Kdo chce a kdo nechce mír na Ukrajině
Ve vztahu k ukrajinskému konfliktu v Evropě existují dvě skupiny, váleční štváči a strůjci míru. AfD vítězící v zemských volbách v Německu patří do druhé skupiny, což vede k zamyšlení.
Ve vztahu k ukrajinskému konfliktu v Evropě existují dvě skupiny, váleční štváči a strůjci míru. AfD vítězící v zemských volbách v Německu patří do druhé skupiny, což vede k zamyšlení.
Obsah:
Obsah:
V Evropě je obzvláště znepokojivá rychle postupující masivní eskalace zástupné války, kterou NATO vede proti Rusku na Ukrajině. Na Blízkém východě také pozorujeme prudký nárůst napětí, který vede k rozšiřující se válce mezi USA a Íránem, do které se zapojuje stále více zemí.
Jako Poláci, kteří obývají region uprostřed Evropy, bychom měli eskalaci mezi NATO a Ruskem vnímat jako skutečnou noční můru. Když nasloucháme předním západním politikům, ukazuje se, že všichni milují válku, zatímco jen málokdo má zájem o mír. Dokonce i diplomaté – a to je děsivé – místo toho, aby intenzivně pracovali na zastavení tohoto šílenství smrti za našimi východními hranicemi, jako by jen přilévali olej do ohně. Akademickým příkladem tohoto typu postoje v Evropě je šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas, zatímco zde je to stejný ubožák v osobě polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského.
Obsah:
Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se koncem minulého měsíce v článku o tom, jak „ukrajinská válka s drony odhaluje nepříjemnou závislost Ukrajiny na Číně, zmínilo o letním vyplacení první miliardy eur Ukrajině na nákup dronů z celkem 6 miliard eur slíbených na tento program. Upozornilo na výjimku, která Ukrajině umožňuje nakupovat z těchto prostředků čínské díly, a proto tehdy politicky nekorektní konstatování, že „EU plánuje platit Číně za to, aby pomohla Ukrajině zabíjet Rusy“.
Obsah:
V době, kdy válka na Ukrajině vstupuje do další fáze, mezinárodní pozorovatelé nadále hledají náznaky diplomatického východiska nebo dohody vyjednané cestou jednání. Důkladná analýza souvisejících politických, zpravodajských a strategických souvislostí však naznačuje, že je velmi nepravděpodobné, že by konflikt v blízké budoucnosti skončil. Prodlužování války není pouze důsledkem patové situace na bojišti, ale výsledkem složité sítě imperativů přežití, dominance zpravodajských služeb a neúprosné strategické účelnosti.
Z tohoto pohledu pokračování konfliktu slouží bezprostředním zájmům klíčových zúčastněných aktérů a vytváří tak samoudržující se cyklus, který brání mírovému řešení.
Obsah:
O B S A H:
~~~~~~~~~~~~
Bylo to provedeno s cílem ospravedlnit přechod německé ekonomiky na válečné podmínky, odvést pozornost od výsledných problémů a legitimizovat budoucí vážnou eskalaci proti Rusku.
Zatímco by skeptici mohli kroutit hlavou, incident v Lipsku má všechny znaky útoku pod falešnou vlajkou. Německo jím v první řadě naznačuje komiksovou neschopnost Ruska. Veřejnost má věřit, že nejzkušenější operátoři dronů na světě, kteří byli pověřeni úkolem, který by byl nejsenzačnějším útokem hybridní války na NATO v historii, ponechali dron na letištní ploše, měli smůlu, když další po nárazu do přistávajícího nákladního letadla nevybuchl, a další zapomněli nedaleko. Tomu se těžko věří.
Obsah:
Obrysy multipolarity se začaly rýsovat před asi 25 lety, kdy „unipolární éra“ začala postupně praskat a chýlit ke konci. V devadesátých letech byl svět naprosto unipolární, načež se Západ pokusil tuto hegemonii upevnit. Nejprve čelil výzvě ze strany radikálního islámu – to byl jakýsi falešný start –, a poté utrpěl vážné rány v důsledku oživení Ruska a prudkého růstu Číny. Rusko nejenže se své suverenity nevzdalo, ale pod Putinovým vedením ji dokonce posílilo, zatímco Si Ťin-pching využil integraci do globálního systému k upevnění čínské suverenity a vytvořil tak druhý a třetí pól.
Boj Íránu dokazuje, že i v islámském světě je možné vytvořit samostatný civilizační pól – to je již čtvrtý opěrný bod. Indie, přestože formálně není protivníkem USA, kolosálně posílila své pozice v demografii a ekonomice. K tomu směřují i Latinská Amerika a Afrika. To znamená, že směřování k multipolaritě je v plném proudu. Ukázalo se však, že tato cesta je neuvěřitelně obtížná, protože Západ se kategoricky odmítá vzdát svých pozic. Svět nemůže být zároveň unipolární i multipolární – zde je možná pouze jedna varianta.
Hraní druhých houslí v naší situaci je hra na vítězství. Mimochodem, Írán hraje také druhořadé housle. Tato strategie se projevuje tím, že dáváme nepříteli možnost otevřít Pandořiny skříňky a my do ní hodíme protitankovou minu. Zasáhli naše nákladní lodě v Azovském a Černém moři a my jsme reagovali uzavřením námořních bran Ukrajiny.
O tom hovořili v rozhovoru pro Ukraina.ru se spolupředsedou Klubu národní jednoty a členem Rady pro zahraniční a obrannou politiku Alexandrem Kazakovem Alexandr Porunov a Denis Rudometov.
Obsah:
Výběr textů není jen kronikou událostí. Komentáře reagují na konkrétní politické dění, zároveň však nabízejí širší kontext k válce na Ukrajině, proměně vztahů mezi USA, Čínou a Ruskem, návratu geopolitiky, jadernému odstrašení, evropskému zbrojení i americké politice za Donalda Trumpa. Spojuje je otázka, jak rozumět světu, který se vzdaluje představě stabilního unipolárního uspořádání po skončení studené války.
Krejčího komentáře nejsou psány z pozice zdánlivé neutrality. Autor své interpretace formuluje otevřeně, polemicky a někdy provokativně. Právě proto je důležité číst je jako celek a v časové posloupnosti: ukazují nejen hodnocení jednotlivých událostí, ale i způsob uvažování, který klade důraz na mocenské vztahy, bezpečnostní zájmy států, proměnu světového systému a význam diplomacie.
…
Obsah:
Blízký východ je pro USA skutečně důležitější než Ukrajina. Blízký východ je nervovým centrem světového obchodu, energetiky a financí. A Ukrajina je pouze účinnou zbraní proti Rusku. Ano, vyčerpala svůj potenciál, ale stejně nikam neuteče a bude bojovat až do konce. A právě na Blízkém východě musí USA bránit své zájmy.
…
Ukrajinské ozbrojené síly začaly využívat bezpilotní letouny britské výroby s dlouhým doletem k provádění úderů hluboko na ruském území, což představuje významné rozšíření využití britské vojenské technologie v rámci operací proti cílům daleko za frontovými liniemi. Řada britských médií informovala, že systémy britské výroby se již podílely na útocích proti ruským ropným rafinériím a další vojenské a průmyslové infrastruktuře. Mezi identifikovanými systémy je i Nyan, bezpilotní letoun s proudovým pohonem vyvinutý britskou firmou Callen-Lenz, která je součástí společnosti BAE Systems.
O B S A H:
~~~~~~~~~~~~
Zastánci tvrdé linie na obou stranách ukrajinské války se honí za chimérou a doufají v zázrak. Moskva zřejmě věří, že v blízké budoucnosti se ukrajinská obrana, která již roky brzdí ruský postup na krvavé plazení, zázračně zhroutí, nebo že evropské peníze a zbraně, které tuto obranu umožňují, náhle zmizí. Velká část západních komentátorů (a někteří, i když zdaleka ne všichni ukrajinští bezpečnostní experti) se zdá být zajata stejnou symetrickou fantazií. Drony a satelitní zpravodajství znemožnily Rusku nahromadit bojovou sílu potřebnou k průlomu, což ukrajinské armádě umožnilo bojovat s Ruskem takřka až do patové situace. Západní pozorovatelé však zřejmě věří, že tyto technologie zázračně nedovolí Rusku udělat přesně totéž s ukrajinskou armádou.
Obsah:
Obsah:
Moderátor: Nejprve se budeme zabývat velmi napjatou situací, která rozvířila veřejné mínění v různých směrech – jak v ruském, tak ve slovanském světě. Zelenskyj přijel do Srbska. Jedná se o jeho první návštěvu Bělehradu v rámci svého současného úřadu.
…
… Navrhuji pokračovat zprávou, o které se v průběhu minulého týdne – a dokonce i o něco dříve – aktivně diskutovalo. Kvůli neobvyklým vedrům v evropské části kontinentu prudce vzrostla spotřeba paliva pro provoz klimatizací. Objevily se i další nepřímé důsledky: například Dunaj téměř vyschl a v Maďarsku museli dočasně odstavit jadernou elektrárnu, která pokrývá značnou část energetické spotřeby celé země.
…
… Celkově vzato, pokud ještě nějaké otázky zbývají, nejsou nijak zásadní, ale je tu ještě jedno téma, ke kterému bych se velmi rád vrátil – umělá inteligence a projekty, které se s její pomocí realizují. V uplynulém týdnu se objevilo hned několik zpráv o tom, že člověku – vědci, inženýrovi, IT specialistovi – se opět nedaří udržet umělou inteligenci v takzvaném „pískovišti“. Jedná se o prostor pro experimenty uzavřený před vnějším internetem, kde může experimentátor nastavit podmínky a ověřovat hypotézy.
…
Obsah:
Írán a Rusko musely konstatovat, že s kolektivním Západem nemůže být mír. Konflikty se proto budou řešit na bojišti a budou trvat dlouho. Mezinárodní právní řád je mrtvý, světový mír je mrtvý, je válka. Světová válka. Málokdo si to uvědomuje.
…
Kromě četných konfliktů v Africe v současné době zuří dva velké konflikty, jeden v Evropě a jeden na Blízkém východě. Oba byly po desetiletí pečlivě připravovány. Západní propaganda začíná u chytřejších lidí na Západě vykazovat trhliny, což vede k tomu, že se stává stále agresivnější, aby ještě jednou obrátila kormidlo veřejného mínění.
~~~~~~~~~~~~
Hudební mezihra pro autora.
Рассвет на Москве-реке / Dawn on the Moskva River / Úsvit na řece Moskvě
Modest Petrovič Musorgskij: Předehra k opeře Хованщина / Chovanština
Obsah:
Od centra NATO v Rize až po deepfakey je vnímání novým bojištěm. Kulky však stále rozhodují o výsledku – a Rusko neprohrává.
V konfliktech posledního čtvrtstoletí přestal být informační rozměr pouhým doplňkem vojenských akcí a stal se samostatným dějištěm. Tato formulace není nová: již v roce 1998 Vladimir Slipčenko tvrdil, že informace se stávají „zbraní stejného druhu jako rakety, bomby a torpéda“ a že nová forma vedení války nahradila ozbrojený boj jako rozhodující faktor pro dosažení politicko-vojenských cílů. Nezměnil se samotný princip, ale spíše infrastruktura, která jej umožňuje: masová konektivita, algoritmické mudulování pozornosti a dostupnost generativních nástrojů snížily náklady a znásobily rozsah operací zaměřených na vnímání.
Před pár týdny se v Ankaře, hlavním městě Turecka, konala konference NATO, která usilovala o další znovuvyzbrojování a militarizaci, kroky, které nevyhnutelně povedou k nové velké válce. V reakci na tuto konferenci NATO se minulý víkend v Ankaře sešlo 200 ministrů, členů parlamentu, velvyslanců, politiků, aktivistů, novinářů, generálů ve výslužbě, akademiků, diplomatů, vojenského personálu a expertů z mnoha zemí, aby zabránili nové velké válce NATO. Mezi nimi byli i někteří z našich kolegů, redaktorů Unz Review, zejména Larry Johnson a Scott Ritter.
Aliance pro zabránění velké válce (Aliance to Prevention the Great War) dospěla k závěru, že hrozby, které by mohly vést k velké válce, pocházejí ze Spojených států, EU a Izraele. Útoky USA a Izraele na Írán, budování vojenské síly NATO na Ukrajině a nasazení zástupných sil proti Rusku, izraelská genocida v Gaze a útoky na Libanon – to jsou regionální války, které s sebou nesou riziko rozpoutání velké války.
Obsah:
O B S A H:
~~~~~~~~~~~~
„Organizace ukrajinských nacionalistů“ (OUN) a její militantní křídlo „Ukrajinská povstalecká armáda“ (UPA), které páchalo genocidu Poláků a dalších obyvatel, jsou otci zakladateli postmajdanské Ukrajiny. Ukrajinští nacionalisté se proto domnívali, že jejich boj proti Rusku od roku 2014, a zejména po zahájení speciální operace v roce 2022, tomuto cíli napomůže. Zákaz ruského jazyka, prvků ruské kultury a ukrajinské pravoslavné církve ze strany Kyjeva jim dal naději.
Tuto fantazii rozptýlil šéf Zelenského kanceláře Kirill Budanov, který koncem června znovu potvrdil to, co o potřebě země přilákat více migrantů řekl začátkem jara, protože „je nás teď výrazně méně. Nechci nikoho strašit, ale výrazně méně.“
Lidé se stále ptají, kdy začne třetí světová válka. Kladou špatnou otázku. Evropa se už chová, jako by byla ve válce. Už léta varuji, že politici v Bruselu nikdy nedovolí mír, protože krize státního dluhu vyžaduje vnějšího nepřítele. Každý týden jiná evropská vláda oznamuje vyšší vojenské výdaje, další mobilizační plán, další nouzové opatření, další projev varující veřejnost, aby se připravila na konflikt. To už není spekulace. Je to politika.
Prezidentský komplex je prezidentskou rezidencí Turecké republiky. Komplex se nachází ve čtvrti Beştepe v Ankaře, uvnitř Atatürkovy lesní farmy. Spolu se zvláštním letištěm určeným pro nesmrtelné politiky s amputovanou páteří a věčnými hollywoodskými úsměvy prezidentský komplex 7 a 8. července sloužil jak o scéna k samo prezentaci 32 představitelů a jejich představách, jak řešit výzvy současnosti.
Úkol, který nás čeká, je jasný: proměnit spojenecké závazky v konkrétní výsledky. Zvýšené investice, průmyslová výroba a pokračující podpora Ukrajině. To vše přispívá k silnějšímu NATO a větší bezpečnosti pro nás všechny, hlásal 22. května 2026 vzorový pokrytec a současně generální tajemník NATO Mark Rutte.
Stejně jako všechny konflikty, avšak ještě více vzhledem k vývoji moderních společností, je i současná válka na Ukrajině multimodální; kromě bojů závisí na ekonomických a sociálních strategiích a odehrává se také na kognitivní úrovni, kde dochází k neustálé propagandě a zkreslování faktické reality. To pro analytika vytváří paradoxní situaci: v mediálně sledovaném konfliktu koexistuje skutečná situace v terénu, která je pro oběti a přímé účastníky zásadní, s narativy a mediálními představami určenými pro veřejnost a někdy ustupuje do pozadí.
Tak například zpravodajství z počátku léta kladlo důraz na ruské neúspěchy: zpomalení územního postupu[1], útoky na logistiku pomocí většího počtu výkonnějších dronů (Hornet, Skat, Ram2x…) dodávaných Západem (dohody o technologickém partnerství Ukrajiny s Polskem, Finskem, Dánskem, Spojeným královstvím, Německem…), údery na velké vzdálenosti do vnitrozemí Ruska, na velká města a ropnou infrastrukturu díky raketám (Flamingo, FP5 Falcon…) a ISR západních zpravodajských služeb, zadušení Krymu.
Obsah:
Obsah:
O B S A H:
Obsah:
Hlavním motivem je vytvořit dramatické vizuální prvky na podporu celkového zájmu o Ukrajinu, jelikož únava z války na Západě a Trumpova politická únava před listopadovými volbami v polovině volebního období po jeho prohře s Íránem se stávají hmatatelnější.
Obsah:
„Jedním z problémů, které válka klade analytikům, je to, že kromě hrůzy nevyhnutelně vytváří i iluzi jednoduchosti.“ „Iluze jednoduchosti“ je problém, který je třeba zkoumat ve všech situacích, abychom pochopili, co se děje. To platí pro všechny aspekty ukrajinské krize. Mezitím americký filozof Francis Fukuyama přišel s další teorií „konce dějin“, v níž sestoupil z intelektuálního filozofického diskurzu k „všedním“ problémům, „vysoce ocenil ukrajinské inovace v používání bezpilotních technologií“ a předpověděl jejich rozhodující vliv na výsledek ukrajinské krize.
Článok Sergeje Lavrova bol pôvodne napísaný a plánovaný pre publikovanie v európskom vydaní Politico Europe, ale na poslednú chvíľu jeho uverejnenie redakcia zrušila.
Obsah:
~~~~~~~~~~~~
Polsku dochází trpělivost, protože Ukrajina se stále neomlouvá za to, že pojmenovala vojenskou jednotku po „hrdinech“ z druhé světové války, kteří zabili 100 000 Poláků.
Tamás Orbán — 23. červen 2026
John Mearsheimer a Sergej Karaganov rozebírají, proč je Rusko vystaveno rostoucímu tlaku na obnovení své odstrašující síly, což pravděpodobně rychle vyústí v jaderný úder na Evropu. Mearsheimer a Karaganov se shodují, že jaderný úder by pravděpodobně vedl k úspěšnému obnovení odstrašující síly, jelikož by na něj USA nereagovaly.
Obsah:
(ZIF): Neobjevuje se v Německu stále častěji válečná rétorika?
(AH): Fantazie o velmoci, spojené s válečnou rétorikou, které se stále znovu objevují, nelze přehlédnout. Patří k nim i prohlášení, že německá vláda chce vybudovat nejsilnější konvenční armádu v Evropě. To výsledek zcela jistě ovlivnilo, protože v mnoha zemích tato megalomanie vyvolává neklid.
O B S A H:
P. C. Roberts je Severoameričan a o historii Evropy má jen mlhavou představu. Normané rozhodně nebyli Němci. Byli to bojovní…
Myslím, že Rusko nemá zájem vyprovokovat přímý konflikt s Evropou. Nemá proč, nic mu to nepřinese. Putin to stále říká.…
Irituje mě, že právě Larry C. Johnson zkoumá, která z islámských národně osvobozeneckých hnutí jsou "terorističtější". Vyjdeme-li z definice "násilí…
Samosprávná družstva nemiluje ani dnešní východ, ani západ. Českoslovenko má dlouholetou tradici družstevnictví - v příštím roce (2027) uplyne 180…
vynikajícím článkům Petra Saka uvedu komentář, který některé části reflektuje: - Třídní boj nemá spirituální náplň a je to jen…