Páně prezidentův pohled na sebe sama

Článek Páně prezidentův pohled na sebe sama vyšel na blogu Zdeňka Jemelíka 30. srpna 2026

Právě možnost jeho znovuzvolení přišla v Partii také na přetřes[1]. Pan prezident se ohradil proti výtkám, že již vede kampaň za své znovuzvolení. Upozornil, že se dosud nerozhodl, zda bude kandidovat a pokud se rozhodne, ohlásí to až v druhé polovině r. 2027, a teprve pak povede kampaň.

Domnívám se, že v tomto směru nevidí svou situaci přesně a jiní pozorovatelé mohou mít opačný názor. I když své současné jednání nevnímá jako úkony ve prospěch znovuzvolení, nemůže počítat s tím, že v okamžiku vyhlášení rozhodnutí o zájmu o znovuzvolení voliči okamžitě zapomenou na vše, co dělal dosud a budou přihlížet pouze k oficiálnímu obsahu kampaně. Nevede tedy kampaň úmyslnou, ale jistě si je vědom, že jeho současné činy nějaké účinky mít budou. A nezaznamenal, že nejen jeho projevy ke sporným otázkám (např. zrušení poplatků za užívání služeb veřejnoprávních médií), ale i jiné jeho jednání může sloužit k ovlivňování jeho možných voličů. Toho si všiml např. Petr Žantovský[2], který se pozastavuje nad jeho častými výjezdy na různé veřejné akce, při nichž přichází do přímého styku s možnými budoucími voliči a získává si jejich oblibu. Zatímco Petr Žantovský se pozastavuje nad nákladností jeho výletů, nevšímá si jejich časové náročnosti, která může omezovat páně prezidentovy možnosti vyhovovat žádostem občanské chátry o jednání s ním. Nemyslím ale, že jde o vážnou překážku pro jeho styk s méně významnými žadateli, protože pracovní doba významného politika není zákonem a dobrými mravy omezená a dá se v případě jeho dobré vůle a zájmu prodloužit. Např. v době, kdy jsem byl ředitelem sekretariátu federálního ministra, musel jsem často nastupovat do práce již v 6:00, protože můj ministr si přál před začátkem úředních hodin v 9:00 jednat s lidmi, na které by se jinak nedostalo. To je ovšem již hodně dávno a mám dojem, že tehdy se občané těšili větší úctě „věrchušky“ než dnes. Mimo jiné rozdíl mezi dostupností pana prezidenta Václava Klause pro plebs a dnešním hradním pánem je skutečně značný.

Komentuji jen jednu část rozhovoru pana prezidenta Petra Pavla v Partii s Terezií Tománkovou dne 30. srpna 2026, ale soudím, že navzdory výše uvedeným výhradám celé vystoupení jeho případné znovuzvolení přinejmenším neohrozilo.

ODKAZY:

[1]

[2]

Ing. Zdeněk Jemelík (*1935) promoval v roce 1958 na Agronomické fakultě a 35 let působil v resortu zemědělství a výživy. Od roku 1989 byl ředitelem sekretariátu Federálního ministra zemědělství a výživy ve Vládě národního porozumění a od roku 1990 vedoucím sekretariátu náměstka, řídícího petrochemickou výrobu a zemědělství na Federálním ministerstvu hospodářství. V roce 1990 odjel do Španělska studovat zahraniční obchod, odkud prostřednictvím své společnosti Hisparga dovážel potravinářské výrobky. Již téměř 20 let se věnuje sledování trestních procesů, u nichž je podezření, že nejsou férové. Sledoval medializované kauzy, např. od r. 2013 provází její trestní kalvárií bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou, ale většinou se zabývá lidmi, které nikdo nezná a nepodporuje. Nemá právnické vzdělání, na což upozorňuje. Působil řadu let ve spolku Šalamoun, v listopadu 2017 založil spolek Chamurappi z. s. V roce 2020 vydal knihu Škůdci v taláru a v roce 2023 její druhý díl.