Plyn, deportace a mlčení. Kde jsou politici, když se mladým Romům vyhrožuje vyhlazováním?

Když ukrajinské holčičce ve škole nadávaly děti, prezident si ji pozval na Hrad. Bylo to správné a důležité gesto. Teď někdo mladým romským studentům veřejně píše o plynu, deportacích a vyvražďování a politici, kteří se jinak rádi hlásí k ochraně slabších a k boji proti nenávisti, mlčí. A mlčí politici vládní i ti opoziční!

Mladí Romové, kteří se sjeli na setkání BARUVAS, dělají přesně to, co po nich společnost celá léta chce. Učí se, studují na středních i vysokých školách a pracují na své budoucnosti. Jenže místo uznání se na ně na internetu sesypala vlna té nejhorší nenávisti. V komentářích se objevují narážky na plyn, deportace a otevřené výhrůžky, že je jen otázkou času, kdy je někdo začne vyvražďovat.

Čínsky špión alebo česká trestno-právna blamáž?

V januári 2026 zadržali české orgány činné v trestnom konaní v spolupráci s tajnými službami čínskeho novinára Jang I-mina z denníka Guangming Daily a to kvôli podozreniu zo spáchania novozavedeného trestného činu „Neoprávněná činnost pro cizí moc“ podľa § 318a Trestného zákonníku (TZ). Táto kauza sa však neskončila blamážou pre médiami očakávanú sieť čínskych špiónov v ČR a SR, ale pochybnosťami o českom trestnom práve. Nemožno sa ubrániť dojmu, že ČR tu zlyhala tak pri tvorbe práva, ako aj pri jeho aplikácii. A ak bude nejaký český politik chcieť v budúcnosti poučovať predstaviteľov ČĽR o ľudských právach, bude pre Číňanov najjednoduchšie poukázať na § 318a TZ či celú túto kauzu a tým sa vysmiať českému mentorovi. Napriek tomu, že ČĽR má v oblasti ľudských práv určite mnoho deficitov.

USA a 4. červenec – zapomenutý význam nezávislosti

Ráno 4. července 1776 se ve Filadelfii sešlo padesát šest mužů, kteří podepsali dokument, jenž dokázal něco, co se žádnému politickému textu té doby nepodařilo dotáhnout do konce: proměnit seznam administrativních stížností ve filozofii vládnutí. Deklarace nezávislosti je dnes připomínána především díky svým úvodním řádkům – samozřejmým pravdám, nezcizitelným právům a právu na hledání štěstí. Ve své podstatě je však tento dokument něčím jednodušším a rozhořčenějším. Z jeho přibližně 1 340 slov tvoří více než polovinu obžaloba proti Jiřímu III., seznam konkrétních činů, o nichž se Thomas Jefferson a Kontinentální kongres domnívali, že již porušily smlouvu mezi korunou a koloniemi ještě předtím, než bylo sepsáno jediné slovo Deklarace.
…

Stát v troskách

Zdravotnictví se zřejmě rozhodlo vyškrtnout ze svého zájmu ty nejvíce ohrožené.. Budeme je raději nechat umírat na ulicích nebo posílat do vězení…

Probudit nenávist k lidem na invalidním vozíku, ležícím pod smrkem nebo ve škarpě, kdy jim sociální pracovnice nosí léky na bolest, je zatím těžké.

Avšak nic není nemožné, politici postupují rychlým výcvikem k naprosté zvlčilosti vystresovaného okolí.

Evropa, srpen 2026

Obsah:

  1. Alfred de Zayas: Nadcházející referendum o členství Islandu v EU
  2. Russia Today: Merz připravuje tajný plán na přesun německých vojsk k ruským hranicím, tvrdí média
  3. Drago Bosnić: NATO brzy zdvojnásobí americké sdílené jaderné hlavice a rozmístí je ve Finsku, Polsku a Litvě
  4. Adrian Korczyński: Bulharská základna Bezmer a logika americké mocenské projekce

Svoboda projevu: hodnocení prvních 6 měsíců vlády

Na základě panelových diskusí na našich konferencích vznikl loni seznam doporučení pro nadcházející vládu. Podrobněji jsme rozpracovali především témata související se svobodou projevu a po vytvoření nové vládní koalice jsme je zaslali vládním stranám a hnutím.

Až na jedinou výjimku jsme nenavrhovali rozšiřování zákonných norem a státní byrokracie, ale naopak rušení přebytečných míst a nadbytečné legislativy. Rovněž jsme doporučovali odmítat jakékoli rozšiřování unijní legislativy na úkor národní suverenity.

Po úvodních 6 měsících je čas na první hodnocení.

Nejděsivější věc, jakou jsem kdy zažil: Vědí, co uděláš, ještě než to uděláš

Obsah:

  1. Karim Bettache: Nejděsivější věc, jakou jsem kdy zažil: Vědí, co uděláš, ještě než to uděláš
  2. Onur Özersin: Konec anonymity na státem ověřeném internetu

Střípky ze světa po návratu

Cestování do zahraničí rozšiřuje obzory tím, že cestujícího vystavuje novým kulturám, jazykům a pohledům na svět. Úspěšná mezinárodní cesta vyžaduje přípravu – všeobecnou se zaměřením na nezbytné dokumenty, měnu a místní zvyky – aby byl zajištěn hladký a obohacující zážitek a specifickou se zaměřením na cíl cesty, který má většinově turistický, menšinově studijní a dnes, v době antropologické války a idealizace vědění, výjimečně profesionální charakter.

Naše dekrety

Už se zdálo, že náš problém jednou provždy vyřešila Česko-německá deklarace a biologie. Ústavní soud nalezl, že Edvard Beneš byl rozhodnutím mocností skutečně prezidentem, český parlament se usnesl, že se zasloužil o stát a že jeho dekrety, právní základ poválečného Československa, jsou neprolomitelné a na Slovensku je jejich zpochybňování rovnou trestné.

A najednou se Benešovy dekrety resuscitují – a k tomu ještě sudetoněmecký sjezd v Brně! Otázky kolem něho mě vrátily k tématu, které mě intenzivně zaměstnávalo před téměř dvaceti lety. Dnes mě více zajímá jeho sociálně psychologický a kulturně politický kontext.

Francesca Albanese: „Můj život se stal horskou dráhou“

Když se na to dívám zpětně, domluvit si rozhovor s Francescou Albanese v kavárně nebyl nejlepší plán. Než jsme mohli začít, servírka si přála fotku s italskou právničkou pro lidská práva. Udělala ji pokladní. Pak z kuchyně vyšel kuchař v bílém na skupinovou fotku. Někteří zákazníci si chtěli udělat svou vlastní fotku. Albanese byla ke všem laskavá a povídala si ve třech jazycích, takže celý proces nějakou dobu trval.

Univerzální lidská práva

Na plakátech se slova „lidská důstojnost“ lesknou jako pozlacené písmo na starých knihách. Ve skutečnosti však často připomínají spíš kulisu: hezkou fasádu na domě, v němž se bydlí jinak, než se navenek slibuje. Svět se tváří soucitně – a přitom se s ním obchoduje, jako s lehkou děvou. Mluví se právech – a přitom se vše jen přepočítává na bezpečí, na zisk, na „nutné oběti“. Co když je univerzalita lidských práv jen krásná pověst, mýtus, který si vyprávíme, abychom snesli vlastní pohodlí a neviděli vlastní kus vinny?

Po referendu in Kazachstán

Kazachstán je devátou největší zemí světa podle rozlohy a nachází se ve Střední Asii. Nezávislost na SSSR získal 16. prosince 1991. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu Kazachstán v roce 2025 překonal Čínu v růstu HDP na obyvatele a stal se nejen ekonomicky prosperující zemí ve Střední Asii, ale také stabilně rostoucí ekonomikou na světě. Kazachstán vykázal konzistentní růst v Indexu lidského rozvoje (HDI), podle hodnocení Programu OSN pro rozvoj (UNDP), s nárůstem o 21,5 procenta (z 0,689 na 0,837) mezi lety 1990 a 2023, a byl oceněn za svůj progresivní postoj ve vzdělávání, ekonomice, technologiích a financích.

V diktatuře je moc zjevná, v současném systému je skrytá za demokratickým obalem

Sociolog Petr Sak vysvětlil, proč téměř pětina Evropanů se podle průzkumu přiklání k diktatuře před demokracií. Lidé podle něj reagovali na politickou realitu. „Evropa se rozkládá před očima, aniž by kdokoliv nesl odpovědnost,“ řekl pro neČT24. Připomněl i souvislosti kolem vzniku teorie totality.

Kdo se bojí pravdy? Kampaň za umlčení Francesci Albanese

Francesca Albanese se stala jednou z nejvíce polarizujících postav současné diplomacie, ne proto, že by velila armádám nebo podepisovala smlouvy, ale proto, že trvá na popisu toho, co vidí. Od doby, kdy se v roce 2023 ujala svého mandátu zvláštní zpravodajky OSN pro situaci v oblasti lidských práv na palestinských územích, předkládá tato italská právnička zprávy, které s přesností skalpelu prorážejí diplomatické eufemizmy.

Nejdřív Gaza, pak svět

Obsah:

  1. Ramzy Baroud: Nejdřív Gaza, pak svět
  2. Robert Inlakesh: Skrytá mapa: USA a Izrael mohou k útoku na Írán využít nečekané sousedy
  3. Larry C. Johnson: Proč jsou USA a Izrael tak posedlé likvidací íránských balistických raket?
  4. PressTV: Netanjahu chce z USA udělat „otroka izraelských expanzivních snů“

Baalova civilizace

Obsah:

  1. Alexandr Gelejevič Dugin: Baalova civilizace
  2. Irena Ferčíková Konečná: Technofašismus v praxi: ICE, Palantir a americká laboratoř digitální represe
  3. Robert Semonsen: Kongres USA: EU provedla v prosinci v Rumunsku převrat

Evropa už Ukrajinu odepsala?

Zelenskyj označil v Davosu Evropu za „ztracenou“. Místo aby se ujala vedení v obraně svobody po celém světě, vypadá Evropa ztraceně.

Podle Zelenského je Evropa ztracená proto, že místo zodpovědnosti za svůj kontinent se snaží přizpůsobit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a přesvědčit ho, aby změnil názor. Po jednání s americkým prezidentem potom prohlásil: „Prezident Trump miluje sám sebe a říká, že miluje Evropu, ale takovou Evropu nebude poslouchat“. Tvrdě pak zpochybnil skutečný význam Evropské unie coby globálního aktéra: „Evropa stále působí spíše jako zeměpisný, historický a tradiční fenomén, nikoli jako skutečná politická síla nebo velmoc,“ soudí Zelenskyj.

Výhled z minulosti

Úvahy mnou ctěného exprezidenta Václava Klause o vlivu přítomnosti ukrajinských uprchlíků na naši přítomnost a budoucnost ve mně probudily vzpomínky na stmívání nad Československem roku 1938, a pak na další vývoj. Den před mobilizací se narodila má sestra a mám v paměti obraz mobilizovaného táty ve vojenské uniformě při návštěvě u maminčiny postele. Ale také mám v paměti fotografii rodiny mé tety, prchající ze Sudet s nejnutnějším majetkem naházeným na žebřiňák tažený krávou. Bylo to mé první setkání s jevem uprchlictví, o němž se tehdy také hodně mluvilo. Tehdy do byl útěk dovnitř ohrožené země, beztak ale bolestný: lidé, vytržení z navyklého způsobu života a z prostředí, v němž některé rodiny žily po generace, byli náhle odkázáni na péči a milosrdenství státu, který se jim musel postarat o střechu nad hlavou a o náhradní zdroj obživy.

Kdo nyní nezvedne hlas, stává se spoluviníkem

Rada EU pro zahraniční věci uvalila 15. prosince sankce na desítky osob. Jsou obviněny z účasti na „destabilizujících aktivitách Ruska“. Konkrétně se jedná o „omezující opatření“ proti celkem 59 osobám z různých zemí. Všechny jejich finanční prostředky a ekonomické zdroje jsou blokovány. Občanům a podnikům EU je zakázáno poskytovat jim přímo či nepřímo finanční prostředky nebo ekonomické zdroje. Sankcionovaným osobám je zakázán vstup do EU a tranzit přes členské státy EU.

USA a Evropa

Obsah:

  1. Robert Semonsen: Trumpovo ministerstvo zahraničí zakazuje vstup globalistům z EU za cenzuru svobody slova
  2. J. B. Shurk: Proč by měli Američané umírat za evropskou tyranii?
  3. Al Jazeera: „Musíme to mít“: Trump obnovuje tlak na Grónsko

Izraelský export války

Obsah:

  1. Silvina Pachelo: Izraelský export války
  2. Pravda EN: Palantir: dodavatel genocidy
  3. Kit Klarenberg: Predator: izraelský špionážní software pro chytré telefony

Izraelská genocida neskončila. Byla rozšířena.

Obsah:

  1. Jewish Voice for Peace: Izraelská genocida neskončila. Byla rozšířena.
  2. Jonathan Whittall: Jak americko-izraelský „mírový plán“ rozdělí Gazu
  3. Gerald Celente: Hanba naší doby
  4. SilencedSirs: Ameriku postihlo mediální zemětřesení

Tomáš Koloc: Demokracie v Lotyšsku a Česku

Evropská ministryně zahraničí z Estonska, Kaja Kallas, hrdá proklamátorka evropských hodnot Pobaltí, se na přelomu října a listopadu vyjádřila, že Rusko hodnotově nepatří do Evropy. Výrok zazněl ve stejnou dobu, kdy další země Pobaltí, Lotyšsko, své první obyvatele pro ruský původ – a prvního etnického Lotyše pro jeho politické přesvědčení – vyhnalo do Ruska.

Počty takto vypovězených z lotyšské vlasti podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda už překročily tisícovku.

Jak s „Izraelem“ upadá židovská identita

Po celá desetiletí po 11. září se od miliard náhodných muslimů očekávalo, že odčiní 15 Saúdů (plus 4 Araby) z nějaké organizace podporované Američany. Od milionů muslimů i nemuslimů z Afghánistánu a Iráku se očekávalo, že budou hladovět a zemřou za hříchy Al-Káidy. To, co já nazývám Bílou říší, požaduje nejen monopol na násilí, ale také monopol na empatii. Pokud zemře jeden z nich, miliony našich musí krvácet a miliardy musí být obviněny. Tohle je stejná hra, jakou hrají po 7. září, ale já už nechci hrát Monopoly. Hloupá zatracená hra, jak řekl Furio Giunta.

Muslimové jako celek neměli s 11. zářím nic společného. Al-Káida byla americkým agentem před 11. zářím a je jím i nyní (viz Tahrír al-Šám v Sýrii). Důkazní břemeno je skutečně na Americe, aby prokázala, že se na 11. září nepodílela, ne na 2 miliardách náhodných muslimů, kteří si žijí svými životy od Indonésie po Hounslow. Afghánský a irácký lid s tím měl ještě méně společného, ​​i když to, co se těmto zemím stalo, ospravedlňuje stovku 11. září.

Nobelovu cenu míru pro Francescu Albanese a lékaře z Gazy

Obsah:

  1. Daniel McAdams: „Globální válka proti teroru“ skončila. Teror zvítězil.
  2. Craig Mokhiber: Trumpovy sankce vůči Francesce Albanese jsou nezákonné a představují další spoluúčast USA na genocidě
  3. Avaaz: Nobelovu cenu míru pro Francescu Albanese a lékaře z Gazy

Poslední křesťanské město na Západním břehu je obleženo izraelskými osadníky

Poslední zcela křesťanské město na Izraelem kontrolovaném Západním břehu zažívá vlnu útoků násilných židovských osadníků, říká místní církevní vůdce a pobízí rodiny, aby uprchly, a vůdčí klérus město prohlašuje za „nikoliv už bezpečné“ pro naše obyvatele. Osadníci si navíc zřídili zlověstné „předsunuté stanoviště“ i na okraji tohoto města – Taybeh, Ramallah – tj. 4 500 let staré komunity s ohromným významem v příběhu o Ježíši Kristovi.

Pouze politické inženýrství může obnovit práva ruského jazyka na Ukrajině, jak si přeje Lavrov

Pouze USA jsou schopny to zvládnout, protože Rusko nemá na politické procesy na Ukrajině vliv.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov začátkem června v Den ruského jazyka slíbil, že „Rusko nenechá Rusy a rusky mluvící lidi v nesnázích a zajistí, aby jejich zákonná práva, včetně práva hovořit svým rodným jazykem, byla plně obnovena. O tomto naléhavém problému budeme i nadále hovořit na mezinárodních platformách. Budeme trvat na jeho vyřešení jakožto předpokladu pro trvalé mírové urovnání ukrajinského konfliktu.“

Nepohneme se ani o píď směrem k vašemu Armagedonu

Projev Rogera Waterse k 80. výročí Jaltské konference (únor 1945), v němž odsoudil globální eskalaci války.

Každé ráno, když se probudím, sevře se mi hruď a vyhrknou slzy, seberu se a opásám se do boje: Co mohu dnes udělat? Proč se každý den připravuji na bitvu? Protože každý den bojujeme existenciální bitvu o duši lidského rodu.

Pokud žijeme na Západě, naše vláda napomáhá genocidě původního palestinského obyvatelstva ze strany darebáckého státu Izrael v reálném čase, přímo před našima očima. Připadá nám to jako noční můra, ale není to noční můra, je to skutečnost.

Nevěřícně se štípeme. Tohle přece nemůže být skutečné. Pokud máme děti, škubou se s námi: „Mami, tati, ať toho nechají! Hej, mami, tati, proč je někdo nezastaví? Tati! Tati! A co Spojené národy, tati? A co mezinárodní právo? Tati! A co Ženevské konvence? Tati, tati, oni zabíjejí děti, tati! Tati, pohřbívají je pod sutinami. Ať toho nechají.“

Mír je lidské právo

Zeitgeschehen im Fokus: Když dnes lidé mluví o míru, mají pocit, že se ocitli mimo čas. Je zarážející, že vytvoření nebo udržení míru není v Evropě téměř žádným tématem. Zdá se, jako bychom zapomněli na všechny zkušenosti z historie. Máte stejný pocit?

Profesor Alfred de Zayas: V okruhu mých přátel a známých to tak naštěstí není. Chceme mír a děláme, co můžeme, abychom usnadnili příměří. Moji kolegové profesoři jsou stejně znepokojeni provokacemi NATO jako já neustálou eskalací ze strany Izraele. Moji přátelé diplomaté v Ženevě také usilují o mír.
…
Co můžeme dělat?

Z tohoto dilematu se nedostaneme, dokud politici nebudou ochotni přiznat vlastní chyby. Dokud budou naši politici samolibí a neústupní, dokud se budou soustřeďovat na násilí a odmítat vyjednávání, dokud budou věřit fantaziím Francise Fukuyamy, nebude mír. Kromě toho je tu ještě jedna válka – informační válka. Pokud se bude obyvatelstvu i nadále lhát a klamat, nelze dosáhnout žádného trvalého řešení. Jak víme od Římanů, mundus vult decipi – svět chce být obelháván.

O jednoznačně prokázané historické pravdě se nepolemizuje

Ústavní soud zamítl odvolání Josefa Skály a Juraje Václavíka v kauze diskuse ve Svobodném rádiu o katyňském masakru se zdůvodněním: „O jednoznačně prokázané historické pravdě se nepolemizuje“.

Proboha, co to ty studenty na těch právnických fakultách učí? Copak ti ústavní soudci, absolventi právnických fakult, neznají významnou metodologii K. Poppera, která obsahuje metodu falzifikace? Teorii, hypotézu nelze potvrdit, pouze vyvrátit.

Výjimečnost a mezinárodní právo

Výjimečnost je výrazem animus dominandi (pudu získání moci) mocných národů, které se odmítají podřídit zavedeným pravidlům lidského soužití a odmítají obyčejové mezinárodní právo. Místo toho si tito aktéři vymýšlejí nová pravidla podle své libosti a předstírají, že jejich bájný „mezinárodní řád založený na pravidlech“ je nějakým způsobem legitimní a v jistém smyslu nahrazuje Chartu OSN. Nedávná studie profesora Jeffreyho Sachse (Kolumbijská univerzita) pro Summit OSN o budoucnosti ukazuje index, v němž se Barbados umístil na prvním a Spojené státy na posledním místě v žebříčku zemí, které jsou nakloněny uplatňování zásad OSN a mezinárodní solidarity v praxi.

Putin otvírá Rusko jako útočiště pro Zápaďáky prchající před ‚zkázonosnou neoliberální ideologií‘

Podle dekretu podepsaného prezidentem Vladimirem Putinem zmírňuje Rusko požadavky na dočasný pobyt pro zahraniční občany toužící uprchnout před „zkázonosnou neoliberální ideologií, která je v rozporu s tradičními duchovními a morálními hodnotami Ruska,“ ohlásila státní tisková agentura TASS #en#.

Cizinci budou mít podle podmínek této vyhlášky privilegium žádat o dočasný pobyt „mimo kvóty schválené ruskou vládou, aniž by museli předložit dokumenty potvrzující jejich znalost ruského jazyka, ruské historie a základů práva.“

Cenzura se stala byznysem a zákulisní hrou vlád a jejich bezpečnostních služeb

Když jsme téměř před čtyřmi lety zakládali Společnost pro obranu svobody projevu, naší hlavní obavou byla svoboda projevu na sociálních sítích. Obávali jsme se, že nadnárodní platformy s takřka monopolním postavením na trhu, kam se postupně přesunula velká část společenské diskuze i zpravodajství, by mohly zneužívat svoji moc k ovlivňování politiky umlčováním nepohodlných, přesto zcela legitimních, názorů. Díky tomu by mohly manipulovat s názory voličů, a představovat tak hrozbu pro samou podstatu demokracie.

Nicméně když se dnes někdo se mnou pustí do debaty na toto téma, což se stále děje velmi často, už jen mávnu rukou. Kéž by to byl tento rozpor, který představuje náš největší problém. Situace se změnila rychleji, než kdokoliv čekal. A změnila se bohužel k horšímu.

Sankce jsou příčinou smrti

Rozhovor s Prof. Dr. Dr. hab. Alenou Douhan, expertkou na mezinárodní právo a zvláštní zpravodajkou OSN.

Zeitgeschehen im Fokus: V médiích neustále slyšíme o sankcích proti Rusku. Nikdy se ale nebavíme o tom, jak v důsledku toho trpí civilní obyvatelstvo. Jak hodnotíte tento režim sankcí?

Alena Douhan: Jako profesorka mezinárodního práva to posuzuji ze dvou stran. Musí existovat právní analýza, protože země, včetně EU, právní základ nikdy ani pořádně nezvažují. Nemůžete reagovat na chování jiných zemí nezákonnými prostředky. A z druhé strany – je velmi důležité hodnotit humanitární dopady jednostranně aplikovaných opatření.

Válka v Gaze: Bez palestinského sebeurčení Arabové nikdy nelegitimizují Izrael

Nástup USA jako globální supervelmoci po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 změnil univerzální mocenskou dynamiku, což mělo řadu důsledků, které přetrvávají dodnes, včetně regionálních konfliktů, nestability a toho, co někteří vnímají jako novou formu imperialismu.

Mezi jeho základní kameny patří zadržování komunismu a postsovětské zaměření na boj proti „islámskému fundamentalismu“, tržní nebo vojenská kontrola nad ropnými zdroji v arabském světě, podpora zástupných režimů, jako je Izrael, a potlačování osvobozeneckých hnutí v regionu. Tato kontinuita přetrvává bez ohledu na to, která strana je u moci, což vede některé k tomu, že v tomto ohledu vnímají jen malý nepodstatný rozdíl mezi demokratickými a republikánskými administrativami.

Assange dostal od globálních kmotrů nabídku, která se nedá odmítnout

Vězeň svědomí a „Navalnyj západu“ Julian Assange po 14 letech nesvobody v Británii (z nichž 7 let strávil v hrůzných podmínkách azylu po útěku na ekvádorskou ambasádu v Londýně a dalších 5 v britském vězení bez konečného soudního verdiktu) udělal na začátku tohoto týdne dohodu s USA, načež byl posazen na letadlo na tichomořské souostroví Severní Mariany, patřící USA, kde přiznal svou vinu, a americký soud ho propustil. Ve středu v 11:30 našeho času pak přistál v rodné Austrálii.

Nová příručka pravicové represe

Každý den stále více lidí uznává, že americká podpora izraelské genocidy Palestinců je neobhajitelná. Naše hnutí je větší než kdykoli předtím.

A jak rosteme do skutečně historických rozměrů, čelíme také nové úrovni státní represe. V reakci na to musíme mít otevřené oči ohledně rizik, kterým nyní čelíme a která mohou mít a budou mít dopady na Spojené státy po celá desetiletí.

Pod jakýmkoli jiným jménem… COINTELPRO je v roce 2024 živ a zdráv

COINTELPRO (což je zkratka pro program kontrarozvědky) byla skrytá a nelegální operace FBI zahájená J. Edgarem Hooverem v roce 1956. Skončila v roce 1971 poté, co byla její existence odhalena světu.
Ale opravdu skončila?
Podle Wikipedie byl COINTELPRO zaměřen na „sledování, infiltraci, diskreditaci a narušení amerických politických organizací, které FBI vnímala jako podvratné“.

Izraelská strategie: vysídlení Palestinců

– Vijay Prashad: Palestinci z Gazy nemají kam jít. Netanjahuova slova o tom, že nedojde k žádné „katastrofě“ poté, kdy bylo zabito více než 28 000 Palestinců a kdy byly dva z 2,3 milionu Palestinců v Gaze vysídleny, jsou zarážející. Izraelská armáda zabila od vydání příkazu ICJ téměř 2 000 Palestinců.
– Dave DeCamp: Američtí představitelé sdělili serveru POLITICO, že pokud Izrael vtrhne do Rafáhu, žádné následky neponese.

Víme, kde zemřel Navalnyj – ale smí se i říct, kde zemřel Lira? (A co Assange..?)

S tím, o čem chci dneska psát, si humor moc netyká. Po desítkách let míru, následujícího po druhé světové válce (který vycházel z dohod, jež v roce 1945 uskutečnil nově zrozený komunistický východní blok s mnohem více než dnes demokratickým západem), se v letech 1991-2001 v jedné velké krvavé občanské válce s různými ohnisky rozložila srbsko-chorvatsko-bosensko-slovinsko-makedonsko-černohorská jihoslovanská Jugoslávie a tuhle sobotu už to budou dva roky, co spolu otevřeně bojují východoslovanští Ukrajinci a Rusové. (Celkově ovšem konflikt začal už 20. února 2014, což bylo v úterý už taky deset let!) A bohužel ani v této válce se už neumírá jenom na frontě, v lazaretech a pod údery ruských raket v ukrajinském zázemí, a následně i ukrajinských dronů v tom ruském – ale i ve vězeních.

Gaza, německá krajní pravice a pokrytectví vládnoucí třídy

Během uplynulých dvou víkendů se v Německu více než milion lidí postavilo na demonstracích proti rasismu a nelidským postojům pravicové strany AfD, což je největší mobilizace proti krajní pravici v nedávné německé historii. Demonstrace následovaly po odhalení plánů na nucené přesídlování migrantů, které někteří funkcionáři AfD podpořili. Členové vlády – koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálů (FDP) – a konzervativní strany CDU/CSU využili příležitosti, aby se prezentovali jako obránci humanity. Jak věrohodné je však toto morální tvrzení ve skutečnosti?