Téma: Demokracie

Evropa čelí století ponížení

Obsah:

Evropská aplikace na ověřování věku

Obsah:

Francesca Albanese: „Můj život se stal horskou dráhou“

Když se na to dívám zpětně, domluvit si rozhovor s Francescou Albanese v kavárně nebyl nejlepší plán. Než jsme mohli začít, servírka si přála fotku s italskou právničkou pro lidská práva. Udělala ji pokladní. Pak z kuchyně vyšel kuchař v bílém na skupinovou fotku. Někteří zákazníci si chtěli udělat svou vlastní fotku. Albanese byla ke všem laskavá a povídala si ve třech jazycích, takže celý proces nějakou dobu trval.

BEZ MANDÁTU

Milí přátelé, naše dnešní shromáždění není tak početné, jako bylo to sobotní kratochvilné na Letné, které podporovalo zbrojení. My podporujeme mír. Přicházíme sem každý rok, abychom si společně připomněli, že poplašné sirény, které se 24. března 1999 rozezněly nad nočním Bělehradem ohlásily nové přetváření světa. To, co moralista Havel legalizoval jako etický zásah, se stalo precedentem pro všechny další mocenské svévole. Z nich pouze intervence v Libyi (2011) měla mandát Rady bezpečnosti k použití síly pro ochranu civilistů. Plukovníka Kaddáfiho to ovšem neochránilo. Ostatní intervence šířily demokracii a svobodu bez mandátu.

Historie a právní aspekty války s Íránem

Obsah:

~~~~~~~~~~~~

Český kalendář

Dějiny píší vítězové. V první světové válce bojovaly Československé legie na straně budoucích vítězů. Po vzniku Československé republiky vytvořily legie páteř její armády. Téměř v každé obci však už během války začaly vznikat pomníky se jmény vojáků, co padli za mocnářství. Byly udržovány ze sbírek, neboť nově vniklý stát těchto 220 tisíc padlých pokládal za oběti dějinného omylu.

Dějinný omyl byl ve válce poražen a za její rozpoutání potrestán. Zanedlouho se ale ukázalo, že nějaké viry trest přežily a našly si nové hostitelské buňky. Varovné hlasy, které detekovaly přípravnou fázi k vytváření dalšího dějinného omylu, však byly zakřiknuty. A šíření viru byl poskytnut prostor i čas, aby vyvolal další světovou válku.

Trojí odmítnutí

To, co dnes v Íránu prožíváme, není krize režimu, ale rozpad ontologie státu. Tato trhlina není pouhou prasklinou způsobenou paláci, mulláhy, generály či plány zahraniční intervence. Je hlubší, starší a má hlubší kořeny. Rozpadá se samotný způsob, jakým se stát v průběhu dějin etabloval jako transcendentní subjekt, který promlouvá před společností, nad společností a jménem společnosti.

Když se tato ontologie rozpadá, není to jen otřes mocenského aparátu. Posouvají se samotné představy o historii, legitimitě a řádu. Říci „Ani mulláhovský režim, ani šáh, ani USA a Izrael“ proto není aktem neutrality, ale ontologickou rebelií. Tato věta neodmítá pouze volbu mezi státy; zaměřuje se na samotnou státocentrickou politickou představivost.

Trump si taky hraje na Boha, ale špatně

Existuje tolik extrémně nebezpečných aspektů „války dle vlastního výběru“ proti Íránu, kterou Izrael a Amerika vedou na Blízkém východě – a stále častěji i jinde –, že Američané z velké části přehlížejí jeden obzvláště závažný aspekt, pokud jde o jejich armádu. Je to výsledek toho, co historici pravděpodobně v budoucnu označí za další „Velké probuzení“.

V závislosti na historikovi existuje v našich dějinách několik takových všudypřítomných náboženských momentů, z nichž pro moderní mysl je možná nejpozoruhodnější ten, který v roce 1919 vedl k 18. dodatku k naší ústavě a vytvořil „prohibici“. Američané, kteří si uvědomili, co jim v tomto konkrétním Velkém probuzení udělaly různé náboženské skupiny a další, ti, kteří utvářeli veřejné mínění za 18. dodatkem, jej v roce 1933 zrušili 21. dodatkem. Ale ne dříve, v mezidobí a v mnoha ohledech masivní vlna kriminality vytvořená prohibicí vyvolala fenomén, který dnes dobře známe, organizovaný zločin. Stručně řečeno, toto Velké probuzení způsobilo národní, ba dokonce globální katastrofu, která je nyní zodpovědná za sedm až osm bilionů dolarů globální „černé“ ekonomiky v obchodování s lidmi (zejména ženami a dětmi), nelegálním prodeji drog, obchodování s orgány, krádežích aut a dalších organizovaných zločineckých aktivitách.

Íránská válka odhalila frašku americké „zástupné demokracie“

Trumpova administrativa jednostranně – bez jakékoliv debaty v Kongresu nebo hlasování o kurzu – donutila Američany do zase další války. Tentokrát je tou válkou rozsáhlá vojenská kampaň proti Íránu. Má snad masovou podporu veřejnosti? Odhlasoval snad Kongres výdaje dalších dolarů z amerických daní na další válku? Zjevně ne. Podle průzkumu od Reuters z 1. března jen 27 procent dotazovaných Američanů řeklo, že novou válku USA s Íránem podporují. Netřeba zdůrazňovat, že jen málo Američanů vyzývalo své zastupitele v Kongresu žádostmi o zase další válku na Středním východě.

Evropa čelí století ponížení

Evropská aplikace na ověřování věku

Francesca Albanese: „Můj život se stal horskou dráhou“

BEZ MANDÁTU

Historie a právní aspekty války s Íránem

Český kalendář

Trojí odmítnutí

Trump si taky hraje na Boha, ale špatně

Íránská válka odhalila frašku americké „zástupné demokracie“

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře