Staly se Spojené státy tím padouchem?

Ctihodný Pete Hegseth instaluje informační tabuli „Ministerstvo války“
Ilustrační obrázek: Nová republika

Je to docela děsivé, když právě čínský vůdce Si Ťin-pching minulý týden varoval svět, že „chceme-li zachovat autoritu mezinárodního právního řádu, nemůžeme jej využívat, jak se nám to hodí, a opouštět jej, když se nám to nehodí“. Bohužel však Spojené státy zjevně potřebují připomenout, že návrat k právu džungle je diplomatickou, ale i morální katastrofou.

Zatímco bezohledně řádíme po celém světě, měli bychom se zastavit a zamyslet se: Stali jsme se těmi zlými? Určitě to tak vypadá. Stačí se zamyslet nad tím, co všechno prezident Donald Trump v souvislosti se svou válkou proti Íránu řekl. Zahájil rok tím, že nastavil tón a prohlásil: „Nepotřebuji mezinárodní právo.“ Zbytek roku dosud strávil tím, že dokazoval, že ať už ho potřebuje nebo ne, je mu to jedno.

Útok na Írán neměl žádný právní ani morální základ. Byli jsme ohledně nebezpečí z jeho strany oklamáni. A lži pro tuto nevysvětlitelnou výpravu přicházely v prakticky nekonečné řadě výmluv. Mezitím Trump vyhrožoval, že Írán vrátí do doby kamenné, trvale zničí jeho civilizaciČesky a zničí civilní infrastrukturu, kterou ženy a děti v této zemi potřebují k přežití. Ještě důležitější je, že rétoriku stranou, Trumpova válka zabila přes 3 800Česky lidí, včetně stovek dětí.

Snad samozvaný ministr „války“ Pete Hegseth shrnul postoj Trumpovy administrativy k právu a morálce nejlépe, když se chlubil, že vyhráváme „rozhodně, drtivě a nemilosrdně“. V době útoku, při kterém na dívčí základní škole v Íránu zahynulo 170 učitelek a žaček, Hegseth prohlásil: „Nikdy to neměl být férový boj a není to férový boj. Mlátíme je když leží na zemi, a přesně tak to má být.“

Americký prezident Donald Trump sleduje projev ministra obrany Petea Hegsetha v Oválné pracovně dne 24. března 2026 ve Washingtonu, D.C. | Jim WATSON / AFP via Getty Images

Americké milosrdenství bývalo ve světě její morální autoritou. Právě proto lidé raději obchodovali s námi než s nestabilními autoritářskými režimy. A kdy jsme zapomněli, že jen tyrani bijí lidi, když jsou na dně? Dnes však Ameriku reprezentují právě tyrani: křičící, vyhrožující a vraždící banda bezohledných puberťáků.

Zvyšuje jejich bezpráví naší bezpečnost? Naši nepřátelé nabírají odvahu a naši spojenci nás opouštějí, zatímco doma zbavila válka Kongres pravomoci válku vyhlásit. Jak George H. W. Bush, tak George W. Bush usilovali o souhlas Kongresu s válkou. Bez projednání v Kongresu vedeme válku podle přání a rozmaru; podle pocitů a pošetilosti. Krutě. Hloupě.

A to z nás dělá ty špatné. Vždy to byli ti zlí, kdo neměli žádnou úctu k zákonu a životu. Uvažte, jak Rusko a Čína obětovaly životy svých lidí ve válkách posledních 100 let. Uvažte, jak nacistické Německo vedlo svou válku, když Hitler o svém neprovokovaném útoku na Polsko řekl: „Naše síla spočívá v naší rychlosti a brutalitě.“ Vítězství, jak řekl, znamenalo „zabíjet bez soucitu a milosrdenství.“ Zní vám to povědomě, pane Hegsethe?

Být zlí nás nečiní bezpečnějšími. Světové uznání spravedlnosti naší věci nám pomohlo vyhrát druhou světovou válku. Německá a japonská bezohlednost jim pomohla ji prohrát. Americká brutalita ve Vietnamu jen vytvořila více nepřátel režimu, který jsme podporovali. Americké mučení a bezohledné zabíjení ve válce proti teroru jen přivedlo skupinu Islámský stát (ISIS) do Iráku a obnovilo Taliban v Afghánistánu.

Trump a Hegseth si však mysleli, že brutalita a krutost znamenají rychlé vítězství nad Íránem. Nestalo se tak. Jediné, co tím možná zabili, je šance na íránské povstání. Kdo by sledoval, jak jsou jeho sousedé masakrováni, a pak se obrátil, aby pomohl vrahům?

Spojené státy se měly ze své vlastní zkušenosti v Iráku poučit. Po útocích z 11. září nás svět v našem tažení proti al-Káidě podporoval. Když jsme se místo toho rozhodli zaútočit na Irák, naše postavení ve světě se podstatně zhoršilo. Izrael se z této lekce po útocích ze 7. října nepoučil a stal se vyvrhelem.

Nyní se k němu přidáváme. Být zlý může být dobrým odpoutáním pozornosti od jiných problémů a může to uspokojit některá demagogická ega, ale nezajistí nám to větší bezpečnost a nikdy by nás to nemělo naplňovat hrdostí.

Thomas G. MoukawsherČesky (*1962) je bývalý soudce, právní učenec a právní spisovatel. V roce 1983 absolvoval The Citadel Military College, kde působil jako člen čestného soudu školy, a v roce 1986 absolvoval University of Connecticut School of Law, kde působil v radě Connecticut Law Review a Connecticut Moot Court Board. V letech 2013 až 2023 byl soudcem Vrchního soudu ve státě Connecticut a vedoucím představitelem Americké advokátní komory. Je autorem knihy The Common Flaw: Needless Complexity in the Courts and 50 Ways to Reduce ItČesky (Častá chyba: zbytečná složitost u soudů a 50 způsobů, jak ji omezit, 2023). Má svůj blog Thomas G. MoukawsherČesky a své příspěvky publikuje v médiích jako NewsweekČesky, SalonČesky, Law.comČesky a dalších.