Umělá inteligence: filozofická a civilizační výzva

Alexandr Dugin: Myslím si, že problém umělé inteligence je hlavním problémem současnosti. A není to jen problém technologický. Nejde jen o to, kolik zaměstnanců nahradí, koho propustí nebo koho učiní zbytečným. Umělá inteligence představuje kolosální hrozby zcela jiného rázu. Není náhodou, že Trump řekl, že závod ve zbrojení se nyní odehrává ne tolik v jaderné sféře, jako spíše v oblasti umělé inteligence. Ten, kdo ovládá umělou inteligenci – pokud je vůbec možné ji ovládat, což je velký filozofický problém –, ten ovládá svět.

Proč jsou vlastní zlaté rezervy zdrojem závislosti na Západu

Po celém světě rostou bankovní zásoby zlata na pozadí zhoršující se geopolitické napjaté situace a inflačních rizik. Důvodem růstu cen byla poptávka ze strany centrálních bank Indie, Číny, Polska a Turecka, které za poslední rok a půl zdvojnásobily objem nákupů. Podle údajů Světové rady pro zlato od začátku agrese proti Íránu čínská, polská, uzbecká a česká ekonomika zintenzivnily doplňování rezerv žlutého kovu. V březnu ho Čínská lidová banka nakoupila více než o rok dříve, dokonce i Guatemala po půl roce poprvé obnovila nákup zlata.

Hormuz, květen 2026

Obsah:

  1. Blogger Billmon: Jak selhal Trumpův „Projekt Svoboda“
  2. The Cradle: Írán stanovil měsíční lhůtu pro ukončení americko-izraelské války a blokády
  3. PressTV: „Projekt Svoboda“ skončil během 48 hodin
  4. Sputnik International: Geopolitika a geoekonomika Hormuzského průlivu

Trumpova 60denní lhůta ohledně války s Íránem

V americké zahraniční politice nastávají chvíle, kdy se právo dostává z pozadí do centra debaty. Vypršení 60-denní lhůty Donalda Trumpa pro pokračování vojenských operací proti Íránu je jednou z takových chvil. Situaci již nelze omlouvat hrozbami, volebními slogany či tvrzeními o „odstrašování“. Ústřední otázkou nyní není, zda může americký prezident reagovat na vnější krizi. Jde o to, zda může bez souhlasu Kongresu proměnit vojenskou konfrontaci v trvalou politiku Spojených států.

V případě Íránu není tato lhůta pouze technická. Dopis, který Trump zaslal Kongresu, spustil odpočítávání 28. února, což znamená, že 60 dní uplynulo 1. května. Administrativa nyní argumentuje, že příměří tuto lhůtu „pozastavilo“ nebo fakticky ukončilo. Tato interpretace však nemá jasný základ v textu zákona ani v účelu rezoluce o válečných pravomocích. Zákon byl přijat právě proto, aby zabránil tomuto výsledku: nouzovému prezidentskému zásahu, který by se vyvinul v dlouhodobou válku bez jasného hlasování volených zástupců lidu.