1945 | Disput

Postřehy účastníka protestů proti sjezdu Sudetoněmeckého Landsmannschaftu

Kromě shromáždění v Pohořelicích jsem se účastnil všech protestů, samozřejmě nemohl jsem být u všech událostí. Je zapotřebí shrnout celkový obraz. Jednotlivé akce popíši odděleně.

Organizátoři Meetingu Brno umně skloubili pojmy Festival smíření a Sjezd Sudetoněmeckého landsmannschaftu. Kontraverzní sjezd měl být součástí jakéhosi festivalu a zaniknout v jásotu písní tanečních souborů, pojídání knedlíků s vepřovým a cinkotu sklenic s vínem. Zahájení na brněnském nádraží mělo vzdát úctu obětem vypravovaným německými nacisty z tohoto místa do vyhlazovacích táborů. Kromě Posselta byl přítomen i sir Winton, vnuk diplomata, který zachránil odjezdem do Anglie židovské děti. Potom nějací čeští politici.

Vymaníme se konečně z pasti tribalismu?

Obsah:

Po přehlídce

Všichni dobře víme, že život není spravedlivý. Proto mluvit a psát o spravedlnosti je zbytečné To je dnes obzvlášť patrné i na největší umělecké výstavě světa, Benátském bienále. Stačí pohled na Giardini della Biennale. Proto jsem se rozhodl tam nejet a pokračovat přímo k dceři, bydlící v jednom z nejkrásnějších regionů Itálie.

Dnes, kdy vzniká tento krátký příspěvek, 10. května, íránské velvyslanectví v Arménii pogratulovalo tiskové mluvčí Bílého domu Caroline Leavittové k narození její dcery a zároveň připomnělo americký útok na íránskou dívčí školu. Těch 168 dětí, které váš šéf vyřadil ve škole jí v Minabě a které jste zprostili viny, byly také děti. Když líbáte své dítě, myslete na matky těchto dětí, píše se ve zprávě na sociální síti X. Slavná Agatha Christie to řekla jasněji: Matčina láska k dítěti se nepodobá ničemu jinému na světě. Nezná zákon ani slitování, pronásleduje a drtí všechno, co jí stojí v cestě.

U nás jste vždy vítáni

Obsah:

Sudetoněmecký sjezd v Brně

Obsah:

Naše dekrety

Už se zdálo, že náš problém jednou provždy vyřešila Česko-německá deklarace a biologie. Ústavní soud nalezl, že Edvard Beneš byl rozhodnutím mocností skutečně prezidentem, český parlament se usnesl, že se zasloužil o stát a že jeho dekrety, právní základ poválečného Československa, jsou neprolomitelné a na Slovensku je jejich zpochybňování rovnou trestné.

A najednou se Benešovy dekrety resuscitují – a k tomu ještě sudetoněmecký sjezd v Brně! Otázky kolem něho mě vrátily k tématu, které mě intenzivně zaměstnávalo před téměř dvaceti lety. Dnes mě více zajímá jeho sociálně psychologický a kulturně politický kontext.

Sudetoněmecký sjezd v Brně vyvolává otázky

Obsah:

Izraelští studenti stávkují proti válce

Právě před 80. lety, 2. září 1945, kapitulací poslední země Osy Berlín-Řím-Tokio, Japonska, skončila poslední světová válka.

Ze všech veřejných oslav mého dětství se mi do paměti nejvíc zaryly oslavy, kdy od konce 2. světové války (tehdy, kdy nejbližší válka byla totálně mimo náš dohled – až v Afghánistánu – jsme říkali zkrátka „od konce války“) uplynula přesná polovina – 40 let. Byl rok 1985. Dnes se ta doba podává jako nepoměrně strašnější čas než ten náš, a v něčem jistě strašný byl – zejména v tom, že se střílelo na ty, kdo chtěli bez povolení překročit hranice (to byl nakonec jediný důvod, proč po pádu režimu padly odsuzující rozsudky pro řadu tehdejších východních vůdců – protože to byla jediná věc, v nichž se jejich praktiky od těch západních opravdu markantně lišily).

České dějiny 16: Müllerův mlýn

Přemysl Janýr | 8. 9. 2023 | Autorský příspěvěk, Téma: ČR | 651 přečtení | 1918, 1938, 1945, 1948, 1968, 1989, 2.sv.válka, Ekonomie, Historie

V Krakově je muzeum rodu Czartoryských. Dokonale zařízeno a vedeno, vstup volný, noblesse oblige. Poněkud nesourodé, od antických nálezů, kořistí z dávných válek, zbraní, oděvů a nábytku, porcelánových servisů a korespondence s někdejšími mocnými až po obrazy, včetně jednoho Leonarda da Vinciho. Až dodatečně mi to začalo vrtat hlavou: jak to vlastně zrestituovali? Jak se restituuje takové středověké brnění či dopis královny Alžběty? Zeptal jsem se přítele – polského novináře. Ale on jim to přece nikdy nikdo nesebral, vysvětlil mi.
Müllerův mlým je mou fikcí. Ne tak jeho osudy. Jsem si jist, že si ji leckteří čtenáři nahradí reálnými objekty, které osudy toho mého fiktivního sdílely.

Oppenheimerův paradox

Prabir Purkayastha | 25. 8. 2023 | Převzato | 1470 přečtení | 1945, Atomová energie, Etika, Historie, Politika, USA

Vzpomínám si na své první setkání s americkou vinou za dvě atomové bomby svržené na Japonsko. V roce 1985 jsem se účastnil konference o distribuovaném řízení počítačů v kalifornském Monterey a našimi hostiteli byly Lawrence Livermore Laboratories. To byla zbrojní laboratoř, která vyvinula vodíkovou bombu. Během večeře se manželka jednoho z jaderných vědců zeptala japonského profesora u stolu, zda Japonci chápou, proč Američané museli svrhnout bombu na Japonsko. Že to zachránilo milion životů amerických vojáků? A mnoho dalších Japonců? Hledala snad rozhřešení viny, kterou nesli všichni Američané? Nebo hledala potvrzení, že to, co jí bylo řečeno a čemu věřila, je pravda? Že tuto víru sdílely i oběti bomby?

62 let od vzniku Berlínské zdi. Proč by se nám takové dnes leckde hodily.

Dnes, kdy jsou zbytky Berlínské zdi pomalované obrázky Honeckera líbajícího se s Brežněvem na znamení, že zlá doba rozdělených měst je dávno pryč, vzpomínám na dnešní zdmi a celními budkami rozdělená hlavní města jako je řecko-turecká kyperská Nikósie – anebo izraelský Jeruzalém či bosenské Sarajevo, kde jsou dráty mezi lidmi stejné krve, které ovšem dělí odlišné náboženství. O jedné zbrusu nové devítimetrové zdi na americko-mexické hranici nemluvě. Nejnovějším Berlínem a posledním výkřikem dneška je pak ukrajinské město Bachmut na jehož jižním předměstí leží obec Kliščivka a mezi nimi jsou dvě řady zákopů, kde na sebe už dva měsíce navzájem míří vojáci v drtivé většině téhož jazyka i vyznání, z nichž mnozí by dnes možná byli rádi, kdyby mohli jít domů, zatímco by zde místo fronty vyrostla nějaká nová čtyřmetrová zeď. Protože, jak dnes zjišťujeme, proti válce horké je ta studená ještě pořád menší zlo…

Postřehy účastníka protestů proti sjezdu Sudetoněmeckého Landsmannschaftu

Vymaníme se konečně z pasti tribalismu?

Po přehlídce

U nás jste vždy vítáni

Sudetoněmecký sjezd v Brně

Naše dekrety

Sudetoněmecký sjezd v Brně vyvolává otázky

Izraelští studenti stávkují proti válce

České dějiny 16: Müllerův mlýn

Oppenheimerův paradox

62 let od vzniku Berlínské zdi. Proč by se nám takové dnes leckde hodily.

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře