ČR | Disput

Honza Potměšil už v umírajícím (Ocelovém) městě byl…

Zemřel Jan Potměšil, herec, který, nebýt jeho handicapu, by dnes hrál v Národním a v každém druhém českém a slovenském filmu.

Herečka Jana Vaňková, která v zimě 1989 čerstvě učila na DAMU, vzpomínala, jak to, že z DAMU do Ostravy vyjížděli dva, učitel Kačer a student Potměšil, ale vrátil se jen jeden, vrhla v prostředí české kultury stín na celou listopadovou revoluci. Její kolegyně Jiřina Jirásková pak líčila, jak po Potměšilově úrazu, ze kterého se jako zázrakem vzpamatoval, celá česká kultura dávala hlavy dohromady, jak to zařídit, aby talentovaný generační herec mohl zůstat u divadla. Studovat režii. Napadá mě: Kdepak dnes člověk vidí takový nezištný zájem společenství o člověka? V našem českém asocialismu je dávno pryč.

Rozkradená republika

Výbušné informace o ekonomických zločinech v Česku.

Došli jsme někam, kam jsme nechtěli. Většina měla jiné představy. Stali jsme se podřízenou ekonomikou koloniálnícho typu. Selhání ekonomické rozvědky. Firmy se zlikvidovaly a vytunelovaly, mezinárodní kapitál si vyvádí zisky. Amnestie Václava Klause, tuneláři dosud v politice. Washingtonský konsensus: „Stát je nejhorší hospodář“, sofistikovaná hra západního kapitálu, počátek naší neokoloniání pozice. České podniky proti systému bezbranné, stát by mohl zakročit, ale namá prostor. Není vůle jít proti kapitálu. Demonstrace, mediálně-politicko-neziskovskářský kartel lze rozbít, ale musíte vydržet. Změna klimatu: Trump jen o peníze, transparentnost umožňuje lidem prohlédnout. Klíčové jsou informace alternativou je internet.

Sudetoněmecký sjezd v Brně vyvolává otázky

Obsah:

Obermaierová: Moskalyk by hercům na tribunách řekl, ať neblbnou

V pátek oslavila 80. narozeniny herečka Jaroslava Obermaierová. Koho považuje za největší české herce, co si myslí o nekonečných seriálech a za co kritizuje dnešní režim?

Všechno nejlepší k vašemu jubileu, paní Obermaierová. Jsme rádi, že vás máme. Stejně jako jsme měli rádi další čestné umělce, kteří se bez cenzury vyjadřovali ke svinstvům dnešního režimu.

Ministr s kyjem

Pan ministr v médiích občas připomíná, že stále neupouští od záměru zřízení takového úřadu. Jsem pamětníkem snah bývalého nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, podporovaného vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a dalšími, o vydání nového zákona o státním zastupitelství, jehož přijetím měla začít reforma státního zastupitelství. Od počátku nositelé záměru hledali podporu veřejnosti a přijímali součinnost občanských aktivistů, takže se stále něco dělo, věděli jsme, jak tvorba zákona pokračuje. Při různých příležitostech jsme aktivně vystupovali ve prospěch prosazení zákona. Dnes to zní neuvěřitelně, ale několikrát jsem na toto téma veřejně přednášel, jednou dokonce v prostorách Poslanecké sněmovny a na seminář přijeli i státní zástupci z Olomouce. Nakonec se ukázalo, že o reformu státního zastupitelství vlastně nikdo vlivný nestojí (pustit hlídacího psa z řetězu se nedoporučuje). Ministr Pavel Blažek stáhl novelu ze Sněmovny a po pokusu ministra Roberta Pelikána o vylepšení zákona o ustavení „bezdohledového speciálu“ hra skončila. Ve státním zastupitelství nadále platí zemské uspořádání státu s různými důsledky, včetně financování provozu dvou nadbytečných úřadů.

Z božího dopuštění a předsedy vlády a prezidenta

Nerad se pouštím do obecných úvah mimo rámec trestního řízení, ale občas mi to nedá, protože výstřelky některých politiků příliš překračují hranice slušnosti. Bohužel častým výtržníkem bývá Petr Macinka, z božího dopuštění a milosti předsedy vlády a prezidenta republiky ministr zahraničí. Nejde o primitiva a nevzdělance, proto jsou jeho výstřelky zvlášť těžko pochopitelné a nepřijatelné. Očekával bych, že ve svém věku již bude vypořádaný se zbytky pubertální dovádivosti, ale zjevně dosud nedospěl.

Kolocovy glosy

Obsah:

Parlamentní klub cizího státu v české sněmovně?

Trump má svou duchovní poradkyni. Jmenuje se Paula White-Cain. Je pastorkou, televizní evangelistkou, šéfkou Úřadu pro víru Bílého domu – a současně jednou z nejvýraznějších tváří mezinárodní proizraelské sítě Israel Allies Foundation.

Israel Allies Foundation dnes působí ve více než šedesáti zemích světa. Vytváří parlamentní skupiny, organizuje konference, vydává podklady pro poslance, propojuje politiky s náboženskými organizacemi a vytváří mezinárodní síť loajálních „spojenců Izraele“.

A ano – i Česká republika má svůj klub.

Mýtus o čistém obětním beránkovi

Projev spisovatelky Lenky Procházkové z 15. března 2026 je emocionálně silným, avšak historicky nebezpečně selektivním konstruktem. Autorka v něm buduje obraz Československa jako nevinného ostrova demokracie, který byl bez varování napaden cizím „virem“. Pokud se však na období let 1918–1938 podíváme optikou reálpolitiky, zjistíme, že katastrofa Mnichova nebyla bleskem z čistého nebe, ale logickým vyústěním řady strategických a vnitřních selhání české politické elity.

BEZ MANDÁTU

Milí přátelé, naše dnešní shromáždění není tak početné, jako bylo to sobotní kratochvilné na Letné, které podporovalo zbrojení. My podporujeme mír. Přicházíme sem každý rok, abychom si společně připomněli, že poplašné sirény, které se 24. března 1999 rozezněly nad nočním Bělehradem ohlásily nové přetváření světa. To, co moralista Havel legalizoval jako etický zásah, se stalo precedentem pro všechny další mocenské svévole. Z nich pouze intervence v Libyi (2011) měla mandát Rady bezpečnosti k použití síly pro ochranu civilistů. Plukovníka Kaddáfiho to ovšem neochránilo. Ostatní intervence šířily demokracii a svobodu bez mandátu.

Proč blahopřeji Zdeňku Svěrákovi

Zdeněk Svěrák má 90, což dnes už u nás doma ví i ten pověstný Nerudův v chodníku kvádr žulový. Se Zdeňkem Svěrákem a Divadlem Járy Cimrmana to mám zhruba stejně jako každý Čech mé generace (Husákových dětí) – tedy až na ten rodový dar, který má naše poměrně nenápadná a neumělecký rodina: dar forrestgumpovství. Protože můj táta byl kdysi na ZŠ spolužákem kulisáka posléze provozního ředitele DJC Václava Kotka (otce dnešní hvězdy DJC a české kultury Vojty Kotka), měl jsem možnost dostat se protekčně do DJC, kdykoli jsem chtěl. Což ale mělo svou hranici, na kterou jsem narazil, když jsem se tam po maturitě chtěl dostat jako kulisák, ale v DJC měli plno. (Na druhou stranu jsem touž dobou zcela náhodou, jako běžný cestující metra, byl svědkem natáčení posléze slavné scény z oscarového filmu Kolja.)

Vezír, Macinkova pomsta, elity a svoloč

Obsah:

„Jdi do p…!“ Jak se v Teheránu nadává česky

Obsah:

Další obviněný se brání napadáním policie

Žili – byli dva společníci, kteří podnikáním vydělávali na lidské hlouposti. Když vydělali miliardu, starší z nich se rozhodl, že už dál podnikat nechce. Mladší společník od něho koupil jeho půlku firmy za 500 milionů. Neměl ale tak velkou hotovost, proto vyplatil zálohu 200 milionů a zbytek měl splácet po 15 milionech měsíčně. Brzy ale přestal splácet.
…

BIS tu něco proklouzlo mezi prsty

Obsah:

Český kalendář

Dějiny píší vítězové. V první světové válce bojovaly Československé legie na straně budoucích vítězů. Po vzniku Československé republiky vytvořily legie páteř její armády. Téměř v každé obci však už během války začaly vznikat pomníky se jmény vojáků, co padli za mocnářství. Byly udržovány ze sbírek, neboť nově vniklý stát těchto 220 tisíc padlých pokládal za oběti dějinného omylu.

Dějinný omyl byl ve válce poražen a za její rozpoutání potrestán. Zanedlouho se ale ukázalo, že nějaké viry trest přežily a našly si nové hostitelské buňky. Varovné hlasy, které detekovaly přípravnou fázi k vytváření dalšího dějinného omylu, však byly zakřiknuty. A šíření viru byl poskytnut prostor i čas, aby vyvolal další světovou válku.

Který okres bude hájit naše armáda?

Dnes uplynulo 87 let od vjezdu německého tančíku s chlapem v černé kombinéze ve věži na náměstí mého tehdejšího bydliště. Za ním dupala pěchota, jejíž večerní čepobití se pak neslo nad městem z kasáren snad až do konce války. Mám sice v paměti zvukový vjem čepobití, ale žádný zvukový doprovod z davu na chodníku. Přihlížející asi na rozdíl od henleinovské chátry mlčeli. Později jsem se dověděl, že o den dříve se od Československa odtrhlo Slovensko. A včera jsem zaznamenal v České televizi připomínku odporu posádky ve Frýdku-Místku. To bylo vše. Dříve pravidelně připomínané výročí potupné okupace vymizelo z priorit mediálního zájmu.

EU neučinila od prvních migračních vln prakticky nic. Naopak řízenou migraci podporovala

Bývalý policejní prezident Stanislav Novotný v rozhovoru po neČT24 konstatoval, že Česká republika doposud řešila vnucenou masivní migraci zadlužováním. Migrační ohrožení kvůli konfliktu v Íránu může být podle něj řešeno pouze řádnou vojenskou ochranou hranic.

Národ, specifická etapa sociální evoluce

Existují názory, že národ byl vymyšlen a jedná se o projekt sociálního inženýrství. Ovšem kdyby sociálno nebylo na novou sociální entitu zralé, tak by byl jakýkoliv projekt sterilní a nerealizovatelný. Naopak intelektuální myšlenky, koncepce a teorie národa byly součástí zrání a směřování sociálna k sociální entitě – k národu. Tvůrci myšlenek o umělém konstruktu národa si snad nejsou vědomi, že filozofové a umělci, kteří ideu národa přinášeli byli součástí sociálna a idea národa byla dalším stupínkem ve vývoji sociálna. Nebo se snad tito kritici domnívají, že tento „konstrukt“ vznikl mimo sociální evoluci a přinesli ho mimozemšťané?
…

Na rozloučenou s Václavem Moravcem

Václav Moravec končí v České televizi. Podívejme se jak. A proč…

„Děje z poslední doby mne utvrdily v tom, že za současných podmínek už nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje nejen preambule Kodexu České televize. Důvěru statisíců Vás, televizních divaček a diváků, kteří 21 let činili z Otázek nejsledovanější televizní diskusi v zemi, nechci zklamávat posunem ke slepé vyváženosti, která ničí veřejnou službu…“ říkal Václav Moravec v závěru nedělní televizní debaty.

Obžalovaná jako pokusný králík

Obsah:

Co nás spojuje s Íránem

Když začne válečná hydra požírat živé lidi a z médií se začíná ozývat návodné zpravodajství, komu u toho „fandit“, je dobré se podívat na to lidské, u čeho si můžeme podat ruku. Nepřítel není nepochopitelné monstrum, je to jen člověk. Teď je tu Írán.

V diktatuře je moc zjevná, v současném systému je skrytá za demokratickým obalem

Sociolog Petr Sak vysvětlil, proč téměř pětina Evropanů se podle průzkumu přiklání k diktatuře před demokracií. Lidé podle něj reagovali na politickou realitu. „Evropa se rozkládá před očima, aniž by kdokoliv nesl odpovědnost,“ řekl pro neČT24. Připomněl i souvislosti kolem vzniku teorie totality.

Eutanazie přichází i k nám. O životě a smrti rozhodne komis?

Česká politička, v současnosti senátorka a rovněž lékařka Věra Procházková to má jasné: Nepatříme na Východ, ale k západní civilizaci, a to s sebou něco nese.

Olympiáda, Ukrajina a ochotnický mainstream

Obsah:

Mstitel týraných zvířat

Obsah:

Evropská rusofobie

Obsah:

A co na to král ?

Časový souběh dějů, probíhajících daleko od sebe, může ovlivnit jejich zobrazení v lidských hlavách. Příkladem může být příprava na rozhodování o žádosti soudů o vydání obžalovaných Andreje Babiše a Tomia Okamury k soudnímu stíhání a zpráva o zatčení bratra anglického krále dne 19. února 2026. Po vyslechnutí králova „moudra“ v podání zpravodajství České televize se mi vnucuje příležitostná otázka, co by se dělo, kdyby místo mnou vážené poslankyně prof. Heleny Válkové řídil jednání mandátového a imunitního výboru politik s úrovní myšlení Karla III. Domnívám se, že by možnost nevydání vůbec nepřipustil a parlamentní žvanilové by nedostali příležitost k maření času řečnickými orgiemi na dané téma.

Justicie, bezpečnost, Mnichov a mimozemšťané

Obsah:

Proč je dobře, že se Jeffrey Epstein nevyfotil s Petrem Pavlem

Obsah:

Obviněný miliardář a test imunity

Obsah:

Straussové v Praze… a v Brně…

Dne 29. května roku 2026 vystoupí v Praze 9 v O2 Aréně Johann Strauss Orchestra pod vedením André Rieua… Víte to? Nuže, nyní již ano…

Čeká nás nezapomenutelný večer plný hudební krásy, radosti a emocí… Tedy, pokud si zakoupíme lístek v cenové relaci od 1943 do 2590 Kč. No, proč ne, André Rieu – charismatický hnědovlasý blondýn vlnitých vlasů s okouzlujícím šarmem uvádějící a dirigující, ale což, i úspěšně živící více než stočlenný konglomerát hudebnic a hudebníků, komparsistů a technického personálu včetně šéfkuchařů, lékaře a osobního trenéra, jež na své poutí světem potěší měsíčně 2,1 milionu návštěvníků, jak se praví v propagačním materiálu, který naleznete na sítích… A naleznete-li, stanete se jedním z 22 milionů sledujících, kteří se těší z operních árií, filmové hudby, muzikálů, šlágrů, evergreenů i valčíků – a to především valčíků a operetních árií rodiny Straussů. Jsou nejžádanější náplní repertoáru. O jejich oblibě svědčí ostatně i název Rieuova hudebního tělesa: Johann Strauss Orchestra.

Volený mariáš nebo čtyřka

Současný vztah mezi vládou a hradem, mezi vládou a opozicí, vládními koaličními stranami a spojencem na věčné časy, Spojenými státy, mi připomíná hru mariáš. O něm, jako karetní hry nemilující vím pouze tolik, že základními variantami hry jsou mariáš volený či licitovaný. Obě varianty jsou určeny pro tři hráče. Pro dva hráče existuje zjednodušený lízaný mariáš a pro čtyři hráče takzvaná čtyřka, často označovaná jako křížový mariáš. Existuje i varianta pro pět hráčů. I ve čtyřech hráčích se však běžně hrají základní varianty pro tři hráče. V takovém případě v každém kole, sehrávce, jeden z hráčů hru vynechává, nehraje. Takové hře se říká pauzírovaný mariáš. Pauzírující hráč rozdává karty a dle dohody může být finančně aktivní za stranu obrany. Dnešní politická situace po očekávaném neúspěšném hlasování o nedůvěře k vládě, po SMS pana ministra a reakci pana prezidenta, se velmi podobá mariáši v české verzi.

Mnozí zapoměli na srpen 1968 i na listopad 1989

Ač jsem laik, v r. 2010 se mi dostalo cti, že Ústavní soud použil na podporu závěrů ústavního nálezu I.ÚS 517/10 z 15.listopadu 2010 vedle myšlenek filozofa Karla Jasperse také můj článek „Soudci už na Listopad zapomněli“, vydaný dne 19.února 2010 na Neviditelném psu (kde by paradoxně dnes již vyjít nesměl 😊). Přitakali mi tehdy, že členství soudce v KSČ ke dni 17. listopadu 1989 může „vydávat v jisté nebezpečí image soudcovy nestrannosti a nezávislosti“, a dlouhodobé působení předlistopadové ideologické indoktrinace může nevhodně ovlivňovat jejich myšlení dávno po změně politických poměrů.

COVID REFLEXE – aneb když se medicína změnila v ideologii

Pandemie COVID-19 nebyla pouze zdravotní krizí. Stala se největším společenským experimentem moderní doby, který zásadně proměnil vztah lidí ke státu, vědě, médiím i vlastní svobodě. Tento dokument se s odstupem let 2019–2026 pokouší o kritickou reflexi období, které ovlivnilo životy milionů lidí a jehož důsledky pociťujeme dodnes. Video se věnuje klíčovým událostem pandemie v České republice i ve světě, porovnává oficiální narativ s dostupnými daty a analyzuje rozdíl mezi medicínou založenou na důkazech a medicínou ovlivněnou ideologií, byznysem a politickým tlakem. Zvláštní pozornost je věnována vakcinačním kampaním, jejich nákladům, rizikům, roli státních institucí a otázce odpovědnosti farmaceutických firem i regulátorů.

Soňa Peková, Jaroslav Turánek, Tomáš Fürst, Libor Hlavsa, Ondřej Dostál, Aleš Novotný

Macinka a prezident

Obsah:

Svět Tomáše Koloce

Obsah:

Pravda nevítězí

Vlajka prezidente republiky nese hrdé heslo „Pravda vítězí“ a školáčky učí o Janu Husovi jako o vzoru, jenž se za pravdu nechal upálit. Bohužel věci nestojí tak, že by „pravda“ vítězila vždy a všude zcela samozřejmě. Ve skutečnosti většinou bývá nutné za pravdu tvrdě bojovat a leckdy se ji nepodaří prosadit. Sám proces hledání pravdy ve sporných případech bývá složitý, zdlouhavý a často v něm dochází k faulování.

Zvítězí politická moc nad právem?

Po třech dnech přebujelého žvanění Sněmovna uznala výsledek voleb přiznáním důvěry vládě. Národ prý má takovou vládu, jakou si zaslouží. Tedy nereptejme, neb nám do dalších voleb stejně nic jiného nezbývá. Neklame-li mě paměť, jde o první neúplnou vládu, která kdy žádala o důvěru. Vláda bude od začátku chromá až do té doby, než se Andrej Babiš postará o doplnění. Nemohu si odpustit poznámku, že předseda vlády si nezaslouží ty dva rozporuplné přílepky, s nimiž se musí dělit o moc. Jejich představitelům by slušelo více skromnosti v bezvýznamnosti. Tomio Okamura by neměl vykřikovat zásady zahraniční politiky mé vlasti a nemají-li Motoristé nezpochybnitelného kandidáta na funkci ministra životního prostředí, měli ponechat Andreje Babiše, aby obsazení křesla vyřešil bez nich. Okázalé přezírání prezidenta by si představitelé přílepků neměli dovolovat, protože s jeho voličskou podporou mu nemohou konkurovat. Prezident republiky nemusí automaticky plnit přání Filipa Turka.

Arménská svatá apoštolská církev, Davos a Mírová rada

Obsah:

Česko a Ukrajina

Obsah:

Za hloupost do vězení

Obsah:

Na tři krále o krok dále

Dnes zažíváme znovuzrození starých bludů a hloupostí. Proto se nabízí přečíst si, co rakouský spisovatel a dramatik Franz Grillparzer (1791-1872) napsal již v roce 1849: Od lidství, přes národnost, až po bestialitu. Věta je v Grillparzerových Smyslových básních a epigramech. A budeme jasně vědět, že lidstvo je dnes ohroženo mnohem více než za poslední desetiletí. Proč? Protože je ohroženo touhou po politické nezdvořilosti a násilí, radostí z vulgárnosti a drzosti, ignorováním respektu, který si každý člověk zaslouží.

Kdo uteče, přežije

Před týdnem zemřel v Dublinu rodilý Slovák ze židovské rodiny Joe Veselský, rozený Jozef Weiss (1918 – 2026), který jako 107 letý byl nejstarší rodilý Slovák i občan Irska, kam emigroval roku 1949.

A takhle to máte pořád, podívejte se do statistik věkových rekordů: narozen(a u nás, odsunut/a do Vídně, Neumarktu, Norimberka, Karlsruhe, Bernu, nebo narozen/a u nás, emigroval/a před nacisty nebo stalinisty do Buenos Aires, Londýna, státu Washington nebo Minnesota. Moje rodná země opakovaně rodí nejstarší občany států západu.

Recept na dlouhý život? Naroďte se u nás – ale včas zahněte kramle za kopečky!

Campbell, Koloc a Venezuela

Obsah:

Předkrm k obědu mocných

Životy politiků se často odvíjejí přes poněkud bizarní situace. Jednou z nich bude oběd na Hradě dne 7. ledna 2026, na který pan prezident Petr Pavel pozval pana předsedu vlády Andreje Babiše. Novoroční obědy prezidenta s předsedou vlády patří k ustáleným zvyklostem, které nenařizuje zákon. Není ale obvyklé, že by spolu obědvali bývalí soupeři z boje o úřad prezidenta republiky, tedy vítěz jako hostitel a poražený jako host. Po tom, co jsme na politické scéně zažili v minulosti, bychom se nemohli divit, kdyby pan prezident pana předsedu vlády nepozval, nebo naopak, kdyby se Andrej Babiš vymluvil na chřipku.

Vzkaz od Dr. Reinera Füllmicha

Včera mi přišel vzkaz od Dr. Reinera Füllmicha, velkého bojovníka za pravdu v C19 kauze, z vězení v německém Bremervörde. Měl radost, že dostal vánoční pozdrav, který jsem mu koncem prosince poslala, a mě velmi potěšilo, a že se mi ozval navzdory komplikovaným podmínkám, ve kterých se ocitl.

Určitě mnoho z vás sledovalo informační fórum Corona Ausschuss, které Dr. Füllmich vedl a kam si v době C19 zval mnoho odborníků, ale i laiků a obyčejných lidí ze zemí celého světa, aby se na jednom místě sesbírala C19 data a odkryla se pravda.

Výhled z minulosti

Úvahy mnou ctěného exprezidenta Václava Klause o vlivu přítomnosti ukrajinských uprchlíků na naši přítomnost a budoucnost ve mně probudily vzpomínky na stmívání nad Československem roku 1938, a pak na další vývoj. Den před mobilizací se narodila má sestra a mám v paměti obraz mobilizovaného táty ve vojenské uniformě při návštěvě u maminčiny postele. Ale také mám v paměti fotografii rodiny mé tety, prchající ze Sudet s nejnutnějším majetkem naházeným na žebřiňák tažený krávou. Bylo to mé první setkání s jevem uprchlictví, o němž se tehdy také hodně mluvilo. Tehdy do byl útěk dovnitř ohrožené země, beztak ale bolestný: lidé, vytržení z navyklého způsobu života a z prostředí, v němž některé rodiny žily po generace, byli náhle odkázáni na péči a milosrdenství státu, který se jim musel postarat o střechu nad hlavou a o náhradní zdroj obživy.

Buď bude válka, nebo všichni pomřem na prašivinu

Dne 17. 12. (podle starých Rusů), respektive 30. 12. (podle moderních Evropanů) před 120 lety se narodil legendární ruský satirik Daniil Charms (1905 – 1942). Jeho osobnost se v dialogu snažil přiblížit překladatel jeho děl i děl o něm Bruno Solařík (jinak vedoucí oblíbené sobotní rubriky Krajských listů Pátrání B. S.).

Proč se zajímat o Kosovo

V žádném pojednání o Balkánu nemůže chybět zmínka o komplexitě výzev spojených se spolužitím, historickou pamětí, století trvající nespravedlností a o Kosovu. Tato jihosrbská autonomní oblast byla nejenom po celou dobu trvání socialistické Jugoslávie, ale již dlouho před jejím rozpadem nejslabším článkem, a to i v době největší jugoslávské harmonie šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Skrytě se odehrávaly děje, které se normálním jevem na jugoslávském území staly během rozpadových válek v Chorvatsku a v Bosně a Hercegovině. Proto každý autor s kořeny mimo Balkán a píšící o Balkánu a specificky o Kosovu se vystavuje riziku kritiky ze všech možných stran, a bohužel i riziku osobní bezpečnosti.

Kosovské ekonomické, mezietnické a politické problémy sedmdesátých a počátku osmdesátých let 20. století byly v Jugoslávii extrémní. Kosovo do jugoslávské praxe zavedlo nové a do té doby v komunistickém jugoslávském systému nemyslitelné diskriminační paradigma diskriminaci a dominanci založenou na etnickém, nikoli politickém či ideologickém principu. Z historického pohledu lze kosovské problémy za určitých podmínek označit za katalyzátor jugoslávské krize počátku devadesátých let 20. století. Kosovo stojí na jejím konci. Proč? Válka v roce 1999 a ne plnohodnotné osamostatnění oblasti o devět let později, představují dnes v době antropologické války a rozpadu přežitého politického a hospodářského systému, založeném na expanzi, dluhu a odlidštění poslední dějství rozpadu Jugoslávie. Tu představoval složitý propletenec mezietnických, náboženských, hospodářsko-sociálních, kulturně-politických i mezinárodněprávních problémů, majících své kořeny v ekonomické zaostalosti.

/ Zpravodaj

/ Štítky

/ Nejčtenější

Poslední 3 měsíce

Poslední rok

/ Archiv

/ Poslední komentáře