Demokracie | Disput

Plyn, deportace a mlčení. Kde jsou politici, když se mladým Romům vyhrožuje vyhlazováním?

Když ukrajinské holčičce ve škole nadávaly děti, prezident si ji pozval na Hrad. Bylo to správné a důležité gesto. Teď někdo mladým romským studentům veřejně píše o plynu, deportacích a vyvražďování a politici, kteří se jinak rádi hlásí k ochraně slabších a k boji proti nenávisti, mlčí. A mlčí politici vládní i ti opoziční!

Mladí Romové, kteří se sjeli na setkání BARUVAS, dělají přesně to, co po nich společnost celá léta chce. Učí se, studují na středních i vysokých školách a pracují na své budoucnosti. Jenže místo uznání se na ně na internetu sesypala vlna té nejhorší nenávisti. V komentářích se objevují narážky na plyn, deportace a otevřené výhrůžky, že je jen otázkou času, kdy je někdo začne vyvražďovat.

Rumunská krize demokratické legitimity

Vláda premiéra Ilie Bolojana, která se přikláněla k Bruselu, byla 5. května svržena. Rozsah porážky odhalil nedostatek legitimity vlády a ukázal, jak rychle se bariéra kolem rumunské nacionalistické opozice začala rozpadat.

Rumunská probíhající politická krize vstupuje do kritickější fáze s kolapsem vlády, nevyřešeným bojem o prezidentský úřad a rostoucí konzervativně-nacionalistickou výzvou politickému řádu, který zemi po léta dominuje.

Oskar Krejčí: Vybrané komentáře (díl 5.)

Výběr textů není jen kronikou událostí. Komentáře reagují na konkrétní politické dění, zároveň však nabízejí širší kontext k válce na Ukrajině, proměně vztahů mezi USA, Čínou a Ruskem, návratu geopolitiky, jadernému odstrašení, evropskému zbrojení i americké politice za Donalda Trumpa. Spojuje je otázka, jak rozumět světu, který se vzdaluje představě stabilního unipolárního uspořádání po skončení studené války.
Krejčího komentáře nejsou psány z pozice zdánlivé neutrality. Autor své interpretace formuluje otevřeně, polemicky a někdy provokativně. Právě proto je důležité číst je jako celek a v časové posloupnosti: ukazují nejen hodnocení jednotlivých událostí, ale i způsob uvažování, který klade důraz na mocenské vztahy, bezpečnostní zájmy států, proměnu světového systému a význam diplomacie.
…

Zítra přijde Rus, všichni zemřeme!

Rusofobie, rusofobie. Přesně tak to vypadá, když německý ministr (náš válečný štváč Pistorius) raději připravuje válku proti Rusku, než aby se striktně držel obranné politiky zaměřené na zachování míru v souladu s ústavou. Z Putinových slov a činů je třeba usoudit: „Hrozba existuje a mohla by se zhmotnit od roku 2029.“ Vážně? ARD Tagesschau, zběhlý v umění formovat veřejné mínění, zašel ještě dál: Podle „zjištění“ tajných služeb by se to mohlo stát již v roce 2028. Vládní mluvčí však pohodlně opomenul fakt, že Rusko nabízí komplexní záruku neútočení.

Veto v evropské zahraniční politice není vadou

Zrušení veta nevytvoří společný strategický zájem tam, kde žádný neexistuje. Pouze umožní většině vnucovat jednotlivým zemím rozhodnutí, která tyto země mohou vnímat jako ohrožení své vlastní bezpečnosti.

V Bruselu se stále hlasitěji ozývají hlasy volající po přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v oblasti zahraniční politiky. Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen již řadu let usiluje o zbavení se „okovů jednomyslnosti“ a po porážce Viktora Orbána v dubnových maďarských volbách vyzvala k „využití příležitosti“ ke zrušení práva veta ve společné zahraniční a bezpečnostní politice. Od dubna se německý ministr zahraničí Johann Wadephul zasazuje za zrušení pravidla jednomyslnosti do konce současného volebního období a předložil šestibodový plán reformy institucí EU.

USA a 4. červenec – zapomenutý význam nezávislosti

Ráno 4. července 1776 se ve Filadelfii sešlo padesát šest mužů, kteří podepsali dokument, jenž dokázal něco, co se žádnému politickému textu té doby nepodařilo dotáhnout do konce: proměnit seznam administrativních stížností ve filozofii vládnutí. Deklarace nezávislosti je dnes připomínána především díky svým úvodním řádkům – samozřejmým pravdám, nezcizitelným právům a právu na hledání štěstí. Ve své podstatě je však tento dokument něčím jednodušším a rozhořčenějším. Z jeho přibližně 1 340 slov tvoří více než polovinu obžaloba proti Jiřímu III., seznam konkrétních činů, o nichž se Thomas Jefferson a Kontinentální kongres domnívali, že již porušily smlouvu mezi korunou a koloniemi ještě předtím, než bylo sepsáno jediné slovo Deklarace.
…

Volby a suché jablko

Zima, horko, sucho nebo déšť, nic nezastaví kolotoč voleb, a již vůbec ne v české kotlině. Nezastaví ho ani prezident, ani premiér, ani nikdo z politických stran velkých a malých i rodících se, přestože všichni jsou a budou u moci pouze na dobu jim propůjčenou, jejíž délku nemohou jako sóloví nebo skupinoví alpinisti v žádném případě ovlivnit. Sociologické výzkumy různých ústavů a institucí, kde by nebyly, nemají k dispozici době odpovídající metody pro pomoc alpinistům.

10. srpna 2026 se soudní síň Nejvyššího soudu Ruské federace stala dějištěm politického zemětřesení, jehož vlny jsou a budou cítit mnozí daleko za hranicemi právních oddělení. Co se stalo? Soudce Vjačeslav Kirillov potvrdil žádost strany Rodina a zrušil registraci federálního kandidáta, stranu Jabloko, v nadcházejících volbách do Státní dumy.

Čest policisty a deník N

Obsah:

Evropa, srpen 2026

Alfred de Zayas, Russia Today, Drago Bosnic, Adrian Korczyński | 7. 8. 2026 | Převzato, Téma: EU, Téma: Rusko | 189 přečtení | Žádné komentáře | Bulharsko, Demokracie, EU, Finsko, Francie, Island, Lidská práva, Litva, NATO, Německo, Polsko, Právo, Španělsko, Volby, Zbrojení

Obsah:

Svoboda projevu: hodnocení prvních 6 měsíců vlády

Na základě panelových diskusí na našich konferencích vznikl loni seznam doporučení pro nadcházející vládu. Podrobněji jsme rozpracovali především témata související se svobodou projevu a po vytvoření nové vládní koalice jsme je zaslali vládním stranám a hnutím.

Až na jedinou výjimku jsme nenavrhovali rozšiřování zákonných norem a státní byrokracie, ale naopak rušení přebytečných míst a nadbytečné legislativy. Rovněž jsme doporučovali odmítat jakékoli rozšiřování unijní legislativy na úkor národní suverenity.

Po úvodních 6 měsících je čas na první hodnocení.

Pohled z konečné dekády života a Eva Decroix

Obsah:

Velké přerozdělení blahobytu a architektura evropských kasáren

Z textu vyplývá, že evropské elity chtějí tři věci najednou: omezit Rusko, obnovit evropskou geopolitickou moc a přenést náklady krize na pracovní sílu a sociální zabezpečení. Problém spočívá v tom, že tyto tři cíle jsou ve vzájemném rozporu: militarizace vyžaduje veřejné výdaje; konkurenceschopnost si žádá nižší mzdy a úsporná opatření a politická soudržnost slábne, když obyvatelstvo vnímá, že platí cenu za strategii navrženou shora.

Přijdou si pro nás

Obsah:

Třídní boj v lidské evoluci

,,,
Liberální demokracie není ani liberální, ani demokratická.
Neomarxizmem je nazýváno cokoliv, co se nelíbí kapitalistické propagandě. Správně a původně je neomarxizmem syntéza ranného Marxe (filozofie člověka) a psychoanalýzy. Vrcholným představitelem neomarxizmu je Erich Fromm.
Společenský systém před listopadem 1989 je chybně nazýván komunizmem. Částečně to je projev nevzdělanosti, částečně to je propagandistický záměr.
…

Muži, kteří válku vlastní, ji nyní vedou

Byla doba, kdy obchodník se zbraněmi čekal na chodbě. Financoval kampaň, dotoval think tank, vzal generála na večeři a doufal, že si na něj muž v kanceláři vzpomene, až přijde na řadu smlouva. Zeď mezi penězi a rozhodnutím byla tenká, často zkorumpovaná, ale byla tam. Někdo si držel veřejnou důvěru a někdo jiný se ji snažil koupit, a ty dvě věci se daly alespoň rozlišit.

Ta zeď je pryč. Finančník už nečeká na chodbě. Zastává úřad. Podepisuje šeky. Je kupujícím i prodávajícím, regulátorem i regulovaným subjektem, veřejným zájmem i soukromým portfoliem, splynutými v jednom muži v jednom obleku, a celé uspořádání je zcela legální, což je celý problém.

Evropa, červenec 2026

Obsah:

Georgescu požaduje odstoupení „nelegitimního“ rumunského prezidenta Dana

Călin Georgescu – který zvítězil v prvním kole posledních rumunských prezidentských voleb, než byl bez okolků vyloučen protirumunským globalistickým establishmentem – požaduje, aby rumunský parlament zahájil řízení o odvolání volebně nelegitimního globalistického prezidenta Nicușora Dana, a obviňuje tohoto faktického vůdce z ohrožování rumunské suverenity, bezpečnosti a národního přežití.

Bývalý prezidentský kandidát k tomu vyzval během nedělního večerního vystoupení v rumunské televizní stanici Realitatea PLUS #ro#, kde před studiem čekaly stovky jeho příznivců. Ti mu několik minut tleskali a skandovali „Zpátky do druhého kola“ a „Călin Georgescu je prezident“.

Nejděsivější věc, jakou jsem kdy zažil: Vědí, co uděláš, ještě než to uděláš

Karim Bettache, Onur Ozersin | 10. 7. 2026 | Analýza, Převzato, Téma: Demokracie, Téma: EU | 282 přečtení | Žádné komentáře | AI / UI (umělá inteligence), Bezpečnost, Cenzura, Demokracie, Dominance, Etika, EU, Filosofie, Francie, Lidská práva, Německo, Oligarchie, Politika, Právo, Psychologie, SAR, Turecko, USA, Velká Británie

Obsah:

Ze sporu Ukrajiny a Polska mají jistě radost v Moskvě

Obsah:

Orwell otevřeně o totalitě tři roky před napsáním knihy „1984“, z které se stala příručka

Orwell by dnes svůj román asi nazval 2024.
Nový světový řád, do kterého tlačí svět malá skupina lidí mající finační moc, nelze nazvat fašismem, ale digitální a otrockou kontrolou nad člověkem, myšlenky zlaté miliardy a redukce populace.
Neodpovídá to myšlenkám nacismu?
Málokdo ale ví, že Orwell napsal už v roce 1944 dopis jistému Noelu Willmettovi, jenž se ptal, zda totalita, uctívání vůdců etc. jsou skutečně na vzestupu.
…

Arménie: Sametová zpověď

Po arménských parlamentních volbách v roce 2026 vydala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen veřejné prohlášení, v němž blahopřála premiérovi Nikolu Pašinjanovi. Prohlášení obsahovalo jedinou větu, která si zaslouží pozorné čtení.

*Duch sametové revoluce, kterou jste vedl v roce 2018, je živý a daří se mu.*¹

Hlava vlády EU, veřejně známá, blahopřeje úřadující hlavě státu k vedení operace změny režimu, která ho dosadila do úřadu.

Za tohle Šmíd, vole, neumíral!!!

Petr Pavel chce na summit NATO. Nelze se tomu divit. Je to jeho svět. Uniforma, aliance, generálové, vlajky, strategická komunikace, nepřítel na východě a zbrojní průmysl v pozadí. V tomto světě se pan prezident cítí doma. Pro někoho je summit NATO diplomatická událost. Pro jiného rodinný sraz. Pro jiného příležitost k byznysu. Nic osobního. Co to má znamenat pro Pávka nechme na každém voliči. Včetně těch, kteří se domnívají, že tam Pávek pojede zastupovat zájmy mírového soužití mezi národy a toho českého zvlášť.

Každopádně, vláda ho tam nechtěla. Také se jí nelze divit. Vláda tvrdí, že zahraniční politika je její odpovědnost a že ona má na summitu vysvětlovat český postoj. Prezident tvrdí, že reprezentuje stát navenek a že jeho vynechání je zásah do jeho ústavních pravomocí. Po pravdě řečeno to po rozhodnutí „Ústavního“ soudu jako přechod k prezidentskému systému podobnému s USA apod. Takhle vypadá konec parlamentní demokracie jak jí známe z dob Československa po roce 1918.

Aktualizováno 21. června: „Lže a nečervená se.“ Co píší Rusové pod články ruského mainstreamu

Pro naše čtenáře jsem připravil průřez diskusemi pod články zveřejněnými v Ruské federaci. Nikoliv na opozičních kanálech financovaných ze zahraničí, ale v ruském mainstreamu — na platformě DZEN (dříve Yandex Zen).

Smyslem tohoto výběru je ukázat posun veřejného mínění v Rusku i míru svobody, kterou běžní občané Ruské federace v internetových diskusích stále mají. Diskutující jsou často ironičtí, sarkastičtí, někdy vtipní a zároveň zjevně unavení stavem světa. V mnohém jejich reakce připomínají nálady, které známe i od nás.

Evropa čelí století ponížení

Obsah:

Trump ve stavu nouze: válka jako politický kalkul

Je pozdní večer, právě se nacházím na vojenském hřbitově v Gliwicích na jihu Polska. Kdysi německé Gleiwitz je dnes, pokud mohu soudit z rozhovorů s Němci, známé díky gliwické rozhlasové stanici a provokaci nacistických Němců 31. srpna 1939, která symbolicky odstartovala druhou světovou válku. Tito sovětští muži zde leží již přes 80 let, protože byli součástí sil, které těmto jatkám učinily přítrž. A připravili půdu pro jiná autoritářství.

A co se děje dnes? Abychom to pochopili, musíme se podívat do Ameriky, do USA – klíčového státu 20. a první čtvrtiny 21. století.

Evropská aplikace na ověřování věku

Obsah:

Francesca Albanese: „Můj život se stal horskou dráhou“

Když se na to dívám zpětně, domluvit si rozhovor s Francescou Albanese v kavárně nebyl nejlepší plán. Než jsme mohli začít, servírka si přála fotku s italskou právničkou pro lidská práva. Udělala ji pokladní. Pak z kuchyně vyšel kuchař v bílém na skupinovou fotku. Někteří zákazníci si chtěli udělat svou vlastní fotku. Albanese byla ke všem laskavá a povídala si ve třech jazycích, takže celý proces nějakou dobu trval.

BEZ MANDÁTU

Milí přátelé, naše dnešní shromáždění není tak početné, jako bylo to sobotní kratochvilné na Letné, které podporovalo zbrojení. My podporujeme mír. Přicházíme sem každý rok, abychom si společně připomněli, že poplašné sirény, které se 24. března 1999 rozezněly nad nočním Bělehradem ohlásily nové přetváření světa. To, co moralista Havel legalizoval jako etický zásah, se stalo precedentem pro všechny další mocenské svévole. Z nich pouze intervence v Libyi (2011) měla mandát Rady bezpečnosti k použití síly pro ochranu civilistů. Plukovníka Kaddáfiho to ovšem neochránilo. Ostatní intervence šířily demokracii a svobodu bez mandátu.

Český kalendář

Dějiny píší vítězové. V první světové válce bojovaly Československé legie na straně budoucích vítězů. Po vzniku Československé republiky vytvořily legie páteř její armády. Téměř v každé obci však už během války začaly vznikat pomníky se jmény vojáků, co padli za mocnářství. Byly udržovány ze sbírek, neboť nově vniklý stát těchto 220 tisíc padlých pokládal za oběti dějinného omylu.

Dějinný omyl byl ve válce poražen a za její rozpoutání potrestán. Zanedlouho se ale ukázalo, že nějaké viry trest přežily a našly si nové hostitelské buňky. Varovné hlasy, které detekovaly přípravnou fázi k vytváření dalšího dějinného omylu, však byly zakřiknuty. A šíření viru byl poskytnut prostor i čas, aby vyvolal další světovou válku.

Trump v úzkých

Obsah:

Trojí odmítnutí

To, co dnes v Íránu prožíváme, není krize režimu, ale rozpad ontologie státu. Tato trhlina není pouhou prasklinou způsobenou paláci, mulláhy, generály či plány zahraniční intervence. Je hlubší, starší a má hlubší kořeny. Rozpadá se samotný způsob, jakým se stát v průběhu dějin etabloval jako transcendentní subjekt, který promlouvá před společností, nad společností a jménem společnosti.

Když se tato ontologie rozpadá, není to jen otřes mocenského aparátu. Posouvají se samotné představy o historii, legitimitě a řádu. Říci „Ani mulláhovský režim, ani šáh, ani USA a Izrael“ proto není aktem neutrality, ale ontologickou rebelií. Tato věta neodmítá pouze volbu mezi státy; zaměřuje se na samotnou státocentrickou politickou představivost.

Trump si taky hraje na Boha, ale špatně

Existuje tolik extrémně nebezpečných aspektů „války dle vlastního výběru“ proti Íránu, kterou Izrael a Amerika vedou na Blízkém východě – a stále častěji i jinde –, že Američané z velké části přehlížejí jeden obzvláště závažný aspekt, pokud jde o jejich armádu. Je to výsledek toho, co historici pravděpodobně v budoucnu označí za další „Velké probuzení“.

V závislosti na historikovi existuje v našich dějinách několik takových všudypřítomných náboženských momentů, z nichž pro moderní mysl je možná nejpozoruhodnější ten, který v roce 1919 vedl k 18. dodatku k naší ústavě a vytvořil „prohibici“. Američané, kteří si uvědomili, co jim v tomto konkrétním Velkém probuzení udělaly různé náboženské skupiny a další, ti, kteří utvářeli veřejné mínění za 18. dodatkem, jej v roce 1933 zrušili 21. dodatkem. Ale ne dříve, v mezidobí a v mnoha ohledech masivní vlna kriminality vytvořená prohibicí vyvolala fenomén, který dnes dobře známe, organizovaný zločin. Stručně řečeno, toto Velké probuzení způsobilo národní, ba dokonce globální katastrofu, která je nyní zodpovědná za sedm až osm bilionů dolarů globální „černé“ ekonomiky v obchodování s lidmi (zejména ženami a dětmi), nelegálním prodeji drog, obchodování s orgány, krádežích aut a dalších organizovaných zločineckých aktivitách.

Íránská válka odhalila frašku americké „zástupné demokracie“

Trumpova administrativa jednostranně – bez jakékoliv debaty v Kongresu nebo hlasování o kurzu – donutila Američany do zase další války. Tentokrát je tou válkou rozsáhlá vojenská kampaň proti Íránu. Má snad masovou podporu veřejnosti? Odhlasoval snad Kongres výdaje dalších dolarů z amerických daní na další válku? Zjevně ne. Podle průzkumu od Reuters z 1. března jen 27 procent dotazovaných Američanů řeklo, že novou válku USA s Íránem podporují. Netřeba zdůrazňovat, že jen málo Američanů vyzývalo své zastupitele v Kongresu žádostmi o zase další válku na Středním východě.

Národ, specifická etapa sociální evoluce

Existují názory, že národ byl vymyšlen a jedná se o projekt sociálního inženýrství. Ovšem kdyby sociálno nebylo na novou sociální entitu zralé, tak by byl jakýkoliv projekt sterilní a nerealizovatelný. Naopak intelektuální myšlenky, koncepce a teorie národa byly součástí zrání a směřování sociálna k sociální entitě – k národu. Tvůrci myšlenek o umělém konstruktu národa si snad nejsou vědomi, že filozofové a umělci, kteří ideu národa přinášeli byli součástí sociálna a idea národa byla dalším stupínkem ve vývoji sociálna. Nebo se snad tito kritici domnívají, že tento „konstrukt“ vznikl mimo sociální evoluci a přinesli ho mimozemšťané?
…

Obžalovaná jako pokusný králík

Obsah:

V diktatuře je moc zjevná, v současném systému je skrytá za demokratickým obalem

Sociolog Petr Sak vysvětlil, proč téměř pětina Evropanů se podle průzkumu přiklání k diktatuře před demokracií. Lidé podle něj reagovali na politickou realitu. „Evropa se rozkládá před očima, aniž by kdokoliv nesl odpovědnost,“ řekl pro neČT24. Připomněl i souvislosti kolem vzniku teorie totality.

Mstitel týraných zvířat

Obsah:

A co na to král ?

Časový souběh dějů, probíhajících daleko od sebe, může ovlivnit jejich zobrazení v lidských hlavách. Příkladem může být příprava na rozhodování o žádosti soudů o vydání obžalovaných Andreje Babiše a Tomia Okamury k soudnímu stíhání a zpráva o zatčení bratra anglického krále dne 19. února 2026. Po vyslechnutí králova „moudra“ v podání zpravodajství České televize se mi vnucuje příležitostná otázka, co by se dělo, kdyby místo mnou vážené poslankyně prof. Heleny Válkové řídil jednání mandátového a imunitního výboru politik s úrovní myšlení Karla III. Domnívám se, že by možnost nevydání vůbec nepřipustil a parlamentní žvanilové by nedostali příležitost k maření času řečnickými orgiemi na dané téma.

Soudci ICC o životě pod Trumpovými sankcemi

Od té doby, kdy se Trump loni vrátil k moci, jeho administrativa neustále pracuje na oslabení soudu se sídlem v Haagu. K dnešnímu dni bylo 11 úředníků soudu – včetně hlavního žalobce a osmi soudců – podrobeno sankcím, které zahrnují zákaz cestování do USA a pokuty a tresty odnětí svobody pro americké firmy, které jim poskytují služby.

„Jedná se o donucovací opatření, která mají za cíl narušit naši schopnost vykonávat naši práci objektivně a nezávisle,“ řekla soudkyně Kimberly Prost. „Chceme, aby si lidé uvědomili, jak je to špatné.“

Rumunské ukradené volby byly jen začátkem války EU proti demokracii

Rumunské prezidentské volby byly již v roce 2024 jednou z nejkontroverznějších politických epizod v Evropské unii v posledních letech. Kandidátovi, který vyhrál první kolo, bylo zabráněno kandidovat ve druhém kole. Hlasování bylo anulováno. Tvrzení o ruském vměšování byla vznesena bez zveřejněných důkazů.

V té době aféra vyvolala naléhavé otázky ohledně demokratických standardů v EU. Vyšetřování Kongresu, které RT prostudovala, vyvolává ještě více otázek. Naznačuje, že anulování rumunských voleb bylo doprovázeno trvalým úsilím o vyvíjení tlaku na platformy sociálních médií, aby potlačovaly politické projevy – úsilí koordinované prostřednictvím mechanismů zavedených v rámci zákona EU o digitálních službách.

Co se jevilo jako národní politická krize, se nyní stále více jeví jako testovací případ toho, jak daleko jsou instituce EU ochotny zajít v zasahování do politických procesů členských států.

Zbaveni všech práv

Obsah:

Obviněný miliardář a test imunity

Obsah:

Mnozí zapoměli na srpen 1968 i na listopad 1989

Ač jsem laik, v r. 2010 se mi dostalo cti, že Ústavní soud použil na podporu závěrů ústavního nálezu I.ÚS 517/10 z 15.listopadu 2010 vedle myšlenek filozofa Karla Jasperse také můj článek „Soudci už na Listopad zapomněli“, vydaný dne 19.února 2010 na Neviditelném psu (kde by paradoxně dnes již vyjít nesměl 😊). Přitakali mi tehdy, že členství soudce v KSČ ke dni 17. listopadu 1989 může „vydávat v jisté nebezpečí image soudcovy nestrannosti a nezávislosti“, a dlouhodobé působení předlistopadové ideologické indoktrinace může nevhodně ovlivňovat jejich myšlení dávno po změně politických poměrů.

Andreas Popp: Demokracie, diktatura nebo tyranie?

Ještě před několika lety věřilo velmi mnoho inteligentních lidí na Zemi v protiklad komunismu a kapitalismu. Dnes víme, že sice střednědobá ekonomická efektivita (z materialistického hlediska) funguje u komunistického plánovaného hospodářství hůře než při tzv. volném trhu, avšak oba systémy vedou nakonec k chudobě většiny národa, k masivnímu drancování přírody a k vykořenění etnické příslušnosti.
Spočívají tyto zdrcující výsledky při jejich srovnání skutečně jen v rozdílných povahách těchto systémů, nebo by mohla být příčina v samotné podstatě (v demokracii), se kterou se skoro všichni političtí vůdci permanentně ohánějí?
…

Putinův projev 10. února 2007 na Mnichovské konferenci o bezpečnosti

10. února 2007, přesně před 19 lety, promluvil na 43. mnichovské bezpečnostní konferenci Vladimir Putin – poprvé v historii. Mluvil bez diplomatických dvojznačností. Projev byl zařazen do memorand CIA jako strategický signál. Obsahoval kritiku unipolárního modelu světa a rozšiřování vojenské infrastruktury NATO. Západní státy však tento signál ignorovaly. Projev ohlašoval významnou změnu v ruské zahraniční politice a signalizoval asertivnější a nezávislejší postoj na mezinárodní scéně. Západní státy však tento signál ignorovaly.

V roce 2014 Putin v diskusním klubu Valdaj rozvedl mnichovské teze a prohlásil, že svět čelí historické křižovatce: diktát jednoho, nebo skutečná multipolarita.

Geopolitický „závod“ umělé inteligence – strach jako hnací síla nové mocenské logiky

V posledních letech došlo k výraznému posunu: Umělá inteligence již není primárně oblastí výzkumu ani pouhým příslibem průmyslových inovací, ale politickým imperativem. Téměř žádný vládní dokument ani projev o hospodářské politice se neobejde bez zmínky o umělé inteligenci. Je považována za klíčovou technologii, motor růstu, bezpečnostní faktor a stále častěji za měřítko geopolitické relevance. Toto vyprávění je pozoruhodné, protože je méně poháněno jasně formulovaným společenským cílem než pocitem: strachem ze zaostávání.

Implicitní narativ je, že ti, kteří dnes masivně neinvestují do umělé inteligence, riskují zítra ztrátu prosperity, bezpečnosti a vlivu.

COVID REFLEXE – aneb když se medicína změnila v ideologii

Pandemie COVID-19 nebyla pouze zdravotní krizí. Stala se největším společenským experimentem moderní doby, který zásadně proměnil vztah lidí ke státu, vědě, médiím i vlastní svobodě. Tento dokument se s odstupem let 2019–2026 pokouší o kritickou reflexi období, které ovlivnilo životy milionů lidí a jehož důsledky pociťujeme dodnes. Video se věnuje klíčovým událostem pandemie v České republice i ve světě, porovnává oficiální narativ s dostupnými daty a analyzuje rozdíl mezi medicínou založenou na důkazech a medicínou ovlivněnou ideologií, byznysem a politickým tlakem. Zvláštní pozornost je věnována vakcinačním kampaním, jejich nákladům, rizikům, roli státních institucí a otázce odpovědnosti farmaceutických firem i regulátorů.

Soňa Peková, Jaroslav Turánek, Tomáš Fürst, Libor Hlavsa, Ondřej Dostál, Aleš Novotný

Macinka a prezident

Obsah:

Davos, Trump a reakce EU

Obsah:

Pravda nevítězí

Vlajka prezidente republiky nese hrdé heslo „Pravda vítězí“ a školáčky učí o Janu Husovi jako o vzoru, jenž se za pravdu nechal upálit. Bohužel věci nestojí tak, že by „pravda“ vítězila vždy a všude zcela samozřejmě. Ve skutečnosti většinou bývá nutné za pravdu tvrdě bojovat a leckdy se ji nepodaří prosadit. Sám proces hledání pravdy ve sporných případech bývá složitý, zdlouhavý a často v něm dochází k faulování.

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře