1. Amy Goodman, Ed Augustin: Zpráva z Havany: Kubánci hladoví a umírají kvůli zpřísněné americké blokádě
2. Tyler Durden: Po měsíci bloudění po Karibiku přerušil ruský tanker s palivem dodávku na Kubu
3. Antonio De Loera-Brust: Skutečné ponaučení z údajné kubánské produkce bezpilotních letounů namířené proti USA
4. José Luis Granados Ceja, Ryan Grim, Murtaza Hussaint: Kuba se připravuje na invazi, Trump vznesl uprostřed blokády obžalobu proti Raúlu Castrovi

Zpráva z Havany: Kubánci hladoví a umírají kvůli zpřísněné americké blokádě

Video se otevře v novém okně kliknutím na obrázek

AMY GOODMAN: Všechny oči se dnes upírají na Miami, kde se očekává, že Trumpova administrativa zveřejní obžalobu proti 94letému bývalému kubánskému prezidentovi Raúlovi Castrovi. Řada médií uvádí, že chystaná obžaloba bude obsahovat podrobné obvinění proti Castrovi související se sestřelením dvou letadel provozovaných exilovou skupinou „Brothers to the Rescue / Bratři záchranáři“ se sídlem v Miami v roce 1996, při kterém zahynuly čtyři osoby.

V době incidentu byl Castro kubánským ministrem obrany. Podle pozvánky, kterou viděla agentura Reuters, pořádá ministerstvo spravedlnosti dnes odpoledne v Miami Freedom Tower akci na počest obětí.
Dnes je také Den kubánské nezávislosti, jak jej uznávají Spojené státy a jak jej slaví mnoho Kubánců žijících v Americe. Kubánská vláda si kubánskou nezávislost připomíná v jiný den v říjnu.

Obžaloba by byla nejnovější eskalací probíhající kampaně nátlaku proti kubánské vládě. Minulý týden odcestoval do Havany ředitel CIA John Ratcliffe, aby se setkal s kubánskými představiteli, den poté, kdy Kuba oznámila, že jí kvůli americké blokádě a sankcím došla nafta a topný olej.

V úterý, když prezident Trump ukazoval shromážděným novinářům svůj projekt výstavby tanečního sálu v Bílém domě, se jeden novinář prezidenta zeptal, zda je možné dosáhnout s Kubou diplomatické dohody. Takto Trump odpověděl.

PREZIDENT DONALD TRUMP: S Kubou? Myslím, že ano. Ano, myslím, že ano. Jsme – já mám velmi blízko ke kubánským Američanům. Jsou to úžasní lidé. Mnozí z nich přišli o členy rodiny. Sami byli velmi těžce zraněni. Byli ve vězení. Přijeli do této země a jsou velmi úspěšní. Kubánští Američané v Miami, myslím, jsou úžasní lidé. Většina z nich je v Miami, na Floridě, ale hlavně v Miami. Jsem velmi, velmi nakloněn tomu, abych jim pomáhal. Chci říct, že to je – oni byli – myslím, že jsem získal 97 % těch hlasů.

AMY GOODMAN: Pro více informací se k nám připojili dva hosté. V Havaně je s námi nezávislý novinář Ed Augustin. Z Havany reportuje už přes deset let, jeho nedávný článek pro The New York Times měl titulek „Cuban Patients Are Dying Because of U.S. Blockade, Doctors Say (Kubánští pacienti umírají kvůli americké blokádě, říkají lékaři).“ A z Cape Cod se k nám připojil Peter Kornbluh, odborník na Kubu z National Security Archive, spoluautor knihy Back Channel to Cuba: The Hidden History of Negotiations Between Washington and Havana (Zadní vrátka na Kubu: Skrytá historie jednání mezi Washingtonem a Havanou). Kornbluhův nový článekČesky pro The Nation nese název „CIA míří na Kubu“.

Za chvíli si povíme o nedávné návštěvě ředitele CIA na Kubě. Nejprve ale, Ede Augustine, popiš prosím situaci na Kubě a to, co podle tebe dnes probíhá, tedy možné obvinění 94letého bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra ze strany USA.

ED AUGUSTIN: Nám všem přítomným zde na Kubě je zcela jasné, že jsme svědky rozvíjející se humanitární krize, která se formovala dlouhou dobu, je z velké části způsobena člověkem, ale nyní se každým dnem zhoršuje. Proč? Jsme již čtyři měsíce v ropné blokádě uvalené Trumpovou administrativou. A za ty čtyři měsíce dorazil pouze jeden ruský ropný tanker s nákladem něco přes 700 000 barelů ropy a nepatrné množství ropy přes Floridu, které směřuje pouze do soukromého sektoru. A každý, kdo má zdravý rozum, bez ohledu na politickou ideologii, vidí, že země, která v dnešní době nemá ropu, nemůže fungovat, nemůže udržet život.

Právě jsem se vrátil z reportážní cesty na východní Kubu. Východní Kuba je mnohem chudší než to, co dnes vidíme v hlavním městě Havaně. A je strašné vidět výsledky. Je strašné vidět zbídačení celého obyvatelstva, téměř celého obyvatelstva, zejména těch nejzranitelnějších. Takže pár příkladů.

Na Kubě roste hlad. Před deseti lety byla podle UNICEF jednou z mála zemí v Latinské Americe, která téměř zcela vymýtila podvýživu dětí. No, podvýživa dětí roste. A mluvil jsem s farmáři na východě, kteří mají zbrusu nové traktory, které jim daroval Světový potravinový program OSN. Nemohou je používat. Od února nemají žádnou naftu. A mluvil jsem se zvláštní zpravodajkou OSN pro právo na potraviny. Varovala před narůstající potravinovou krizí, která by mohla potenciálně vést nejen k podvýživě a nedostatečné výživě, ale k rozsáhlému hladu, pokud to tak bude pokračovat. Jiní lidé by se mohli, řekněme, obávat hladomoru.

Právo na vodu. Elektřina na Kubě se z převážné části vyrábí za pomoci benzínu a elektřina se používá k čerpání 80 nemá % vody na ostrově. Podle kubánských úřadů již více než milion lidí v zemi doma pitnou vodu nemá. Spoléhají se na sousedy a místní kostel, na podobné věci, jdou po silnici ke studni, aby si ji doinesli. Tento počet raketově stoupá, protože není palivo na čerpání vody.

Ocitl jsem se v mimořádné situaci v 18patrových výškových budovách v Santiagu de Cuba, druhém největším městě Kuby a hlavním městě na východě, kde lidé nemohou vařit, protože elektrárny nyní fungují asi 20 hodin denně. Dříve vařili na elektřinu, v elektrickém hrnci. Dříve vařili na plynu, ale v případě Santiaga pocházel plyn z Venezuely. A tak se nyní stává, že bohatí vaří na dřevěném uhlí, jehož pořízení stojí v podstatě měsíční kubánský plat, takže mají omezený přístup k jídlu. A chudí, kteří si to nemohou dovolit, musí jít s mačetou po silnici, nasekat si nějaké dřevo a vrátit se s ním na rameni, aby mohli vařit. A velmi chudí lidé, se kterými jsem mluvil, prostě chodí k rostoucím hromadám odpadků, které se hromadí, protože není nafta na jejich odvoz – což je samozřejmě strašné riziko pro veřejné zdraví, pokud jde o dengue, hlodavce a další nemoci, které tam mohou být. Prostě tam chodí a sbírají karton. A vidět lidi, jak vaří ve výškových budovách, kde není dobré větrání, se sazemi všude kolem kvůli dřevěnému uhlí, kartonu a dřevu, je to strašné. Lidé při vaření kašlou. Jedna paní, se kterou jsem mluvil, používá vodu, když teče, k polévání kuchyně, aby se pokusila toho zápachu trochu zbavit. Záclony jsou žluté a plné sazí. A mnoho lidí nyní jí jen jedno jídlo denně. Opět platí, že ani jídlo, které se produkuje, se do měst nedostává, a to čím dál tím více, protože není nafta na jeho přepravu.

Vidíme tedy, jak se prakticky celá populace propadá do bídných poměrů. Lidé jako já, zahraniční korespondenti, bohatí Kubánci, Kubánci, kteří dostávají peníze z Miami, se mají dobře, protože soukromý sektor v posledních letech hodně vyrostl. Ale jde o kolektivní trest pro obyvatelstvo, který se zaměřuje zejména na chudé černošské komunity, těhotné ženy, děti a starší lidi.

AMY GOODMAN: Váš článek v The New York Times s titulkem „Cuban Patients Are Dying Because of U.S. Blockade, Doctors Say (Kubánští pacienti umírají kvůli americké blokádě, říkají lékaři).“ Mluvíme o ostrově, Kubě, který byl kdysi proslulý svým systémem všeobecné zdravotní péče a známý tím, že vysílal své vlastní lékaře do zahraničí, aby pomáhali v nouzových situacích. Můžete nám říct něco o krizi v kubánských nemocnicích?

ED AUGUSTIN: Ano. Kvůli tomuto článku jsem hovořil s více než tuctem odborníků na veřejné zdraví, převážně z amerických univerzit Ivy League, a také s mnoha kubánskými lékaři. O zdravotnictví zde píšu už řadu let, takže tam mám spoustu kontaktů. Bylo těžké přimět lidi, aby se k tomu veřejně vyjádřili, jako třeba kubánští lékaři, protože Kuba je velmi hrdá země a ještě nedávno si věřila. Chlubila se tím, jak je na tom dobře se zdravotnictvím, mluvila o sobě jako o zdravotnické velmoci. Pro kubánské úřady je tedy bolestné to přiznat a bylo těžké přimět lidi, aby se k tomu veřejně vyjádřili, ale nakonec se mi to podařilo.

To, co mi říkají, je velmi, velmi jasné: Lidé umírají v důsledku ropné blokády. To by se dělo v jakékoli zemi, do které nepustíte ropu, že? Mluvil jsem například s anesteziologem v hlavní dětské nemocnici v zemi. Kvůli nedostatku ropy se do dětské nemocnice dostává méně matek se svými dětmi, protože se tam prostě nemohou dostat. Často, když – ne často, někdy – když operuje, vypadne proud, a to i uprostřed operace, kdy operuje děti, které mohou být – spíše mimina, která mohou být jen pár týdnů stará, a musí udržovat jejich životní funkce – udržovat je naživu bez obrazovky, na které by sledoval jejich vitální funkce, než naskočí záložní zdroj energie.

Mluvil jsem s vývojáři vakcín, kteří mi řekli, že výroba kubánských léků klesla na méně než 20 % toho, jaká by měla být, protože ve výrobních závodech prostě není nafta. Vicente Vérez, snad nejslavnější kubánský vývojář vakcín – Kuba byla jedinou zemí v Latinské Americe, která přišla s vlastními vakcínami proti COVIDu, a jsou sakra dobré. Jsou stejně dobré jako vakcína od Pfizeru a mají 90% účinnost. Řekl mi: „Ede, dal jsem se na veřejné zdraví, aby mé děti a vnoučata nemusely v ničem závidět dětem v rozvinutém světě. A toho jsme dosáhli.“ Kuba má v současné době vyšší proočkovanost proti většině nemocí než Spojené státy. Řekl mi: „Ede, teď mám o budoucnost svých vnoučat obavy.“ Řekl mi: „Mám obavy, že vakcíny, které máme uložené v poliklinikách, se zkazí.“ Musí se uchovávat v chladu. Naštěstí díky velké mezinárodní solidaritě a díky tomu, že kubánská vláda klade důraz na zdraví, se instaluje spousta solárních panelů. A pokud vidím – kousek odtud je nemocnice – hlavní nemocnice a kliniky dostávají solární panely, a tak jsou nyní v mnoha případech tyto vakcíny v bezpečí, alespoň prozatím. Ale ty vakcíny se také musí skladovat ve skladech a je třeba je přepravovat.

A tak je zcela, zcela jasné – jasné jako facka – když mluvíš s kubánskými vývojáři vakcín, lékárníky, chirurgy a lékaři, že tato ropná blokáda zabíjí. Odborníci na veřejné zdraví, se kterými jsem mluvil, uvedli, že hlavní skupinou, kterou zabíjí, jsou děti. Pokud se na sankce podíváte v širším kontextu, nejen na ropnou blokádu, ale na sankce obecně, loni vyšel v britském zdravotnickém časopise The Lancet Global Health důležitý článek[1], který poprvé ukazuje příčinnou souvislost – ne jen korelaci, ale příčinnou souvislost – mezi sankcemi a úmrtími. A nejednalo se jen o Kubu. Byla to globální studie, největší studie svého druhu, jaká kdy byla provedena. Zjistila, že 50, 51 % lidí zabitých sankcemi po celém světě jsou děti do 5 let. Život je nejkřehčí, když poprvé přichází na svět. A tak, kamkoli se podíváte, je smrt a utrpení jako přímý důsledek. A to je jen v nemocnicích. Pokud to rozšíříte na jídlo, uhlí a nedostatek vody, dostanete se – je tu nesčetné množství dalších důsledků, kamkoli se podíváte.

AMY GOODMAN: Ed Augustin je nezávislý novinář, který již 13 let působí na Kubě. Uvedeme odkaz na tvůj článek v The New York Times s titulkem „Cuban Patients Are Dying Because of U.S. Blockade, Doctors Say (Kubánští pacienti umírají kvůli americké blokádě, říkají lékaři)“, který jsi nám poskytl z Havany.

[1]

Britský lékařský časopis The Lancet Global Health tuto průlomovou studii ekonomů Francisca Rodrígueze, Silvia Rendóna a Marka Weisbrota zveřejnil v srpnu 2025 a podrobně o ní referujeme zde na Disputu (Izraelské a americké války) v článku R.G. Uxtona: Tichá genocida: Americké sankce každoročně zabíjejí stovky tisíc dětí

Izraelské a americké války

---

Amy Goodman (*1957) je americká televizní producentka, televizní moderátorka, investigativni novinářka a spisovatelka. V roce 1984 promovala na Harvardově univerzitě. Je známá zejména jako zakladatelka a hlasatelka levicového serveru Democracy Now!. Za svou práci  získala řadu řadu ocenění, mimo jiné Cenu Roberta F. Kennedyho za mezinárodní žurnalistiku (1993, společně s Allanem Nairnem) a Cenu George Polka (1998, společně s Jeremym Scahillem), v roce 2001 cenu Joea A. Callawaye za občanskou odvahu a dalších. Její podrobný životopis publikoval v roce 2021 Harward MagazineČesky. Je členkou Pen AmericaČesky, napsala jedenáct knihČesky, nejznámější The Silenced Majority: Stories of Uprisings, Occupations, Resistance, and HopeČesky (Umlčená většina: Příběhy povstání, okupací, odporu a naděje, 2012). Píše pro Common DreamsČesky, HuffpostČesky, její videorozhovory publikují např. Big ThingČesky, Truth Dig, Nation of ChangeČesky.

Ed Augustin je britský novinář a dokumentarista působící v Havaně. Má deset let zkušeností v médiích a je držitelem titulu první třídy v oboru politika a filozofie z University of Manchester. Během svého pobytu na Kubě natočil filmy o zálivu Guantánamo, dopadech amerického embarga na tamní zdravotnický systém a o reakci na hurikány. Jeho reportáže publikují The GuardianČesky, The New York TimesČesky,  Al JazeeraČesky, The NationČesky, JacobinČesky a další. Vystupuje také v pořadech stanic TRT WorldČesky, France 24 a Al Jazeera. Má účet na X (Twitteru).

Zpět na obsah

Zpráva Tylera Durdena Russian Fuel Tanker Aborts Cuba Delivery After Drifting In Caribbean For A Month vyšla na serveru Zero Hedge 27. května 2026

Po měsíci bloudění po Karibiku přerušil ruský tanker s palivem dodávku na Kubu

Ruský tanker přepravující 270 000 barelů nafty, na který se vztahují sankce USA a EU, se několik týdnů snažil dostat na krizí zasaženou Kubu, která je rovněž pod americkými sankcemi, uprostřed toho, co se v podstatě stalo úplnou energetickou blokádou. K ostrovnímu státu se však nedostal a stočil se na jih k Brazílii.

Ruský exilový server The Insider na základě údajů ze sledováníČesky námořní dopravy zveřejnil následující informace:

Ruský tanker Universal (IMO: 9384306), který se téměř měsíc potácel v Sargasovém moři a blížil se k Antilám, se konečně pohnul. Plavidlo se však pohybuje na jih, nikoli směrem ke Kubě, jak vyplývá z údajů sledovací služby lodí Starboard Maritime Intelligence, které poskytl deníku The Insider. Aktuální destinace plavidla je uvedena jako NA OBJEDNÁNÍ. Soudě dle pohybů plavidla Spojené státy tankeru odepřely povolení k tranzitu na Kubu. (strojový překlad)

Vie The Insider

Od svého odplutí z Ruska v dubnu směřoval na Kubu a měsíc bloudil v oblasti asi 1 600 kilometrů severovýchodně od Kuby.

Jeho cíl zůstává uveden jako „K objednání“ – což znamená, že je stále v očekávajícím režimu a čeká na pokyny k trase a konečnému cíli.

Podle dalších podrobností o předchozích pohybech, které uvádí deník The Moscow TimesČesky, „Universal vyplul 6. dubna z ruského baltského přístavu Vistino v Leningradské oblasti a podle britského deníku The Telegraph byl  přes Lamanšský průliv doprovázenČesky ruským vojenským konvojem.“

Loď do Atlantiku doprovázela fregata ruské Černomořské flotily Admirál Grigorovič. Taková extrémní opatření, jako je plný vojenský doprovod, jsou považována za nezbytná kvůli předchozím zákazům vstupu ruských lodí na které se vztahují sankce, ze strany zemí EU.

Zejména od dubna čelí Kuba a její obyvatelé zhoršující se ekonomické zátěži, kdy postupné výpadky proudu a nedostatek pohonných hmot prohloubily veřejné potíže.

Tato energetická krize se stala ústředním tématem ve vztazích s Washingtonem, jelikož vláda usiluje o zmírnění sankcí, které přístup k dovozu paliv omezují. Hlavní dodavatel, Venezuela, omezil dodávky ropyČesky na Kubu od ledna, kdy Spojené státy zajaly diktátora Nicoláse Madura.

It appears that Russia is not going to try its luck at supplying Cuba with much-needed fuel amid the US-led fuel blockade of the island nation. After drifting for five weeks in the Sargasso Sea, the US-sanctioned, Russian-flagged Handymax tanker UNIVERSAL (9384306) has now… pic.twitter.com/bEIpyblcii

— TankerTrackers.com, Inc. (@TankerTrackers) May 27, 2026

Bílý dům opakovaně prohlašoval, že je kubánská vláda v oslabeném stavu. Prezident Trump také pohrozil: „Kuba je další na řadě.“ „Země je velmi slabá. Jsou ve velmi slabé pozici ekonomicky, samozřejmě i finančně,“ uvedla v dubnu tisková mluvčí WH  Karoline Leavitt.

Tyler Durden je pseudonym používaný serverem Zero HedgeČesky pro anonymní příspěvky. Jméno je převzato z postavy Vypravěče (The NaratorČesky) z  románu Chucka Palahniuka Klub rváčůČesky z roku 1996, jeho stejnojmenné filmové adaptaceČesky z roku 1999 a komiksů Klub rváčů 2 a Klub rváčů 3. Postava je nespavec s rozpolcenou osobností a je zobrazována jako bezejmenný „každý“ (ve filmu označovaný jako „Vypravěč“) během dne, který se v noci během nespavosti stává chaotickým a charismatickým Tylerem Durdenem.

Zpět na obsah

Skutečné ponaučení z údajné kubánské produkce bezpilotních letounů namířené proti USA

V případě tragické události, kdy se suverénní stát rozhodne zaútočit na jiný, odpoví napadená strana často palbou.

Rusko to zažilo po útoku na Ukrajinu. Stejně tak Spojené státy, Izrael a arabské monarchie v Perském zálivu po útoku USA a Izraele na Írán. Nyní by si Spojené státy mohly tento osud přivodit znovu – tentokrát v Mexickém zálivu, mnohem blíž domovu.

Alespoň to naznačuje zpráva agentury Axios o údajné kapacitě Kuby v oblasti dronů. Podle článku Kuba od roku 2023 získala od Ruska a Íránu asi 300 vojenských dronů a zkoumala možnost jejich použití k útoku na Guantánamo Bay a možná dokonce i na Key West na Floridě. Zpráva cituje pouze „utajené zpravodajské informace“ a anonymní americké úředníky. Na samém konci článku se skrývá poznámka, že kubánské plány na vedení války pomocí dronů jsou míněny pouze jako nouzové opatření „pro případ vypuknutí nepřátelských akcí“.

Zpráva Axiosu přesto okamžitě vyvolala hysterickou reakci mezi obvyklými miamskými jestřáby. Všichni tři kubánští republikánští členové Kongresu z Miami zveřejnili na Twitteru během několika hodin po zveřejnění článku velmi podobné zprávy. Poslanec Carlos Giménez napsal, že „Kuba představuje pro Spojené státy nebezpečnou hrozbu pro národní bezpečnost“. Kongresman Mario Diaz Balart napsal na Twitteru, že „je jasné, že kubánský režim představuje hrozbu pro národní bezpečnost“. Kongresmanka Maria Elvira Salazarová napsala na Twitteru, že „jde o přímou hrozbu pro naši národní bezpečnost“.

Existují pádné důvody k pochybnostem o přesnosti této zprávy. Kubánské ekonomické problémy, které se v poslední době dramaticky zhoršily kvůli ropné blokádě Trumpovy administrativy, neponechávají v rozpočtu mnoho prostoru pro zbrojení. Navíc si lze představit, že Írán i Rusko využívají většinu dronů, které jsou schopny samy vyrobit. Jakékoli drony, které Kuba získala „od roku 2023“, jsou pravděpodobně na Kubě již nějakou dobu. Oprávněnou otázkou, kterou by bylo třeba položit Axiosu – nebo spíše americkým úředníkům, kteří zmíněné utajované zpravodajské informace pustili – by bylo „proč právě teď?“

Přesto stojí za to brát tuto zprávu vážně. Předpokládejme, že Kuba skutečně disponuje dronovou bojovou kapacitou k útokům na americké základny, plavidla a dokonce i na samotné Spojené státy. Pokud by to byla pravda, byl by to další velmi dobrý důvod, proč na Kubě válku za změnu režimu nezačínat.

Kuba zůstává suverénním státem. Z jejího pohledu je zcela v rámci jejích práv usilovat o schopnost způsobit Spojeným státům určité ztráty v případě děsivě pravděpodobného útoku USA na ostrov. USA na Kubě vojensky zasahovaly mnohokrátČesky, včetně četných kampaní před kubánskou revolucí v roce 1959. V uplynulých desetiletích se Washington snažil ostrov ekonomicky i politicky udusit. Tato historie je na Kubě dobře známá, i když je ve Spojených státech často přehlížená.

Druhá Trumpova administrativaČesky vůči Kubě také chrastí zbraněmi. Ministr zahraničí Marco Rubio, další kubánský politik z Miami, se nedávno vyfotil s velitelem Jižního velitelství USA před nápadně umístěnou mapou Kuby. Nebylo to zrovna jemné gesto. Jiné zprávy naznačují, že administrativa se stále více zabývá plány na vojenskou akci. Středeční americká trestní obžaloba 94letého Raúla Castra opakuje právní válku proti Nicolási Madurovi, která předcházela americkému útoku na Venezuelu.

Za těchto okolností opravdu není příliš překvapivé, že by se Kuba snažila vypracovat plány pro případ nouze, jak se proti útoku USA bránit.

Nic z toho neznamená, že by se chystala zahájit preventivní útok dronů na Spojené státy. Takový krok by byl sebevražedný. Zpráva Axios odhaduje kapacitu Kuby v oblasti dronové války na 300 dronů a velká část zbytku kubánské armády se v podstatě skládá z muzejních exponátů. Kuba nemůže v žádném případě doufat, že válku se Spojenými státy vyhraje; může pouze doufat, že vyhlídka na americký útok bude natolik nepříjemná, že politiky ve Washingtonu donutí se před jeho nařízením zamyslet. Odsud pochází varování kubánského prezidenta, že útok USA na Kubu by vyvolal „krvavou lázeň“.

Pro Spojené státy by skutečně bylo zdravé zvážit pravděpodobné náklady invaze na Kubu. Takovýto zjevný akt americké agrese by jistě poškodil postavení USA ve velké části Latinské Ameriky. Investice Trumpovy administrativy do latinskoamerické pravice již nyní přináší klesající výnosy, jelikož vlády v Argentině, Chile a Bolívii čelí stále rostoucí nespokojenosti a v případě Bolívie dokonce aktivnímu povstání. Být vnímán jako spoluviník útoku USA na Kubu by popularitě vlád spojených s USA vůbec nepomohlo, zatímco protiamerické nálady v latinskoamerické levici by se ještě více posílily.

Další útok na latinskoamerický stát v tomto roce by také urychlil trend, který již v Brazílii, Mexiku a Kolumbii probíhá, a sice snahu o zajištění se proti vlivu USA, mimo jiné hledáním užších ekonomických a diplomatických vztahů s ČínouČesky i Evropskou unií. V reakci na projevenou ochotu USA použít v Latinské Americe sílu již probíhá remilitarizace kontinentu, přičemž jak BrazílieČesky, tak Kolumbie usilují o posílení svých obranných kapacit. Pokud jsou zprávy Axiosu o dronech pravdivé, je to přesně to, co se na Kubě děje.

Stojí za to připomenout, že možnost útoku kubánských dronů na americké cíle nebyla během krátkého období diplomatické normalizace mezi USA a Kubou předmětem obav. Když si prezident Barack Obama a Raúl Castro v roce 2016 v Havaně podali ruce, o útocích dronů na Floridu se nemluvilo.

Toto je ta nejzákladnější z geopolitických lekcí: je lepší se svými sousedy vycházet než nevycházet. Prezident Franklin Delano Roosevelt to ve své politice dobrého sousedstvíČesky vůči Latinské Americe uznával – stejně jako skutečnost, že někdy dobré vztahy vyžadují respektování suverenity sousedních států, i když je to nepohodlné. Je známo, že FDR šel proti mocným americkým ropným zájmům, aby respektoval rozhodnutí MexikaČesky znárodnit zahraniční ropné zdroje v roce 1938. Tato zdrženlivost USA a respekt k sousedovi si během druhé světové války získaly jeho přátelství.

Bohužel v době kubánské revoluce byla politika dobrého sousedství již dávno minulostí. Léta snah USA o změnu režimu na Kubě vedla pouze k tomu, že se země stala ještě nepřátelštější. Po revoluci v roce 1959 se Castro zpočátku snažil o pozitivní vztahy se Spojenými státy. A to navzdory silně protiamerickým názorům jiných revolučních vůdců, jako byl Che Guevara, který byl v roce 1954 svědkem puče v Guatemale podporovaného USA. Byly to především kroky Fidela Castra k znárodnění majetku ve vlastnictví USA, které zhoršily vztahČesky Eisenhowerovy administrativy ke Castrovi; USA reagovaly v roce 1960 obchodním embargem. Byla to reakce velmi odlišná od diplomatického přístupu, který Roosevelt zaujal vůči Mexiku o 22 let dříve.

Místo aby USA Castra přesvědčily, aby upustil od reforem, které byly vůči obchodním zájmům USA nepřátelské, vedl ho tlak USA na Kubu pouze k tomu, aby proti němu hledal nové spojence jako pojistku. Brzy začaly na Kubu přicházet zbraně z východního bloku, což zase vyvolalo obavy USA o bezpečnost – podobně jako nejnovější panika ohledně ruských a íránských dronů. To vedlo k rozhodnutí USA usilovat na Kubě o změnu režimu, což vyvrcholilo neúspěšnou invazí v Zátoce sviníČesky v roce 1961. Hrozba pro Kubu zase inspirovala Sověty k umístění jaderných raket v roce 1962. Následná kubánská raketová krize vedla téměř k jaderné válce.

Drony jsou samozřejmě něco úplně jiného než jaderné rakety. Kuba dnes nepředstavuje pro Spojené státy žádnou významnou hrozbu a kubánské přípravy na možný útok agresi USA proti Kubě nijak neospravedlňují. Ve skutečnosti jsou pro USA varovným signálem, aby opustily své maximalistické fantazie o změně režimu. Pokud by Kuba skutečně mohla útokem na Spojené státy hrozit, pak by to byl před zahájením jakékoli vojenské akce proti Kubě o to větší důvod k větší, nikoli menší opatrnosti.

Antonio De Loera-Brust je mexicko-americký novinář, komunikační ředitel United Farm Workers a pracovněprávní aktivista z okresu Yolo v Kalifornii. Jako sedmnáctiletý studoval film a čikanské a latinskoamerické kultury na Loyola Marymount University s ambicí stát se mexickým Stevenem Spielbergem. V letech 2021 a 2022 působil jako zvláštní asistent ministra zahraničí USA Antonyho Blinkena a jako zaměstnanec Sněmovny reprezentantů USA. Jeho články lze nalézt v Foreign PolicyČesky, America Jesuit ReviewČesky, CompactČesky, UnherdČesky, má kanál na YouTube účet na Instagramu.

Zpět na obsah

Analýza José Luise Granadose Ceja, Ryana Grima a Murtaza Hussainta Cuba Girds for Invasion as Trump Launches Raúl Castro Indictment Amid Punishing Blockade publikoval server Drop Site 20. května 2026

Kuba se připravuje na invazi, Trump vznesl uprostřed blokády obžalobu proti Raúlu Castrovi

Bývalý kubánský prezident Raúl Castro drží kubánskou státní vlajku během prvomájové demonstrace u příležitosti Mezinárodního svátku práce v Havaně 1. května 2026. Foto: YAMIL LAGE / AFP přes Getty Images.

Ve středu by americké ministerstvo spravedlnosti mělo obžalovat 94letého Raúla Castra, což vyvolalo obavy z venezuelského scénáře, kdy by mohlo dojít k dekapitaci kubánského vedení. USA údajně obviňují bývalého prezidenta v souvislosti se sestřelením dvou letadel s exilovými protivládními aktivisty   „Brothers to the Rescue“ („Bratři na pomoc“), při kterém v roce 1996 zahynuli čtyři lidé. Incident byl vyvrcholením měsíců provokací, kdy letadla „Bratrů na pomoc“ pravidelně narušovala kubánský vzdušný prostor.

Existuje mnoho náznaků, že se situace, kterou Trump proti Kubě zavedl, vyhrocuje. Začátkem tohoto měsíce USA uvalilyČesky na zemi další sankce, u kterých experti OSN varovali, že by mohly vyvolat „energetické hladovění“ ostrovního státu. V posledních dnech se rozhořely protestyČesky, protože frustrace z hroutící se ekonomické situace byla namířena proti vládě – přesně tento cíl USA svou politikou zbídačování sledovaly. Zprávy také naznačujíČesky, že počet amerických vojenských průzkumných letů v blízkosti ostrova v posledních týdnech prudce vzrostl, což vyvolává obavy z blížící se operace.

Kubánská vláda přežila desetiletí nepřátelství ze strany Spojených států, a to jak otevřeného, ​​tak i skrytého. Letadla organizace Bratři na pomoc si ve skutečnosti najal José Basulto, samozvaný agent CIAČesky, který se přiznal k účasti na teroristických aktivitách zaměřených na svržení kubánské vlády. Kuba se na USA pravidelně diplomatickou cestou obracela s žádostí o zastavení letů, ale Federální úřad pro letectví (FAA) podnikl nápravná opatření až po sestřelení obou letadel. Podle odtajněných dokumentůČesky zveřejněných Národním bezpečnostním archivem si Bílý dům byl vědom nebezpečí, které tyto provokace představovaly, a varoval před „nejhorším možným scénářem“, který se nakonec naplnil.

Trumpovy nedávné hrozby „převzetím“ Kuby však spolu s nedávnou ztrátou dodávek energie z Venezuely a obžalobou proti Castrovi mohou znamenat nejvážnější hrozbu pro nezávislost země od revoluce v roce 1959.

V dubnovém rozhovoru pro Drop Site News Gerardo Hernández Nordelo – který byl sám v USA odsouzen k 16 letům vězení za účast na špionážní práci zaměřené na infiltraci radikálních kubánských exilových skupin, včetně těch, které stály za operací „Bratři na pomoc“ – zpochybnil roli, kterou tvrdé frakce v Miami při tvorbě americké politiky vůči Kubě, zejména ministr zahraničí Marco Rubio, hrají. Hernández argumentoval, že zobrazují zaujatý a nepřesný obraz kubánské společnosti a že jejich zájmy jsou v konečném důsledku v rozporu se zájmy širší americké populace.

„Pokud Spojené státy naslouchají té malé skupině poradců, kteří šíří dezinformace o tom, co se na Kubě skutečně děje, jsou odsouzeny k neúspěchu,“ řekl. „Byl by to masakr, který by nebyl dobrý pro nikoho z lidí.“

Konvenční válka s americkou armádou by nevyhnutelně skončila jednostranně: Léta blokády a ztráta Sovětského svazu jako obranného partnera na konci studené války vážně oslabily oficiální kubánskou armádu. Nedávná analýzaČesky americké vojenské publikace SOFREP odhadla, že Kuba dnes udržuje méně než dva tucty provozuschopných vojenských letadel – většinou pozůstatků ze sovětské éry – spolu s podobně malými a zastaralými námořními a protiletadlovými schopnostmi.

Skupiny jako Centrum pro strategická a mezinárodní studia tvrdí, že Rusko a Čína na kubánské půdě stále udržují zařízení signálního zpravodajství, která Washington odsoudil kvůli tomuČesky, že jsou používána ke špionáži USA, ale konkrétní vojenská pomoc Havaně od obou zemí je pravděpodobně omezená.

Kuba nezveřejňuje velikost svých ozbrojených sil. Její stálá armáda se však v posledním desetiletí výrazně zredukovala, protože země musela zavést nucená úsporná opatření v rámci sankcí. Odhaduje se, že kubánská armáda má desítky aktivních vojáků a záložníků, ale jejich stav pohotovosti a přístup k vybavení byly ovlivněny roky ekonomického kolapsu v zemi, který by jim v přímém čelení invazi bránil.

Kubánské elitní jednotky speciálních sil, známé jako Avispas Negras neboli „Černé vosy“, se těší lepšímu výcviku a výzbroji a mohly by představovat pro invazní síly hrozbu. Jejich počet je však omezený – téměř tři desítky speciálně vycvičených komand byly zabityČesky také ve Venezuele během americké operace na zajetí Nicoláse Madura.

Asymetrická válka

Tato mocenská asymetrie však neznamená, že je Kuba bezbranná. Tváří v tvář realitě nepřátelského, bohatého a mocného protivníka pouhých 90 mil od svého pobřeží přijala kubánská vláda doktrínu asymetrické války – využívá vlastní obyvatelstvo jako formu strategické hloubky k obraně proti invazi.

„Zahraniční agrese, ať už pochází odkudkoli, by kubánský lid jen sjednotila,“ řekl Gerardo Hernández Nordelo serveru Drop Site News. Hernández, který je nyní národním koordinátorem Výborů pro obranu revoluce. „I ti, kdo s touto vládou zatím nesouhlasí, ti, kdo si stěžují na nedostatek zboží, ti, kdo ji kritizují, by se spojili, aby bránili suverenitu své země.“

Kubánská obranná strategie je založena na doktríně známé jako „lidová válka“, v níž jsou v době války každému dospělému občanovi bez zdravotních problémů přiděleny specifické role a poskytován výcvik, který má pomoci vést nekonvenční lidovou válku s cílem protivníka vyhnat. Země uspořádala jedenáct cvičení „Den národní obrany“, jejichž cílem je tuto doktrínu propagovat a připravit se na mobilizaci kubánské společnosti jako celku pro potenciální vojenský konflikt. Obavy z možné operace USA vzrostly natolik, že kubánská civilní obrana nedávno vydala „Rodinného průvodce ochranou před vojenskou agresí“, který obsahuje tipy na první pomoc a rady, jak se vyhnout podezřelým artefaktům.

Navzdory ostrému rozdělení kubánské společnosti se stále věří, že se vláda těší hluboké loajalitě ozbrojených sil a zároveň provozuje mnohem konsolidovanější systém vládnutí, než jaký existoval ve Venezuele. Tyto faktory by mohly jakoukoli vojenskou operaci USA zkomplikovat – od pokusu o dekapitaci systému až po přímou invazi na ostrov – a zároveň riskovat vyvolání povstání mocných prvků společnosti, které zůstávají kubánskému státu loajální.

„Myslím, že není pochyb o tom, že Trumpova administrativa vojenskou akci na Kubě jako jednu z možností alespoň zvažuje,“ řekl serveru Drop Site Daniel DePetris, člen think-tanku Defense Priorities. „Jak ukázala válka v Íránu, chlubení se vojenskou výhodou se nutně nepromítá do strategického vítězství.“

Mnoho provládních Kubánců také vyjádřilo ochotu vojenské okupaci země odolávat – což by mohlo Trumpovy plány na silovou změnu režimu v Havaně zkomplikovat.

„Kuba nepředstavuje žádnou hrozbu ani pro vládu, ani pro lid Spojených států, [ale] pokud existuje jedno slovo, které bylo z kubánské slovní zásoby vymazáno, je to právě slovo ‚kapitulace‘. K žádné kapitulaci zde nedojde; nikdo sem nepřijde a nepoloží americkou botu na naši půdu a nebude nám říkat, co máme ve vlastní zemi dělat,“ řekla v dubnu v rozhovoru pro Drop Site News v Havaně Lizara Corona, členka jedné z kubánských dobrovolnických civilních milicí ze čtvrti Diez de Octubre.

Corona právě skončila oslavy – spolu s tisíci dalších členů milice v Havaně – výročí vyhlášení socialistického charakteru kubánské revoluce. Oslava se konala na stejném místě ve čtvrti Vedado, kde Fidel Castro toto prohlášení před 65 lety pronesl během pohřebního obřadu za oběti amerického bombardování kubánských letišť – událostí, které předcházely neúspěšné invazi do Zátoky sviní v roce 1961, sponzorované CIA.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel, oblečený v tmavě zelené uniformě, zmínil na akci paralely mezi odporem kubánské revoluce vůči americkému imperialismu v roce 1961 a současným patovým stavem ostrova s ​​Washingtonem – a zároveň vydal vzdorovitý vzkaz, který naznačoval, že se vláda na možnost ozbrojené konfrontace alespoň připravuje. „Tato chvíle je mimořádně náročná a vyzývá nás, stejně jako onoho 16. dubna 1961, abychom byli připraveni čelit vážným hrozbám, včetně vojenské agrese,“ řekl Díaz-Canel davu.

Výbory pro obranu revoluce jsou institucí, která by teoreticky mohla v jakémkoli organizovaném odporu proti vojenské operaci USA nebo v důsledku pokusu o změnu režimu či kolaps státu hrát klíčovou roli. Výbory hrají klíčovou roli v politickém životě Kubánců na místní úrovni a jsou jedním z hlavních nástrojů vytvořených po revoluci s cílem zajistit její kontinuitu tváří v tvář vnitřním i vnějším hrozbám a zároveň slouží jako ústředí pro místní organizace a mobilizaci.

Během návštěvy čtvrti Fanguito v Havaně, kterou zorganizoval místní výbor, Kubánci, kteří hovořili s Drop Site News, uznali velmi vážné problémy, kterým země čelí, ale také si intenzivně stěžovali na ekonomický dopad americké blokády na zemi.

„Drží nás pod krkem a snaží se nás uškrtit, a navíc nás kritizují, že nemůžeme dýchat,“ řekl Hernández.

Bedny Starlinků

Šest desetiletí trvající blokáda, kterou Trump eskaloval, měla zásadní dopad na každodenní život v zemi, která byla kdysi ve velké části světa uctívána pro své veřejné služby. Havana je v noci téměř úplně tmavá, její stárnoucí elektrická síť je napojena na fosilní paliva a málo plynu je vyhrazeno pro základní služby, jako jsou nemocnice. Kubánská vláda oznámila, že zdravotnický systém byl nucen odložit operace pro více než 100 000 pacientů, včetně 12 000 dětí.

Nedávná studie Centra pro ekonomický a politický výzkum zjistilaČesky, že míra kojenecké úmrtnosti na Kubě – vnímaná jako barometr celkového zdraví populace – vzrostla ze 4 na 1 000 živě narozených dětí v roce 2018 na 9,9 v roce 2025 – což představuje nárůst o 148 %. Autoři dospěli k závěru, že americké sankce jsou „velmi pravděpodobně hlavní příčinou současné hospodářské a humanitární krize na Kubě“.

Spojené státy v posledních dnech opakovaně kubánskému lidu veřejně nabídly humanitární pomoc ve výši 100 milionů dolarů, jelikož ostrov plně vyčerpal své zásoby paliva uprostřed ropné blokády zavedené stejnou zemí, která pomoc nabízí.

„Rozhodnutí zůstává na kubánském režimu, zda naši nabídku pomoci přijme, nebo odmítne kritickou pomoc, která zachraňuje životy, a nakonec bude odpovědný kubánskému lidu za to, že stojí v cestě kritické pomoci,“ uvádí se ve čtvrtečním prohlášení ministerstva zahraničí, v němž opakoval Rubiův veřejně pronesený vzkaz.

Dva zdroje obeznámené s americkou nabídkou však uvádějí, že se jedná z velké části o dodávku milionů zařízení Starlink na ostrov – a je jí podmíněna. Čtvrteční prohlášení se na nabídku odvolávalo a uvádělo, že americká pomoc zahrnovala „podporu bezplatného a rychlého satelitního internetu a přímou humanitární pomoc v hodnotě 100 milionů dolarů“. Španělsky psaná tisková agentura EFEČesky uvedla, že američtí představitelé na Kubu původně naléhali, aby v dubnu začala terminály Starlink přijímat; nová nabídka ve výši 100 milionů dolarů je způsobem, jak tuto záležitost posunout vpřed.

Zatímco američtí představitelé tvrdí, že cílem nabídky zařízení Starlink je prolomit monopol státu na internetové služby a rozšířit přístup, stejné zařízení bylo součástí destabilizační strategie před útokem na Írán, přičemž USA podle Wall Street Journal propašovaly do země tisíce jednotek.

Na otázku o komentáři k nabídce Starlinku se úředník ministerstva zahraničí nevyjádřil k přístupu k internetu, ale místo toho uvedl, že pomoc závisí na její distribuci prostřednictvím katolické církve: „Jsme povzbuzeni, že se zdá, že režim je ochoten naši nejnovější nabídku pomoci přijmout, ale otázkou je, zda je nechá distribuovat církví a respektovanými nezávislými organizacemi lidem v nouzi, nebo zda bude vyžadovat, aby pomoc byla poskytována prostřednictvím zkorumpovaných státních nástrojů a bude se ji snažit ukrást, jako to na Kubě dělají už sedm desetiletí.“

Kubánští představitelé uvedli, že s katolickou církví na Kubě spolupracují a nemají námitky proti takovému uspořádání, což opět klade odpovědnost za tuto nabídku na Spojené státy. „Pokud bude vláda Spojených států skutečně ochota poskytnout pomoc v oznámeném množství a v plném souladu s všeobecně uznávanými postupy humanitární pomoci, nesetká se s žádnými překážkami ani nevděčností Kuby, jakkoli nekonzistentní a paradoxní se tato nabídka může zdát lidu, který vláda Spojených států sama systematicky a bezohledně trestá,“ uvedl na Twitteru kubánský prezident Miguel Díaz-Canel.

„Priority jsou více než zřejmé: paliva, potraviny a léky,“ řekl. „Naše zkušenosti se spoluprací s katolickou církví jsou bohaté a produktivní.“

V rozhovoru pro NBC News minulý týden Rubio tvrdil, že nabídka zahrnovala „potraviny a léky“, ale že Kuba by ji nepřijala, ačkoli důsledně prohlašuje, že je ochotna seriózní nabídku pomoci přijmout. „Kubánský lid by měl vědět, že má v současné době k dispozici 100 milionů dolarů na potraviny a léky a jediný důvod, proč se ke kubánskému lidu nedostávají, je režim,“ řekl.

Kubánská vláda spolupracuje na získání humanitární pomoci od USA s katolickou církví prostřednictvím humanitární skupiny Caritas. V lednu byla doručena zásilka v hodnotě 3 milionů dolarů a v únoru byla oznámena druhá zásilka v hodnotě 7 milionů dolarů. Tato pomoc, určená pro osoby postižené hurikánem Melissa, který zasáhl Kubu koncem října 2025, nebyla dosud zcela doručena. Kubánský náměstek ministra zahraničních věcí Carlos Fernández de Cossio uvedl, že ve skutečnosti bylo doručeno zboží pouze v hodnotě 2,5 milionu dolarů. Ve stejném rozhovoru pro NBC Rubio uvedl, že pomoc byla „pozastavena“.

Server Drop Site se Charity zeptal na pokrok v distribuci pomoci zaslané začátkem tohoto roku a na to, zda ji USA s podrobnostmi o balíčku ve výši 100 milionů dolarů oslovily, ale Charita neodpověděla.

Pokud by USA dodávaly potraviny a léky, církev by měla obrovské potíže s jejich distribucí – nejen kvůli chybějící organizační infrastruktuře, ale i kvůli nedostatku pohonných hmot je jejich přeprava po ostrově nemožná.

„Stejně jako Kuba poskytuje svým obyvatelům bezplatnou zdravotní péči, ale kvůli nedostatku elektřiny nemůže provádět operace, měli bychom očekávat, že poskytování pomoci milionům lidí se bez paliva stane extrémně obtížným,“ řekla reverendka Claudia de la Cruz, výkonná ředitelka Mezináboženské nadace pro komunitní organizace IFCO / Pastors for Peace.

De la Cruz říká, že její organizace hovoří z první ruky; IFCO / Pastors for Peace má více než tři desetiletí zkušeností s prací na Kubě a za posledních pět měsíců tam dvakrát vyslala svůj kontingent, aby poskytl humanitární pomoc.

Newyorská reverendka a představitelka komunity se postavila proti myšlence, že by balíček pomoci takového rozsahu mohl být poskytnut bez podpory místní vlády, a vyzvala katolickou církev, aby „odsoudila“ americkou blokádu, kterou označila za „hlavní příčinu utrpení na Kubě“.

„Realita je taková, že pokud to USA s pomocí kubánskému lidu myslí vážně, pak je spolupráce s vládou kubánského lidu jedinou cestou vpřed,“ řekl de la Cruz serveru Drop Site News. „Odmítnutí USA tak učinit je součástí širšího plánu, jak dosáhnout toho, aby ‚nabídka humanitární pomoci‘ selhala nebo se vůbec neuskutečnila, a následně ospravedlnila další agresi.“

José Luis Granados Ceja je novinář působící v Mexico City, spolumoderátor publicistického televizního pořadu Sin Muros a také podcastu Soberanía: The Mexican Politics Podcast. Má za sebou více než deset let praxe v oboru a působil jako autor, redaktor, fotograf, korespondent, rozhlasový moderátor, televizní producent i televizní komentátor. Zaměřuje se zejména na sociální hnutí a odborové svazy v celé Latinské Americe. Vystudoval Escola Nacional Florestan FernandesČesky a je členem redakce Mexico Solidarity MediaČesky. Publikuje na VenezuelaanalysisČesky, thruthoutČesky, The NationČesky, má svůj Substack AntiimperialistaČesky a účty na Facebooku, X (Twitteru), Instagramu a VimeoČesky.

Ryan GrimČesky (*1978) je je americký spisovatel a novinář. Byl šéfem washingtonské kanceláře HuffPostČesky a předtím spoluzakladatelem serveru The InterceptČesky. V roce 2024 ho opustil, aby spoluzaložil Drop Site NewsČesky. Je autorem několika knihČesky, poslední audiokniha The Squad: AOC and the Hope of a Political RevolutionČesky (The Squad: Alexandria Ocasio-Cortez a naděje na politickou revoluci, 2023), některé své knihy vydal prostřednictvím Strong Arm Press, nezávislého progresivního nakladatelství, které spoluzaložil. Je současným přispěvatelem v The American Prospect, nezávislé online a časopisecké publikaci zaměřené na liberální analýzu politiky. Spolu s konzervativní novinářkou Emily Jashinsky byli pravidelnými pátečními hostiteli Rising, než v září 2022 rezignovali a připojili se k Breaking Points, kde hostili dnes již zaniklý pořad Counterpoints. má svůj SubstackČesky a účty na X (Twitteru), TikTokuČesky, Facebooku a BlueSkyČesky.

Murtaza Hussaint je bývalým vedoucím redaktorem pro národní bezpečnost v The InterceptČesky. Působil jako reportér v Egyptě, Iráku, Turecku, Jordánsku, Pákistánu a dalších zemích a zabýval se odhalováním přísně tajných informací z oblasti národní bezpečnosti z Pákistánu, Íránu, Indie, ale i z FBI a NSA. Zaměřuje na národní bezpečnost a zahraniční politiku. Je členem redakčního týmu Drop SiteČesky, píše pro Transcend Media ServiceČesky, Z Network, UnherdČesky, ProwlyČesky a tvoří podcasty na PodchaserČesky. Má svůj SubstackČesky a účet na X (Twitteru).

Zpět na obsah