České dějiny 16: Müllerův mlýn
V Krakově je muzeum rodu Czartoryských. Dokonale zařízeno a vedeno, vstup volný, noblesse oblige. Poněkud nesourodé, od antických nálezů, kořistí z dávných válek, zbraní, oděvů a nábytku, porcelánových servisů a korespondence s někdejšími mocnými až po obrazy, včetně jednoho Leonarda da Vinciho. Až dodatečně mi to začalo vrtat hlavou: jak to vlastně zrestituovali? Jak se restituuje takové středověké brnění či dopis královny Alžběty? Zeptal jsem se přítele – polského novináře. Ale on jim to přece nikdy nikdo nesebral, vysvětlil mi.
Müllerův mlým je mou fikcí. Ne tak jeho osudy. Jsem si jist, že si ji leckteří čtenáři nahradí reálnými objekty, které osudy toho mého fiktivního sdílely.
Irituje mě, že právě Larry C. Johnson zkoumá, která z islámských národně osvobozeneckých hnutí jsou "terorističtější". Vyjdeme-li z definice "násilí…
Samosprávná družstva nemiluje ani dnešní východ, ani západ. Českoslovenko má dlouholetou tradici družstevnictví - v příštím roce (2027) uplyne 180…
vynikajícím článkům Petra Saka uvedu komentář, který některé části reflektuje: - Třídní boj nemá spirituální náplň a je to jen…
Rádo se stalo. Sdílená radost je dvojnásobná radost.
Vážený pane Běhunčíku, děkuji za pestrou nabídku skladeb a jejich různých provedení, navíc obohacené mnohými obrazy. Prožila jsem s příspěvky…