Výročí tragédie v Oděse 2.5.2014

Dne 2. května 2014 zahynuly na Kulikově poli desítky příznivců antimajdanu – 42 lidí se stalo obětí požáru v Domě odborů. Dalších šest lidí zemřelo předtím při pouličních střetech mezi příznivci a odpůrci Majdanu v centru Oděsy.
Na jaře 2014 si v Oděse aktivisté proti Majdanu postavili na náměstí u Domu odborů stanový tábor.
Dne 2. května přijelo do Oděsy mnoho fanoušků z Charkova na fotbalový zápas mezi místním Čornomorecem a charkovským Metalistem. Společně s místními příznivci Majdanu se rozhodli uspořádat v centru města „Pochod jednoty Ukrajiny“. Mezi příznivci anti-Majdanu se proslýchalo, že jejich stanové městečko bude rozebráno, a někteří z nich také přišli do centra města. Brzy mezi oběma znepřátelenými skupinami vypukly střety (obě strany se navzájem obviňovaly z provokací), při nichž byli zabiti dva příznivci Majdanu a čtyři příznivci antimajdanu.
Poté stoupenci Euromajdanu zaútočili na stanový tábor na Kulikově poli a rozbili ho. Příznivci antimajdanu, kteří se tam nacházeli, se uchýlili do Domu odborů.
Budovu, kde se zdržovaly desítky lidí, zapálili zasypáním zápalnými lahvemi. Podle oficiálních údajů zemřelo 34 lidí na popáleniny a udušení, osm dalších se zřítilo při pokusu vyskočit z oken. OSN později poznamenala, že hasiči „přijeli pozdě“, ačkoli byli opakovaně voláni.
Navzdory velkému mezinárodnímu rozhořčení se vyšetřování tragédie deset let nikam neposunulo.

2 x Česko-Slovensko

Obsah:

  1. Robert Fico otvorene: V Prahe bol pripravovaný rozpad V4
  2. Ján Baránek, Martin R. Čejka, Jiří Nedula, Tibor Eliot Rostás, Rastislav Ruman, Jiří Šifrin: Piatočný dišputát – Ako kráčať po společnej cestě

Projekt „Velká Indie“ nabírá na obrátkách

Indický premiér Naréndra Módí se 22. ledna zúčastnil slavnostního otevření hinduistického chrámu zasvěceného Rámovi, jednomu z bohů početného hinduistického panteonu.

Obřad měl několik významů. Zaprvé v náboženském kontextu symbolizoval vítězství hinduismu nad islámem. Za druhé ukázal sílu samotné Indie v kontextu kulturních a historických tradic. Za třetí to byl jakýsi akt volební kampaně Naréndry Módího a jeho strany Bharatiya Janata Party, která se hlásí k hinduistickému nacionalismu.

Ohlédnutí a prognóza (2023 a 2024)

Evropa volila raději zatajování ukrajinských reálií, jejich omlouvání a lhaní, než aby důsledně hájila svoje ideály lidských práv. Byl určitý pokus ve smyslu lidských práv zvaný Minské protokoly, který ovšem Zelenskij nakonec nesplnil a začal donbaské území obkličovat armádou. Morální úpadek Evropy se tím prohloubil, když nedodržují vlastní ideály. Jak známo, nespravedlnost a lež se dostanou pod kůži a nejvíc na to doplatí ten, kdo s nimi začal zacházet. To je zřetelnější právě v r. 2023 s odstupem od ruské invaze na Ukrajinu, když pravda (která se nakonec vždy prosadí) začala prosakovat na světlo a propaganda se stále více jevila jako dezinformace. To mělo největší význam v zemích, které nejsou zainteresované na konfliktu.

Schválení rezoluce o boji proti oslavování nacismu

Na pôde OSN sa odohrala ďalšia pozoruhodná… ako to nazvať? Dráma, fraška, pokrytecké divadlo, otvorená arogancia? Valné zhromaždenie OSN schválilo rezolúciu o boji proti ospevovaniu nacizmu. Zdalo by sa, že je to logický a rozumný krok. Lenže ozaj ohromuje zoznam odporcov danej úplne jasnej a zrozumiteľnej rezolúcie, ktorá nevyvoláva žiadne otázniky, a preto je tým prekvapivejší postoj viacerých štátov, ktoré hlasovali proti tejto rezolúcii?

Al-Aksá Flood

Tak tedy Izrael, USA, celý svět byl neočekávaným útokem Hamásu překvapen? Přišlo mi to od prvního okamžiku tak nevěrohodné, že jsem o tom spontánně začal psát. Pak jsem se nechal řadou analytiků a komentátorů, jejichž úsudku si cením, přesvědčit, že Mossad, Šin Bet, AMAN, 8200, SIGINT, Divize Gaza, DAROM fatálně selhaly, protože ve své samolibosti a aroganci věřily víc vlastnímu konceptu, Hamásu, který nemá o bojování zájem, než docházejícím informacím a vlastním očím; že IDF byly od hranic Gazy staženy na Západním břeh, aby ochránily osadníky loupící palestinskou půdu; že Hamás stačil zničit veškerá komunikační zařízení IDF dřív, než napadené posty vůbec mohly spustit poplach; že se příliš sofistikované systémy jako zeď mezi Gazou a Izraelem mohou ukázat jako náchylné poruchám a selhání. Tak jsem rozepsaný text zahodil.

„Izrael nikdy nechtěl mír,“ Moshe Zuckermann

Izrael se dnes musí sám rozhodnout, jak chce, aby věci pokračovaly. Bez míru Izrael nemůže dlouhodobě existovat, protože jsme teď viděli, jak nepravidelná armáda podnikla impozantní komandovou operaci. A není to pravidelná armáda ve srovnání s tou, kterou má Izrael. Žádným způsobem nelze Izrael dlouhodobě chránit jen vojensky. Chtějí ochránit to, co chtějí ochránit v rozporu s mezinárodním právem, totiž stát apartheidu. A proto si myslím, že pokud, jak Biden již uznal, politické řešení neexistuje, pak to můžeme všichni rovnou zabalit.

Slované nejsou otroci!

(Jak husitství přišlo z Novgorodu, reformace z Bosny atd.)
Žijeme v době, která se začíná podobat minulému režimu – v tom, že člověk působící ve veřejném prostoru se prodírá džunglí více či méně nebezpečných tabu. Jedním z nich je slovo slovanství. U svého známého, „insidera v mainstreamu“, jsem tohle slovo viděl na interním seznamu slov v jejich periodiku nepublikovatelných. Slovanství dnes dráždí o to víc, že válka, která nám (zatím co do dodávek a ekonomických důsledků) začíná přerůstat ve válku světovou, je válkou Slovanů proti Slovanům.

Recenze: Přemysl Janýr – Proč nekradeš?

Přemysl Janýr napsal esej Proč nekradeš, aby vysvětlil lidské altruistické a etické chování, které se nezdá být zase tak docela samozřejmé, a zda jeho automatické vyžadování neslouží jako nástroj nějakého cíle, který nemusí být zcela altruistický.

Vládnoucí egocentrici jsou všechno lidé Posledního soudu

Protiproud TV vyzvala konzervativního spisovatele a publicistu Vlastimila Podrackého, aby spolu s Petrem Hájkem zamířil na hlubiny, v nichž se zrcadlí osud umírající euro-americké civilizace a nejasně se rýsuje budoucnost českého státu a národa.

Před námi temno: Kam směřuje válka na Ukrajině

Tento dokument zkoumá pravděpodobný vývoj ukrajinské války.
Budu se zabývat dvěma hlavními otázkami: Za prvé, je možná smysluplná mírová dohoda? Za druhé, která strana pravděpodobně vyhraje válku?

Nacionalismus jako řešení

Původní text: Britské listy 11. únor 2013, převzato z janyr.eu, 1. červenec 2017 Možná to někomu, vzhledem k mým častým komentářům na adresu národa, bude znít jako ironie. Není. Stále více se utvrzuji, že naším akutním i chronickým problémem není přebytek, ale naopak...