Opoziční strany zatím Hizballáh neodepsaly

Analýzu Opposition parties so far not throwing Hezbollah under the bus vyšel na serveru Responsible Statecraft 20. října 2024

Bidenova administrativa naznačila, že eskalaci izraelské kampaně na libanonské frontě považuje za jedinečnou příležitost, jak roli Hizballáhu v Libanonu omezit.

Ale i přes bezprecedentní těžké rány, které Izrael straně uštědřil, včetně zavraždění jeho vůdce Hasana Nasralláha při leteckém útoku 27. září, se tento úkol může ukázat jako obtížnější, než by si politici ve Washingtonu rádi připustili.

Z velké části je to způsobeno nedostatkem místních libanonských partnerů ochotných se k libanonské politice Bidenovy administrativy připojit.

USA plánují marginalizaci Hizballáhu

Podle listu Wall Street Journal připravuje Bidenova administrativa plán, jak při volbě nového libanonského prezidenta po téměř dvou letech prezidentského vakua Hizballáh obejít.

Libanonský deník Al-Akhbar pro Hizballáh mezitím tvrdilČesky, že washingtonská velvyslankyně v Bejrútu Lisa Johnson libanonské politické frakce vyzvala, aby se připravily na éru po Hizballáhu.

„Hizballáh po úderech zaměřených na jeho vůdce a po zabití jeho generálního tajemníka (Nasralláha) velmi zeslábl, a proto si již nemůže vynucovat, co chce, a nastává nová politická fáze, kdy brzy budeme svědky, že pro stranu není v zemi místo,“ řekla Johnson vůdcům politických stran.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller potvrdil, že Washington sleduje cíl Hizballáh politicky marginalizovat.

„To, co chceme, aby z této situace nakonec vzešlo, je, že se Libanon dokáže vymanit z tlaku, pod kterým Hizballáh zemi drží – prolomit jeho sevření a zrušit veto [Hizballáhu] při volbě prezidenta,“ řekl Miller novinářům začátkem tohoto měsíce.

Libanonská politická scéna

Hizballáh a přidružené skupiny, jako je šíitská strana „Amal“, podporujíČesky kandidaturu Sulejmana Franjieha, vůdce křesťanského hnutí „Marada“, známého svými silnými vazbami na Hizballáh. Mezitím se má za to, že preferovaným kandidátem Washingtonu je velitel libanonské armády, generál Joseph Aoun.

Hlavní libanonské politické frakce v zemi se vymezují především podle sektářských linií.

Hizballáh a Amal zastupují šíitskou komunitu, zatímco nejprominentnější sunnitskou stranou je hnutí „Budoucnost“ (“Future”) vedené bývalým premiérem Saadem Harírím. Jiné křesťanské strany zahrnují „Libanonské síly“ (“Lebanese Forces”) a „Svobodné vlastenecké hnutí“ (“Free Patriotic Movement”). „Progresivní socialistická strana“ („Progressive Socialist Party”) je nejpopulárnější drúzskou frakcí.

Jakýkoli pokus snížit status Hizballáhu by vyžadoval spolupráci více než jedné z těchto frakcí. Ale kromě vůdce křesťanské strany Libanonských sil a oddaného rivala Hizballáhu Samira Geagea se zatím zdá, že plány Bidenovy administrativy nejsou příliš nadějné.

To se odrazilo na schůzce, kterou zorganizoval Geagea pod názvem „Na obranu Libanonu“, na níž představil novou cestovní mapuČesky obsahující volbu prezidenta, který by se zavázal k provádění mezinárodních rezolucí, včetně rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1559, která vedle dalších ustanovení vyzývá k odzbrojení hnutí.

Na schůzce nápadně chyběly přední osobnosti z tradičního tábora proti Hizballáhu, včetně Haririho, který poté, když začátkem roku 2022 oznámil svůj odchod z politikyČesky, nadále pobývá ve Spojených arabských emirátech. Vysocí představitelé Harírího hnutí Budoucnost, jako bývalý premiér Fouad Siniora, se Geageovy schůzky také nezúčastnili.

To by však nemělo být velkým překvapením vzhledem k hmatatelným posunům v libanonské sunnitsko-šíitské sektářské dynamice v důsledku války v Gaze. To, že se šíitský Hizballáh rozhodl provádět přeshraniční operace proti Izraeli na podporu lidí v Gaze a palestinského hnutí Hamás – které jsou převážně sunnitské – mu vysloužilo podporu většiny libanonských sunnitů. Některé sunnitské skupiny v zemi se při provádění útoků proti Izraeli k Hizballáhu dokonce připojily. Libanonská „al-Jamaa al-Islamiya”, která je místní odnoží Muslimského bratrstva, s Hizballáhem provádění přeshraničních operací koordinovala.

Tato situace ostře kontrastuje se situací, která existovala, když Hizballáh vysílal bojovníky na podporu syrské vlády proti ozbrojenému povstání zahájenému před více než deseti lety převážně sunnitskými skupinami. V důsledku toho se mnoho libanonských sunnitů začalo dívat na Hizballáh jako na spoluviníka pronásledování sunnitů v Sýrii.

Ale podpora Hizballáhu pro sunnity v Gaze spolu s bezprecedentní zuřivostí izraelské ofenzívy proti pobřežní enklávě toto vnímání změnily. Nyní se zdá, že prominentní libanonští sunnitští politici a frakce mají pocit, že si již nemohou dovolit být vnímáni jako protivníci Hizballáhu.

Neméně významná je plnohodnotná podpora Izraele v jeho válečném úsilí ze strany Bidenovy administrativy. Vzhledem k tomu, že do izraelské vojenské kampaně vložila svou plnou váhu – ať už zdráhavě nebo ne –, libanonská sunnitská politická elita nechce, aby byla jejich jména spojována s jakoukoli iniciativou k přetvoření libanonské politiky vedenou USA, a ze všeho nejméně s takovou, která se snaží marginalizovat skupinu, která si zachovala trvalou podporu Gazy.

Svobodné vlastenecké hnutí, které je v parlamentu po Libanonských silách druhou největší křesťanskou stranou, rozhodnutí Hizballáhu zahájit útoky na Izrael na podporu Gazy kritizovalo. ZdůrazniloČesky však také, že volba prezidenta musí proběhnout dosažením místního libanonského konsensu, nikoli jako výsledek vnějších tlaků.

Jubran Bassil, vůdce hnutí, také uvedlČesky, že izraelské vojenské operace cílí na celou zemi a nejen na Hizballáh.

Walid Jumblatt, vůdce drúzské komunity, setkání organizované Geageou také bojkotovalČesky. Místo toho se zúčastnil třístranných rozhovorů, kterých se účastní také dočasný premiér Najib Miqati a předseda parlamentu a oddaný šíitský spojenec Hizballáhu Nabih Berri, který Hizballáh v těchto rozhovorech také zastupuje. Všichni tři zdůraznili, že je důležité zvolit prezidenta přijatelného pro všechny strany.

Drúzský vůdce, který kdysi stál v čele kampaně proti Hizballáhu, zašel dokonce tak daleko, že prohlásilČesky, že je otevřen podpoře Franjieha, preferovaného prezidentského kandidáta Hizballáhu.

Důležité je, že Jumblatt, který postoj Západu v současném konfliktu silně kritizovalČesky a zároveň důrazně podporoval Hizballáh, je známý jako libanonský politický tvůrce králů zastupující v parlamentu klíčový nezúčastněný blok. Vzhledem k tomu, že libanonského prezidenta volí parlament, budou hlasy tohoto bloku pro volbu nového prezidenta pravděpodobně klíčové.

Izraelské ruce

Existují další důvody, pro které je účast v iniciativě proti Hizballáhu pro většinu libanonské politické elity v širším měřítku nežádoucí možností.

Hlavní z nich je, že se americké cíle jeví být velmi úzce sladěné s příběhy pocházejícími z Izraele. „Osvoboďte svou zemi [od Hizballáhu], aby tato válka mohla skončit,“ prohlásilČesky po zavraždění Nasralláha v poznámkách na adresu libanonského lidu izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

S Izraelem označeným libanonským státem za nepřítele a s eskalací bombardování země, včetně centrálního Bejrútu, by s jakýmkoli úsilím, které lze tak jasně spojit s izraelskými cíli, chtěl jen málokdo být spojován.

Mezitím izraelské vedení války proti Hizballáhu, včetně zabíjení vojákůČesky libanonské armády, slouží pouze k posílení představy o Izraeli jako o nepříteli libanonského státu. Vzhledem k tomu, že libanonská armáda zůstává jedinou hlavní institucí respektovanouČesky všemi stranami, odporují takové útoky představě, že je Izrael ve válce pouze s Hizballáhem.

Ostatně také podkopávají zájmy USA vzhledem k tomu, že libanonské ozbrojené síly jsou jedním z nejbližších spojencůČesky Washingtonu v regionu.

Ali Rizk je novinář a komentátor západoasijské politiky s více než 15-letou praxí, z toho 5 let v Íránu. Píše pro Al-MonitorČesky a Al-Mayadeen i pro jiná arabská média, včetně libanonských deníků Assafir a Al-Alakhbar. Jeho články se v poslední době objevují také v médiích jako Responsible StatecraftČesky, The CradleČesky nebo The American ConservativeČesky. Ali v současné době studuje magisterský titul v oblasti boje proti terorismu na australské Macquarie University.