Rekviem za českou sociální demokracii. Odpustit Rusku?
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Říkáme ne válce, smrti a ničení. Ne válečnému štvaní politiky a byznysu, které je prováděno na zádech nás všech. Požadujeme ukončení eskalace a začátek skutečné mírové politiky.
Proto vyzýváme všechny lidi: Přidejte se k nám, pozvedněte své hlasy! Vyšleme společně silný signál proti těm, kdo profitují z války – a za mírovou a obyvatelnou budoucnost.
Dobrou zprávou je, že se zdá, že je za svým vrcholem. Špatnou zprávou je, že škody, které způsobila, budou nepochybně trvat ještě dlouho.
V dubnu 1951 bylo založeno Evropské společenství uhlí a oceli jako zdánlivě neškodný a nenápadný předchůdce noční můry dnes známé jako „Evropská unie“. Společenství uhlí a oceli bylo evropským národům (Francii, Západnímu Německu, Itálii, Belgii, Nizozemsku a Lucembursku), vyčerpaným nedávno skončenou válkou, představeno jako významný krok k usmíření, spolupráci a trvalému míru, po kterém toužily.
OBSAH
~~~~~~~~~~~~
Prožíváme situaci, kterou dějiny nepoznaly. Pád civilizace sice není nic nového, ale ten se konal vždy zánikem jen určité vrstvy obyvatel. Dnes ovšem zaniká obyvatelstvo téměř všechno.
Když mluvíme o pádu Říma nebo Byzance, vždy se jednalo o civilizaci, která byla vyspělá jen v jisté vrstvě lidí. Masy otroků pád přivítaly, poddaní se obrany země nezúčastnili a noví pánové se k nim někdy chovali lépe než staří. Uvolnění poddanských pout, které vzniklo postupným zánikem moci znamenalo svobodu, alespoň na nějakou dobu. V novém paradigmatu vzniklém po pádu starých pořádků se původní obyvatelé obvykle dobře zařadili a mnohdy si zachovali svoje zvyky a jazyk. Tento scénář ovšem dnes není. Dnes vymírá a zaniká celá evropská populace, nebo alespoň její převážná část.
Spor mezi Muskem a Trumpem (alespoň prozatím) má zřetelný charakter „televizní inscenace“. Nenechte se ale zmást zábavným obsahem. Tato hádka ilustruje zásadní rozpor v srdci koalice MAGA. Je docela možné, že v určitém okamžiku propukne a může nakonec spustit pomalý rozpad Projektu Trump.
Zásadním momentem posledních amerických voleb byl přechod ultrabohatých technologických oligarchů ze Silicon Valley od podpory demokratů k Trumpovi. To přineslo jak peníze, tak potenciálně třpytivou cenu v podobě toho, že by Amerika mohla získat monopol na globální ukládání dat, umělou inteligenci a to, co Yanis Varoufakis nazývá „cloudovým kapitálem“.
Obsah:
Po úvodnom citáte mi prichodí bližšie predstaviť autora knihy, ktorý sa vďaka originalite a neošúchanosti svojich myšlienok môže zdať mnohým čitateľom názorovo kontroverzným, až extrémnym – aspoň tak sa ho usilujú prezentovať západné mocenské elity.
Takže krátke curriculum vitae: EMMANUEL TODD (*16. máj 1951 Saint-Germain-en-Laye, Francúzsko), významný vedec, popredný pracovník Národného inštitútu pre demografické štúdiá v Paríži, sa narodil v známej intelektuálskej rodine, zrejme aj od tejto skutočnosti sa odvíja široká paleta jeho vedeckého záujmu v podobe histórie, antropológie, sociológie, politológie, demografie (výskum rodiny) a v konečnom dôsledku i pôvodu náboženstva.
Ako lyceista sa stal členom komunistickej mládeže, vyštudoval politické vedy na Parížskom inštitúte politických vied a veľký doktorát z histórie získal na Univerzite v Cambridgei (UK). V roku 1976 (vtedy mal 25 rokov) ho preslávila stať Konečný pád: esej o rozklade sovietskej sféry (vychádzal v nej predovšetkým z ekonomických a demografických údajov, z výšky úmrtnosti detí) – svetové uznanie mu však priniesla až vtedy, keď sa stal tento fakt skutočnosťou.
V roku 1992 ostro vystúpil proti Maastrichtskej zmluve, no postavil sa za schválenie Zmluvy o Ústave pre Európu.
Esejou Kto je Charlie? Sociológia náboženskej krízy (2015) vyvolal vo Francúzsku veľké kontroverzie. Vyjadril v nej názor, že pochody z 11. januára 2015 ako prejav solidarity so zamestnancami redakcie Charlie Hebdo, ktorých pred niekoľkými dňami zmasakrovali moslimskí teroristi, neboli vyjadrením francúzskych liberálnych hodnôt, ale rasistických a reakčných prúdov vo francúzskej spoločnosti. Prirodzene, v krajine galského kohúta spôsobili tieto myšlienky veľkú nevôľu.
„Moja sloboda mávať päsťou sa končí tam, kde sa začína tvoja tvár.“ Táto známa veta filozofa Johna Stuarta Milla dlho pôsobila ako memento, ktorým sa máme riadiť, no v súčasnej Európe, kde sa pojem slobody zredukoval na bezbrehý individualizmus, sa jej duch pomaly vytráca. Sloboda sa tu často chápe ako čisto osobná vec – ako niečo, čo si bránime pred inými. Ale čo ak je to práve naopak? Čo ak sa sloboda začína až tam, kde dokážeme byť v harmónii s ostatnými?
…
A tak sa stále viac ukazuje, že najväčšou hrozbou pre demokraciu nie je autorita, ale anarchia ega. Sloboda od všetkého – od záväzkov, od pravidiel, od spoločenských noriem – sa mení na bezbrehý individualizmus, kde sa vyhráva nie ohľaduplnosťou, ale bezohľadnosťou. Tento stav má svoje dôsledky. To, čo zažívame nielen na Slovensku, ale univerzálne v krajinách západného sveta, je silnejúci pocit spoločenskej prázdnoty, kríza dôvery v inštitúcie, mentálna a psychická vyčerpanosť, rozpad komunít a atomizácia sociálnych vzťahov.
Stanovisko ke stavu občanských práv v EU bylo publikováno na oficiálním Substacku Ministerstva zahraničních věcí USA.
Úzký vztah mezi Spojenými státy a Evropou přesahuje geografickou blízkost a transakční politiku. Představuje jedinečné pouto utkvělé ve společné kultuře, víře, rodinných vazbách, vzájemné pomoci v dobách sporů a především ve sdíleném západním civilizačním dědictví.
Spojené státy jsou i nadále odhodlány k silnému partnerství s Evropou a ke spolupráci na společných cílech zahraniční politiky. Toto partnerství však musí být založeno na našem společném dědictví, nikoli na globalistické konformitě. Náš vztah je příliš důležitý, naše historie příliš cenná a mezinárodní sázky příliš vysoké na to, abychom toto partnerství podkopali. Proto musíme na obou stranách Atlantiku zachovat bohatství naší společné kultury a zajistit, aby západní civilizace zůstala zdrojem ctnosti, svobody a lidského rozkvětu pro další generace.
Případ trestně stíhané učitelky paní Martiny Bednářové se na příkaz Nejvyššího soudu, který zrušil osvobozující rozsudek, započal ve čtvrtek (29. 5. 2025) znovu projednávat u Obvodního soudu pro Prahu 6.
Původní soudkyně, která dvakrát dospěla k osvobozujícímu rozsudku (stvrzeném i odvolacím Městským soudem), byla nahrazena elévkou Mgr. Eliškou M. Státní zástupce vyměněn nebyl a i jeho verze obžaloby byla totožná, (zamrzla v nehybnosti a neakceptovala změny, ke kterým po nástupu Donalda Trumpa došlo v hodnocení ukrajinského konfliktu). Mladá soudkyně, donedávna asistentka soudců na jiném pražském obvodu, tak byla rovnou vržena do jámy lvové, když místo běžných rozkrádaček a podvodů „vyfasovala“ kauzu „odbojné“ učitelky k novém projednání (podle nápovědy Nejvyššího soudu). Obžalovaná si kromě osvědčeného JUDr. Josefa Kulhavého přibrala i dalšího obhájce JUDr. Jindřicha Rajchla.
Obsah:
Tabuizací politických témat a omezováním svobody projevu nelze najít řešení společenské a ekonomické krize. A bez uchování české suverenity nepůjde čelit cenzurním snahám mezinárodních organizací, odkud přicházejí největší hrozby. Proto jsme 9.-11. května uspořádali 2. Konzervativní kemp, kde vedle formou 5 přednášek a 3 tematických panelů diskutovalo 15 vystupujících návrhy na prioritní kroky, které doporučují pro příští vládu.
Akce se zúčastnilo celkem asi 220 hostů, mezi nimi přední konzervativní publicisté, podnikatelé, intelektuálové a politici zastupující nejméně 9 stran a hnutí včetně 8 poslanců, europoslanců a senátorů. Páteční a sobotní program pokračoval v neděli komentovanou prohlídkou zámku Žleby, kde jsme setkání symbolicky ukončili návštěvou národních kořenů.
V Gaze probíhá genocida s brutalitou, která nemá v moderních dějinách obdoby. Izrael napadá, bombarduje a okupuje sousední státy. USA pronásledují ty, kdo proti tomu protestují a uvalují sankce na vyšetřovatele zločinů proti lidskosti. Ukrajinci musí umírat ve válce bez naděje na vítězství a platit za to USA, které je do ní nahnaly. V Sýrii převzali s požehnáním Západu moc teroristé Al-Kaidy/ISIS. V Rumunsku byly anulovány volby, ve Francii, Rakousku, Německu jsou nejsilnější strany bojkotovány. EU vyhrožuje Twitteru a Meta, protože odmítají cenzurovat, a zbrojí do války.
Jak se žije ve světě, ve kterém jsou všechny lidské hodnoty vymýcené, ve kterém se nejhorší zločiny staly každodenním normálem? Jsou lidské hodnoty, soucit, rozhořčení nad nespravedlností, zděšení nad brutalitou, anachronickými rezidui, kterých je třeba se zbavit?
„To, co se dnes děje, je plíživá cenzura. Hned mě označí za válečného štváče,“ říká Karel Havlíček. Jsme v ČR připraveni na zastavení liberálního pochodu institucemi? Bude Evropa následovat USA nebo půjde vlastním směrem? – Tyto otázky si kladli hosté v diskusním panelu nazvaném Vzpoura proti globalismu v rámci Konzervativního kempu, který pořádala tento víkend Společnost pro obranu svobody projevu a z něhož ParlamentníListy.cz přinášejí reportáž.
Západ se po dlouhá desetiletí snaží bagatelizovat roli Rudé armády ve vítězství nad nacismem. Tento trend v posledních letech zesílil. Co je účelem této snahy?
Je to součást cílené západní rusofobie. Důvody, pro které je právě dnes bagatelizována role Rudé armády v boji proti Hitlerovi spočívají mimo jiné v tom, že zatímco Stalin se před válkou snažil přesvědčit západní demokracie ke koalici proti nacismu, řada vlád evropských států spíše s Hitlerem nějakým způsobem kalkulovala, a bojovat s ním nechtěla. Někdy dokonce dospěly tyto vlády nebo mnozí jednotlivci, sympatizanti, i k jakési formě spolupráce či podpory militarizovaného Německa. Dějiny mnoha států Evropy jsou v předválečné i válečné epoše tedy zatíženy spoustou kostlivců, kteří nyní hlasitě chřestí ve skříních. Tito kostlivci narušují dojem, že před válkou a za války stála „celá Evropa“ v jednom šiku proti nacismu. A současná evropská rusofobie v celé řadě ohledů začíná předválečnou evropskou atmosféru proti Rusku až nebezpečně připomínat. Některým lidem v současné Evropě je asi obtížné uvěřit, že by si skutečně letos chtěli připomenout porážku nacismu.
Jestřábky Ursula Von der Leyen a Kaja Kallas se pokusily využít nouzové opatření k urychlení části plánu v hodnotě 900 miliard dolarů. Naštěstí to nefungovalo.
Uprostřed otázek ohledně nadměrné militarizace americké zahraniční politiky a iluze jejich globálního primátu se Evropská unie vrhá střemhlav opačným směrem a zdá se, že dychtivě touží po roli primáta ve stylu Ameriky.
Obsah:
Úzkost z prudce rostoucí kvantity znaků a obrazů patří ke komunikaci odevždy, ale teprve digitální hojnost udělala z knihoven „knihovny babylonské“, kde nesmyslnost je normální a smysl výjimkou. Algoritmy počítačů vychrlí do našeho světa miliardy sdělení za pár vteřin a globálně je rozsévají; porozumět jejich kontextům trvá ale desetiletí, píše Václav Bělohradský.
…
Nastolení jedné velké priority – totální mobilizace sil (totale Mobilmachung) – způsobuje, že slovo kultura zní znovu nepatřičně, příkaz „zbrojit!“ vyžaduje zjednodušení „řídících procesů“, jeho roztleskávači přidělávají ke starým slovům s otazníky západní kultury vykřičníky a svolávají jejich vyřváváním davy k oslavě nové jednoty společnosti. Jeden z klíčových rysů Západu – hluboký vztah mezi kulturou a politikou – se drolí. „Nepřátelé svobodného světa nepočkají, až Evropa dokončí zelenou tranzici,“ řekl Petr Fiala. „Tanky nemusí respektovat emisní limity EURO 6,“ dodal jiný politik.
Nezodpovězená otázka, kdo platí České elfy a jejich boj s takzvanými dezinformacemi. Výrazný signál, že pod ředitelem České televize Janem Součkem se kýve židle. Chtějí politici v čele ČT někoho, kdo jim půjde víc naproti? A vzpomínka na skvělou novinářku, která nás před pěti lety opustila. ParlamentníListy.cz a pravidelný Týden v médiích s mediálním analytikem Petrem Žantovským.
Po léta se protipalestinské lobbistické skupiny jako ADL pokoušely potlačit kritiku Izraele tím, že ji falešně spojovaly s antisemitismem. A když studenti na svých univerzitních kampusech povstali na protest proti izraelské genocidě, univerzity přijaly linii ADL a použily strach z antisemitismu jako záminku k potlačení studentského aktivismu.
Protipalestinské lobbistické skupiny a univerzitní administrátoři tím Trumpovu administrativu zmocnili, aby zrušila ústavně chráněná práva a vyprázdnila vyšší vzdělání.
Jedným z najzávažnejším problémov súčasnej Európy je narastajúci trend využívania práva – a zvlášť trestného práva – na vylučovanie nepohodlných politikov z volebnej súťaže. Podobné praktiky, nazývané tiež lawfare, sú známe z Latinskej Ameriky, kde sa viacerých favoritov tamojších volieb podarilo takýmto spôsobom zlikvidovať. Nedávno sa však stalo čosi podobné aj v Rumunsku a teraz uvedený problém zasiahol Francúzsko, kde súdna moc znemožnila v nasledujúcich prezidentských voľbách účasť hlavnej favoritke Marine Le Pen. V tomto článku sa nebudem zaoberať jej politickými postojmi a názormi, často kontroverznými, ale budem sa venovať otázke rizík jej trestu, najmä straty pasívneho volebného práva.
Obsah:
Unijní nařízení DSA, které má v sobě několik cenzurních pastí, bude projednávat naše sněmovna ve formě Zákona o digitální ekonomice už ve třetím čtení. Snažíme se varovat vládní poslance, že nová americká vláda označuje evropskou cenzuru s pomocí DSA za překážku v rozvoji euroatlantických vztahů, a dokonce za možný důvod opuštění závazků v NATO.
…
Nedávno jsme se dozvěděli, že někteří lobbisté prosazující u nás DSA se uchylují ke lži, že jsme jedna z posledních (ne-li poslední) zemí, kde DSA není implementováno. A na schválení tlačí i online inzerce. Před pár dny se nám poprvé ukázala.
Mýtus č. 1: Rusko je rozťahovačné.
…
Mýtus č. 2: Kremeľ neuznáva právo Ukrajincov na vlastný štát, neuznáva Ukrajincov ako národ.
…
Mýtus č. 3: „Rusi sú Mongoli“
Obsah:
Obsah:
Obsah:
Bankovní účty kritických médií a novinářů jsou stále častěji bez udání důvodů rušeny. V Itálii jedny noviny věděly týdny předem, že se to stane konkurenční publikaci. Stopa vede do nejvyšších politických pater Evropské unie.
Projev amerického viceprezidenta Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci 14. února vejde do historie. Stejně jako ve slavné scéně v Shakespearově Hamletovi explodovala v sále Vanceova slova a uvrhla publikum do chaosu. Co proboha tak hrozného řekl? Možná si účastníci dělali iluze, že Trump a jeho tým žertují a nedodrží to, co voličům slíbili? Evidentně mají tento zvyk evropští politici. Vance řekl, že nepřítele Západu nelze hledat jen venku, ale také uvnitř, v Evropě.
Vyloučení některých kategorií lidí z práva být částí obce svobodné řeči je samozřejmým předpokladem každého diskurzivního pole, v každém narážíme na bariéru, kterou mlčky respektují všichni uživatelé „práva vzít si slovo“. I když by dnes většina z nás neřekla „Nemám na mysli katolíky“, ale třeba „nemám na mysli ty, kdo připisují díl viny za válku na Ukrajině unipolární zahraniční politice USA, antisemity, pedofily či šiřitele dezinformací a spikleneckých teorií“. Třídní nepřátelé – obhájci vykořisťovatelských a zotročujících společenských řádů – „nemají žádná práva“, hlásala vládnoucí státostrana za mého mládí.
…
Sedmatřicetiletý americký veterán odpálil Teslu Cybertruck před Trump Tower v Las Vegas. Ve vzkazu svým potenciálním obětem napsal: „Nebyl to teroristický čin, ale budíček. Američané věnují pozornost pouze pomíjivé podívané a násilí. Jakým lepším způsobem bych měl vyjádřit svůj názor než kouskem s ohňostrojem a výbušninami…“ Je americkou tragédií, že tento voják nenašel „lepší způsob“, jak svým spoluobčanům sdělit, že zrazují jeden z klíčových principů svého národa: pozornost k rozdílu mezi pomíjivými cíli a věčným smyslem lidské existence, úctu k druhé dimenzi lidského života, která dávala tak jedinečný patos slavné preambuli americké Deklarace nezávislosti.
Otázka pro kvíz: Co mají společného Moldavsko, Německo a Rumunsko? Vypadají tak odlišně, že?
A přesto, podíváme-li se pozorněji, tak odlišné nejsou: Všechny jsou buď uvnitř EU a NATO (Německo a Rumunsko), nebo jsou k těmto dvěma organizacím připojeny jako vnější, a přesto důležitý strategický aktiv (případ Moldavska – navzdory a de facto porušením jeho ústavně zakotvené neutrality, jak se děje). A také mají všichni tři vážné problémy s průběhem spravedlivých a férových voleb. Jaká to náhoda, že?
Evropská komise věnovala miliardy eur z veřejných prostředků na financování nevládních organizací a think-tanků, které zdaleka nejednají nezávisle, ale slouží jako nástroje k prosazování její politické agendy. Odhaluje to nově zveřejněná zpráva MCC Brusel nazvaná „‘The Commission’s Propaganda by Proxy / Propaganda Komise v zastoupení“, která odhaluje programy, jako je program Citizens, Equality, Rights and Values / Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV), jehož cílem je upevňovat proevropské narativy a zároveň marginalizovat kritické hlasy.
Tato strategie selektivního financování vyvolává vážné pochybnosti o nestrannosti Komise a o tom, zda skutečně podporuje demokratické hodnoty, nebo jen upevňuje svou vlastní moc na úkor suverenity členských států. Kromě toho zpochybňuje úlohu mnoha nevládních organizací, které se zdaleka nestaly skutečnými zástupci občanské společnosti, ale nástroji nadnárodní byrokracie.
Evropská komise nedávno představila tzv. štít demokracie, iniciativu, která má údajně chránit demokratické procesy v Evropské unii před zahraničními zásahy a dezinformacemi. Za tímto zdánlivě ušlechtilým cílem se však skrývají hluboké důsledky pro národní suverenitu, svobodu projevu a evropskou politickou rovnováhu.
…
Zatímco se trvá na nutnosti bojovat proti dezinformacím, EU mlčí o mediální manipulaci řízené jejími institucemi a velkými mediálními skupinami, které jsou v souladu s jejím ideologickým postojem. Snaží se bojovat proti údajnému zahraničnímu vměšování, ale co zasahování Bruselu do vnitřních záležitostí členských států?
~~~~~~~~~~~~
Sněmovní výbor pro dohled a vládní reformu, kterému předsedá James Comer (R-Ky.), právě oznámil neuvěřitelný plán odhalit pravdu o některých z nejtrvalejších otázek a vládních tajemství v americké a světové historii. Nejenže byla veřejnosti zatajována pravda o tolika událostech, ale dotyčné subjekty byly také po desetiletí terčem dezinformačních a propagandistických kampaní vlád a médií.
Comer pověřil členku výboru Annu Paulinu Lunu (R-Fla.), aby vedla novou pracovní skupinu v rámci dozorčího výboru nazvanou „Task Force on the Declassification of Federal Secrets“ („Pracovní skupina pro odtajnění federálních tajemství“). Nové úsilí zahájí vyšetřování „souborů 11. září“, původu Covid-19, seznamu klientů Jeffreyho Epsteina, neidentifikovaných vzdušných jevů (UAP), neidentifikovaných ponořených objektů (USO) a atentátů na Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho, Dr. Martina Luthera Kinga.
Obsah:
V tomto článku sa budem venovať možnostiam využitia daných metód pri prípadnej príprave „majdanu“ na Slovensku. I keď s rizikom, že niektorí z demonštrantov nájdu v texte ďalšiu inšpiráciu.
Text je členený na tieto témy:
– Formálne a faktické dôvody protestov
– Protesty a presvedčovanie
– Spoločenská, ekonomická a politická nespolupráca
– Intervencia ako vrchol nenásilného odporu?
– Za hranicou nenásilného odporu
~~~~~~~~~~~~
Obsah:
Obsah:
Již asi 70 let je podle analytika Jana Campbella politika založená na vyvolávání strachu o sociální bezpečnost u lidí. A tím se vyhrávají volby. „S nějakou demokracií a vyprávěním o demokracii určitě ne,“ konstatuje. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ale mluvil i o výchově ke správnému myšlení v kontextu. Které je v digitálním světě čím dál vzácnější.
– Nový rok plný hrozeb – Posílí novela zákona o špionáži bezpečnost země? – Jsou za novelou zákona tajné služby? – Je zákon ochranou proti špionáži? – Jak takový zákon projde Sněmovnou? – Pokutování za nepravdy při volební kampani – Protiústavní soud omezil ústavní právo – Co znamená ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu? – Uvědomují si to unijní úřady? – Polsko – Maďarsko – Polské předsednictví a jednota Unie – Co změní Donald Trump v ukrajinském konfliktu? – Trump a EU – Sbližování Ruska, Číny a Severní Koreje – Vítězství Ruska na Ukrajině? – Drang nach Osten – Erich From: Mít nebo být? – revoluce srdce – Divácké dotazy
Takzvaný „mezinárodní řád založený na pravidlech“ má za cíl usnadnit hegemonii ve světě, což znamená vytěsnění mezinárodního práva. Zatímco mezinárodní právo je založeno na rovné suverenitě všech států, mezinárodní řád založený na pravidlech prosazuje hegemonii na principu suverénní nerovnosti.
…
Mezinárodní řád založený na pravidlech se neskládá z žádných konkrétních pravidel, není mezinárodně akceptován a nepřináší řád. Mezinárodní řád založený na pravidlech by měl být považován za neúspěšný experiment unipolárního světového řádu, který musí být odstraněn, aby bylo obnoveno mezinárodní právo jako podmínka stability a míru.
Rumunský ústavní soud vydal 6. prosince nevysvětlitelné mimořádné rozhodnutí o zrušení výsledků prvního kola prezidentských voleb v zemi, které se konalo 24. listopadu. Příhodně bylo rozhodnutí vyneseno jen několik dní před druhým kolem, které by podle průzkumů veřejného mínění znamenalo, že outsider Calin Georgescu drtivě zvítězí. Během toho byl občanům všech členských států NATO v reálném čase poskytnut obzvláště drsný rychlokurz o tom, co by se nyní mohlo stát v jejich vlastních zemích, pokud by si zvolili „nesprávné“ kandidáty.
Navzdory mnoha hrůzám dnešního světa se stále najdou lidé, kteří nám tvrdí, že kapitalismus znamená „svobodu“ trhu. Ve své nové knize „Vulture Capitalism: Corporate Crimes, Backdoor Bailouts and the Death of Freedom“ / „Kapitalismus supů: Korporátní zločiny, zákulisní financování a smrt svobody“, se Grace Blakeley, novinářka a autorka časopisu Tribune, této neoliberální mytologii postavila. Ukazuje, za kolik kapitalismus vděčí plánování a státním zásahům – a kombinuje to s poutavými případovými studiemi zločinů korporací, imperialistické moci a podvodnými finančními výpomocemi (= bailout / záchranný balíček). Podle ní se nejedná o „excesy“ kapitalismu, ale o jeho samotnou podstatu.
V rozhovoru s Helmerem Stoelem z Jacobinu hovořila o své nové knize, své politice a výzvách pro levici.
Vypnutí některých webů po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 byl nejzávažnější útok na demokratické základy státu za 35 let, míní expert na ústavní právo Zdeněk Koudelka. Fiala prý používá stejné cenzurní postupy jako nacisti za Protektorátu.
Tříkrálový klavírní koncert české legendy jako politická akce? Podle Českobratrské církve evangelické ano. Ta totiž zrušila koncert svého člena Radoslava Kvapila ve svém kostele, který organizoval spolek Svatopluk, jehož je rovněž Kvapil členem. Šéf spolku Petr Drulák pro ParlamentníListy.cz vysvětluje, jak ke sporu došlo. Reakce faráře evangelické církve na celou kauzu podle Druláka nesedí.
Spolek Svatopluk, jehož zakladatelem a předsedou je bývalý elitní diplomat a pedagog profesor Petr Drulák, organizuje akce všeho druhu včetně těch kulturních. Takovou akcí, prostou jakékoli politického obsahu, měl být avizovaný tříkrálový koncert legendárního klavíristy Radoslava Kvapila. I tak to vadilo.
Západní narativy o „demokracii“ a „volební transparentnosti“ se zdají být pouhou rétorikou – příhodně používanou proti nepřátelům a ignorovány, když takové „pravidla“ porušují západní země. Rumunsko nedávno nezákonně a neoprávněně zrušilo výsledky svých prezidentských voleb, jen aby zabránilo vítězi protiunijního kandidáta. Tento případ jasně ukazuje, že jsou evropské země ochotny podniknout jakékoli kroky, jen aby zabránily politickým změnám, které upřednostňují multipolaritu.
Současná vláda je tak odvážná, že se dokáže postavit sama za sebe i proti všem. Je jí lhostejné, jak ji vnímají občané a jak bude její stopa hodnocena historiky. O co se opírá její nebojácnost, se kterou při svém sprintu průběžně odhazuje zátěž ústavnosti? Odpověď se nabízí. Tato protičeská vláda věří, že i kdyby skončila v hnoji nebo za katrem, bude to jen dočasné nepohodlí a nakonec přijde rovnýma nohama do nebe. Kolektivně. Premiér bude navíc za své zásluhy, rovnající se v očích Vatikánu zázraku, blahoslaven.
Tato výjimečná vláda totiž stihla během mandátu zatemnit nejen budoucnost českého státu, ale ve finiši i škrtnout samotný smysl českých dějin, když podepsala konkordát se Svatým stolcem. Tedy vazalskou smlouvu, od které kdysi i katoličtí Habsburkové odstoupili, protože dogma o neomylnosti papeže pro ně bylo nestravitelným soustem.
V USA, „zemi příležitostí“, se často vypráví takový malý příběh: v obyčejné bílé garáži v obyčejném domě v obyčejném městě dostane obyčejný mladý muž dobrý nápad a šťastnou náhodou jeho nápad uspěje a on se stane miliardářem. Konec.
Pan Musk je dalším z těch podnikatelů, kteří se prosadili díky své schopnosti odhadnout, co trh chce. Tipne si Paypal, tipne si Teslu, trefí se do černého se SpaceX, projde si Twitter a najde si, že je ve slevě, a pár kliknutími si ho koupí, nějaký humanoidní robot mu naservíruje kafe, a teď se dokonce ocitl v americké vládě, aniž by kandidoval. To nejlepší. Nikdy se mu nic nepokazí.
Přišlo mi redakční poštou průřezové CD písní Pavla J. Hejátka z let 2000 – 2023 „Eden nedohleden“. Ti z vás, kdo jméno autora neznají, ho musím trochu odtajnit. V jednom svém nedávném textu jsem napsal: „…jedinými dnešními zastánci původních myšlenek sociální spravedlnosti a národní ekonomické, politické i kulturní svrchovanosti se brzo ukázaly být ´socialismu nepřátelské zjevy´: Karel Kryl v jedněch odřených manšestrácích, vousatý Egon Bondy v teplákové soupravě, potetovaný Vladimír Franz a drzý vylepaný Jožo Ráž, který na sobě v mládí snad nikdy neměl rukávy…“ Do této skupiny lze zařadit i Pavla Hejátka (nar. 1975), který nad svou všeobecnou obličejovou potetovaností má navíc ještě nově narostlý plnovous. Pro lidi jako já, kteří si už v pubertě řekli, že chtějí být zajímaví jen svojí tvorbou, je Pavel zjev mile vnějškově excentrický. Jenže tím to teprve začíná – pak jsou tu Pavlovy při všech příležitostech (na vkus nás „nitroexcentriků“) dost nesofistikovaně vykřikované názory, že za minulého režimu bylo líp (souhlasím, ale podle mě jen za demokratického Pražského jara 1968, což si Pavel nemyslí) a pak jeho prvoplánové teorie o spiknutí „židovského národa“, z kteréhožto spiknutí nevím, nakolik vyjímá třeba Hugo Haase, Karla Poláčka, Arnošta Lustiga, Otu Pavla, Noama Chomského, Seymoura Hershe. Nakolik ví o teorii Egona Erwina Kische, že Židé se dělí na Tachles, co se zabývají penězi a politikou, a Šmonces, vědce, kterým to, z čeho Pavel národ viní, nic neříká, zato jsou skvělí vědci, umělci, sportovci… To ale tak nějak souvisí s Pavlovým stěžejním ovlivněním písničkářskou tvorbou Vladimira Vysockého a následným rusofilstvím, které ale pojímá tak trochu jako z Dostojevského 19. století, kdy i pro vzdělané Rusy bylo vše západní špatné a vše židovské podezřelé. (Nevím, zda Pavel ví, že tatínek Vladimira Vysockého byl taky Žid…)
Je to Výborná informace, nahrazující řadu informací jiných svou uceleností a logikou. Pokud jde o odkaz na Medveděva v předchozím…
Dovoluji si upozornit na závěr článku "Patrick Sullivan: Čeho dosáhne Izrael údery proti Íránu?": ... pokud ne Írán, pak se…
Nerozumím tomu, co společného mají sudetští Němci s korespondenční volbou?
Campbell je trochu mírnější v nazírání na budoucnost. Dává ještě nějakou šanci.
Stále si myslím, že Trump má v konečných cílech mír. Ví také, že mír se neuskuteční tím, že se zastaví…