Byli jsme dobrovolníci v nemocnici v Gaze. To, co jsme viděli, je nevyslovitelné.
Ve Spojených státech by nás ani ve snu nenapadlo operovat někoho bez jeho souhlasu, natož podvyživenou devítiletou dívku sotva při vědomí v septickém šoku. Nicméně, když jsme viděli Juri, přesně to jsme udělali.
Netušíme, jak Juri v předoperačním prostoru Evropské nemocnice v Gaze skončila. Jediné, co jsme viděli, bylo, že měla na levé noze vnější fixátor – lešení z kovových kolíků a tyčí – a nekrotickou kůži na obličeji a pažích po výbuchu, který roztrhal její malé tělíčko na cáry. Pouhý dotyk přikrývek vyvolával výkřiky bolesti a hrůzy. Pomalu umírala, a tak jsme se rozhodli podstoupit riziko, že ji uspíme, aniž bychom přesně věděli, co najdeme.
„Ježíšikriste,“ zamumlal Feroze, když jsme jí smývali larvy do kbelíku, „to je teda dojebané dítě.“
Se závěrem "To, čeho by dnes bylo velice naléhavě zapotřebí, by bylo Fórum pro evropsko-ruský dialog, reprezentované evropskými a ruskými…
Vynikající článek, který poukazuje na rozdíl mezi realitou světa, kosmu a procesy poznávání, které se změnily v pouhé modely, předpoklady,…
Vojtěchu, my jsme se před čtyřiadvaceti lety nikoho neptali na povolení.
"Evropsko-ruský dialog" je zablokovaný Spojenými státy evropskými s podporou pečlivě indoktrinované rusofobie. Autor si více-méně sám odpovídá v komentáři pod…
Asi ak.