1. Jan Campbell: Justice dnes a zítra
2. Jan Campbell: Bezpečnostní fórum 2026 v Mnichově
3. Jan Campbell: USA: dítě Evropy

Justice dnes a zítra

Zkorumpovaný soudce, tisk, Battista Angolo del Moro (Wikimedia Commons)

Úvod

Jako něco málo vědoucí osoba o německé justici z dob působení pod přísahou u zemského soudu v Karlsruhe vím, jak těžké je zajistit právní ochranu, provést trestní řízení, zjistit pravdu a zabezpečit spravedlnost, včetně konkurzních řízení.

Právní řád soudního systému ČR historicky náleží k rakouskému podokruhu románsko-germánské právní rodiny. Je tvořen Ústavním soudem a soustavou tzv. obecných soudů.

Včera Ústavní soud zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení jedné důležité právní úpravy: Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Právní úprava se mimo jiné týká zadrženého čínského novináře, o kterém jsem nedávno psal. Návrh podepsalo 24 senátorů, podle kterých je sporná úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek. Podle ústavních soudců však o přílepek nešlo. Zároveň zdůraznili principy „bránící se demokracie“.

Zmiňuji se o včerejším rozsudku Ústavního soudu mimo jiné i proto, že zmiňuje principy bránící se demokracie. Ty by se měly podle laického hodnocení autora vztahovat i na skutečnost, která potvrzuje, že největší nepřítel se nachází doma, představuje proradnost a zradu a další slabosti lidského charakteru.

Jedním z nepřátel je bezesporu i část systému české justicie, v kontextu příspěvku, justicie zabývající se podnikatelskou a exekuční činností.

Reálný příběh ve dvou částech

Kdo chce, může se seznámit s historií dálničního areálu na 185 kilometru dálnice D1 v Popůvkách u Brna, který začal již v roce 1991. Bylo to doba, kdy jsem se především ze sentimentálních důvodů a idealizace vědění o nastupujícím systému v domovině snažil vyhovět prosbám o součinnost, mimo jiné i posledního velvyslance Československé republiky v Londýně, JUDr. Karla Dudy, v několika projektech té doby jak na Moravě, tak i na Slovensku.

První část příběhu proběhla u Krajského soudu v Brně podmíněným odsouzením na dobu jednoho roku, aby v následném odvolání Vrchní soud v Olomouci rozhodl o odnětí svobody na pět let nepodmíněně. Poté následovalo vězení, milost prezidenta republiky, dlouhé snahy o nápravu a spravedlnost a v neposlední řadě i rychlé odstoupení konkurzní soudkyně Mgr. Evy Krčmářové, druhý den po veřejném vystoupení konkurzní oběti v Událostech na ČT 1 a ČT 24 dne 16.7.2017. Důležité je připomenout si, že minimálně v té době paní Mgr. Krčmářová byla manželkou – zcela jistě neutrálního, radu a ochranu neposkytujícího vedoucího úseku Nejvyššího soudu v Brně, pana JUDR. Zdeňka Krčmáře.

Akcie společnosti byly tehdy odkoupeny za pakatel navrhovatelem konkurzu (10 tisíc Kč podle syna správce), aby byly prokazatelně obratem prodány za 10 milionů, přičemž jejich cena byla znaleckým posudkem na movité věci oceněna dle faktur v nominální hodnotě 20 milionů Kč. K tomu dodávám, že již 28.6.2005 konkurzní správce upozornil Krajský soud v Brně na skutečnost, že po vlastnictví lukrativních nemovitostí touží celkem čtyři subjekty. Soudce, který protizákonně převedl majetek na cizí osobu, aniž by nahlédl do konkurzního spisu, podal v den vydání rozsudku trestní oznámení u Policie ČR, aby se u výslechu osoba přiznala, že to byl připravený podvod.

První část příběhu neskončila po předložení kopií cca 1500 stran listinných důkazů, 22 stran důkazů ze soudních spisů dokazujících vlastnictví nemovitosti a 76 přílohách z konkurzního řízení.

Za zmínku stojí, že 3.2.2020 byl podána opodstatněná a důvodná ústavní stížnost, která byla předsedou senátu prof. JUDr. Janem Filipem CSc. dne 20.2.2020 odmítnuta. Odpověď na stížnost u předsedy Ústavního soudu ze dne 13.3.2020 se dočkala odpovědi, kterou nelze slušně komentovat i proto, že konkurzní řízení zcela absentuje souhlas zástupců věřitelů s vyškrtnutím nemovitého majetku z konkurzní podstaty a rozhodnutí soudu je v nedohlednu.

V usneseni ze dne 29. listopadu 2024 konkurzní soudkyně totiž sděluje, že neshledala žádné důvody k vydání pokynu správci vrátit majetek do konkurzní podstaty. Takové sdělení soudkyně indikuje mimo jiné, že paní soudkyně vůbec nečetla písemné důkazy. Na stížnost u předsedy Krajského soudu v Brně ze dne 20.1.2025 přišla odpověď po dvou měsících lapidárním sdělením, že je ze zákona nepřípustné zasahovat do probíhajících soudních řízení.

Od roku 1991 až do půlky února roku 2026 brněnská justicie neukončila soudní řízení!!!

Druhá část příběhu má charakter rodinné tragédie: dražba bytu oběti do nebe volajícího učebnicového konkurzního procesu postaveného svépomocí před 46 lety. Zahájení dražby bylo naznačeno na 17. února 2026 v 10 hodin, ukončení téhož dne v 11 hodin dopoledne. Od včerejšího dne vím, že dražba byla odložena asi o týden.

Shodou okolností jsem dostal možnost seznámit se s obsahem Dražební vyhlášky Č. CEVD-2026-000116 o konání elektronické veřejní dražby dobrovolné dle zákona č.250/2023 Sb., o veřejných dražbách v platném řízení, č.j. 25DR000990.

Není náhodou, že dražebník, navrhovatel a vlastník jsou mi známi z první části dlouho sledovaného příběhu. Ten bezpochyby bude zajímat pány Bernd Posselta (1956), Markuse Södera (1967), bavorského premiéra a také českého premiéra Andreje Babiše (1954). Ten by si měl na příběh vzpomenout a tím dokázat, že vládní prohlášení by se mělo brát vážně a slova premiéra také. Pomoci mu v tom může ministr spravedlnosti ČR a předseda Legislativní rady vlády Jeroným Tejc (1977). Bylo by k neuvěření, že rodák z Brna by nevěděl dostatečně, jak to v Brně chodí, aby mohl konat a zastavit dražbu například ministerským příkazem.

Problém s dražbou totiž tkví ve zřejmém úmyslu dražebníka a navrhovatele, který vyplývá z první části příběhu (co nejlevněji se dostat k majetku), v obsahu dokumentace dražby, který neodpovídá skutečnostem a času. Co mám na mysli a jaká fakta se nabízejí?

1. Plocha bytu v rozměru 50 m2 je čistá lež. Dle smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena plocha bytu je 93,30 m2. K ploše je potřeba připočítat sklep, balkon a lodžii.
2. Dražební vyhláška mluví o 1. nadzemním podlaží, přízemí s bezbariérovým přístupem. I to je lež, protože byt se nachází ve třetím nadzemním podlaží, kde nemůže být pro normálního člověka se selským rozumem bezbariérový přístup.
3. Popis bytu je z dalších objektivních důvodů také nepravdivý. Zástupně uvádím neprovedené zateplení fasády, neprovedená výměna oken, žádné dálkové topení, ale kombinovaný plynový kotel MORA, atd.

Závěr

Neutralita, spravedlivý proces a spravedlnost představují část základních mýtů: kosmogonické (vznik světa), antropogonické (stvoření člověka), aitiologické (původ zvyků), soteriologické (záchrana) a eschatologické (konec světa). Tyto příběhy tvoří základ každé kultury a mytologie i ve sféře justice.

Doporučuji osobám praktikujícím mafiánské metody v době pauzy stoupnout před soud a ptát se vycházejících, co tam zažili a jak jsou s prací soudu a výsledkem spokojeni. Nebudou-li se bát, řeknou něco jiného, než sami soudci o sobě říkají nebo různé agentury informují.

Například EU Justice Scoreboard / CEPEJ měří hlavně: délku řízení, počet vyřízených věcí, rozpočet, počet soudců. Neměří justiční omyly, ignorování vyšších soudů, neprovedení osvobozujícího rozhodnutí, osobní odpovědnost soudce a opatrovnické zneužití moci.

Již proto systém může být „rychlý“ a zároveň brutálně nespravedlivý. Oficiální hodnocení české justice nejsou lživá v tom, co měří. Jsou lživá v tom, co systematicky neměří.

Souhlasu netřeba.
12.02.2026

Zpět na obsah

Bezpečnostní fórum 2026 v Mnichově

Mnichovské bezpečnostní fórum 2025

Úvod

Přesně před 19 lety v Mnichově byla pronesena slova, která se tehdy nazývala urážlivá výzva a dnes – proroctvím. Na pódiu konference se objevil Vladimir Putin s textem, který osobně upravil před odchodem. Mluvil bez diplomatických váhání. Jazyk projevu nebyl politický, ale téměř právní: s odkazy na Chartu OSN a mezinárodní právo, které přestalo fungovat. Byl to mnichovský projev. Po něm prezident neodešel, ale zůstal odpovídat na otázky – jako člověk, který nepronesl poznámku, ale předložil stanovisko.

Západní elity byly pobouřeny tvrdostí zbytků obra. Generální tajemník NATO hovořil o zklamání. Podle průzkumů veřejného mínění v EU však významná část Evropanů vnímala projev nikoli jako hrozbu, ale jako varování. Svět jednoho pána je katastrofální nejen pro všechny, kdo jsou uvnitř systému, ale i pro samotného panovníka, znělo tehdy.

Ve Washingtonu se tomu veřejně smáli, ale ne uvnitř v kancelářích moci. Projev byl zařazen CIA jako strategický signál. Slyšeli ho, ale raději ho ignorovali. Na přímou otázku: Proti komu je rozšiřování NATO? – západní představitelé ironizovali. Bill Clinton návrh na připojení se k alianci samotného Ruska odmítl. Americký ministr obrany Robert Gates se zasmál: Staří špioni mají ve zvyku mluvit přímo. O několik let později ve svých pamětech přiznal: Západ projel na červenou a ignoroval všechna varování Moskvy.

V roce 2007 se prezident Putin ptal: A kde jsou záruky? V roce 2021 už vysvětlil: obranná infrastruktura u hranic je jako dýka do krku. V roce 2024 v rozhovoru s Tuckerem Carlsonem uvedl: Slíbili ani centimetr na východ. Pět vln expanze.

Západ trval na tom, že Rusko není nepřítel, ale dnes je v konceptu NATO jasně popsáno právě takto. Na otázku, Proti komu je evropský protiraketový obranný systém? Západ odpovídal: Proti Íránu. O několik let později Západ přiznal: Vytrhnout medvědovi zuby a drápy. Putin varoval, že Rusko nebude stavět drahý systém protiraketové obrany, ale bude reagovat asymetricky.

Tehdy jste nás neposlouchali. Poslouchejte teď! – zaznělo v roce 2018, kdy světu byly ukázány „Avangard“ a „Poseidon“, rakety, které nelze zachytit. Právě v těchto formulacích se nyní ruský asymetrický arzenál objevuje v americké jaderné strategii.

Připomínám, že v Mnichově Angela Merkelová oslovila Putina a řekla rusky: Volodya, jsi příliš tvrdý. Později přiznala, že jeho logiku chápe a nepovažuje projev za blaf, ale politické klima jí nedovolilo souhlasit nahlas. Změnilo se něco podstatného od té doby?

Putin v Mnichově neřekl všechno, vědomě nechal prostor pro dialog, který nebyl využit.

Dnes organizační výbor mnichovské konference zařadil projev z roku 2007 mezi klíčové projevy 21. století. Historie dala Putinovi za pravdu. Evropa musela čekat až do roku 2025 na další strategický signál, kdy viceprezident JD Vance přiletěl do Mnichova na konferenci, aby ukázal Evropě místo ve světě jednoho gentlemana, který byl tehdy zesměšňován. Od formálního varování až po formální kolaps globálního světového řádu uplynulo pouhých 18 let.

62. mnichovská bezpečnostní konference (MSC)

MSC se uskuteční od 13. do 15. února 2026 v hotelu Bayerischer Hof v Mnichově. Jako přední fórum pro mezinárodní bezpečnostní politiku umožní MSC 2026 opět vést debaty na vysoké úrovni o klíčových zahraničních a bezpečnostních výzvách naší doby.

Formálně budou hlavními tématy evropská bezpečnost a budoucnost transatlantických vztahů. Neoficiálně hlavní otázkou bude, zda je EU schopna zajistit svou bezpečnost bez podpory USA.

Ke dni práce na příspěvku téměř 50 hlav států a vlád potvrdilo svou účast na MSC 2026. To zahrnuje představitele většiny evropských zemí spolu s velkou delegací německé spolkové vlády vedenou kancléřem Merzem.

S dlouhodobými spojenectvími, která jsou zpochybněna, pravidly založeným mezinárodním řádem, která erodují, narůstají nestabilita a eskalují konflikty po celém světě. Letošní MSC se koná v zásadním zlomovém bodě vývoje v Evropě.

Wolfgang Ischinger, předseda MSC napsal: Mnichovská bezpečnostní konference 2026 opět bude sloužit jako klíčová platforma pro globální dialog o klíčových otázkách mezinárodní bezpečnostní politiky. Rozhovory, které byly letos zahájeny na našich mnichovských setkáních lídrů ve Washingtonu, DC, USA, a Al Ula, Saúdská Arábie, již poskytly cenné impulsy. Na těchto základech MSC 2026 nabídne jedinečný impuls pro prohloubení strategických diskusí a posílení spolupráce potřebné k řešení nejpalčivějších globálních výzev dneška.

Celá akce MSC 2026 a všechny její mnohé složky budou řízeny Mnichovským pravidlem: Zapojujte se a komunikujte navzájem: Nepřednášejte a neignorujte se navzájem. Ať už na pódiu nebo mimo něj.  Ischinger povzbuzuje hosty, aby se navzájem učili se od sebe, a očekává, že všichni řečníci budou připraveni odpovídat na otázky a komunikovat s publikem na úrovni očí.

MSC Kick-off se konal 9. února 2026 v Bavorském zastoupení v Berlíně. Akce oslovila rozhodovatele v politice a podnikání, diplomaty, zástupce médií i berlínskou komunitu think-tanků a představila klíčová témata, která budou představena na MSC. Připomínám, že od roku 2015 MSC předkládá každoroční Mnichovskou bezpečnostní zprávu na zahajovací akci, se kterou doporučuji seznámit se. Zpráva je publikována před MSC v únoru, obsahuje exkluzivní data a grafiku o aktuálních otázkách bezpečnostní politiky, sestavené ve spolupráci s partnerskými institucemi MSC a slouží jako základ pro diskusi na konferenci v Mnichově.

Mnichovská bezpečnostní zpráva 2026

Zpráva analyzuje dalekosáhlé důsledky vzestupu politických sil, které upřednostňují destrukci před reformami. Jejich rušivé programy staví na rozšířeném zklamání z výkonu demokratických institucí a na všudypřítomné ztrátě důvěry v smysluplné reformy a politické změny kurzu. Ve všech zemích G7 dotazovaných pro Mnichovský bezpečnostní index 2026 jen malá část respondentů uvádí, že politika jejich současné vlády zlepší život budoucí generace. A jak doma, tak v zahraničí jsou politické struktury nyní vnímány jako příliš byrokratizované a soudně řízené, nemožné je reformovat a přizpůsobit se tak, aby lépe sloužily potřebám lidu. Výsledkem je prostředí, v němž jsou ti, kdo používají buldozery, demoliční koule a motorové pily, opatrně obdivováni, ne-li otevřeně oslavováni, píše se ve zprávě.

Svět vstoupil do období politiky ničící koule. Zásadní destrukce – místo pečlivých reforem a korekcí politiky – je každodenní záležitostí. Nejvýraznějším z těch, kteří slibují osvobodit svou zemi od omezení stávajícího řádu a znovu vybudovat silnější, prosperující národ, je současná americká administrativa. V důsledku toho je více než 80 let po zahájení výstavby mezinárodní řád vedený USA po roce 1945 nyní pod vlivem rozkladu.

V mnoha západních společnostech nabírají na síle politické síly upřednostňující destrukci před reformami. Poháněni záští a lítostí nad liberální trajektorií se snaží zbořit struktury, o nichž věří, že zabrání vzniku silnějších a prosperujících států. Jejich rušivé programy staví na rozšířeném zklamání z výkonu demokratických institucí a na všudypřítomné ztrátě důvěry v smysluplné reformy a politické změny kurzu.

Nejsilnějším z těch, kdo ruší stávající pravidla a instituce, je americký prezident Trump. Pro jeho příznivce slibuje washingtonská politika prolomit institucionální setrvačnost a donutit řešit problémy spojené s patovou situací. Průlomy v cílech NATO ve výdajích na obranu a v příměří mezi Izraelem a Hamásem jsou toho příkladem. Není jasné, zda destrukce skutečně připravuje půdu pro nové politiky, zvýší bezpečnost, prosperitu a svobodu lidí. Místo toho vidíme svět formovaný transakčními dohodami místo principiální spolupráce, soukromé zájmy spíše než veřejné a regiony formované regionálními hegemony místo univerzálních norem. Ironií je, že je to svět bohatých a mocných, který vsadil naději do politiky ničení.

Vzdání se klíčových prvků stávajícího mezinárodního řádu americkou administrativou ovlivňuje různé regiony světa a narušuje různé politické oblasti. Dopady jsou zvláště patrné v Evropě a Indo-Pacifiku, kde vlády dlouhodobě spoléhaly na Pax Americana a z něj těžily. Stejně tak pocítily dopady washingtonského obratu globální obchod, mezinárodní rozvoj a humanitární pomoc.

Letošní MSC se účastní americký ministr zahraničí Marco Rubio (1971). Bude mluvit pro účastníky diplomaticky a přijatelněji než viceprezident Vance před rokem, přičemž si prověří, nakolik se v Evropě za rok poučili. Ujištěním, že americké vojenské síly zůstanou v Evropě, nechá povzdychnout západní slouhy, protože ti nejsou schopni pochopit a veřejně přiznat, že přítomnost amerických vojsk a raket v Evropě představuje pouze instrument a bič, pro případ neochoty platit více než domluveno nebo v případě vzdoru. Proto neočekávám žádný skandál jako v minulém roce, ale klid před bouří.

Rusko bude na a současně nebude na MSC ani na prvním zasedání Světové rady míru

V době, kdy se jeví, že Rusko získává taktickou iniciativu na částech fronty s Ukrajinou a zesiluje se kritika Ruska po celé západní Evropě, postupný ústup Washingtonu, kolísající podpora Ukrajiny a hrozivá rétorika ohledně Grónska zvyšují evropský pocit nejistoty. Americký přístup k evropské bezpečnosti je nyní vnímán jako nestabilní, kolísající mezi ujištěním, podmíněností a nátlakem. Čelící proměnlivým signálům z Washingtonu se evropské země snaží udržet USA zapojené a zároveň se připravovat na větší autonomii, stojí ve druhé kapitole zprávy

Ve třetí kapitole zprávy věnované Indo-Pacifiku se píše, že američtí partneři čelí podobné situaci – ale mají méně mechanismů zvládání. Stále silnější Čína se rozhodně snaží získat regionální dominanci, s provokacemi a nátlakem, které ohrožují regionální stabilitu, stojí ve zprávě. Mnoho regionálních hráčů reagovalo zvýšením výdajů na vlastní obranu. Pochybnosti o bezpečnostních zárukách USA a strategickém zájmu v regionu rostou.

Zatímco USA tvrdí, že čelí čínské dominanci, regionální hráči vnímají jejich nedávné kroky jako protichůdné tomuto cíli. Někteří z nich se dokonce obávají, že uzavírání dohod s Pekingem je nyní pro Washington důležitější než podpora jeho partnerů. Nemají mechanismy srovnatelné s EU nebo NATO. Indo-pacifické strany jsou rozpolceny snahou získat americký závazek bezpečnosti a zajištěním svých povinností.

V posledních desetiletích globální obchodní systém, který pojednává čtvrtá kapitola zprávy, se stal stále více sporným, protože slib rovnoměrného růstu se nenaplnil a WTO často zápasila s povinností být spravedlivým strážcem společných pravidel.

Podle americké administrativy tyto neúspěchy přispěly k vzestupu Číny a průmyslovému úpadku Spojených států. Od Trumpova návratu do úřadu Washington otevřeně porušuje pravidla globálního obchodu, která kdysi pomáhal vytvářet. Mimo jiné Washington uvalil rozsáhlá cla téměř každé zemi a silně využívá ekonomický nátlak k zajištění bilaterálních dohod, především ve prospěch Spojených států.

Čelící nekalým obchodním praktikám ze strany USA a podle zprávy MSC prý i Číny, vlády mnoha zemí světa zavedly obchodní omezení, a mnohé také zdvojnásobily úsilí o liberalizaci obchodu a vytváření nových a hlubších partnerství zakotvených v právu WTO.

Stejně jako globální obchod, i rozvojová spolupráce a humanitární pomoc, které pojednává pátá kapitola jsou dlouhodobě pod tlakem. Tváří v tvář ekonomickému tlaku, populistickým dezinformačním kampaním a geopoliticky konkurenčnější realitě tradiční dárcovské země redefinovaly své národní zájmy. Výsledkem je, že ještě před druhým funkčním obdobím prezidenta Trumpa svět nebyl na cestě k dosažení žádného ze 17 cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs) do roku 2030. Přesto nová americká politika zatlačila rozvojové a humanitární systémy do existenční krize. Trumpova administrativa je označila za globalistické snahy.

Vlády, které jsou proti politice demolice, budou muset věrohodně prokázat, že smysluplné reformy a politické korekce jsou životaschopné – a mnohem pravděpodobněji uspokojí rostoucí požadavky na zlepšení kvality a důstojnosti života než politika rozsáhlého ničení.

Česko jako křoví

Na mnichovskou bezpečnostní konferenci se může těšit pouze ten, kdo obdrží pozvání. Z ČR se MSC zúčastní podle neověřených informací autora příspěvku prezident Pavel a ministr zahraničí Macinka. Ten uvedl po jednání vlády, že spolu cestovat nebudou a v plánu nemá ani společné setkání. Nejedu tam jednat s českými představiteli. Na pana prezidenta tam čas nenajdu. Není vystoupení, je to konference, na kterou se rozesílají pozvánky, řekl ministr, který prý nezná ani program hlavy státu. Pan prezident tam bude v souladu se svým mandátem, dodala ministryně financí Alena Schillerová.

Závěr

Ať už lze zahraniční politiku současné americké administrativy hodnotit jakkoli, jedno je jasné: Svět se mění a politika Spojených států spustila dynamiku, jejíž plné důsledky se teprve začínají projevovat.

Evropské země budou i nadále zvyšovat své výdaje na obranu, přestože v regionu zůstane americký vojenský kontingent. Pokud budou Američané trvat na zvýšení výdajů na obranu v Evropě, Evropané budou souhlasit. Taková je realita a cena klidu na MSC. Indikuje ji také generální sekretář NATO, který v předdveří MSC připomněl, že Evropa zvyšuje výdaje na obranu, a že i v tomto kontextu by měl alianci vést občan USA. Myslím, že jde o rovnováhu. Ano, myslím, že je nesmírně důležité, aby vrchní velitel zůstal Američan, protože v Evropě bude vždy silná americká konvenční přítomnost, i když Evropané budou aktivnější. V budoucnu zůstane také spolu s jaderným deštníkem, vysvětlil své marné přání Rutte.

Význam rozhodnutí americké administrativy o vojenském kontingentu v Evropě nejenom pro Rusko, ale českou republiku lze shrnout do jedné věty: Pokud chcete mír, připravte se na válku.

Zatím nepředpokládám, že Washington nechává síly v Evropě, aby čelil Rusku. Ale v každém případě, pokud americké jednotky zůstanou v Evropě, náklady na konfrontaci budou vyšší a následky z konfrontace mohou být až nepředstavitelné.

Kdyby Američané provedli hromadné stažení vojsk, hrozba by byla pro všechny v Evropě menší. Proto je varování francouzského prezidenta Macrona, že Evropská unie by neměla důvěřovat krokům Spojených států, protože tlak z Washingtonu bude pokračovat, s pravděpodobností hraničící s jistou v tomto případě oprávněné.

Bibliographical Information: Tobias Bunde and Sophie Eisentraut (eds.), Munich Security Report 2026: Under Destruction, Munich: Munich Security Conference, February 2026, https://doi.org/10.47342/JWIE5806.

Souhlasu netřeba.
12.02.2026

Zpět na obsah

USA: dítě Evropy

Communications, Technology, and Extraterrestrial Life: The Advice Brookings Gave NASA about the Space Program in 1960

Úvod

Je sobota odpoledne. Rozhodl jsem se po několika pozitivních a jedné neslušné reakci (v PL) na příspěvek Bezpečnostní fórum 2026 v Mnichově, oprávněných otázkách několika čtenářů týkajících se vyzbrojování Německa a jeho přípravy na válku s Ruskem, a poté, co Parlamentní listy již opublikovaly komentář z Mnichova, napsat k ještě oficiálně neukončené bezpečnostní konferenci MSC 2026 několik předběžných dojmů.

Kancléř alpinista

Co by jeden neudělal, aby se zalíbil? Německý kancléř Friedrich Merz měl ve svém v němčině předneseném projevu vstupy v angličtině, uznal převahu Ruska nad Evropskou unií, navzdory odlišným ekonomickým příležitostem a řekl, že vztahy mezi Evropou a Spojenými státy je třeba znovu nastartovat, aby se překonala trhlina, která vznikla. Proto je teď nejdůležitější přepnout vědomí.

HDP Evropské unie je téměř desetkrát vyšší (ve srovnání s Ruskem, poznámka autora). A přesto dnes Evropa není desetkrát silnější než Rusko. Kancléř Merz se domnívá, že Evropská unie plně nevyužívá svůj vojenský, politický, ekonomický a technologický potenciál. Začnu nepříjemnou pravdou: mezi Evropou a Spojenými státy panuje rozkol, řekl a poukázal na to, že americký viceprezident J.D. Vance na loňské bezpečnostní konferenci velmi otevřeně uvedl toto tvrzení.

Kancléř Merz vyzval k alianci na rovnocenné úrovni. Takové spojenectví nelze požadovat, musí být založeno, podloženo činy a tím ospravedlněné. Dokud Evropa bude rozdělená a zmenšuje se, bude pro Američany jen hračkou. Jestliže kancléř mluvil o nezralosti, a chce současně partnerství a alianci na úrovni očí, dokazuje, že sní. Protože nezralost a partnerství na úrovni očí spolu nesedí a v zásadě odporuje. Kromě toho, Americká vláda nezná žádné spojence na stejné úrovni. Zná jen nepřátele nebo poddané. Evropa by měla stát se vojensky silnější, ne aby byla užitečným nástrojem Spojených států. Bohužel s EU nelze kompenzovat ztracený čas.

Evropa reprezentovaná kancléřem dokázala, že je špatným rodičem. Dítě Evropy se mnoho od nich nenaučilo, a rodiče si nemohou dlouhá léta přiznat, že dnešní děti rodiče neposlouchají. V tomto smyslu použil ministr Rubio výbornou metaforu, kterou kancléř Merz nečekal.

Rubio usiluje o transatlantickou solidaritu

Ministr zahraničí Marco Rubio zahájil svůj projev-bez oslovení publika a poděkování organizátorům za pozvání na konferenci-reflexí chyb, kterých se západní země dopustily v poválečném období. Euforie z tohoto triumfu nás přivedla k nebezpečnému klamu, že každý národ se nyní stane liberální demokracií, že vazby vytvořené výhradně obchodem a komercí nahradí národní identity.

To, co Evropané dříve nechtěli přijmout, když to vyslovil americký viceprezident JD Vance, nyní zopakoval ministr Rubio. Jako diplomat globalista je pro globalisty přijatelnější než izolacionista Vance s ostrým jazykem. I proto předseda MSC Wolfgang Ischinger konstatoval po ukončení projevu úlevu u přítomných a tím současně přiznal, že nepochopil podstatu projevu a konání ministra Rubio. Ten mimo jiné odmítl setkat se s představiteli EK a dalšími poddanými u moci s různými tituly a funkcemi.

Washington signalizoval přes ministra Rubio kulantním projevem s několika protiklady, že vše bude jen horší. Rubio jasně řekl: Evropané se musí vzdát svých dogmat o migraci, ochraně klimatu a obchodu. A pokračoval: Měli bychom být hrdí na to, čeho jsme společně dosáhli v posledním století, ale nyní se musíme setkat a využít příležitostí nového, protože včerejšek už pominul, budoucnost je nevyhnutelná a náš společný osud je před námi. Navíc názor, že globální řád založený na pravidlech nahradí národní zájmy a lidstvo bude žít ve světě bez hranic, kde se každý stane občanem světa, byl iluzí.

USA jsou podle ministra Rubio připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Chceme silné, hrdé spojence.

Ve skutečnosti ministr Rubio přivezl otrávenou nabídku: Buď USA stanoví pravidla, Evropa se bude řídit, nebo Evropa sama uvidí, jak si poradí! Pokrytecký tón s jasným poselstvím vydírat Evropu: protože státy nemají dostatek vlastních peněz na obranu, měly by nakupovat zbraně od Spojených států. To je Trumpův starý nápad, který zajistí investice do amerického rozpočtu. Již nyní je 50 % evropského vojensko-průmyslového komplexu vázáno na dodavatele ze Spojených států. Na tomto místě stojí za zmínku potvrzující hláška generálního tajemníka NATO: Objem dodávek je miliarda eur měsíčně, takže letos to bude opět asi 15 miliard euro a 12 miliard dolarů za kritické smrtící i neletální zbraně, včetně stíhacích raket financovaných evropskými a kanadskými spojenci, uvedl Rutte a poznamenal, že předávání zbraní probíhá bez přestávek. Proč by měl mít prezident Trump zájem na ukončení války, když obchod a výroba vojenského materiálu běží jako po másle a korupce v USA, EU a Ukrajině se tak nedá zastavit.

Nevíme, zda to Rusové myslí s ukončením války vážně. Říkají, že ano, řekl Rubio ve svém sobotním projevu a pokračoval: Neznáme také odpověď na otázku, jaký má být výsledek jednání, aby s ním Ukrajina mohla žít a Rusko jej mohlo přijmout. Na to se nám zatím nepodařilo odpovědět, ale budeme to nadále zjišťovat.

Takže mír na Ukrajině bude podle ruských podmínek. Na otázku, kdo může přimět Rusko, aby zastavilo válku proti Ukrajině, odpověděl na konferenci americký velvyslanec při NATO Whitaker: Čína. Zpravodajské služby dávno rozbily mýtus o technologické nezávislosti Ruska. Číňané by mohli zavolat Vladimiru Putinovi a ukončit tuto válku zítra. Mohli by mu přestat prodávat technologie dvojího užití a skončit s nákupem ruské ropy a zemního plynu, prohlásil Whitaker. Zápis projevu ministra Marco Rubio: The U.S. in the World | Main Stage I

Organizace spojených národů

Ministr zahraničí Rubio řekl, že OSN má stále obrovský potenciál být nástrojem, ale nemá odpovědi ani roli v těch nejpalčivějších otázkách. OSN ve skutečnosti nehraje žádnou roli, řekl Rubio na konferenci.

Washington investoval mnoho do mýtu univerzální demokracie, který sloužil jako základ západní nadvlády. A Mírová rada Trumpa, jako prvek starého unipolárního světa, nebude schopna řešit nahromaděné problémy ani v Gaze, ani jinde ve světě. Jediné Rusko, které se nezúčastní zasedání Mírové rady, nabídlo chytře 1 miliardu USD z konfiskovaných financí na rekonstrukci Gazy.

Jiné zajímavosti: Finský prezident Alexander Stubb se dostal do potyčky s ředitelkou Světové obchodní organizace (WTO) Okonjo-Iwealou Ngozi během panelové diskuse poté, co byl pobouřen Ngoziho slovy o malé velikosti Finska. Ano, jsem, se všemi svými 190 centimetry, řekl Stubb. Prezident Zelensky se zase obul do premiéra Orbána, kterému doporučil zmenšit objem břicha.

MAGA a MEGA

2. února byla v Bruselu pod vedením Filipa Dewintera, historické postavy strany Vlaams Belang (Belgie), zahájena činnost evropské MEGA. Jedná se o vytvoření nové evropské aliance zaměřené na obranu západní civilizace, a to v koordinaci s americkým hnutím MAGA. Tato skupina evropských politických osobností má v úmyslu čelit tomu, co vnímá jako erozi evropské kultury, spojením sil se svými americkými partnery, uvedl londýnský deník EU Today. Dewinter přivítal účastníky a nastínil obavy sdílené evropskými vlastenci: nepřátelská a masová imigrace, vytrvalé snahy lídrů EU podkopat iniciativy prezidenta Trumpa ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou, prohlubující se hospodářská krize a eskalace napětí na Blízkém východě.

Americký Republikánský zástupce Brian Babin promluvil prostřednictvím videohovoru na konferenci Make Europe Great Again a zdůraznil: Evropané se tvrdě učí, že masová imigrace bez asimilace má vážné důsledky. Je to výsledek let radikální islamistické činnosti a politiky masové imigrace, která ignorovala asimilaci. Suverénní národy si ponechávají právo zabezpečit své hranice a zachovat kulturní základy, které našim společnostem přinesly prosperitu, svobodu a stabilitu. Výzvy, kterým čelí Evropa a Spojené státy, jsou hluboce propojeny. Společně musíme mít odvahu obnovit bezpečnost a zajistit kontinuitu západní civilizace pro budoucí generace! MEGA a MAGA jsou na cestě k záchraně kultur evropských zemí a evropské civilizace. Přeji jim šťastnou cestu! Co na to vláda ČR a česká média? Nevím.

Závěr

Ještě neukončená MSC 2026 se podobá hře a výchovné pomůcce pro děti Dobrý a zlý (nebo Dobré chování). Formou kartiček (projevů a panelových diskuzí) učí rozlišovat správné a špatné jednání v různých situacích. Dobrý Rubio, zlí DJ Trump a DJ Vance, nabídli záblesk naděje pro tento okamžik, který bychom si měli užívat co nejdéle. Proč? Protože ti dva zlí zase zaútočí dřív nebo později.

Autor a přednášející projevu, ministr Rubio, indikovali nevědomost, když si mysleli, že je to dobrý nápad říci v bývalém hlavním městě hnutí, že chce spojence, kteří nejsou spoutáni vinou a studem.

Jako Evropané bychom měli být hrdí na to, čeho jsme společně dosáhli, nehledě na vše negativa. Přišel ale čas s urgentní potřebou využít příležitosti nového, protože včerejšek už pominul, budoucnost je nevyhnutelná a náš společný osud je před námi, řekl ministr Rubio, se kterým v tomto bodu souhlasím. Pravděpodobně šlo vždy o společné zájmy a hodnoty. Ale pokud z toho zbylo málo, pak je volání po přátelství ještě méně cenné než dřív.

Pro zájemce o nové přátele, doporučuji seznámit se s předpovědí NASA, kterou oslovila Brookings Institution s neobvyklou zakázkou a otázkou. Agentura potřebovala předpověď: Co by se stalo s lidstvem, kdyby našla mimozemšťany? Výsledný dokument byl prvním oficiálním uznáním, že kontakt může představovat smrtelnou hrozbu pro společenský řád.

Komunikace, technologie a mimozemský životČesky: Rady, které Brookings dal NASA ohledně vesmírného programu v roce 1960, Fred Dews, 12 květen 2014

Zpráva doporučuje pokračovat ve studiích k určení emocionálního a intelektuálního porozumění a postojům ohledně možnosti inteligentního mimozemského života a studie k pochopení chování národů a jejich vůdců při konfrontaci s dramatickými a neznámými událostmi nebo sociálními tlaky. Cílem bylo zjistit, jak by takové informace mohly být sdíleny nebo zatajovány veřejnosti. 186stránkový dokument věnuje pozornost široké škále politických otázek, včetně komunikačních systémů, systému předpovědi počasí, vesmírného průmyslu a dopadů na zahraniční politiku.

Zmiňuji se o dokumentu v závěru příspěvku, protože potenciál neočekávaných a důležitých dopadů na společnost je nepředstavitelný již proto, že žádná technologie, včetně politických, ani objekt technologie nepůsobí samostatně při generování svých účinků. V mnoha případech je využívání technologie téměř zcela závislé na jiných netechnologických faktorech společnosti.

Souhlasu netřeba.
14.02.2026

Zpět na obsah

Jan Campbell (*1946) je německý občan české národnosti, analytik. Vystudoval stavební inženýrství, architekturu a filozofii; postgraduálně také biokybernetika, islámské bankovnictví a pojišťovnictví. Je zahraničním členem Ruské akademie přírodních věd. Získal čestný profesorský titul na Uralské státní agrární univerzitě. Do listopadu 2014 řídil poradenskou firmu Campbell Concept UG Bonn a působil jako odborný asistent na podnikohospodářské fakultě VŠE. Profesně působil středně i dlouhodobě v několika zemích včetně Velké Británie, Itálie, Švýcarska, Malajsie, bývalého SSSR, Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Ruské federace, České republiky a Německa. Profesní aktivity a zkušenosti umožnily přijmout pozice jako vedoucí EK koordinující pro program TACIS, osobní poradce premiéra a analytik politicko-ekonomických rizik včetně problematiky vědecké diplomacie a práce určené pro úzkou odbornou i veřejnost, včetně vysokoškolských studentů.