1. Pepe Escobar: Blíží se hodina nula
2. Blogger Billmon: Trumpova vyjednávací zpátečka ohledně Íránu
3. Aditya Kumar: Kvůli odlišné strategii USA zvažuje Izrael preventivní úder na Írán

Analýzu Pepe Escobara Zero Hour approaching publikoval server Strategic Culture Foundation 29. ledna 2026

Blíží se hodina nula

Už se pomalu přizdívá. Prakticky všechny dílky skládačky zapadají na své místo.

I když je nasazena jeho „masivní armáda“, neo-Kaligula na sociálních sítích zveřejňuje příspěvky/volá Íránu: „UDĚLEJTE DOHODU“ (původně VELKÝMI PÍSMENY). To je v podstatě maximální tlak. Ani možnost vyjednávání neexistuje. Kapitulace nebo válka.

Tři hlavní požadavky Neo-Caliguly:

1. Írán by se měl zbavit svého – civilního – jaderného programu, tedy úplně ukončit obohacování uranu.
2. Írán musí omezit svůj raketový program na minimum.
3. Írán musí přestat podporovat „zástupné síly“ – jako je Hizballáh, jemenská Ansaralláh a irácké milice.

Neexistuje absolutně žádná možnost, že by ajatolláh Chameneí, Islámská revoluční gardová jednotka a Madžlis – íránský parlament – ​​souhlasily s jakoukoli položkou tohoto ultimáta, které samozřejmě diktuje sionistická osa. Proto žádná kapitulace.

Teherán dramaticky zvyšuje sázky.

Madžlis již uzavření Hormuzského průlivu schválil. Konečné rozhodnutí je v rukou íránské vlády/bezpečnostního aparátu. Rozhodnutí je pro vládu i armádu fakticky závazné a de facto opravňuje IRGC k uzavření Hormuzského průlivu pod plným ústavním krytím.

O tom jsem v uplynulém desetiletí rozsáhle psal v Asia Times. V té době experti na deriváty Goldman Sachs neoblomně tvrdili: pokud bude Hormuzský průliv zablokován, před nebo během totální námořní války v Perském zálivu, může ropa dosáhnout 700 dolarů za barel.

A to jen dočasně – protože se zhroutí celá globální ekonomika.

Především by blokování Hormuzského průlivu spustilo detonaci trhu s deriváty v hodnotě DVOU KVADRILIONŮ (velká písmena moje) dolarů – aktualizovalo by to původní zavádějící výpočet BIS (Banky pro mezinárodní platby), který činil 700 bilionů dolarů. V průběhu let několik obchodníků z Perského zálivu s těmi „kvadriliony“ dolarů neoficiálně souhlasilo.

Také v uplynulém desetiletí americký sbor náčelníků štábů přiznal, že k udržení Hormuzského průlivu v provozu nemá vojenskou kapacitu. To platí i nadále.

A teď tu máme tuctového malého gusana Marca Rubia – koupeného a zaplaceného sionistickým miliardářem a supem Paulem Singerem, který profitoval už z operace ve Venezuele – mluvícího o „rozmístění amerických sil“ poblíž Íránu.

Vzhledem k tomu, že 30–40 tisíc amerických vojáků je „v dosahu tisíců íránských bezpilotních letounů a balistických raket“, je „rozumné“ mít síly k „obraně proti tomu, co by (podle Rubiovy vlastní definice) mohlo být íránskou hrozbou“.

„Hrozba“ by samozřejmě nikdy nevychází z Impéria chaosu, drancování a permanentních útoků – v souladu se snem neokonzervativců, který byl načrtnut již koncem 90. let.

Takže si americká armáda podle Rubiovy logiky nyní vyhrazuje právo zahájit proti Íránu preemptivní úder.

Za předpokladu, že k preemptivnímu úderu dojde, Teherán již signalizoval, mimo jiné prostřednictvím poradce nejvyššího vůdce a ministerstva zahraničí, že se nejedná o omezenou válku.

Překlad: i na přízrak Tomahawku zasahujícího íránské území bude odpovězeno „okamžitou a komplexní reakcí“ zaměřenou na Tel Aviv a americké základny v Perském zálivu.

Stručné shrnutí: neo-Caligula – alespoň na první pohled – své hrozby prezentuje jako předehru k „dohodě“, která by ve skutečnosti amputovala íránský jaderný program a všechny jeho obranné/odrazující mechanismy.

Teheránská reakce: zaútočíte na nás a my zničíme Izrael jako funkční celek – spousta hypersonických raket je na tento úkol připravena – a ty, neo-Caligulo, se staneš zodpovědným za kolaps globální ekonomiky.

„Nekonvenční“ zbraně a „strategická překvapení“

Venezuela byla jen zkouška. Írán je svatý grál.

Neo-Caligula se nepokouší zavést pouhou vojenskou blokádu Íránu. Zahajuje tvrdou ekonomickou obléhací válku – namířenou nejen proti Íránu, ale také proti Číně a Rusku, a zároveň narušuje integrační projekty Iniciativy Pás a stezka (BRI) (Čína-Írán) a Mezinárodní dopravní koridor Sever-Jih (INSTC, spojující Rusko-Írán-Indie).

Toto je další úroveň – daleko za hranicemi hybridní, blížící se k horké – komplexní imperiální války proti BRICS, namířené proti nejméně čtyřem jeho nejvýznamnějším členům: Íránu, Rusku, Číně a Indii.

Jsme daleko za pouhým „zadržováním“ Íránu. Jedná se o systémovou hrozbu, všestrannou, napříč geopolitickým a geoekonomickým spektrem, přímo narušující energetické toky, dopravní koridory a strategická partnerství. A to vše maskované jako pouhá „bezpečnostní“ operace.

Íránská asymetrická námořní strategie, pečlivě budovaná od začátku tisíciletí, má nespočet způsobů, jak imperiálnímu útoku čelit: přes 6 000 námořních min; nasazení rojových taktik pomocí malých člunů vyzbrojených raketami; nespočet protilodních střel s plochou dráhou letu a balistických střel umístěných podél pobřeží Perského zálivu; desítky kamikadze dronů, ponorek a protilodních střel roztroušených po ostrovech v Perském zálivu.

Írán soustředí veškerou svou palebnou sílu na to, co označuje za „první linii konfrontace“, stejně jako na Perský záliv. Na rozdíl od dvanáctidenní války bude v tomto divadle použito vše: „nekonvenční“ zbraně, řada „strategických překvapení“, nové hypersonické rakety a masivní kybernetické útoky.

Ti, kteří mají na Katedře věčných válek IQ vyšší než pokojová teplota, by například mohli udělat domácí úkoly na téma nadzvukové protilodní balistické střely Khalij Fars, která je součástí íránské strategie protiletadlové obrany: rychlost Mach 3; dolet přes 300 km; hlavice o hmotnosti přes 650 kg s elektrooptickým/infračerveným naváděcím zařízením. Khalij Fars by proti americkým sedícím kachnám měly koule.

Írán již vypnul své radary a přechází do režimu „ticha“, včetně civilních radarů na mezinárodním letišti imáma Chomejního, aby se ochránil před americkými raketami a zároveň umožnil instalaci ruských rušicích systémů Murmansk-BN (ty potřebují pro správnou kalibraci radarové ticho).

Pak hrozí ze strany Impéria bezprostřední vstup E-11A BACN do operačního prostoru: nejde o pouhý sledovací letoun, ale o jakýsi masivní „létající router“: vysoko v oblacích umístěnou Wi-Fi, která propojuje letouny F-35 a F-22 pomocí různých komunikačních systémů s pozemními silami a loděmi, vše v reálném čase, a nechvalně známému hornatému terénu Íránu se vyhýbá.

Jste připraveni zničit globální ekonomiku?

NATO je teď, jak se dalo očekávat, všude možně a s pronikavou rétorikou o změně režimu. Zdravý scénář naznačuje, že neo-Caligula možná uzavřel dohodu s evropskými čivavami: Já se (prozatím) zdržím anexe Grónska, ale vy podpoříte mou válku proti Íránu.

A objevuje se další „koalice ochotných“ (ve skutečnosti „donucených“). Není divu, že Islámské revoluční gardy (IRGC) jsou nyní Bruselem označovány za „teroristickou organizaci“ – na roveň al-Káidě a ISIS (ty dvě mimochodem Washington, Brusel a dokonce i Moskva plně normalizovaly).

Souběžně se zřizuje několik základen NATO, které mají americké „masivní armádě“ pomoci masivním leteckým mostem.

Teherán nyní plně pochopil, že to, co neo-Caligula a jeho sionističtí podporovatelé skutečně chtějí, je změna režimu. Nemá to absolutně nic společného s íránským jaderným programem.

Předseda íránského parlamentu Mohammad-Baqer Qalibaf však nadále zdůrazňuje, že se Teherán principu dialogu a diplomacie nebrání, pokud obsahuje vzájemný respekt. Turecký sultán Erdogan zase navrhuje třístranné jednání na vysoké úrovni mezi Íránem, USA a Tureckem, pravděpodobně prostřednictvím videokonference.

Teď už záleží na k diplomacii averzním neo-Caligulovi a jeho megalomanských narcistických výkyvech nálad. Takže takto se celé drama vyvíjí: buď se neo-Caligula a jeho „masivní armáda“ zastaví, otevře prostor pro rozhovory a nakonec zachrání globální ekonomiku; nebo se nám v západní Asii otevřou Brány pekla.

Je čas hodiny nula.

Pepe EscobarČesky (*1954) je brazilský novinář a geopolitický analytik. Jeho sloupek „The Roving Eye“ pro Asia Times pravidelně pojednává o mnohonárodnostní „soutěži o nadvládu nad Blízkým východem a Střední Asií.“ Reportoval z Afghánistánu a Pákistánu, psal o Usámovi bin Ládinovi před 11. zářím a vedl rozhovor s afghánským vůdcem Ahmadem Shahem Massoudem. Podle tabulky statistického průzkumu Juana C. Diaz-Herrera z University of Guadalajara je druhým nejlepším světovým analytikem roku 2023. Jeho příspěvky lze nalézt napříč webem, namátkou na Asia TimesČesky, Global Research, The Unz ReviewČesky, Consortium News, Sputnik News, TheAltWorldČesky a mnoha dalších. Má účet na Telegramu.

Zpět na obsah

Analýzu Trump TACOs on Iran Through Negotiations publikoval Blogger Billmon na svém Moon of Alabama 2. února 2026

Trumpova vyjednávací zpátečka ohledně Íránu

Trump by pravděpodobně rád zaútočil, kdyby existovala slušná šance na krátkou a úspěšnou válku. Ale žádná se nenaskytla a nenaskytne. Írán by jakýkoli útok ostře odplatilČesky a region zapálil.

Brzký ostrý úder by byl Trumpovou nejlepší šancí na úspěch. Čím déle bude od útoku odrazován, tím menší je pravděpodobnost, že k nějakému vůbec dojde.

Trump nyní musí najít způsob, jak se svých grandiózních hrozeb Íránu zbavit. Vyslal varovné signály k zahájení jednání:

Trumpova administrativa sdělila Íránu prostřednictvím několika kanálů, že je otevřená setkání za účelem vyjednání dohody, uvedl pro Axios vysoce postavený americký úředník.
…
Turecko, Egypt a Katar pracují na uspořádání setkání mezi vyslancem Bílého domu Stevem Witkoffem a vysokými íránskými představiteli v Ankaře koncem tohoto týdne, uvedly dva regionální zdroje pro Axios.

Yves Smith dochází k závěru, že:

Trump udělá TACO s úmyslem udeřit později[1]:

Nejpravděpodobnějším postupem je nějaká forma fingovaných jednání, která by USA prozatím umožnila ustoupit a Trumpovi vykreslit pouhou skutečnost rozhovorů jako vítězství a důkaz americké dominance. Neočekávejte však, že USA poleví. Jak zdůraznil Greg Stoker, izraelský ministr obrany byl minulý týden ve Washingtonu, aby předal balíčky útočných opatření. Izrael se projektu Írán nevzdal. Jestřábi se s největší pravděpodobností nevzdali.
…
Lze očekávat, že Izrael udělá to, co je zřejmé, a to i nadále povede k tomu, čemu se až příliš zdvořile říká asymetrická válka, nebo přesněji terorismus, a to jak ve snaze destabilizovat Írán, tak i zachovat si u válečných štváčů v oblasti Beltway[2] důvěryhodnost. Jak daleko se to v příštích několika měsících dostane, bude ukazatelem toho, jak moc se Íránu podařilo odhalit a zničit sítě Mossadu v Íránu po jeho útocích a dekapitacích během 12denní války a nedávné eskalaci protestů.

 

Trump je den ode dne nevyzpytatelnější. Možná nakonec dojde k závěru, že je v sázce příliš mnoho mužnosti na to, aby v otázce Íránu teď anebo kdykoli v dohlednu ustoupil. Ale jak vidíte, má mnoho důvodů, proč se snažit najít způsob, jak ustoupit, i když si říká, že je to jen dočasně.

Krátce poté, kdy Yves svůj článek zveřejnila, jsme se dozvěděli, že Írán s jednáními souhlasil :

Íránský prezident Masúd Pezeškijan nařídil zahájení jaderných rozhovorů se Spojenými státy, uvedla v pondělí místní média poté, kdy americký vůdce Donald Trump prohlásil, že doufá v dohodu, která by vojenské akci proti islámské republice předešla.
…
„Prezident Pezeškijan nařídil zahájení rozhovorů se Spojenými státy,“ informovala v pondělí tisková agentura Fars s odvoláním na nejmenovaný vládní zdroj.

 

„Írán a Spojené státy budou jednat o jaderné otázce,“ uvedla agentura Fars bez upřesnění data. Zprávu zveřejnily také vládní noviny Iran a reformní deník Shargh.

Jednání se pravděpodobně uskuteční v Turecku:

Íránský ministr zahraničí Abbás Aragččí byl minulý týden v Turecku a měl další telefonáty se svými egyptskými, saúdskými a tureckými protějšky, uvedl na Telegramu.

 

„Prezident Trump řekl, že žádné jaderné zbraně, a my s tím plně souhlasíme. S tím plně souhlasíme. To by mohla být velmi dobrá dohoda,“ řekl Araghchi v neděli CNN.

 

„Samozřejmě na oplátku očekáváme zrušení sankcí. Takže dohoda je možná. Nemluvme o nemožných věcech.“

Pravděpodobný výsledek: Trump bude muset zrušit některé sankce a výměnou za to získá nějakou omezenou jadernou dohodu s Íránem. Předpokládám, že bude vůči Íránu mírnější než dohoda JCPOA, která byla podepsána za Obamy, ale kterou Trump později zlikvidoval.

Ostatní požadavkyČesky na Írán, které Izraelci prostřednictvím Trumpa vznesli: – žádné obohacování uranu, omezení počtu a doletu balistických raket, ukončení podpory milicí v regionu – součástí jednání nebudou.

Tyto body Trumpa nezajímají. Chce a potřebuje dohodu – jakoukoli dohodu – kterou lze prodat veřejnosti jako jeho osobní úspěch. Detaily pro něj budou méně důležité než fakt, že k ní došlo.

Izraeli se to nebude líbit. Chce, aby byl Írán jako potenciální regionální vůdce zničen. Izrael sám o sobě je příliš slabý na to, aby Írán porazil. K tomu, aby USA konečně udělaly to, co chce, by se klidně mohl pokusit o útoky pod falešnou vlajkou nebo teroristické útoky.

USA však již nejsou v arabském regionu tou všemocnou silou, jakou byly před 30 lety. Chybí jim prostředky na obranu svých lodí a základen před útoky balistických raket a dronů, zatímco Írán takové zbraně a prostředky systematicky buduje.

Írán také získal spojence. Ruská a čínská pomoc mu umožnila zneškodnit síť Starlink, používanou ke kontrole nedávných výtržností v ulicích.

Čína otevřeně zveřejňujeČesky satelitní snímky amerických sil v íránském regionu ve vysokém rozlišení:

Nová sada zahraničních satelitních snímků, které agentura Global Times získala od agentury MizarVision, ukazuje, že k 25. lednu se výrazně zvýšil počet letadel KC-135 pro doplňování paliva za letu, zaparkovaných na odbavovací ploše letecké základny Al Udeid.

 

Kromě toho další satelitní snímek pořízený 25. ledna ukazuje rozmístění nové výbavy v okolí letecké základny Al Udeid. Technický personál společnosti MizarVision po analýze usoudil, že se pravděpodobně jedná o systém protivzdušné obrany Patriot nově instalovaný na základně.

Můžeme rozumně předpokládat, že Írán má plný přístup k těmto čínským a ruským satelitním snímkům a zpravodajským analýzám z nich odvozeným.

Plánují se takéČesky nové námořní manévry :

Velitel pravidelného íránského námořnictva (Nedaja), kontradmirál Šahram Irání, oznámil, že Írán opět hostí čínské a ruské námořní plavidla v rámci cvičení Námořní bezpečnostní pás 2026, které se bude konat koncem února v severním Indickém oceánu. Číňané ani Rusové žádná potvrzující oznámení zatím nevydali, ale Íránci se budou dychtivě snažit zajistit si na tomto každoročním cvičení opětovnou účast a v době vysokého napětí potřebují ujištění, že mají po svém boku spojence.

 

Lze očekávat, že čínští účastníci budou vybráni z 48. flotily námořnictva Lidové osvobozenecké armády (PLAN) se základnou v Džibuti, kterou tvoří torpédoborec s řízenými střelami typu 052DL Tangshan (D122), fregata s řízenými střelami typu 054A Daqing (F576) a zásobovací loď typu 903A Taihu (K889).

 

Ruský kontingent bude pravděpodobně tvořen ruskou fregatou třídy Udaloy RFS Marshal Shaposhnikov (F543), která je stále v regionu poté, kdy se zúčastnila veletrhu obranné techniky DIMDEX 2026, který se konal 19. a 20. ledna v katarském Port Hamad.

Ani Rusko, ani Čína nebudou za Írán bojovat. Ale udělají vše, aby mu dodali všechno, co potřebuje, zatímco bude nadále vázat americké síly na Blízkém východě.

I když se šance na válku s Íránem nyní zmenšila, rozhodně nezmizela. Americké síly jsou stále na Blízkém východě a jsou připraveny na povel rychle zaútočit.

V USA je Trump pod tlakem. Jeho rating klesá. Brutální vymáháníČesky imigračních zákonů jeho podporu nadále snižuje. Republikáni o víkendu ztratili v dříve sytě červeném okrese křeslo v Senátu státu ve prospěch demokratů:

Zatímco republikáni včetně texaského viceguvernéra Dana Patricka v posledních týdnech bijí na poplach, že souboj v severním Texasu je příliš těsný na to, aby se dal výsledek předvídat, 31bodový posun doleva byl překvapením napříč všemi stranami. Prohra je „budíčkem pro republikány v celém Texasu,“ napsal Patrick po této facce na sociálních sítích. „Naši voliči nemohou brát nic jako samozřejmost.“

 

Je to špatné znamení pro republikány, kteří doufají v udržení většiny v Senátu a již tak těsné většiny ve Sněmovně reprezentantů, řekl Jason Villalba, bývalý republikánský státní zákonodárce, který nyní vede výzkumnou skupinu Texas Hispanic Policy Foundation.

 

„Ať už republikáni v poslední době podnikali mezi Latinoameričany v Texasu jakékoli kroky, obrátilo se to skutečně tam, kde původně byli,“ řekl a poukázal na sobotní změny v texaských okrscích s velkou hispánskou populací. „To bude mít důsledky pro celý Texas i pro celou zemi.“

Trump potřebuje vítězství. Válka proti Íránu mu ho pravděpodobně nepřinese. Nová dohoda, o níž lze tvrdit, že omezuje neexistující íránské jaderné zbraně, se může jako taková prezentovat. Prozatím se zdá, že se Trump rozhodl zkusit tuto cestu.

Zpět na obsah

Zprávu Adityi Kumara https://www.thedefensenews.com/news-details/Israel-Weighs-Preemptive-Strike-on-Iran-as-Differences-With-US-Strategy-Emerge/ publikoval server Defense News 1. února 2026

Kvůli odlišné strategii USA zvažuje Izrael preventivní úder na Írán

Debata probíhá souběžně s rozšířenou přítomností amerických vojsk v regionu, včetně nasazení letadlové lodí USS Abraham Lincoln Carrier Strike Group. Američtí představitelé popisují posílení jako odstrašující opatření, ale izraelské zpravodajské služby se obávají, že by tato pozice mohla sloužit spíše jako páka pro obnovení diplomatických jednání s Teheránem než směřovat k vojenské akci.

Rozdílné hodnocení íránské hrozby

Izraelští bezpečnostní představitelé hodnotí Írán jako mnohovrstevnatou hrozbu zahrnující jaderný vývoj, výrobu balistických raket a regionální vojenský dosah. Zatímco diskuse ve Spojených státech se zaměřují převážně na íránský jaderný program, izraelští plánovači tvrdí, že raketové síly Teheránu představují stejně významné riziko.

Podle zpravodajských hodnocení citovaných ve zprávě Walla se Írán rychle pustil do obnovy svých raketových kapacit poškozených během konfliktu v červnu 2025, který regionální analytici běžně označují jako „12denní válku“. Ačkoli boje údajně klíčové odpalovací systémy a výrobní zařízení narušily, izraelští představitelé se domnívají, že základní průmyslová infrastruktura Íránu zůstala z velké části neporušená.

Z pohledu Izraele by dohoda, která omezuje obohacování uranu, ale neřeší výrobu raket, umožnila Teheránu při sníženém ekonomickém tlaku rozšířit své konvenční úderné schopnosti.

Obavy z omezeného diplomatického rámce

Izraelští představitelé se zejména zaměřují na možnost, že by americký prezident Donald Trump mohl usilovat o uzavření omezené dohody s Íránem, která by prodloužila lhůty pro jaderná omezení, ale raketové programy by ponechala nedotčené. Izraelští představitelé v oblasti obrany tvrdí, že takový výsledek by hrozbu pro Izrael významně nesnížil.

Bezpečnostní hodnocení kolující v Izraeli naznačují, že Írán upřednostňuje vývoj balistických raket středního doletu (MRBM) na tuhé palivo navržené tak, aby zlepšily jejich šance přežití a manévrovatelnost. Tyto systémy jsou hodnoceny jako určené k překonání protiraketové obrany, jako je izraelský systém Arrow-3.

Izraelští představitelé tvrdí, že jakékoli diplomatické ujednání, které by nevedlo k likvidaci této infrastruktury, by Íránu umožnilo obnovit vojenskou sílu a zároveň omezilo budoucí operační možnosti Izraele.

Zvažované vojenské postupy

Izraelské obranné plánování se v současné době soustředí na dvě hlavní možnosti. První z nich zahrnuje jednostranný izraelský úder provedený dříve, než budou íránská protivzdušná obrana a zařízení na výrobu raket plně obnoveny. Zastánci této možnosti argumentují, že nezávislá akce by Izraeli umožnila definovat priority cílů, včetně závodů na výrobu raket a opevněných jaderných zařízení, jako je Fordow.

Druhá možnost spočívá v odložení akce, aby byla umožněna úzká koordinace se Spojenými státy a CENTCOM. Izraelští představitelé se domnívají, že společná operace by poskytla podstatně větší údernou schopnost, včetně bombardérů s dlouhým doletem a těžkou výzbrojí. Zároveň by tento přístup podřídil časový harmonogram operace politické kontrole USA, což by zvýšilo riziko, že by diplomatické jednání mohlo nahradit vojenské plány.

Ukrytí raket a podzemní infrastruktura

Izraelské zpravodajské služby odhadují, že Írán pokračuje v rozptýlení raketových prostředků do zpevněných podzemních zařízení, často označovaných jako „raketová města“. Tato zařízení jsou považována za odolná vůči standardním leteckým útokům a schopná raketové operace během dlouhodobého konfliktu udržet.

Analytici poznamenávají, že íránská strategie obnovy po roce 2025 klade důraz na redundanci, utajení a rychlou obnovu odpalovacích kapacit. Izraelští představitelé tvrdí, že tento přístup účinnost zpožděných nebo omezených vojenských akcí snižuje a zvyšuje dlouhodobou hrozbu, kterou íránské konvenční síly představují.

Politické kalkulace v Jeruzalémě a Washingtonu

Debata v rámci izraelských bezpečnostních složek úzce souvisí s hodnocením záměrů Spojených států. Premiér Benjamin Netanjahu a členové vlády zvažují, zda vojenské přesuny Washingtonu odrážejí přípravu na konfrontaci, nebo zda jsou primárně určeny k posílení vyjednávací pozice.

Izraelští představitelé naznačují, že pokud Spojené státy nakonec upřednostní diplomatické řešení, které se nezabývá raketovými schopnostmi, mohl by Izrael čelit rostoucímu tlaku, aby se zdržel jednostranných akcí, zatímco Írán bude v obnově a modernizaci svých ozbrojených sil pokračovat.

Aditya Kumar je analytik v oblasti obrany a geopolitiky. Sleduje vojenský vývoj v jižní Asii a specializuje se na indickou raketovou technologii a námořní strategii. Má za sebou třináct let speciálních operací a jednu velkou válku. Je hlavním analytikem a redaktorem indického magazínu Defense News a jeho analýzy publikují další média jako Medium nebo Security Boulevard. Má vlastní stránku Aditya Kumar.

Zpět na obsah