1. Andrew Korybko: Bylo strašení ruskými drony ve Skandinávii jen falešnou vlajkou proti ruské stínové flotile?
2. Shola Lawal: Proč jsou rakety Tomahawk na Ukrajině pro Rusko „červenou linií“?

Analýzu Was Scandinavia’s Russian Drone Scare A False Flag To Crack Down On Russia’s Shadow Fleet? publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 1. října 2025

Bylo strašení ruskými drony ve Skandinávii jen falešnou vlajkou proti ruské stínové flotile?

Neznámé dronyČesky nedávno letěly v těsné blízkosti dánských a norských letišť, což vyvolalo spekulaceČesky, že se jedná o opožděnou hybridní odvetu Ruska vůči NATO za podporu letů ukrajinských dronů v blízkosti ruských letišť v posledních několika letech. Na podporu této hypotézy se neobjevily žádné důkazy, ale Zelenskyj ve svém projevu na posledním Varšavském bezpečnostním fóru tato tvrzení falešně vydával za fakta.

Podle něj

existuje stále více důkazů, že Rusko mohlo k vypouštění dronů použít tankery v Baltském moři – dronů, které způsobily velké narušení severní Evropy. Pokud tankery používané Ruskem slouží jako platformy pro drony, pak by neměly mít možnost volného provozu v Baltském moři. Jedná se de facto o ruskou vojenskou aktivitu proti evropským zemím, takže Evropa má právo uzavřít průlivy a námořní trasy, aby se ochránila.

Jeho návrh, aby NATO pod touto záminkou uzavřelo dánské úžiny pro ruské lodě, což by se rovnalo nelegální blokádě, která by tak mohla legitimizovat sebeobranné ruské útočné akce, byl vzhledem k zájmu Ukrajiny a některých jejích patronů na eskalaci napětí mezi blokem a Ruskem předvídatelný. Ve skutečnosti by se dokonce mohlo stát, že se jedná o akci pod falešnou vlajkou, na jejímž základě by Velká Británie a Ukrajina brzy mohly zinscenovat protiakci, jak dvakrátČesky varovala ruská Zahraniční zpravodajská službaČesky, i když by nakonec měla jinou podobu.

Uvědomuje si, že by tito dva mohli potenciálně zorganizovat následné provokace v Baltském moři, z nichž by pak bylo obviněno Rusko, aby ospravedlnili zásah proti jeho sankcionovanému obchodu s energií, který Západ dramaticky popisuje jako prováděný „stínovou flotilou“ proplouvající tímto mořem. Ačkoli se žádná americká loď nestala terčem Ukrajinou použitých sovětských/ruských torpéd, ani nebyly v Baltském moři nalezeny žádné takové miny, skandinávský strach z ruských dronů pravděpodobně stále plní stejnou roli.

Skeptici by mohli trvat na tom, že se Rusko uchýlilo k „věrohodně popiratelné hybridní odvetě“ proti NATO, ale je nelogické, že by Rusko riskovalo cokoli, co by mohlo ospravedlnit eskalaci, které se Putinovou zdrženlivostíČesky dosud vyhnulo. Totéž platí pro předchozí dronový incidentČesky v Polsku. Totéž platí pro související obviňováníČesky z narušení estonského námořního vzdušného prostoru. Všechny tyto incidenty Západ vydával za ruské úmyslné provokace a předcházely eskalačním návrhům falešně prezentovaným jako „odveta“.

Polské a estonské argumenty byly zneužity, aby dal Trump NATO zelenou sestřelit ruská letadlaČesky na základě toho, že narušují vzdušný prostor bloku, což by mohlo někoho povzbudit k pokusu pod falešnými záminkami, zatímco skandinávské argumenty byly zneužity k výzvě k uzavření dánského průlivu pro ruskou lodní dopravu. Oba se týkají eskalace v Baltském moři, která by mohla vést k nezákonné blokádě bránící volnému pohybu ruských letadel a lodí v této oblasti, a tím vyvíjet bezprecedentní tlak na Kaliningrad.

Tento poznatek silně naznačuje, že skandinávský strach z ruských dronů byl skutečně falešnou vlajkou, která měla ospravedlnit zásah proti ruské „stínové flotile“, ačkoli v současné době není jasné, zda někteří členové NATO překročí Rubikon a vážně podniknou takový krok, jakým by bylo uzavření dánského průlivu pro ruské lodě. Zelenského návrh každopádně dokazuje, že se spolu s některými svými podobně smýšlejícími patrony NATO snaží Trumpa manipulovatČesky a způsobit katastrofu epických rozměrů, ale doufejme, že na to Trump nenaletí.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky a také na Disputu.

Zpět na obsah

Analýza Sholy Lawal Why are US Tomahawk missiles for Ukraine a ‘red line’ for Russia? vyšla v deníku Al Jazeera 29. září 2025

Proč jsou rakety Tomahawk na Ukrajině pro Rusko „červenou linií“?

Střela s plochou dráhou letu Tomahawk odpálená z torpédoborce třídy Arleigh Burke [Zdroj: Reuters]

Žádost přichází v době, kdy se zdá, že americký prezident Donald Trump svůj postojČesky k podpoře Ukrajiny mění v reakci na Rusko kvůli rostoucí frustraci z válečného tlaku prezidenta Vladimira Putina, a to i přes srpnovou schůzku o míru na AljašceČesky.

Mluvčí ruské vlády Dmitrij Peskov v pondělí v rozhovoru pro média prohlásil, že pokud budou zbraně dodány, nebudou mít ve válce žádný zásadní vliv. Naznačil však, že USA by mohly překračovat červenou linii, kterou Moskva dříve stanovilaČesky ohledně toho, co považuje za přímé vměšování ukrajinských spojenců do probíhající války.

„Otázka, stejně jako předtím, zní takto: kdo může tyto rakety odpálit? … Mohou je odpálit Ukrajinci sami, anebo to musí udělat američtí vojáci? … Kdo určuje cílení těchto raket? Americká strana, nebo samotní Ukrajinci?“ ptal se Peskov.

Moskva již dříve uvedla, že bude poskytnutí cílových dat nebo zpravodajských informací pro zahájení útoků považovat za překročení hranice. Opakovaně naznačila, že by Rusko mohlo obnovit výrobu jaderných zbraní středního doletu a takové rakety umístit na dosah Západu.

V pondělním příspěvku na Telegramu bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval, že takové vměšování by mohlo vést k válce se „zbraněmi hromadného ničení“.

Zde je to, co víme o postoji USA k Tomahawkům a co by jejich dodání Ukrajině mohlo znamenat:

Fotografie z letáku ukrajinské Státní záchranné služby ukazuje záchranáře na místě útoku dronu poblíž obytného domu v Dněpru na Ukrajině 20. září 2025 uprostřed probíhající ruské invaze [EPA/Státní záchranná služba, leták]

Jaké zbraně požaduje Ukrajina a jak na ně reagovaly USA?

Ukrajinský prezident uvedl, že o rakety Tomahawk Volodymyr Zelenskyj požádal, když se minulý týden setkal s prezidentem Donaldem Trumpem v New Yorku na okraji Valného shromáždění OSNČesky .

Dříve americká vláda pod vedením Joea Bidena Kyjev v použití amerických zbraní k útoku na Rusko omezovala, aby zabránila eskalaci napětí s Putinem. Ukrajině bylo povoleno zaměřit se pouze na ruské pozice na okupovaném území.

V rozhovoru pro americkou mediální společnost Axios však minulý týden Zelenskyj uvedl, že mu Trump řekl, že Ukrajina by mohla na ruské údery reagovat recipročním způsobem: například útokem na energetickou infrastrukturu, pokud by se Rusko zaměřilo na energetické zdroje Ukrajiny.

V neděli v rozhovoru pro Fox News americký viceprezident J. D. Vance potvrdil, že americká vláda nyní skutečně zvažuje žádost Kyjeva o dodání Tomahawků. Vance neprozradil podrobnosti, ale uvedl, že „konečné rozhodnutí“ učiní Trump.

Mezitím se k žádosti později v neděli vyjádřil i Keith Kellogg, zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu, v samostatném pořadu na stanici Fox News. Kellogg uvedl, že Trumpova administrativa již Kyjevu v konkrétních případech útoky hluboko v Rusku umožňuje a že „žádná útočiště neexistují“.

[Al Jazeera]

Co jsou to rakety Tomahawk?

Tomahawky jsou podzvukové střely s plochou dráhou dlouhého doletu, které lze odpalovat z lodí, ponorek nebo pozemních odpalovacích zařízení. Mají schopnost dlouhého úderu a hlubokého zásahu a mohou zasáhnout cíle vzdálené 1 250 až 2 500 km.

Nesou vysoce explozivní hlavice určené k proniknutí do opevněných cílů jako vojenské bunkry. Tomahawky jsou také rychlé: Vyhýbají se detekci radarem letem vysokou podzvukovou rychlostí a zároveň udržují nízkou výšku letu.

Americké námořnictvo používá Tomahawky od 70. let 20. století. Střely v současnosti vyrábí výhradně americký výrobce zbraní RTX.

Proč chce Ukrajina Tomahawky?

Kyjev již dlouho žádá o silné rakety dlouhého doletu, které by zasáhly hluboko v Rusku, ale jeho západní spojenci, kteří tvoří Severoatlantickou alianci (NATO), se většinou zdráhají riskovat větší konflikt souhlasem s jejich poskytnutím.

Postupem času však někteří svůj postoj poněkud uvolnili a dali Ukrajině také větší svobodu v tom, jak bude používat zbraně, které dostává.

Jen několik týdnů před koncem svého prezidentského mandátu v listopadu loňského roku bývalý americký prezident Joe Biden zmírnil omezení týkající se používání amerických raket, částečně proto, že Trump během své prezidentské kampaně prohlásil, že Ukrajinu nebude dále podporovat.

V květnu 2023 začala Velká Británie dodávat britsko-francouzskou raketu Storm Shadow (ve Francii SCALP), což je raketa dlouhého doletu o hmotnosti 1 300 kg a doletu přibližně 250 km. V srpnu 2024 pak Velká Británie povolila Kyjevu použít její zbraně přímo proti Rusku.

V dubnu 2024 USA poslaly Ukrajině své Armádní taktické raketové systémy (ATACMS), což je systém dělostřeleckých zbraní s dlouhým doletem, který dokáže zasáhnout cíle až do vzdálenosti 300 km.

Systémy Storm Shadow i ATACMS mají však ve srovnání s Tomahawky omezený dolet a výbušniny.

Ukrajina vyvinula vlastní systémy dronů a raket, aby omezení spojenců ohledně používání jejich zbraní obešla, včetně proudového dronu Paljanicja, o kterého se Kyjev chlubí, že dokáže zasáhnout cíle vzdálené asi 650 km.

V srpnu Ukrajina také představila raketu Flamingo odpalovanou ze země, o které tvrdí, že dokáže zacílit na místa až do vzdálenosti 3 000 km, ačkoli není jasné, zda nějakou skutečně odpálila.

Marina Miron, analytička z King’s College v Londýně, televizi Al Jazeera sdělila, že na základě údajů sdílených Ukrajinou by Flamingo mohl mít ve skutečnosti lepší dolet a ničivé schopnosti než Tomahawk. Dodala však, že Ukrajina si americké rakety může stále vyžádat převážně ze strategických důvodů.

„Možná je to proto, abychom viděli, jak Rusko zareaguje, protože Ukrajina také chápe, že odpálení takové rakety by mohlo Rusko přimět k použití větší síly,“ řekla Miron.

Bez ohledu na to tvrdí analytici, že pokud Kyjev zbraně Tomahawk dostane, mohlo by to výrazně rozšířit úderné schopnosti Ukrajiny a umožnit jí zasáhnout cíle hluboko na ruském území, včetně vojenských základen, logistických center, letišť a velitelských center.

Keir Giles, ruský vojenský expert z britského think tanku Chatham House, televizi Al Jazeera řekl, že rakety by také narušily ruskou obrannou taktiku na frontové linii.

„Byly by to hluboké údery zaměřené na důležité vojenské objekty, které by zajistily, že se Rusko už nebude moci schovávat za frontovou linií,“ řekl Giles s odkazem na taktiku ruské armády, která se drží těsně mimo dosah raket odpalovaných z Ukrajiny.

Miron však argumentovala, že ačkoliv by Tomahawky nepochybně Rusku ublížily, škody by byly omezené. „Donutí to Rusko stáhnout se z Ukrajiny? Pochybuji o tom,“ řekla.

Sám prezident Zelenskyj naznačil, že Ukrajina by ve skutečnosti nemusela americké rakety dlouhého doletu proti Rusku použít, pokud je bude mít k dispozici. V rozhovoru pro Axios uvedl, že silné rakety by mohly sloužit pouze jako páka k vyvinutí tlaku na Rusko, aby souhlasilo s mírem.

„Potřebujeme je, ale to neznamená, že je použijeme,“ řekl Zelenskyj agentuře Axios. „Protože pokud je budeme mít, myslím, že to bude další tlak na Putina, aby se posadil a vyjednával,“ řekl.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovoří během 80. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů ve středu 24. září 2025 v sídle OSN [Yuki Iwamura/AP]

Jak by mohlo Rusko reagovat, kdyby USA Ukrajině Tomahawky dodaly?

Rusko vnímá západní podporu Ukrajině jako potenciální „hrozbu silou“, ale analytici tvrdí, že je nepravděpodobné, že by podniklo drastická opatření.

Navzdory skrytým hrozbám Moskvy západní země nadále podporují Ukrajinu humanitární a vojenskou pomocí.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov minulý týden ve svém projevu na Valném shromáždění OSN zopakoval ruský postoj. „Hrozby silou proti Rusku… jsou stále častější. Prezident Putin takové provokace opakovaně odhaloval.“

„Rusko nikdy nemělo a nemá takové úmysly, ale jakákoli agrese proti mé zemi se setká s rozhodnou odpovědí,“ řekl.

Giles uvedl, že Moskva často vyhrožuje, ale většinou jako zastrašovací taktiku, a že Rusko je s USA obzvláště opatrné. Stejně jako od všech zemí NATO by se od Washingtonu očekávala reakce, pokud by byl kterýkoli člen aliance napaden.

Ačkoli nedávné narušení vzdušného prostoru členských států NATO ruskými drony vyvolalo obavy, že by Rusko mohlo „testovat“ ochotu NATOČesky reagovat vojenskou silou, analytici uvedli, že ruské hrozby pravděpodobně k vojenské akci nepovedou.

„Rusko říká, že všechno je červená linie,“ řekl Giles. „Jaderná varianta není něco, do čeho by Rusko šlo. Poslední věc, kterou Rusko chce, je pouštět se do boje s jednotným blokem, zejména s USA, protože vědí, jak katastrofální by to bylo.“

Policisté a vojáci pracují na místě nalezených podezřelých zbytků polské rakety odpálené k sestřelení ruského dronu ve vesnici Choiny ve východním Polsku 19. září 2025 [Wojtek Jargilo/EPA]

Jak na ruské hrozby reaguje Evropa?

Evropští lídři se k diskusi o Tomahawku nevyjádřili.

Blok však otřásla nedávná série narušení jeho vzdušného prostoru ruskými drony a letadly.

Polsko v neděli krátce uzavřeloČesky část svého vzdušného prostoru, aby zajistilo svou bezpečnost během ruského útoku na Ukrajinu. To následovalo po incidentu z 9. září, kdy polské a alianční stíhačky sestřelily 20 ruských dronů na polském nebi. Jednalo se o první případ od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, kdy se člen NATO přímo střetl s ruskými vojenskými prostředky.

Estonsko minulý týden oznámilo, že tři ruské letouny MiG-31 „nesoucí rakety a připravené k boji“ vnikly na 12 minut do jeho vzdušného prostoru, než byly nuceny se stáhnout. Tento vpád přiměl zemi svolat mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN, na kterém spojenci odsoudili Moskvu.

Dánsko v pondělí na týden zakázalo veškeré lety dronů poté, kdy drony opakovaně pozorovalo nad svým vzdušným prostorem, a to i minulý týden, kdy bylo nuceno uzavřít několik letišť.

Rumunsko, Lotyšsko, Norsko, Německo a Francie také hlásily podezřelá pozorování dronů v září.

Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí na mediální akci v Düsseldorfu prohlásil, že se Moskva snaží podkopat jednotu na kontinentu. Německo odmítlo dodat Ukrajině své rakety dlouhého doletu Taurus z obav z eskalace s Ruskem a svůj postoj nezměnilo.

Merz v pondělí vykreslil bezútěšný obraz vztahů mezi Ruskem a Evropou. Evropa s Ruskem „není ve válce… ale už ani v míru“, řekl.

Shola LawalČesky je nezávislá novinářka a filmařka žijící v Lagosu v Nigérii. Bakalářský a magisterský titul v oboru masové komunikace získala na Univerzitě v Lagosu. V roce 2019 získala prestižní stipendium Elizabeth Neuffer Fellow, které ji zavedlo na MIT a Harvardu jako hostující výzkumnici a do New York TimesČesky jako stážistku. Píše o životním prostředí, lidských právech, migraci, konfliktech a genderových otázkách. V roce 2020 získala cenu Evropské unie Lorenza Nataliho pro nejlepšího začínajícího novináře za své zpravodajství z Mexika o podmínkách afrických migrantů. Její reportáže byly v popředí protestů End SARSČesky, které otřásly Nigérií v říjnu 2020. Jako filmařka natočila krátký dokument Ile Ifa, který zachycuje diskriminaci křesťanské náboženské menšiny v Nigérii. Film měl premiéru v Centru pro mezinárodní studia MIT v lednu 2020. Její příspěvky lze nalézt v četných prestižních médiích jako Al JazeeraČesky, Christian Science MonitorČesky, Mail & GuardianČesky, ViceČesky, America MagazineČesky, International Women’s Media FoundationČesky a dalších.  Má svůj YouTube kanál Shola Lawal a účet na X (Twitteru).

Zpět na obsah