Staly se Spojené státy tím padouchem?

Je to docela děsivé, když právě čínský vůdce Si Ťin-pching minulý týden varoval svět, že „chceme-li zachovat autoritu mezinárodního právního řádu, nemůžeme jej využívat, když se nám to hodí, a opouštět jej, když se nám to nehodí“. Bohužel však Spojené státy zjevně potřebují připomenout, že návrat k právu džungle je diplomatickou, ale i morální katastrofou.

Vždy to byli ti zlí, kteří neměli žádnou úctu k zákonu a životu. Uvažte, jak Rusko a Čína obětovaly životy svých lidí ve válkách posledních 100 let. Uvažte, jak nacistické Německo vedlo svou válku, když Hitler o svém neprovokovaném útoku na Polsko řekl: „Naše síla spočívá v naší rychlosti a brutalitě.“ Vítězství, jak řekl, znamenalo „zabíjet bez soucitu a milosrdenství.“ Zní vám to povědomě, pane Hegsethe?

4x Voltaire.net

O B S A H

  1. Thierry Meyssan: Rozkol mezi Pentagonem a Vatikánem; 21. 4. 2026
  2. Réseau Voltaire: Sergej Lavrov na fóru v Antalyi; 23.4.2026
  3. Alfredo Jalife-Rahme: Generál Dan Caine zabrání Trumpovi v jaderném bombardování Íránu, právě když se objevuje „manifest Palantir“ o technologické kontrole
  4. Thierry Meyssan: Donald Trump si uvědomuje limity jacksonismu

~~~~~~~~~~~~

Naše dekrety

Už se zdálo, že náš problém jednou provždy vyřešila Česko-německá deklarace a biologie. Ústavní soud nalezl, že Edvard Beneš byl rozhodnutím mocností skutečně prezidentem, český parlament se usnesl, že se zasloužil o stát a že jeho dekrety, právní základ poválečného Československa, jsou neprolomitelné a na Slovensku je jejich zpochybňování rovnou trestné.

A najednou se Benešovy dekrety resuscitují – a k tomu ještě sudetoněmecký sjezd v Brně! Otázky kolem něho mě vrátily k tématu, které mě intenzivně zaměstnávalo před téměř dvaceti lety. Dnes mě více zajímá jeho sociálně psychologický a kulturně politický kontext.

Znovuzrození Rakousko-Uherska v rámci EU

Nápady na oživení vlivu Rakouska-Uherska opět rozvířily evropskou politiku. Péter Magyar, který vyhrál maďarské volby, hodlá využít společné imperiální minulosti středoevropských zemí k posílení vazeb s Vídní a posílení role regionu v rámci EU. Jak realistické jsou tyto plány, proč prospívají Budapešti a Vídni? A jak by se mělo Rusko dívat na tuto potenciální „imperiální renesanci“ vzhledem ke své složité historii dialogu s kdysi mocnou evropskou velmocí?

Jozef Fejsak – Bůh své poutníky neopouští

Rozhodl jsem se, že o pozoruhodném pravoslavném knězi Jozefu Fejsakovi a jeho společenství povyprávím sám. Dostanu do textu víc informací, než by se vešlo při rozhovoru. A článek doplním o několik videí, které dávají leckdy lepší představu než slova.

Nuže, zde krátké vyprávění. Sebere vám pouhých osm minut, jak dnes redakce vemlouvavě píší na úvod článků.

USA, Írán, Čína

Obsah:

  1. Tyler Durdan: Bessent: Vůdci IRGC „uvězněni“ americkou blokádou jako „topící se krysy“
  2. PressTV: USA na křižovatce: Írán neponechává Trumpovi jinou možnost než kapitulovat
  3. Ashes of Pompeii: Zničily USA a Izrael dohodu o nešíření jaderných zbraní?
  4. Alex Mark: Hormuz je jen cvičením na válku s Čínou

Jak kognitivní věda vysvětluje hrozící jadernou krizi

Bomby padají na Írán už padesát devět dní. V současné době se příměří, dosažené jen stěží, drží pod tlakem Pákistánu. Než k němu však došlo, byla první den války zasažena dívčí základní škola americkou raketou Tomahawk, což prezident Donald Trump zpočátku popřel. Od 28. února bylo zasaženo třicet univerzit. Bylo zabito přes 2 000 Íránců. Potvrzena smrt třinácti amerických vojáků. Americký letoun F-15E sestřelen nad Íránem. Hormuzský průliv – 20 % světových zásob ropy a plynu – byl fakticky uzavřen. Trump slibuje, že Írán vybombarduje „zpět do doby kamenné“.

Pochopení toho, jak funguje propaganda na neurologické úrovni, prostřednictvím specifických kognitivních systémů, které využívá, není za dob padajících bomb akademickým cvičením. Je to předpoklad pro vybudování protiválečných argumentů, které dokáží tento rámec skutečně prorazit.

Mechanistický omyl – Proč Západ tak často selhává v geopolitice

Asi před patnácti lety jsem napsal, že západní spoléhání se na pohled sekulární racionality již není adekvátním prostředkem k pochopení izraelsko-palestinského konfliktu. Už tehdy bylo zřejmé, že budoucnost regionu bude ve znamení válek, které budou stále více definovány náboženskými symboly: tj. Al-Aksá versus Třetí chrám.

Dnes zažívají USA doma hlubokou polarizaci, zatímco v zahraničí stále vedou konflikty, jejichž cíle se američtí vůdci snaží propojit s vykupitelskými narativy vytvořenými pro domácí boj (tj. potvrzováním memu „Mír skrze sílu“) prostřednictvím války proti Íránu. Americký establishment tak spojuje „vítězství“ v zahraniční válce jako prostředek k obnovení svého politického postavení doma i v zahraničí. Michael Vlahos nazývá tuto dualitu „vzájemně destruktivní dynamikou“.
To prakticky zaručuje, že Washington nebude schopen uvažovat o Íránu racionálně a zvolí nesprávnou taktiku.

Nová rusko-indická vojenská logistická dohoda vysílá světu pět zpráv

Rusku nehrozí, že se stane čínským vazalem, ani Indii nehrozí, že se stane americkým.

Ruský právní informační portál nedávno zveřejnil podrobnosti o loňské vojenské logistické dohodě s Indií „Reciproční výměna logistické podpory“ (RELOS). Letecký maršál Anil Chopra (ve výslužbě) z RT o ní napsal podrobnou analýzu a upozornil, jak dohoda „umožňuje současné nasazení až 3 000 vojáků, pěti válečných lodí a deseti letadel na území druhé strany“. Je v tom však více, jak tato analýza vysvětlí.