Gaza: analýza míry spoluúčasti arabských zemí


Tento esej tvrdí, že válku v Gaze je třeba chápat jako klíčový moment v dlouhodobém strategickém přeskupení sil. Nejprve zmapuje globální a regionální soupeření (zahrnující USA, Írán a Čínu), které tento konflikt rámuje. Následně analyzuje, jak tento strategický pohled nutí státy upřednostňovat realpolitiku, čímž omezuje humanitární činnost. Nakonec se zaměří konkrétně na „sionistickou spoluvinu“ klíčových arabských států a bude argumentovat, že jejich tichá podpora či strategické spojenectví s Izraelem – vycházející z potřeb odstrašení a ekonomických ambicí – zásadně ovlivnilo průběh války i jejich omezenou reakci na humanitární krizi v Gaze.

Nenávidí Rusko, protože je to křesťanská země

Tucker Carlson nedávno položil filozofickou otázku, proč Rusko dokáže dělat určité věci, které Spojené státy nedokážou. Nemyslím si, že by v tomto konkrétním případě šlo o otázku rétorickou, a proto si zaslouží odpověď. Konkrétní úryvek z rozhovoru pro RT, který je k dispozici jak v ruštině, tak v angličtině, se na internetu šíří jako lavina, protože tato otázka je velmi aktuální a zdá se, že na ni neexistuje odpověď. Než se pokusíme tento problém analyzovat – neboť jistě musí existovat řešení –, podívejme se na přesná slova tohoto slavného novináře.

Cena svědomí a práva nepočatých dětí

Trestný čin má nejen svou stránku věcnou a právní, ale také mravní, v které hraje roli svědomí. Týká se to i zablokovaného trestního řízení proti nepotrestaným spolupachatelům brutálního vydírání bratrů Lebánkových v jesenickém penzionu U Kohouta, k němuž se opakovaně vracím pod pracovním názvem „kauza Jesenice“.

Nositelé hodnot, nebo státem podporované mafiánství?

Kdysi žil v obci Hrádek můj děd, muž jménem Jan Stonawski. Ten chtěl vnést světlo mezi tehdejší obyvatele chudé horské obce, kde živitelé rodin – vesměs zaměstnanci kamenolomů a železáren – brzy umírali na následky tvrdé práce a častý alkoholismus, k němuž se hojně uchylovali. Jeho stoupenci se v meziválečném období sdružili v nezávislý náboženský spolek mající sídlo přímo sousedící s pozemky jeho pracně zbudovaného domku. Mohutné zavedené náboženské organizace tehdejší doby se totiž zabývali především vlastní prosperitou a tento chudý lid nemohli nijak oslovit (viz historické prameny a Paměti Jana Stonavského).

Po komunistickém převratu byly nezávislé spolky rušeny a tak měl tento spolek roku 1951 jedinou možnost – předat svůj majetek a včlenit se do jedné se zavedených náboženských organizací spolupracujících s režimem. To tedy, s příslibem určité autonomie, spolek učinil. Příslušná náboženská organizace však, nejenže svůj příslib autonomie nedodržela, ale „neposlušné“ nezávisle se shromažďující členy roku 1953 vyloučila – tedy zatlačila do disentu. Tenkrát ještě nebyl znám pojem „tunelování“, avšak co jiného to bylo než vytunelování majetku a vlivu nynější Církví bratrskou. Vyloučením mj. i našeho rodu došlo k tomu, že jsem se narodil do disidentské rodiny (viz jmenovitě „Sborník archivu bezpečnostních složek 7/2009“, str.120, odst.2,3).

Třídní boj v lidské evoluci

,,,
Liberální demokracie není ani liberální, ani demokratická.
Neomarxizmem je nazýváno cokoliv, co se nelíbí kapitalistické propagandě. Správně a původně je neomarxizmem syntéza ranného Marxe (filozofie člověka) a psychoanalýzy. Vrcholným představitelem neomarxizmu je Erich Fromm.
Společenský systém před listopadem 1989 je chybně nazýván komunizmem. Částečně to je projev nevzdělanosti, částečně to je propagandistický záměr.

Prečo vojna?

OSNOVA

– Korešpondencia Einsteina a Freuda
– Immanuel Kant: K večnému mieru
– Koncepcia Jeffreyho Sachsa o zásadách medzinárodného práva
– Otvorený list Jeffreyho Sachsa Friedrichovi Merzovi
– Vojnové konflikty: víťazstvo emócie nad rozumom
– Nástrahy Thukydidovej pasce
– Pápež Lev XIV: Encyklika Humanitas
– Odlišné spôsoby myslenia

Mír v perské filozofii

Mír byl v převládajících proudech západního politického myšlení často chápán jako stav vnějšího řádu – stabilní rovnováha dosažená prostřednictvím jemného mechanismu smluv, rovnováhy sil nebo zastavení nepřátelských akcí.
Jedná se o negativní mír, definovaný tím, čím není: absencí války. Perská filozofická tradice, bohatá a nepřetržitá intelektuální mozaika sahající od Zarathuštry po safávidskou éru, nabízí radikální a hlubokou alternativu.
Mír zde není pouhým politickým artefaktem, ale metafyzickou realitou a existenciálním uměním. Je to mnohovrstevnatá symfonie harmonie, která rezonuje současně v duši jednotlivce, ve společenské struktuře i v kosmickém řádu.

Nejděsivější věc, jakou jsem kdy zažil: Vědí, co uděláš, ještě než to uděláš

Obsah:

  1. Karim Bettache: Nejděsivější věc, jakou jsem kdy zažil: Vědí, co uděláš, ještě než to uděláš
  2. Onur Özersin: Konec anonymity na státem ověřeném internetu

Nová doba žádá nové dějiny

Občas v autě poslouchám Český rozhlas, většinou regionální stanici Liberec. Od čtyř do pěti odpoledne tam vysílají skvělou show – Humoriádu. Býval to navíc přibližně čas, který jsem trávil na cestě ze zaměstnání domů, tedy z Motola do Vršovic.

Nějakým omylem jsem se však tentokrát zaposlouchal do rozhovoru Libora Boučka s architektem Danielem Libeskindem na Radiožurnálu. Některé teze mě šokovaly natolik – i když jsme už zvyklí na ledacos, že? –, že jsem si rozhovor znovu vyhledal na internetu.

Nakonec to tedy byla také humoriáda. Jen zřejmě neúmyslná.

Válka je krajní projev lidského zmatení

Vzhledem k celosvětové situaci by člověk mohl ztratit naději v lidstvo. Zdá se, že není schopno žít společně v míru, konstruktivně řešit konflikty, udržovat mír a předcházet válkám.
Jednoduché vysvětlení zní, že násilí je součástí lidské povahy. Ale je to pravda? Je tomu skutečně tak?

Nepokoje v Belfastu: Proč britské davy vnímají rasové násilí jako „obranu národa“

Politici a média po léta lidi povzbuzovali, aby vnímali migranty jako vetřelce a muslimy jako problém, který je třeba řešit.

Útoky v Belfastu nebyly pouze výsledkem extrémistických extrémistů zneužívajících tragédii. Vyplynuly z širšího kontextu rasismu, který po léta migranty – a zejména muslimy – rasizuje jako existenční hrozby.

Válka před válkou: Krize evropské civilizace začala dlouho před Ukrajinou

Když v únoru 2022 překročily ruské tanky ukrajinskou hranici, mnoho evropských lídrů označilo tuto invazi za událost, která otřásla mírem na kontinentu. Předpoklad, z něhož tento výklad vycházel, byl jasný: Evropa byla stabilní, prosperující a bezpečná, dokud vnější agresor nenarušil poválečný řád.
Tento výklad však přehlíží nepohodlnou skutečnost. Evropa neztratila sílu teprve s vypuknutím války na Ukrajině. Do té doby již k oslabení došlo. Konflikt pouze odhalil krizi, která se vyvíjela po desetiletí pod povrchem prosperity a důvěry v instituce.

Írán a USA: Podání ruky smrti

Obsah:

  1. Larry C. Johnson: Hormuzský průliv je otevřený pro íránský obchod… Ropa proudí a Írán dostává zaplaceno
  2. The Cradle: Netanjahu varuje, že boj proti Íránu „neskončil“
  3. Karim Bettache: Podání ruky smrti: Írán a fatální chyba vyjednávání se zlem

Nejdůležitější experiment s umělou inteligencí, o kterém jste nikdy neslyšeli

V květnu 2026 se skupina vědců pustila do hledání odpovědi na důležitou otázku, která dosud nebyla řádně otestována: Co vlastně umělá inteligence (AI) dělá, když je jí svěřena odpovědnost?

Až doposud byly systémy umělé inteligence vždy hodnoceny na základě specifických a definovaných úkolů. Nikdo dosud neumístil více systémů umělé inteligence společně ve sdíleném sociálním prostředí a nesledoval, co se děje, po dobu několika týdnů, dostatečně dlouho na to, aby se dalo změřit, jaké důsledky může mít rozhodnutí učiněné v den zahájení projektu o několik týdnů později. Právě tyto výsledky skutečné odhalují samotný systém a překvapilo mě, že se tak nestalo dříve.

Hudební intermezzo pro Sudety

Toto hudební zastavení reflektuje aktuálně obnovené a vyhrocené téma vztahů mezi (sudetskými) Germány a obyvateli ČSR / ČSSR / ČSFR / ČR – zjednodušeně mezi Němci a Česky. Připravil jsem výběr děl skladatelů z Rakouska-Uherska, Německa, Čech a Moravy.

  1. Franz Liszt: Les Préludes
  2. Max Bruch: Violin Concerto No. 1
  3. Bedřich Smetana: Louisina Polka
  4. Leoš Janáček: Sinfonietta

~~~~~~~~~~~~

Kuba, květen 2026

O B S A H:

  1. Amy Goodman, Ed Augustin: Zpráva z Havany: Kubánci hladoví a umírají kvůli zpřísněné americké blokádě
  2. Tyler Durden: Po měsíci bloudění po Karibiku přerušil ruský tanker s palivem dodávku na Kubu
  3. Antonio De Loera-Brust: Skutečné ponaučení z údajné kubánské produkce bezpilotních letounů namířené proti USA

U nás jste vždy vítáni

Obsah:

  1. Zdeněk Jemelík: Samurajská bojechtivost proti míru mezi národy
  2. Pavel Šafr: U nás jste vždy vítáni
  3. Ivo Šebestík: Sudetoněmecký sjezd s přízrakem Kounicových kolejí v Brně

Staly se Spojené státy tím padouchem?

Je to docela děsivé, když právě čínský vůdce Si Ťin-pching minulý týden varoval svět, že „chceme-li zachovat autoritu mezinárodního právního řádu, nemůžeme jej využívat, když se nám to hodí, a opouštět jej, když se nám to nehodí“. Bohužel však Spojené státy zjevně potřebují připomenout, že návrat k právu džungle je diplomatickou, ale i morální katastrofou.

Vždy to byli ti zlí, kteří neměli žádnou úctu k zákonu a životu. Uvažte, jak Rusko a Čína obětovaly životy svých lidí ve válkách posledních 100 let. Uvažte, jak nacistické Německo vedlo svou válku, když Hitler o svém neprovokovaném útoku na Polsko řekl: „Naše síla spočívá v naší rychlosti a brutalitě.“ Vítězství, jak řekl, znamenalo „zabíjet bez soucitu a milosrdenství.“ Zní vám to povědomě, pane Hegsethe?

Naše dekrety

Už se zdálo, že náš problém jednou provždy vyřešila Česko-německá deklarace a biologie. Ústavní soud nalezl, že Edvard Beneš byl rozhodnutím mocností skutečně prezidentem, český parlament se usnesl, že se zasloužil o stát a že jeho dekrety, právní základ poválečného Československa, jsou neprolomitelné a na Slovensku je jejich zpochybňování rovnou trestné.

A najednou se Benešovy dekrety resuscitují – a k tomu ještě sudetoněmecký sjezd v Brně! Otázky kolem něho mě vrátily k tématu, které mě intenzivně zaměstnávalo před téměř dvaceti lety. Dnes mě více zajímá jeho sociálně psychologický a kulturně politický kontext.

Z božího dopuštění a předsedy vlády a prezidenta

Nerad se pouštím do obecných úvah mimo rámec trestního řízení, ale občas mi to nedá, protože výstřelky některých politiků příliš překračují hranice slušnosti. Bohužel častým výtržníkem bývá Petr Macinka, z božího dopuštění a milosti předsedy vlády a prezidenta republiky ministr zahraničí. Nejde o primitiva a nevzdělance, proto jsou jeho výstřelky zvlášť těžko pochopitelné a nepřijatelné. Očekával bych, že ve svém věku již bude vypořádaný se zbytky pubertální dovádivosti, ale zjevně dosud nedospěl.

Univerzální lidská práva

Na plakátech se slova „lidská důstojnost“ lesknou jako pozlacené písmo na starých knihách. Ve skutečnosti však často připomínají spíš kulisu: hezkou fasádu na domě, v němž se bydlí jinak, než se navenek slibuje. Svět se tváří soucitně – a přitom se s ním obchoduje, jako s lehkou děvou. Mluví se právech – a přitom se vše jen přepočítává na bezpečí, na zisk, na „nutné oběti“. Co když je univerzalita lidských práv jen krásná pověst, mýtus, který si vyprávíme, abychom snesli vlastní pohodlí a neviděli vlastní kus vinny?

Začala třetí světová válka, spravedlivá pro všechny. Téměř.

Cicero formuloval koncept bellum iustum et pium / spravedlivé a zbožné války a tvrdil, že válka je přípustná pouze jako odplata za způsobenou škodu, na obranu spojenců, s formálním vyhlášením a bez nadměrného násilí. V jistém smyslu je tato teorie reaktivní (válka jako odpověď na válku) a omezená etickými rámci.

Všichni globální a dokonce i regionální hráči ve třetí světové válce se budou muset rozhodnout, na jaké straně stojí. V opačném případě  za ně jejich pozici určí jiní.

Trump „vojensky zvítězil“

Obsah:

  1. Naman Karl-Thomas Habtom: Americké základny na Blízkém východě v ohrožení
  2. Matthew Bunn: Íránské jaderné materiály a vybavení nebyly v žádném případě „zničeny“
  3. Ashes of Pompeii: Obrácení rolí – „Rozděl a panuj“ proti Západu
  4. The Cradle: Rostoucí počet amerických vojáků odmítá „zemřít za Izrael“

Národ, specifická etapa sociální evoluce

Existují názory, že národ byl vymyšlen a jedná se o projekt sociálního inženýrství. Ovšem kdyby sociálno nebylo na novou sociální entitu zralé, tak by byl jakýkoliv projekt sterilní a nerealizovatelný. Naopak intelektuální myšlenky, koncepce a teorie národa byly součástí zrání a směřování sociálna k sociální entitě – k národu. Tvůrci myšlenek o umělém konstruktu národa si snad nejsou vědomi, že filozofové a umělci, kteří ideu národa přinášeli byli součástí sociálna a idea národa byla dalším stupínkem ve vývoji sociálna. Nebo se snad tito kritici domnívají, že tento „konstrukt“ vznikl mimo sociální evoluci a přinesli ho mimozemšťané?

Mezinárodní den žen

Obsah:
  1. Tulipány z Amsterdamu / Tulpen uit Amsterdam
  2. Pozvání k tanci / Invitation to the Dance / Aufforderung zum Tanz / Invitation à la Valse
  3. Můj koncert pro tebe / Il mio concerto per te
  4. Mapa lásky / Carte du tendre
  5. Fenomén Françoise Hardy
  6. Lásky sen po plese / Love’s Dream After the Ball / Liebestraum nach dem Ball

~~~~~~~~~~~~

Posvátné a morální dědictví ajatolláha Alího Chameneího

Zpráva o mučednické smrti ajatolláha Alího Chameneího dne 28. února 2026 vyvolala vlnu smutku v islámském světě i mimo něj. Téměř čtyři desetiletí působil jako strážce práva (Vali-ye Faqih) Íránské islámské republiky a vedl národ bouřlivými časy s neochvějnou vírou, hlubokými znalostmi a pevným odhodláním dodržovat zásady šíitského islámu. Jeho smrt ve věku 86 let, způsobená izraelským leteckým útokem, znamená konec jedné éry – ale jeho morální a duchovní odkaz bude i nadále osvětlovat cestu generacím muslimů hledajících spravedlnost, nezávislost a boží blízkost.
Západní média příliš dlouho pomlouvala a hanobila tohoto velkého muže. Tento esej se proto snaží uctít život a dílo tohoto svatého muže tím, že zkoumá rozměry jeho charakteru, které z něj učinily nejen politického vůdce, ale také skutečného představitele islámské etiky, oddaného služebníka Ahl al-Bayt a neúnavného pracovníka pro blaho utlačovaných, jak v Íránu, tak po celém světě.

Baalova civilizace

Obsah:

  1. Alexandr Gelejevič Dugin: Baalova civilizace
  2. Irena Ferčíková Konečná: Technofašismus v praxi: ICE, Palantir a americká laboratoř digitální represe
  3. Robert Semonsen: Kongres USA: EU provedla v prosinci v Rumunsku převrat

Evropské elity platí za privilegium prohry

Obsah:

  1. Ricardo Martins: Začátek konce evropského bezpečnostního řádu
  2. Pepe Escobar: Evropské elity platí za privilegium prohry
  3. Andew Korybko: Polsko a Maďarsko jsou Ukrajinou ohroženy, ale přesto jsou jí rozděleny

Kdo nyní nezvedne hlas, stává se spoluviníkem

Rada EU pro zahraniční věci uvalila 15. prosince sankce na desítky osob. Jsou obviněny z účasti na „destabilizujících aktivitách Ruska“. Konkrétně se jedná o „omezující opatření“ proti celkem 59 osobám z různých zemí. Všechny jejich finanční prostředky a ekonomické zdroje jsou blokovány. Občanům a podnikům EU je zakázáno poskytovat jim přímo či nepřímo finanční prostředky nebo ekonomické zdroje. Sankcionovaným osobám je zakázán vstup do EU a tranzit přes členské státy EU.

Proč nejsme demokratický ani právní stát

Po listopadu 1989 byl nastupující politický systém prezentován jako krásná čistá panna vstupující do manželství, zatímco předlistopadový reálný socializmus charakterizovala špinavá ošklivá prostitutka s venerickými chorobami. Tedy ideály byly konfrontovány s realitou. Dnes je však situace jiná. Protože nový systém již nejsou pouhé ideje, ale jde již o realitu, která ne pro každého je oslnivá, nová politická moc se rozhodla politické soupeření zlikvidovat totalitním zákazem.

Človek

Aká bytosť je človek? Kto vlastne my, ľudia, sme? Čoho všetkého sme schopní?

Na tieto a podobné otázky sa už dlho – celé známe dejiny – pokúšajú odpovedať mudrci, vedci i umelci. A nepochybne si ich kladú aj „obyčajní ľudia“, zvlášť v časoch otrasov, neistôt a hrozieb, aké žijeme aj dnes. Sú to najpodstatnejšie, najdôležitejšie otázky. Od ich zodpovedania závisí to najdôležitejšie a najvzácnejšie, čo sme každý z nás dostali len na krátky čas ako dar od svojich rodičov – náš život.
~~~

„Zlatá“ horalka verzus zlatý gulag

Nárast agresivity a násilia trápi celú Európu
… V niektorých štátoch majú hranicu trestného činu krádeže vyjadrenú v eurách, resp. sa suma aktualizuje podľa inflácie, v iných hranicu nepoznajú, trestnosť sa odvíja od charakteru skutku a okolností (napr. vlámanie, násilie, recidíva). Zopár príkladov na hranicu trestného činu krádeže vyjadrenú v eurách: Česko (400), Maďarsko (130), Poľsko (185), Rakúsko (100) Španielsko (400), v Nemecku, vo Francúzsku, v Taliansku, Holandsku, Belgicku a Portugalsku si hranicu nestanovili. Každý takýto skutok posudzujú individuálne. Napriek tomu, ako ukazujú štatistiky, aj tam čoraz častejšie dochádza k výraznému nárastu krádeží a páchaniu násilia na pracovníkoch obchodov, k rozkladu všeobecnej morálky. Vezmime si napríklad také Česko: podľa tamojších údajov osciluje každoročne počet drobných krádeží na približne rovnakej úrovni, ale rapídne rastie hodnota odcudzeného tovaru, zvyšuje sa už spomínaná fyzická agresivita najmä voči pokladníčkam a ochrankárom – a čo je horšie, na tejto činnosti v nemalej miere participujú profesionálne organizované skupiny, ktoré cielene kradnú väčšie množstvá tovaru, prípadne koordinujú krádeže medzi viacerými lokalitami.

Izraelská genocida neskončila. Byla rozšířena.

Obsah:

  1. Jewish Voice for Peace: Izraelská genocida neskončila. Byla rozšířena.
  2. Jonathan Whittall: Jak americko-izraelský „mírový plán“ rozdělí Gazu
  3. Gerald Celente: Hanba naší doby
  4. SilencedSirs: Ameriku postihlo mediální zemětřesení

Semiotické síly buržoazního násilí

Toto teatrální násilí krajní pravice se neopírá pouze o fyzický nátlak, který uplatňuje pomocí represivních aparátů, ani pouze o ekonomické manévry, které zotročují materiální život, ale především o komplexní systém sémiotických a mediálních sil, které pronikají až do nejintimnějších zákoutí každodenního života. Tam, v mikroskopickém divadle znaků, se utváří poslušnost, disciplínuje citlivost a vytváří společný horizont vnímání, který naturalizuje nelidské. Buržoazie se ve svém historickém vývoji naučila, že žádný řád nadvlády není stabilní bez sémiotické architektury schopné proměnit ponižující v osud, nespravedlivé v normálnost a svévolné ve zdravý rozum. To je možná nejhlubší projev jejího násilí: nezanechávat žádné soudně postižitelné nebo viditelné důkazy, estetizovat své údery a ponížení, vštěpovat gramatiku bezmocnosti. A oni se vyhýbají daním.

Demokracie a náboženství ve věku interpretace

Rovnost lidí a nedotknutelnost práv občanů jsou kulturní předpoklady demokracie, které ale demokratický stát neumí sám vytvořit: nestačí na to učitelé, je k tomu třeba spasitelů, demokratický stát si ale zakázal vyhlásit učení nějakého spasitele za „své“. Vsadil na neutralitu vůči spasitelům, Sázka na nejistotu – nazval Jiří Přibáň svou knihu úvah o demokracii.

Všechny cesty vedou zpět k Böckenfördově diktu: nezbytné předpoklady pro fungování demokracie vyrůstají z kultury, kterou demokratický stát vytvořit neumí, a kdyby se o to pokusil, stal by se státem totalitním. Claude Lefort pak považuje za definiens demokracie to, že moc v ní nemá žádné pevné místo, je pravidelně „sázkou ve (volební) hře“: vyhrát ji může kdokoli.