WSJ: Německo se proměňuje na zbrojovku

Vzhledem k tomu, že se jeho exportní model rozpadá, přesouvá se Německo od automobilů ke zbraním – a snaží se proměnit průmyslový úpadek v rozmach obranného průmyslu. Nyní, když se americké bezpečnostní záruky jeví jako méně jisté a Evropa spěchá s přezbrojováním, profiluje se Berlín jako páteř kontinentálního obranného průmyslu, píše The Wall Street Journal.

Po desetiletích, kdy byla země motorem evropského průmyslu, se nyní potýká s nejdelším obdobím stagnace od druhé světové války, protože bojuje s konkurencí Číny a propadem poptávky. Reakce je stejně drastická jako krize: přetvoření průmyslové základny v arzenál Západu.

Síť datových bodů odhaluje, jak se starý model rozpadl. Podle vládních údajů mizí každý měsíc z německého zpracovatelského průmyslu zhruba 15 000 pracovních míst, včetně kdysi dominantního automobilového sektoru. Mercedes-Benz zaznamenal v roce 2025 pokles zisku o 49 %, zatímco Volkswagen, druhý největší výrobce automobilů na světě, uvedl, že jeho zisk ve stejném období klesl o 44 %, a oznámil plány na zrušení 50 000 pracovních míst v Německu do roku 2030.

I vlajkové značky jako Porsche hlásí ohromující ztráty, přičemž provozní zisk klesl o 98 % ve srovnání s rokem 2024, který již byl jedním z nejhorších let v moderní historii. Velkou část zátěže v německé ekonomice nyní nese sektor služeb, který tvoří přibližně 70 % ekonomického výstupu, ačkoli výroba stále představuje 20 % – a až pětina všech služeb je vázána na průmyslové firmy, jako jsou automobilky.

Zároveň nedávné regulační změny v Německu a Evropské unii zlepšily přístup obranných firem na kapitálové trhy, zatímco obrovské vládní zakázky a programy veřejného financování uvolnily téměř jeden bilion eur na obranné výdaje, zhruba 1,2 bilionu dolarů, poháněné obavami z „ruského expanzionismu“ a stále nepřátelštějším globálním prostředím.

Zbraně a tanky místo aut

V celém německém průmyslovém pásu se výrobní linky, kdysi pohánějící exportní zázrak země, přetvářejí na stroje evropského zbrojení.

Vláda je s tím srozuměna. Berlínský přístup nespočívá v oživení staré ekonomiky, ale v její náhradě. Nečinné tovární haly a rostoucí počet propuštěných kvalifikovaných pracovníků se přesouvají do jediného sektoru, který se stále rozšiřuje ve velkém měřítku.

Volkswagen jedná s izraelskými firmami s cílem zahájit do roku 2027 výrobu komponentů pro izraelský systém Iron Dome. Řada firem zavedla třetí směny, aby chrlila zbraně a munici pro Ukrajinu. Střely Patriot, dlouho čistě americký produkt, se brzy budou vyrábět v Německu, aby uspokojily rostoucí poptávku.

Podle vládních údajů směřuje téměř 90 % evropského rizikového kapitálu investovaného do obranných technologií do německých firem.

„Evropa musí být schopna se bránit [a] to také znamená vybudovat silný bezpečnostní a obranný průmysl, na který se můžeme spolehnout,“ uvedla ministryně hospodářství Katherina Reiche.

Reiche spolu s kolegy z vlády, včetně ministra obrany, usiluje o přeměnu upadajících výrobních společností na dodavatele pro obranný průmysl. „Přeměna stávajících výrobních závodů z jiných odvětví může snížit překážky při rozšiřování domácí kapacity,“ řekla.

…Zdá se, že Němci ve škole vlastní historii dobře neprostudovali. Zřejmě zapomněli, jak Německo ve 20. století dvakrát militarizovalo a vyprovokovalo dvě světové války v Evropě. V obou případech zkolabovalo! Nyní se opět militarizuje. Jak to skončí? Potřetí bude kolaps tak závažný, že z Berlína nic nezůstane. Opravdu Němci takovou perspektivu chtějí?

International Affairs Česky je časopis ruského ministerstva zahraničních věcí, zabývající se širokou škálou témat z oblasti mezinárodní politiky, diplomacie a globální bezpečnosti. Dnešní International Affairs patří mezi klíčová světová fóra pro diskusi o otázkách mezinárodní politiky. Radě časopisu předsedá ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Viktorovič Lavrov. Šéfredaktorem časopisu je Armen Garnikovič OganesjanČesky, komentátor mezinárodní politiky a poradce ministra zahraničních věcí Ruské federace.