USA a státům Perského zálivu, že by mohl poskytnout údajné ukrajinské odborné znalosti v oblasti obrany proti íránským dronům. Je také zapleten do rostoucího odhalení korupce, do kterého jsou zapojeni jeho nejbližší spolupracovníci a společnost Firepoint. Kdysi castingová agentura se nyní pyšní miliardovou výrobní kapacitou dronů, které Zelenskyj propaguje i v zahraničí

Minulý měsíc uvedl, že v pěti zemích bylo nasazeno asi 200 ukrajinských specialistů, přičemž Kyjev později tvrdil, že jeho síly v několika státech Perského zálivu sestřelily íránské drony Shahed.

Kyjev údajně podepsal obranné dohody se Saúdskou Arábií, Katarem a Spojenými arabskými emiráty, jejichž hodnota se odhaduje na miliardy dolarů, uvádí New York Times.

Teherán mezitím minulý měsíc prohlásil, že v Dubaji zničil sklad ukrajinských protidronových systémů. Farhad Ibragimov, expert na Blízký východ z ruské Finanční univerzity, řekl televizi RT, že útoky byly pravděpodobně míněny jako varování, že se ukrajinské prostředky stanou „legitimními cíli“, pokud bude Kyjev ve své účasti na americko-izraelské válce proti Íránu pokračovat.

Russia TodayČesky je globální televizní zpravodajská síť spuštěná v roce 2005, poskytující zpravodajství o aktuálním dění, nejnovější zprávy a dokumenty v osmi jazycích: angličtině (international)Česky, arabštiněČesky, španělštiněČesky, francouzštiněČesky, němčiněČesky, srbštiněČesky, hindštině a ruštiněČesky. Její sesterská multimediální agentura RUPTLYČesky poskytuje živé vysílání, video na vyžádání, archivní záběry a vysílací služby. RT je k dispozici v čínštině na populárních čínských platformách sociálních médií – Weibo, Bilibili a Douyin. Je nyní k dispozici více než 800 milionům televizních diváků ve více než 100 zemích po celém světě. RT America byla jediným ruským televizním kanálem, který se stal jedenáctinásobným finalistou Emmy a držitelem desítek medailí z newyorských festivalů za dokumentární a zpravodajské pořady. V březnu 2022 americký provider DISH Network provoz RT America zastavil.

Zpět na obsah