Lidé se stále ptají, kdy začne třetí světová válka. Kladou špatnou otázku. Evropa se už chová, jako by byla ve válce. Už léta varuji, že politici v Bruselu nikdy nedovolí mír, protože krize státního dluhu vyžaduje vnějšího nepřítele. Každý týden jiná evropská vláda oznamuje vyšší vojenské výdaje, další mobilizační plán, další nouzové opatření, další projev varující veřejnost, aby se připravila na konflikt. To už není spekulace. Je to politika.
Stejně jako všechny konflikty, avšak ještě více vzhledem k vývoji moderních společností, je i současná válka na Ukrajině multimodální; kromě bojů závisí na ekonomických a sociálních strategiích a odehrává se také na kognitivní úrovni, kde dochází k neustálé propagandě a zkreslování faktické reality. To pro analytika vytváří paradoxní situaci: v mediálně sledovaném konfliktu koexistuje skutečná situace v terénu, která je pro oběti a přímé účastníky zásadní, s narativy a mediálními představami určenými pro veřejnost a někdy ustupuje do pozadí.
Tak například zpravodajství z počátku léta kladlo důraz na ruské neúspěchy: zpomalení územního postupu[1], útoky na logistiku pomocí většího počtu výkonnějších dronů (Hornet, Skat, Ram2x…) dodávaných Západem (dohody o technologickém partnerství Ukrajiny s Polskem, Finskem, Dánskem, Spojeným královstvím, Německem…), údery na velké vzdálenosti do vnitrozemí Ruska, na velká města a ropnou infrastrukturu díky raketám (Flamingo, FP5 Falcon…) a ISR západních zpravodajských služeb, zadušení Krymu.
Konec druhé světové války urychlil moderní vývoj většiny kapitalistických zemí a vedl ke vzniku sociálního státu. Ten byl nejen znakem společenského pokroku, ale sloužil také jako opora proti socioekonomické alternativě, kterou představoval SSSR a socialistické státy východní Evropy. Kapitalistická třída byla nucena zmírnit své ambice – především ze strachu z komunismu.
Sovětský politický, ekonomický a sociální systém se jevil jako životaschopná alternativa ke kapitalismu. Západní vůdci byli nuceni konkurovat tím, že svým občanům nabízeli bezprecedentní ekonomická a sociální práva. Rozpad SSSR – a s ním i zánik socioekonomické alternativy ke kapitalismu – měl na obyvatelstvo většiny západních zemí demodernizační účinek. Otevřel dveře agresivní globalizaci neoliberálních ekonomických politik, prohlubování nerovností a masivnímu přesunu bohatství z veřejné sféry do soukromého vlastnictví.
Hlavním motivem je vytvořit dramatické vizuální prvky na podporu celkového zájmu o Ukrajinu, jelikož únava z války na Západě a Trumpova politická únava před listopadovými volbami v polovině volebního období po jeho prohře s Íránem se stávají hmatatelnější.
Obsah:
Obsah:
E3 pečlivě naplánovala, jak zinscenovat nadcházející summit G7 a summit EU, přičemž Zelenskyj bude na obou akcích vystupovat a slibovat zvýšení tlaku na „prezidenta Putina, aby souhlasil s okamžitým a úplným příměřím, jehož výchozím bodem bude současná kontaktní linie“. Evropští lídři se rovněž zavázali ke koordinaci před summitem NATO v Ankaře (7.–8. července), aby dosáhli zvýšení příslibů vojenské podpory pro Ukrajinu.
Rusko vyslyšelo evropské volání po válce. V reakci na to nyní přijalo strategické rozhodnutí připravit se na válku v Evropě.
„Jedním z problémů, které válka klade analytikům, je to, že kromě hrůzy nevyhnutelně vytváří i iluzi jednoduchosti.“ „Iluze jednoduchosti“ je problém, který je třeba zkoumat ve všech situacích, abychom pochopili, co se děje. To platí pro všechny aspekty ukrajinské krize. Mezitím americký filozof Francis Fukuyama přišel s další teorií „konce dějin“, v níž sestoupil z intelektuálního filozofického diskurzu k „všedním“ problémům, „vysoce ocenil ukrajinské inovace v používání bezpilotních technologií“ a předpověděl jejich rozhodující vliv na výsledek ukrajinské krize.
Moderátor: I když by se 22. června chtělo, dalo by se a mělo by se mluvit především o stránkách ruské historie, o tom, co jsme prožili a co prožíváme nyní, existují i některé další světové události, které nepochybně přitahují pozornost celého světa a na nichž se buduje, nebo se alespoň snaží budovat, jakousi stavbu budoucnosti, pravděpodobně celého lidstva.
…
Alexander Dugin: Myslím si, že současná západní politika se vyznačuje tím, že se v ní vše odehrává velmi rychle. Existuje dokonce i filozofický pojem akceleracionismus. Jde o to, že hlavní není udělat něco správně, ale udělat to rychle. A nejde jen o vlastnost samotného Trumpa. Trump zvítězil, protože velmi dobře rozumí struktuře krátkých cyklů. Současný západní člověk nedokáže dlouho soustředit svou pozornost na nic. Už není schopen přečíst knihu, článek nebo zprávu od začátku do konce. Potřebuje to velmi rychle, výstižně, poutavě a v odtržení od všeho předchozího, bez souvislosti s tím, co bude následovat.
… …
Se závěrem "To, čeho by dnes bylo velice naléhavě zapotřebí, by bylo Fórum pro evropsko-ruský dialog, reprezentované evropskými a ruskými…
Vynikající článek, který poukazuje na rozdíl mezi realitou světa, kosmu a procesy poznávání, které se změnily v pouhé modely, předpoklady,…
Vojtěchu, my jsme se před čtyřiadvaceti lety nikoho neptali na povolení.
"Evropsko-ruský dialog" je zablokovaný Spojenými státy evropskými s podporou pečlivě indoktrinované rusofobie. Autor si více-méně sám odpovídá v komentáři pod…
Asi ak.