1. Molly O’Neal: Stepan Bandera straší válkou na Ukrajině a polskými volbami
2. Andrew Korybko: Je Sikorského návrh „Evropské legie“ způsobem, jak nasadit polské „mírové síly“ na Ukrajinu?

Komentář Stepan Bandera is haunting the Ukraine War and Polish elections vyšel na serveru Responsible Statecraft 21. srpna 2026

Stepan Bandera straší válkou na Ukrajině a polskými volbami

V posledních několika měsících jsou vztahy mezi Ukrajinou a Polskem – jedním z hlavních podporovatelů Ukrajiny ve válce s Ruskem – neobvykle napjatéČesky.

SpouštěčemČesky obnovených vzájemných obviňování bylo červnové rozhodnutíČesky ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pojmenovat ukrajinskou vojenskou jednotku po „hrdinech UPA“, což byla Ukrajinská povstalecká armádaČesky, ozbrojené křídlo Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) během druhé světové války .

Polský prezident Karol Nawrocki okamžitě reagoval na toto vyznamenání OUN-UPA odebráním vyznamenání Řád bílého orla – uznání polsko-ukrajinského přátelství – které Zelenskému v roce 2023 udělil bývalý prezident Andrej Duda.

Také letos na jaře Zelenskyj posílil odhodlání Ukrajiny uctít nacionalisty z doby druhé světové války tím, že s vojenskými poctami znovu pohřbil repatriované ostatky významného vůdce OUN Andrije MelnykaČesky. Zelenskyj oznámil plány na zřízení panteonuČesky na počest ukrajinských národních hrdinů. Řekl: „Nikdo nám nemůže říkat, které hrdiny [Ukrajinci] budou ctít.“

Tato kontroverze má důsledky pro polskou podporu válečného úsilí Ukrajiny. Populisticko-nacionalistická pravicová opozice například zpochybnila rozhodnutí středovéČesky vlády převést malý počet protiraketových systémů Patriot Kyjevu začátkem roku s argumentem, že prioritou by měla být vlastní teritoriální obrana Polska.

Napětí v polsko-ukrajinských vztazích se projeví i ve snaze polské pravice porazit středo-levicovou koalici v parlamentních volbách, které se budou konat nejpozději v říjnu 2027 (zatím nejsou naplánovány).

Polská populisticko-nacionalistická pravice nepochybně sdílí rozšířené nepřátelství obyvatelstva vůči Rusku, ale upřednostňuje územní obranu země před vyzbrojováním a udržováním Ukrajiny. Z pohledu opozice pravice vůči premiérovi Tuskovi je úsilí o historickou spravedlnost pro polské oběti masakrů na Volyni nezbytné k tomu, aby se zvrátilo údajné ignorování této tragédie po sobě jdoucími středovými vládami. Tito pragmatici jsou obviňováni z taktického zapomínání na mučednictví polských spoluobčanů ve prospěch strategického sladění zájmů Polska se zájmy Ukrajiny.

Války o historii: Volyň

Během druhé světové války bojovala UPA proti Sovětské armádě v oblasti Haliče na západní Ukrajině (tehdy východní Polsko). Frakce OUN-UPA také uzavřely časné taktické dohody s nacistickými silami, ale spolupráce netrvala dlouho. V letech 1943-45 jednotky UPA zabily v oblasti Volyně odhadem 100 000 Poláků a příslušníků dalších menšin ve snaze zbavit oblast Poláků. V roce 2016 polský parlament označil masakr na Volyni za genocidu a 11. červenec prohlásil za každoroční národní památku této události.

Ukrajina tvrdí, že OUN-UPA bojovala za vznik nezávislé Ukrajiny, především proti územním ambicím SSSR, ale také Polska a nakonec i Německa. Volyňské protipolské násilí prezentují jako „dekolonizaci“.

Velitel UPA Stepan Bandera je v Izraeli, Polsku a Rusku anathemizován za masové zabíjení Židů v Kyjevě a ve východním Polsku/západní Ukrajině. Ukrajinský prezident Viktor Juščenko ho nicméně v roce 2010 prohlásil za národního hrdinuČesky. Ukrajinský soud toto označení v roce 2011 zrušil s tím, že status hrdiny je vyhrazen občanům moderního ukrajinského státu. Bandera je stále oslavován mnoha ukrajinskými pravicovými nacionalisty.

V Polsku i na Ukrajině hrají státem podporované Instituty národní paměti (IPN) významnou roli při formování veřejného mínění a vedou je nacionalističtí populisté. Tyto instituty podporují nekritické prosazování národní hrdosti („zvednutí se z kolen“) a za jakýchkoli okolností odmítají jakékoli uznání viny. Nawrocki byl prezidentem Polského institutu národní paměti v letech 2021 až 2025. Vystudovaný historik také vedl rekonstrukci gdaňského muzea druhé světové války s důrazem výhradně na polskou nevinnost a utrpení.

Ovlivněny polské volby

Největší význam masakru ve Volyni v Polsku mají příznivci dříve vládnoucí strany PiS (Právo a spravedlnost) a dvou dalších populistických nacionalistických stran (Konfederacja a Konfederacja koruny Polské). Navzdory nedávnému odtržení umírněnějšího křídla PiS má pravice při současných trendech stále rozumnou šanci na vytvoření vládní koalice.

Voliči polské pravice také projevují netrpělivostČesky s odhadovanými 1,6 miliony Ukrajinců, kteří se uchýlili do Polska, což je názor, který poslouží stranám, které tyto voliče zastupují.

Kontroverze OUN-UPA má mezitím praktické důsledky pro vstup Ukrajiny do EU, a to i ze strany Tuskovy proevropské středové vlády. Místopředsedkyně vlády a ministryně obrany Kosiniak-Kamysz nedávno zopakovalaČesky polské trvání na tom, že Ukrajina nemůže vstoupit do EU „pod praporem Bandery“.

Politika historie bude i nadále otřásat vztahy mezi Polskem a Ukrajinou, i když chladné zhodnocení národních zájmů obou zemí naznačuje, že by tomu tak být nemělo.

Molly O’NealČesky je bývalou dobrovolnicí v Peace Corps bývalou úřednicí americké zahraniční služby. Hovoří anglicky, francouzsky, rusky a německy. Od roku 1989 se věnovala vztahům USA se střední a východní Evropou, Ruskem a Eurasií. Po odchodu ze zahraniční služby v roce 2006 získala v roce 2012 doktorát na Johns Hopkins School of Advanced International Studies (SAIS) se specializací na mezinárodní politickou ekonomii, komparativní politiku, americkou zahraniční politiku a evropská a euroasijská studia. O těchto tématech přednáší a píše od roku 2010, naposledy jako profesorka Fulbrightova stipendia a výzkumnice v Centru pro mezinárodní studia Technické univerzity v DrážďanechČesky na jaře a v létě 2022. Na podzim roku 2019 působila jako hostující výzkumnice v evropském oddělení Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti (Stiftung Wissenschaft und Politik) v Berlíně. Vyučovala mezinárodní vztahy, americkou zahraniční politiku a evropská a euroasijská regionální studia na Baylor University, University of Texas v Austinu a American University. V letech 2015–2016 přednášela na Collegium Civitas ve Varšavě. Je také nerezidentní členkou Quincyho institutu pro zodpovědné státní řízeníČesky a aktivně působí také v rámci projektu partnerských měst Austin–Limerick. Vedle odborných prací publikuje např. v Responsible StatecraftČesky, Common DreamsČesky, Brave New EuropeČesky a v dalších médiích.

Zpět na obsah

Analýzu Is Sikorski’s “European Legion” Proposal A Way For Poland To Deploy “Peacekeepers” To Ukraine? publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 25. srpna 2026

Je Sikorského návrh „Evropské legie“ způsobem, jak nasadit polské „mírové síly“ na Ukrajinu?

Polský ministr zahraničí Radek Sikorski nedávno v rozhovoru pro řecká média navrhl vytvoření „Evropské legie“. Podle jeho slov: „Důrazně se zastávám ‚Evropské legie‘, specializované, stálé síly, která by po válce mohla rekrutovat ostřílené profesionály z širší evropské rodiny, včetně bitvami zocelených ukrajinských veteránů. Jde o to, že Evropa musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.“

Pak dodal, že „nemůžeme volat Washington pokaždé, když nám na dvorku hoří – ať už se jedná o konvenční hrozbu, nebo o to, že Moskva zneužívá migrační toky z Afriky a Blízkého východu proti EU. Řekněme si však naprosto jasně: Nejde o budování paralelní alternativy k NATO ani o duplikování struktur. Potřebujeme silnější evropský pilíř v rámci silnějšího NATO. Naše zájmy se doplňují, nikoli si protiřečí.“

Někteří pozorovatelé tím byli překvapeni, jelikož Sikorski před rokem a půl Zelenského návrh „Armády Evropy“ odmítlČesky. Jak tehdy řekl nejvyšší polský diplomat: „Myslím, že s tímto termínem bychom měli být opatrní, protože různí lidé chápou různé věci různě. Pokud pod tím rozumíte sjednocení národních armád, tak to se nestane.“ V tom spočívá zásadní rozdíl, protože „Armáda Evropy“ je o sjednocení národních armád, což je jen pouhý sen, zatímco „Evropská legie“ je dobrovolná síla.

Abychom se k druhému vyjádřili blíže, zdá se, že Sikorski má na mysli síly síly rychlé reakce složené z vojáků ze zemí EU a Ukrajiny, které by pravděpodobně byly pod vedením nějakého orgánu EU. Účelem by bylo reagovat na krize v okamžiku jejich vypuknutí, a sloužit tak jako odrazový můstek pro zapojení buď NATO jako celku, nebo „koalic ochotných“ v rámci EU vzhledem k přítomnosti jejich vojsk v jakékoli konfliktní zóně.

Sikorského návrh přichází dva měsíce poté, kdy Británie, Francie a Německo – souhrnně označované jako E3 a lídři údajně nejisté „koalice ochotných“Česky – potvrdilyČesky, že po příměříČesky plánují nasadit vojska na Ukrajinu. Konzervativní prezident Karol Nawrocki, který je bête noire vládnoucí liberální koalice, kterou Sikorski zastupuje, se v květnu 2025 před druhým kolem prezidentských voleb písemně zavázalČesky, že vyslání polských vojsk na Ukrajinu nedovolí.

Je vrchním velitelem, ale pokud liberální ministr obrany svěří některé polské jednotky pod kontrolu EU prostřednictvím „Evropské legie“, pak není jasné, zda by Nawrocki mohl jejich nasazení na Ukrajinu v rámci plánů „koalice ochotných“ zabránit. Polská společnost se v posledních měsících vůči Ukrajině zatvrdilaČesky od doby, kdy Zelenskyj oslavil viníky volyňskéČesky genocidyČesky OUN-UPAČesky, takže jakýkoli takový krok vládnoucích liberálů by mohl poškodit jejich snahu o znovuzvolení před příštími volbami do Sejmu na podzim 2027.

Nicméně „nedávná polsko-německá obranná smlouva nepopiratelně upřednostňuje zájmy Berlína před zájmy VaršavyČesky“ a premiér Donald Tusk má k Německu tak blízko, že ho šedý kardinál konzervativní opozice kdysi obvinil z toho, že je „německým agentemČesky“. Nelze proto vyloučit, že kdyby Německo požadovalo, aby PolskoČesky nasadilo vojska na Ukrajinu prostřednictvím „Evropské legie“, příští rok by obětování své moci riskoval, ale zda by Rusko takovou misi tolerovalo, je jiná otázka.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se na vztahy mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road, konektivity New Silk Road, hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Asia TimesČesky, Russia International Affairs CouncilČesky, Sputnik International, Global Research, Reseau International a také na Disputu.

Zpět na obsah