Nejdůležitější příběh o umělé inteligenci na světě se odehrává na místě, o kterém jste nikdy neslyšeli

Pokud si vzpomínáte, únor 2022 byl devět měsíců před spuštěním ChatGPT. Zatímco Západ si teprve nyní uvědomuje, že tento problém s umělou inteligencí je ve skutečnosti problémem energetiky a infrastruktury, Čína k tomuto závěru dospěla již před čtyřmi a půl lety – a začala podle toho jednat!

Samozřejmě netvrdím, že Čína konkrétně předpověděla boom umělé inteligence – ale alespoň pochopila, že výpočetní výkon je strategický zdroj, který vyžaduje energii, a že k tomu je nezbytná odpovídající strategická infrastruktura.

Rozšíření energetické infrastruktury, zejména v Ulanqabu, je opravdu zajímavé.

Nástup strojů: Čínská armáda připravuje humanoidní roboty na boj

Na začátku roku jsme varovali před možností přesunu humanoidních robotů za hranice továren do vojenských operací.

Čínské Světové hry humanoidních robotů (World Humanoid Robot Games) minulý měsíc ukázaly pokrok v rychlosti a mobilitě robotů, zatímco zprávy o rozšiřujícím se vojenském výzkumu v Pekingu naznačují, že přípravy na případné nasazení na bojišti nabírají na obrátkách. Vyhlídka na operace humanoidů po boku vojáků a jednosměrných útočných dronů představuje znepokojivý nový pohled na další fázi válčení: nástup strojů.

Indie a Biškek

Obsah:

  1. Russia Today: Lavrov: Západ se snaží zatáhnout Indii do „her“ proti Číně
  2. Peter Juza: Na pár dní hlavné mesto sveta – Biškek
  3. Larry C. Johnson: Biškekská deklarace: Co podepsala ŠOS a proč je důležité, že v ní figuruje Indie

Proč Čína neodřízne Ukrajinu od prodeje dronů?

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) se koncem minulého měsíce v článku o tom, jak „ukrajinská válka s drony odhaluje nepříjemnou závislost Ukrajiny na Číně, zmínilo o letním vyplacení první miliardy eur Ukrajině na nákup dronů z celkem 6 miliard eur slíbených na tento program. Upozornilo na výjimku, která Ukrajině umožňuje nakupovat z těchto prostředků čínské díly, a proto tehdy politicky nekorektní konstatování, že „EU plánuje platit Číně za to, aby pomohla Ukrajině zabíjet Rusy“.

He did it his way / Udělal to po svém

Obrysy multipolarity se začaly rýsovat před asi 25 lety, kdy „unipolární éra“ začala postupně praskat a chýlit ke konci. V devadesátých letech byl svět naprosto unipolární, načež se Západ pokusil tuto hegemonii upevnit. Nejprve čelil výzvě ze strany radikálního islámu – to byl jakýsi falešný start –, a poté utrpěl vážné rány v důsledku oživení Ruska a prudkého růstu Číny. Rusko nejenže se své suverenity nevzdalo, ale pod Putinovým vedením ji dokonce posílilo, zatímco Si Ťin-pching využil integraci do globálního systému k upevnění čínské suverenity a vytvořil tak druhý a třetí pól.

Boj Íránu dokazuje, že i v islámském světě je možné vytvořit samostatný civilizační pól – to je již čtvrtý opěrný bod. Indie, přestože formálně není protivníkem USA, kolosálně posílila své pozice v demografii a ekonomice. K tomu směřují i Latinská Amerika a Afrika. To znamená, že směřování k multipolaritě je v plném proudu. Ukázalo se však, že tato cesta je neuvěřitelně obtížná, protože Západ se kategoricky odmítá vzdát svých pozic. Svět nemůže být zároveň unipolární i multipolární – zde je možná pouze jedna varianta.

Oskar Krejčí: Vybrané komentáře (díl 5.)

Výběr textů není jen kronikou událostí. Komentáře reagují na konkrétní politické dění, zároveň však nabízejí širší kontext k válce na Ukrajině, proměně vztahů mezi USA, Čínou a Ruskem, návratu geopolitiky, jadernému odstrašení, evropskému zbrojení i americké politice za Donalda Trumpa. Spojuje je otázka, jak rozumět světu, který se vzdaluje představě stabilního unipolárního uspořádání po skončení studené války.
Krejčího komentáře nejsou psány z pozice zdánlivé neutrality. Autor své interpretace formuluje otevřeně, polemicky a někdy provokativně. Právě proto je důležité číst je jako celek a v časové posloupnosti: ukazují nejen hodnocení jednotlivých událostí, ale i způsob uvažování, který klade důraz na mocenské vztahy, bezpečnostní zájmy států, proměnu světového systému a význam diplomacie.
…

Když se spojenci stanou cennými zdroji

Po desetiletích globalizace, tedy integrace trhů a také hromadění obrovského neudržitelného dluhu, nyní vidíme, že tento model globalizace zaměřený na USA, který integruje svět kolem Spojených států, se zřejmě vyčerpal. Je organizován kolem amerických finančních trhů, amerického dolaru a dopravních koridorů kontrolovaných USA. To vše je nyní ničeno ekonomickou válkou a dokonce i skutečným vojenským válečným konfliktem.

Pravděpodobně jsi viděl rozhovor se Scottem Bessentem, kde poukazuje na to, že války proti Íránu, Venezuele, dokonce i Rusku mají všechny ekonomickou funkci – posílit americký dolar. Bylo to zajímavé, protože to vyvolává otázku: do jaké míry je za tím někdo, kdo drží otěže, nebo v tom vidíš nějaký plán Spojených států?
…

105 let KS Číny

1. července 2026 si Čína připomněla 105. výročí založení Komunistické strany Číny. Nemohl jsem osobně navštívit posvátné místo revoluční Číny Jen-an (Yan’an), které jsem plánoval navštívit v červnu. Měl záměr napsat příspěvek do připravované knihy a k tomuto výročí.

Jen-an (čínsky Yan’an) je významná městská prefektura v provincii Šen-si. Leží na středním toku Žluté řeky na severu střední Číny. Žije zde přibližně 2,3 milionu obyvatel na rozloze přes 37 000 km². Město je opředeno legendami a je považováno za kolébku čínské civilizace. Podle pověstí zde žil Žlutý císař a nachází se zde jeho mauzoleum. Moderní dějiny města jsou definovány rolí základny KS Číny v letech 1935–1948, a koncem Dlouhého pochodu v roce 1936.

Čína a Německo

Peking si uvědomuje, že EU s Čínou ve skutečnosti nevyjednává jako jednotný blok. Vyjednává spíše jako dvacet sedm členských států s výrazně odlišnou expozicí, přičemž jeden z nich má podstatný vliv na to, jak daleko může kolektivní akce zajít.
…
Čísla vysvětlují, proč Německo zaujímá právě tuto pozici. Čína zůstala i v roce 2025 největším obchodním partnerem Německa s objemem bilaterálního obchodu přibližně 250 miliard eur a v Číně působí asi 5 200 německých firem, které se soustředí zejména na automobilový průmysl, strojírenství a elektrická zařízení.

Střípky ze světa po návratu

Cestování do zahraničí rozšiřuje obzory tím, že cestujícího vystavuje novým kulturám, jazykům a pohledům na svět. Úspěšná mezinárodní cesta vyžaduje přípravu – všeobecnou se zaměřením na nezbytné dokumenty, měnu a místní zvyky – aby byl zajištěn hladký a obohacující zážitek a specifickou se zaměřením na cíl cesty, který má většinově turistický, menšinově studijní a dnes, v době antropologické války a idealizace vědění, výjimečně profesionální charakter.

Válka se šíří, ať si to připouštějí, nebo ne

Znepokojuje mě, že vojenští představitelé v mnoha zemích stále častěji diskutují o stejném časovém rámci. Vrchní velitel lotyšských ozbrojených sil nedávno varoval před obdobím strategické zranitelnosti, které sahá zhruba do roku 2028. Tchaj-wan buduje vojenské kapacity konkrétně s ohledem na rok 2029. NATO se připravuje na delší konfrontaci. Ukrajina varuje před rozsáhlejšími ruskými ofenzívami. Nezávislí aktéři docházejí k podobným závěrům, přestože se na svět dívají zcela odlišnou optikou.

Nenávist je zakuklená závist, že nejsme na místě nenáviděného

Nevím, jestli to tak bylo vždy, nebo až teď. Nejenom v Rusku probíhá zrada a nepřátelství, generálové a úředníci kradou, a obyčejný lid čeká na spásu z venku. Jmenované kategorie lidí jsou rozhodně sebevrazi: země se zhroutí, přijdou o všechno. V zahraničí jim bude ještě hůř.

Donald & SI

Obsah:

  1. Joseph Solis-Mullen: Trump navštívil Peking ve světě, který Washington už nekontroluje
  2. Elina Shirazi: Marco Rubio varuje Čínu před „důsledky“ a odhaluje, co se během uzavřeného setkání Trumpa a Si Ťin-pchingae skutečně odehrálo
  3. Alex Mark: Není možné tomu rozumět jinak, Si Ťin-pching urazil Spojené státy a prezidenta Trumpa.
  4. Larry C. Johnson: Trumpova neúspěšná mise v Číně

Zachránit zemi a zachránit svět

Pane Karaganove, jste znám jako ofenzivní realista a nedávno jste prohlásil, že se „stará dobrá Evropa“ proměnila ve „starou zlou Evropu“ a že je na čase ji přivést k rozumu. Když odložíme emoce stranou, jak daleko jsme ochotni zajít v konfrontaci s Evropou? Mnoho lidí se nyní obává, že „omezený jaderný úder“, o kterém píšete, by otevřel takzvanou Pandořinu skříňku. Jak byste mohl uklidnit skeptiky a vysvětlit jim, že nejde o bluf, ale o racionální plán?

Po přehlídce

Všichni dobře víme, že život není spravedlivý. Proto mluvit a psát o spravedlnosti je zbytečné To je dnes obzvlášť patrné i na největší umělecké výstavě světa, Benátském bienále. Stačí pohled na Giardini della Biennale. Proto jsem se rozhodl tam nejet a pokračovat přímo k dceři, bydlící v jednom z nejkrásnějších regionů Itálie.

Dnes, kdy vzniká tento krátký příspěvek, 10. května, íránské velvyslanectví v Arménii pogratulovalo tiskové mluvčí Bílého domu Caroline Leavittové k narození její dcery a zároveň připomnělo americký útok na íránskou dívčí školu. Těch 168 dětí, které váš šéf vyřadil ve škole jí v Minabě a které jste zprostili viny, byly také děti. Když líbáte své dítě, myslete na matky těchto dětí, píše se ve zprávě na sociální síti X. Slavná Agatha Christie to řekla jasněji: Matčina láska k dítěti se nepodobá ničemu jinému na světě. Nezná zákon ani slitování, pronásleduje a drtí všechno, co jí stojí v cestě.

Umělá inteligence: filozofická a civilizační výzva

Alexandr Dugin: Myslím si, že problém umělé inteligence je hlavním problémem současnosti. A není to jen problém technologický. Nejde jen o to, kolik zaměstnanců nahradí, koho propustí nebo koho učiní zbytečným. Umělá inteligence představuje kolosální hrozby zcela jiného rázu. Není náhodou, že Trump řekl, že závod ve zbrojení se nyní odehrává ne tolik v jaderné sféře, jako spíše v oblasti umělé inteligence. Ten, kdo ovládá umělou inteligenci – pokud je vůbec možné ji ovládat, což je velký filozofický problém –, ten ovládá svět.
…

4x Voltaire.net

O B S A H

  1. Thierry Meyssan: Rozkol mezi Pentagonem a Vatikánem; 21. 4. 2026
  2. Réseau Voltaire: Sergej Lavrov na fóru v Antalyi; 23.4.2026
  3. Alfredo Jalife-Rahme: Generál Dan Caine zabrání Trumpovi v jaderném bombardování Íránu, právě když se objevuje „manifest Palantir“ o technologické kontrole
  4. Thierry Meyssan: Donald Trump si uvědomuje limity jacksonismu

~~~~~~~~~~~~

USA, Írán, Čína

Obsah:

  1. Tyler Durdan: Bessent: Vůdci IRGC „uvězněni“ americkou blokádou jako „topící se krysy“
  2. PressTV: USA na křižovatce: Írán neponechává Trumpovi jinou možnost než kapitulovat
  3. Ashes of Pompeii: Zničily USA a Izrael dohodu o nešíření jaderných zbraní?
  4. Alex Mark: Hormuz je jen cvičením na válku s Čínou

Nová rusko-indická vojenská logistická dohoda vysílá světu pět zpráv

Rusku nehrozí, že se stane čínským vazalem, ani Indii nehrozí, že se stane americkým.

Ruský právní informační portál nedávno zveřejnil podrobnosti o loňské vojenské logistické dohodě s Indií „Reciproční výměna logistické podpory“ (RELOS). Letecký maršál Anil Chopra (ve výslužbě) z RT o ní napsal podrobnou analýzu a upozornil, jak dohoda „umožňuje současné nasazení až 3 000 vojáků, pěti válečných lodí a deseti letadel na území druhé strany“. Je v tom však více, jak tato analýza vysvětlí.

Norman Finkelstein: Trump utrpěl takový debakl, že válku v Íránu znovu nezačne

Obsah:

Válka s Íránem jako brána k válce s Čínou a Ruskem

Obsah:

  1. Brian Berletic, Glenn Diesen: Válka s Íránem jako brána k válce s Čínou a Ruskem
  2. Robert Kelly: Íránská válka je návod Číně, jak porazit americkou armádu

Drony: Čína, Ukrajina, Saúdská Arábie, Írán

Obsah:

  1. South Front: Taktika „vyčerpání obrany“: Jak Čína proměňuje roje dronů v nástroj strategické dominance
  2. Martin Jay: Proboha! To Ukrajina právě nabídla Saúdům drony jako vojenskou pomoc?!
  3. PressTV: Íránské ozbrojené síly tvrdí, že americká kopie dronu Shahed byla použita k útokům pod falešnou vlajkou

Jak se daří USA v Íránu?

Obsah:

  1. Sputnik International: Íránská krize se pro americkou armádu stává trapným problémem, který nedokáže nikoho ochránit
  2. Hua Bin: Jak se daří USA v Íránu?
  3. Al Mayadeen: Írán neusiluje o příměří, agresor musí dostat tvrdou lekci
  4. Muhammad Hasab al-Rasoul: Prohraje Amerika íránskou válku?

Dnes Írán, zítra Rusko

Moderátor:
Vážení přátelé, na pořadu dne je velké a závažné téma. Všichni o něm nyní mluví, a jak by také ne, vždyť se jedná o historickou událost. Pro naše posluchače připomínám: 28. února 2026 byla zahájena společná operace sil Spojených států amerických a Izraele. Byly provedeny údery na Írán, v jejichž důsledku byl zabit nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí; kromě toho bylo v důsledku tohoto útoku zlikvidováno mnoho dalších vysoce postavených osob. Írán začal reagovat jak na Izrael, tak na americké základny, a proto právě teď dochází k bojovým střetům. Je zajímavé, ale ve skutečnosti je zde mnoho otázek ohledně toho, jaké budou důsledky, kdo tím utrpí více, zda se s tím Írán vyrovná. Ale nejprve je asi třeba pochopit: kam to všechno vlastně vede?

Jak Rusko a Čína prodaly Gazu

Obsah:

  1. T. X. Foy: Jak Rusko a Čína prodaly Gazu
  2. Kelly Garino, Alyssa Guzman: Izraelské biblické právo na zemi?
  3. Middle East Monitor: Více než 1000 britských zastupitelů se před květnovými komunálními volbami zavázalo podpořit Palestinu

Velká strategie Trumpa 2.0 proti Číně se pomalu, ale jistě začíná rýsovat

Toto je velký strategický kontext, v němž probíhají rozhovory Ruska s USA a Ukrajinou.

Běžní pozorovatelé jsou přesvědčeni, že Trump je šílenec, za jehož šílenstvím se neskrývá žádná metoda, ale realita je taková, že on a jeho tým – souhrnně označovaní jako Trump 2.0 – pomalu, ale jistě realizují svou velkou strategii proti Číně. Každý jejich krok v zahraniční politice by měl být vnímán jako prostředek k jejímu dosažení. Chtějí Čínu komplexně omezit a poté ji donutit k uzavření jednostranné obchodní dohody, která podle Národní bezpečnostní strategie „znovu posune čínskou ekonomiku směrem k domácí spotřebě“.

Baalova civilizace

Obsah:

  1. Alexandr Gelejevič Dugin: Baalova civilizace
  2. Irena Ferčíková Konečná: Technofašismus v praxi: ICE, Palantir a americká laboratoř digitální represe
  3. Robert Semonsen: Kongres USA: EU provedla v prosinci v Rumunsku převrat

Pragmatické přehodnocení vztahů jihoamerických zemí s Čínou v kontextu hegemonismu a protekcionismu USA

Tichý, ale hluboký posun přetváří geopolitickou mapu Jižní Ameriky, jak odhalila exkluzivní zpráva agentury Reuters s názvem „Brazílie signalizuje novou otevřenost vůči rozhovorům mezi Mercosurem a Čínou, zatímco Peking usiluje o hlubší vazby“: Vysocí brazilští představitelé poprvé zvažují prosazování „částečné“ obchodní dohody mezi blokem Mercosur a Čínou.

To představuje zásadní posun pro největší ekonomiku Latinské Ameriky. Zatímco Washington je zaneprázdněn zvyšováním cel a posilováním protekcionistických zdí, země na západní polokouli přepočítávají své strategie přežití. Výsledkem je pragmatické přehodnocení vazeb s Pekingem.

Volený mariáš nebo čtyřka

Současný vztah mezi vládou a hradem, mezi vládou a opozicí, vládními koaličními stranami a spojencem na věčné časy, Spojenými státy, mi připomíná hru mariáš. O něm, jako karetní hry nemilující vím pouze tolik, že základními variantami hry jsou mariáš volený či licitovaný. Obě varianty jsou určeny pro tři hráče. Pro dva hráče existuje zjednodušený lízaný mariáš a pro čtyři hráče takzvaná čtyřka, často označovaná jako křížový mariáš. Existuje i varianta pro pět hráčů. I ve čtyřech hráčích se však běžně hrají základní varianty pro tři hráče. V takovém případě v každém kole, sehrávce, jeden z hráčů hru vynechává, nehraje. Takové hře se říká pauzírovaný mariáš. Pauzírující hráč rozdává karty a dle dohody může být finančně aktivní za stranu obrany. Dnešní politická situace po očekávaném neúspěšném hlasování o nedůvěře k vládě, po SMS pana ministra a reakci pana prezidenta, se velmi podobá mariáši v české verzi.

Geopolitický „závod“ umělé inteligence – strach jako hnací síla nové mocenské logiky

V posledních letech došlo k výraznému posunu: Umělá inteligence již není primárně oblastí výzkumu ani pouhým příslibem průmyslových inovací, ale politickým imperativem. Téměř žádný vládní dokument ani projev o hospodářské politice se neobejde bez zmínky o umělé inteligenci. Je považována za klíčovou technologii, motor růstu, bezpečnostní faktor a stále častěji za měřítko geopolitické relevance. Toto vyprávění je pozoruhodné, protože je méně poháněno jasně formulovaným společenským cílem než pocitem: strachem ze zaostávání.

Implicitní narativ je, že ti, kteří dnes masivně neinvestují do umělé inteligence, riskují zítra ztrátu prosperity, bezpečnosti a vlivu.

Jak může Čína rozbít bublinu amerického impéria Donalda Trumpa

Obsah:
  1. Donald Trump a jeho americké impérium
  2. Obtíže, kterým Rusko čelí v konfrontaci se Západem
  3. Trumpova geopolitická strategie ničení spojenců
  4. Americká válka s Čínou, tehdy a dnes
  5. Ohromující vojenská převaha Číny v blízkosti jejích domácích vod
  6. Využití precedentu Venezuely k blokádě Tchaj-wanu
  7. Bublina v oblasti technologií umělé inteligence a maximální zranitelnost Ameriky

~~~~~~~~~~~~

Jak zareagují klíčové země na pokus USA o obnovení unipolarity?

Nové strategie národní bezpečnosti a obrany USA, které souhrnně formulují „Trumpovu doktrínu“, jasně ukazují, že hlavním strategickým cílem USA je obnovit své dominantní postavení (unipolaritu) ve světě. Na rozdíl od krátké unipolární éry, která následovala po skončení staré studené války, se tentokrát USA výslovně zdráhají zaplést se do zámořských konfliktů, které by mohly vést k jejich přetížení, a budou se nyní také více spoléhat na své regionální partnery sdílející břemeno prosazování jejich společných zájmů.