Byli jsme dobrovolníci v nemocnici v Gaze. To, co jsme viděli, je nevyslovitelné.
Ve Spojených státech by nás ani ve snu nenapadlo operovat někoho bez jeho souhlasu, natož podvyživenou devítiletou dívku sotva při vědomí v septickém šoku. Nicméně, když jsme viděli Juri, přesně to jsme udělali.
Netušíme, jak Juri v předoperačním prostoru Evropské nemocnice v Gaze skončila. Jediné, co jsme viděli, bylo, že měla na levé noze vnější fixátor – lešení z kovových kolíků a tyčí – a nekrotickou kůži na obličeji a pažích po výbuchu, který roztrhal její malé tělíčko na cáry. Pouhý dotyk přikrývek vyvolával výkřiky bolesti a hrůzy. Pomalu umírala, a tak jsme se rozhodli podstoupit riziko, že ji uspíme, aniž bychom přesně věděli, co najdeme.
„Ježíšikriste,“ zamumlal Feroze, když jsme jí smývali larvy do kbelíku, „to je teda dojebané dítě.“
Irituje mě, že právě Larry C. Johnson zkoumá, která z islámských národně osvobozeneckých hnutí jsou "terorističtější". Vyjdeme-li z definice "násilí…
Samosprávná družstva nemiluje ani dnešní východ, ani západ. Českoslovenko má dlouholetou tradici družstevnictví - v příštím roce (2027) uplyne 180…
vynikajícím článkům Petra Saka uvedu komentář, který některé části reflektuje: - Třídní boj nemá spirituální náplň a je to jen…
Rádo se stalo. Sdílená radost je dvojnásobná radost.
Vážený pane Běhunčíku, děkuji za pestrou nabídku skladeb a jejich různých provedení, navíc obohacené mnohými obrazy. Prožila jsem s příspěvky…