1. Sergej Lavrov: Summit G20 Johannesburg, 20. 2. 2025
2. Vladimír Putin (Rusko), Xi Jinping (Čína): Telefonický rozhovor, 24. 2. 2025
3. Sergej Lavrov: Turecko, 24. 2. 2025
4. Sergej Lavrov: Írán, 25. 2. 2025
5. Sergej Lavrov: Katar, 26. 2. 2025 (+ tisková konference)
6. Sergej Lavrov, Badro Abdelátí (Egypt): Telefonický rozhovor, 27. 2. 2025

Summit G20 Johannesburg

Sergej Lavrov a čínský ministr zahraničí Wang Yi na okraj zasedání Rady ministrů G20, Johannesburg, 20. února 2025. Foto: MFA

Pane ministře,

Vážení přátelé,

Vážení kolegové,

Pokračujeme v naší tradici pravidelných setkání. Kromě každoročních dvoustranných návštěv využíváme všech příležitostí, které nám poskytují mnohostranné akce. Dnes máme příležitost uspořádat takové setkání v Johannesburgu na okraj zasedání skupiny G20.

Nejprve bych vám rád poblahopřál k lunárnímu novému roku. Jak jsem pochopil, je to rok hada. Had je moudré a pružné zvíře, což jsou vlastnosti, které přejeme všem, kdo se zabývají zahraniční politikou.

Začátek nového roku byl samozřejmě poměrně bohatý na události. Není pochyb o tom, že další práce v roce 2025 přinese výsledky i na základě úkolů, které si stanovili prezident Ruska Vladimir Putin a prezident Číny Si Ťin-pching, a to i během nedávných podrobných novoročních kontaktů.

Dohodli jsme se na Vaší návštěvě Moskvy. Náš další kontakt se uskuteční v Rusku. Tato pravidelnost není umělá.

Častá setkání jsou nezbytná, protože globální situace vyžaduje neustálou pozornost, výměnu informací a hodnocení založené na důvěře, což jsou přirozené charakteristiky našich vztahů, které byly a jsou důležitým faktorem stability mezinárodní situace a zabránění jejímu zhoršení až k úplné konfrontaci.

V tom se naše cíle shodují.

Budeme pokračovat ve strategickém propojení jak v OSN, zejména v její Radě bezpečnosti, tak v ŠOS, BRICS, ASEAN a G20.

Je to důležitý krok k prosazování zásad multipolarity a k tomu, aby si naši západní kolegové zvykli na poctivou, čestnou, vyrovnanou a vzájemně se respektující práci.

Čínský ministr zahraničí Wang I (vpravo), který je zároveň členem politického byra ústředního výboru Komunistické strany Číny, se setkává s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání ministrů zahraničí skupiny 20 v jihoafrickém Johannesburgu. Foto: Xinhua

Čínský ministr zahraničí Wang Yi jednal ve čtvrtek se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o čínsko-ruských vztazích na okraj zasedání ministrů zahraničí skupiny 20 v jihoafrickém Johannesburgu, informovala agentura Xinhua.

Wang, který je zároveň členem politického byra ústředního výboru Komunistické strany Číny, uvedl, že čínsko-ruské komplexní strategické partnerství koordinace pro novou éru postupuje na vyšší úroveň a do širších rozměrů.

Obě strany si udržují stálý pokrok ve vzájemně výhodné spolupráci a zapojují se do úzké a účinné strategické koordinace, která hraje klíčovou roli při ochraně společných zájmů obou zemí a jejich národů a zároveň urychluje proces globální multipolarity, uvedl Wang.

Dodal, že Čína je ochotna spolupracovat s Ruskem na plné realizaci důležitého konsensu dosaženého hlavami obou států a na dalším rozvoji čínsko-ruských vztahů v novém roce.

Lavrov zase uvedl, že Rusko je ochotno spolupracovat s Čínou na posílení výměn na vysoké úrovni, prohloubení praktické spolupráce v hospodářství, obchodu, financích, kultuře a dalších oblastech a na podpoře dalšího rozvoje komplexního strategického partnerství Číny a Ruska v oblasti koordinace.

Uvedl, že Rusko i Čína podporují multipolaritu a slouží jako stabilizační síly ve složitém a neklidném světě, a prohlásil, že Rusko vysoce uznává globální iniciativy předložené Čínou, oceňuje vysokou úroveň vzájemné důvěry mezi oběma zeměmi a je ochotno nadále posilovat komunikaci a koordinaci s Čínou v rámci mechanismu BRICS, Šanghajské organizace pro spolupráci, OSN, skupiny G20 a dalších rámců.

Obě strany si rovněž vyměnily názory a koordinovaly postoje k mezinárodním a regionálním otázkám společného zájmu, včetně situace na Blízkém východě.

Zpět na obsah

Vladimír Putin, Xi Jinping – Telefonický rozhovor

Během dlouhého telefonického rozhovoru si Vladimir Putin a prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching podrobně vyměnili názory na aktuální otázky týkající se dalšího rozvoje komplexního partnerství a strategické spolupráce mezi oběma zeměmi. Jednali o způsobech rozšíření vzájemně výhodné spolupráce v oblasti hospodářství, obchodu, investic, kultury, vzdělávání a sportu.

Vedoucí představitelé dále potvrdili harmonogram nadcházejících setkání na nejvyšší úrovni v souvislosti s oslavami 80. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce, nadcházejícím summitem Šanghajské organizace pro spolupráci a oslavami v Pekingu u příležitosti 80. výročí vítězství nad Japonskem a konce druhé světové války.

Vladimir Putin informoval svůj protějšek o nedávných rusko-amerických kontaktech. Čínský prezident vyjádřil podporu dialogu zahájenému mezi Ruskem a Spojenými státy, jakož i připravenost Číny pomoci nalézt způsoby mírového urovnání ukrajinského konfliktu.

Oba vedoucí představitelé zdůraznili, že rusko-čínské politické vazby jsou zásadním stabilizačním faktorem ve světovém dění. Tyto vztahy mají strategickou povahu, nepodléhají politickým předsudkům a nejsou namířeny proti nikomu.

Rozhovor proběhl ve vřelé a přátelské atmosféře.

PEKING 24. února (Sin-chua) – Čínský prezident Si Ťin-pching v pondělí prohlásil, že jak historie, tak realita ukazují, že Čína a Rusko jsou dobrými sousedy, které nelze rozdělit, a opravdovými přáteli, kteří sdílejí své starosti i strasti, vzájemně se podporují a dosahují společného rozvoje.

Uvedl to při telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Si uvedl, že oba vedoucí představitelé měli před čínským jarním festivalem video setkání, během něhož vypracovali plány rozvoje čínsko-ruských vztahů na celý rok a posílili koordinaci v řadě důležitých mezinárodních a regionálních otázek.

Různé resorty obou zemí v souladu s konsensem dosaženým oběma vedoucími představiteli soustavně rozvíjejí spolupráci ve všech oblastech, včetně realizace aktivit k 80. výročí vítězství čínského lidu ve válce odporu proti japonské agresi a 80. výročí vítězství ve světové protifašistické válce, uvedl Si.

Si uvedl, že čínsko-ruské vazby mají silnou vnitřní hybnou sílu a jedinečnou strategickou hodnotu, a dodal, že tyto vztahy nejsou zaměřeny na žádnou třetí stranu, ani by je žádná třetí strana neovlivňovala. Strategie rozvoje a zahraniční politika Číny a Ruska jsou dlouhodobé, uvedl.

Navzdory změnám v mezinárodní situaci budou čínsko-ruské vztahy pokračovat s jistotou, což vzájemně napomůže jejich rozvoji a revitalizaci a vnese do mezinárodních vztahů stabilitu a pozitivní energii, uvedl.

Si zdůraznil, že na počátku celkové eskalace ukrajinské krize předložil „čtveřici návrhů“ a další základní návrhy na řešení krize.

V září loňského roku Čína a Brazílie spolu s některými zeměmi globálního Jihu v souvislosti s ukrajinskou krizí založily Skupinu přátel pro mír s cílem vytvořit atmosféru a kumulovat podmínky pro podporu politického urovnání krize, poznamenal Si.

Čína je potěšena, že Rusko a příslušné strany vyvíjejí pozitivní úsilí o zmírnění ukrajinské krize, uvedl.

International AffairsČesky je časopis ruského ministerstva zahraničí, založený v roce 1922 a pokrývající širokou škálu témat v mezinárodní politice, diplomacii a globální bezpečnosti.

Zpět na obsah

Turecko

Dne 24. února navštívil ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov Ankaru, kde byl přijat prezidentem Turecké republiky R. T. Erdoganem a jednal s ministrem zahraničních věcí Turecka H. Fidanem.

V průběhu jednání a rozhovorů Rusko a Turecko potvrdily svůj závazek realizovat dohody dosažené na nejvyšší úrovni v celé šíři progresivního rozvoje dvoustranné vzájemně výhodné mnohostranné spolupráce.

Rovněž podrobně projednali aktuální otázky mezinárodní agendy. Zvláštní pozornost byla věnována syrskému urovnání a situaci v oblasti palestinsko-izraelského konfliktu.

Bylo dohodnuto pokračovat v aktivním rusko-tureckém politickém dialogu, včetně ukrajinské krize a dalších témat společného zájmu v mezinárodních vztazích.

Zpět na obsah

Írán

Vážené dámy a pánové,

dnes jsem velmi důkladně, užitečně a věcně jednal se svým kolegou A. Arakčím, ministrem zahraničních věcí Íránské islámské republiky.

Zaznamenali jsme vynikající úroveň politického dialogu. V loňském roce se naši prezidenti setkali dvakrát: 11. října 2024 na mezinárodním fóru „Propojení časů a civilizací“ v Turkmenistánu a 23. října 2024 na summitu BRICS v Kazani.

Dne 30. září 2024 navštívil Teherán předseda vlády Ruské federace M. V. Mišustin. Byl přijat íránským prezidentem M. Pezeškianem.

V lednu letošního roku podepsali prezidenti Ruské federace a Íránské islámské republiky na summitu v Moskvě historickou Smlouvu o komplexním strategickém partnerství. Dokument stanovuje ambiciózní úkoly pro rozvoj našich vztahů ve všech oblastech, a to jak v oblasti dvoustranné spolupráce, tak v oblasti koordinace našich akcí na mezinárodní scéně.

Ve dnech 17.-18. února letošního roku se v Teheránu konalo zasedání III. Kaspického hospodářského fóra. Bylo úspěšné. Blahopřejeme našim íránským přátelům k této události.

Věříme, že již v nejbližších měsících bude stanoven termín zasedání mezivládní komise pro obchod a hospodářskou spolupráci. Pokračují také kontakty v multilaterálním formátu, především v souvislosti se získáním pozorovatelského statusu Íránu v EAEU (Eurasian Economic Union)Česky. V blízké budoucnosti očekáváme vstup v platnost mezivládní Dohody o volném obchodu mezi Eurasijskou hospodářskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Íránskou islámskou republikou na straně druhé. Tím se zvýší obchodní obrat v celém našem prostoru s našimi íránskými sousedy. Navzdory nezákonným sankčním omezením, kterých jsou si všichni dobře vědomi, vykazuje náš obchod pozitivní dynamiku. V roce 2024 se obchodní obrat zvýšil o více než 13 %. Existují všechny důvody se domnívat, že tento trend bude pokračovat.

Vyjádřili jsme uspokojení nad tím, že Íránci podnikají všechny nezbytné kroky před zahájením výstavby železniční trati Rešt-Astara. Očekáváme, že bude zahájena ve velmi blízké budoucnosti. Za tímto účelem bude poskytnut ruský vývozní úvěr. Úsek Rešt-Astara umožní učinit velmi důležitý krok, neboť se jedná o část nezbytnou pro úplné spuštění mezinárodního dopravního koridoru „Sever-Jih“.

Diskutovali jsme o spolupráci v oblasti kulturních výměn a také v humanitární a vzdělávací oblasti. Očekáváme, že nadcházející Dny ruské kultury v Íránu v červnu tohoto roku budou občany Íránské islámské republiky vřele přijaty a přinesou jim potěšení.

Hovořili jsme o regionálních a mezinárodních problémech. Rusko a Írán jsou pro to, aby se veškeré krize a konflikty posuzovaly výhradně na základě Charty OSNČesky, především na základě principu svrchované rovnosti států a všech ostatních ve svém celku a vzájemných vztazích. Upozornili jsme na nepřijatelnost používání jednostranných hospodářských sankcí. V tomto ohledu budeme pokračovat ve věcné a cílené práci na minimalizaci negativního dopadu těchto nezákonných omezení na ekonomiky Ruska a Íránu.

Dohodli jsme se na konkrétních oblastech další koordinace našich kroků v rámci OSN. Rozhodli jsme se zintenzivnit spolupráci v rámci ŠOSČesky a BRICSČesky, kde je nyní Íránská islámská republika plnoprávným členem.

Hodně jsme hovořili o situaci kolem společného komplexního akčního plánu týkajícího se íránského jaderného programu. Jsme přesvědčeni, že zdroje diplomacie zůstávají a neměly by být opomíjeny. Měl by být využíván co nejúčinněji, bez jakýchkoli hrozeb či náznaků možnosti nějakého silového řešení. Jsme odhodláni pokračovat v hledání přijatelných řešení současné situace, kterou nevytvořil Írán, ale naši západní kolegové.

Vyměnili jsme si názory na vojenskou, politickou a humanitární situaci v Syrské arabské republice. Potvrdili jsme náš společný záměr dále harmonizovat naše přístupy s cílem zajistit v této zemi dlouhodobý mír a stabilitu za účasti všech politických, etnických a konfesních sil bez výjimky.

Inkluzivita stabilizačních procesů v Sýrii je nesmírně důležitá. Budeme čekat na výsledky Všesyrského národního kongresu, který dnes začal. Na něm se bude jednat o úkolech dalšího rozvoje syrského státu. Není tam vše jednoduché. Rozpory přetrvávají, včetně takových rozporů, které někdy vedou k nepřátelství. Uděláme vše pro to, aby se situace uklidnila a nepředstavovala hrozbu ani pro syrský lid (jeho osud je pro nás nesmírně důležitý), ani pro národy sousedních států.

V této souvislosti je zásadně důležitá územní celistvost Sýrie. Tlak na separatismus v některých regionech této země, který lze pozorovat v posledních letech, je naprosto nepřijatelný a krajně nebezpečný.

V dalších důležitých regionálních otázkách jsme „synchronizovali své hodinky“. Především jde o všechny aspekty blízkovýchodního urovnání. Situace na palestinských územích – nejen v pásmu Gazy, ale i na západním břehu Jordánu – je velmi znepokojivá.

Všechny problémy týkající se porušování svrchovanosti Libanonské republiky nebyly překonány. Situace v Sýrii, o níž jsem se zmínil, samozřejmě také vyžaduje stálou pozornost mezinárodního společenství. A snaha zajistit vnější doprovod procesům probíhajícím uvnitř státu bez účasti tak významných zemí, jako jsou Rusko, Írán a Čína, jen stěží odpovídá úkolu sjednotit národ, a nikoli vnášet do něj rozkol ze zahraničí. To jsme mohli pozorovat v posledních letech po arabském jaru.

Jsme přesvědčeni, že všechny problémy na Blízkém východě, stejně jako v kterékoli jiné části světa, by měly být řešeny na základě rozhodnutí přijatých v Radě bezpečnosti OSN o palestinsko-izraelském urovnání, o syrské otázce a o Libanonu.

Hovořili jsme o spolupráci v rámci Kaspické pětky. Zmínili jsme se o úspěšném konání hospodářského fóra v lednu tohoto roku zde v Íránu. Hovořili jsme o naší spolupráci s Afghánistánem, kde spolupracujeme v různých formátech, včetně moskevského formátu, setkání sousedů Afghánistánu a Kvartetu (Čína, Írán, Rusko, Pákistán).

Dotkli jsme se situace na Ukrajině a v jejím okolí. Vyjádřil vděčnost íránským kolegům za jejich vyvážený postoj založený na pochopení základních příčin ukrajinské krize a souvisejících ruských obav, především zajištění naší bezpečnosti a ochrany legitimních práv lidí, kteří byli režimem, jenž se dostal k moci v důsledku státního převratu na Ukrajině v roce 2014, prohlášeni za teroristy a jejichž práva byla právně vyhlazena, zejména právo na rodný jazyk a náboženství.

Podělil jsem se s americkými kolegy o naše hodnocení nedávných kontaktů, mimo jiné i v této otázce. Rád bych konstatoval, že včerejší události na Valném shromáždění a v Radě bezpečnosti OSN ukázaly jednu důležitou věc. Pochopení, že přístup zaměřený na odstranění hlavních příčin ukrajinské krize nemá alternativu, se prosazuje, i když pomalu. Uděláme vše pro to, abychom tento trend posílili.

Závěrem bych chtěl ještě jednou vyjádřit spokojenost s naším dnešním jednáním a poděkovat íránskému kolegovi i jeho týmu za spolupráci a pohostinnost.

Zpět na obsah

Katar

Ministr zahraničí Sergej Lavrov 26. února uskutečnil pracovní návštěvu Dauhá, kde byl přijat emírem Státu Katar Tamimem bin Hamadem Al Thani a jednal s premiérem a ministrem zahraničních věcí Státu Katar Mohammedem bin Abdulrahmanem Al Thani.

Účastníci jednání podrobně projednali klíčové stěžejní body v úsilí o další posílení tradičně přátelských rusko-katarských vztahů. Obě strany potvrdily neochvějný závazek Moskvy a Dauhá udržovat pravidelný politický dialog založený na důvěře, jakož i rozšiřovat spolupráci v oblasti obchodu, hospodářství, investic, kultury a humanitární oblasti. V této souvislosti zdůraznili důležitou koordinační úlohu Smíšené rusko-katarské komise pro obchodní, hospodářskou a technologickou spolupráci, jejíž další zasedání se uskuteční v Dauhá v březnu tohoto roku.

Zdůraznili rovněž společný zájem na pokračování účinné spolupráce v rámci Fóra zemí vyvážejících plyn se sídlem v Dauhá.

Při výměně názorů na aktuální mezinárodní agendu se zaměřili na otázky Blízkého východu s důrazem na vývoj v Sýrii a Gaze. Obě strany zdůraznily význam zajištění nezávislosti, jednoty a územní celistvosti Sýrie. Upozornili na potřebu brzké stabilizace vnitropolitické situace v této zemi a její obnovy po skončení konfliktu v rámci komplexního procesu urovnání, do něhož by byly zapojeny všechny syrské politické síly a etnické a náboženské skupiny.

Kolegové,
návštěva Kataru, během níž jsem jednal s emírem Státu Katar Tamímem bin Hamadem Al Tháním a předsedou vlády a ministrem zahraničních věcí Kataru šejkem Mohammedem bin Abdulrahmanem Al Tháním, skončila.
Naše dobré vztahy trvají již delší dobu. Dnes jsme potvrdili naše odhodlání je komplexně rozšiřovat na základě dohod, kterých prezident Vladimir Putin a emír Kataru Tamim bin Hamad Al Thani dosáhli během dřívějších kontaktů.
Zdůraznili jsme, že je důležité pořádat další setkání na různých úrovních za účelem projednání různých záležitostí. Naším nejbližším cílem je uspořádat příští měsíc v Dauhá zasedání smíšené rusko-katarské komise pro obchodní, hospodářskou a technickou spolupráci. Setkají se na něm také úředníci našich ministerstev zahraničních věcí. Vždy máme na paměti možnost uspořádat vrcholná setkání. Obě strany mají zájem o pořádání takových setkání.
Dohodli jsme se na zintenzivnění našich aktivit ve všech oblastech, především v oblasti obchodu a hospodářství, jakož i energetiky v rámci Fóra zemí vyvážejících plyn se sídlem v Dauhá a interakce mezi Katarským investičním úřadem a Ruským fondem přímých investic. Součástí našich plánů jsou také humanitární výměny, podpora cestovního ruchu a další kulturní akce.
Dlouze jsme diskutovali o blízkovýchodních záležitostech, především ve světle procesu, který se odehrává v Sýrii po změně moci. Máme zájem na tom, aby byl tento proces pod kontrolou a aby nevyvolal občanské nepokoje, protože riziko stále existuje. Na některých místech si různé ozbrojené skupiny vyměňují palbu i poté, co se v Damašku dostaly k moci nové orgány. Mnoho syrských regionů usiluje o odtržení od centrální vlády. Týká se to nejen Kurdů, kteří po mnoho let, kdy byla Bidenova administrativa v Bílém domě, pěstovali myšlenku separatismu, což je pro všechny země v regionu vyloženě nepřijatelné, protože by to mohlo vést k velké válce, ale i dalších etno-konfesních skupin, které by rády využily současné situace a nárokovaly si autonomii.
Aby tyto procesy uvedly na pravou míru a spojily je do jednoho směru, svolaly syrské úřady nedávno Syrský národní kongres, který – jak tvrdily – zastupuje všechny politické a etno-konfesní syrské síly.
Účastníci přijali prohlášení, které obsahuje pozitivní výzvu k pokračování v transparentní práci za účasti všech skupin zastupujících syrskou společnost, která zajistí vytvoření vhodného prostředí pro socioekonomický rozvoj a překonání náročných problémů, jež jsou dědictvím jednostranných dusivých sankcí, které Spojené státy a Evropané uvalily na vládu Bašára Asada.
Na půdě OSN jsme se vyslovili pro okamžité zrušení všech těchto sankcí, neboť ty tvrdě dopadaly nikoli na Asada či jeho vládu, ale na syrský lid, a pokračují v tom i nyní pod vládou, kterou Západ považuje za přijatelnější. Budeme tuto otázku nastolovat a prosazovat zrušení těchto jednostranných sankcí bez jakýchkoli předběžných podmínek. Evropané se pokusili předložit požadavek, podle něhož by jakékoli zmírnění sankcí vůči Sýrii znamenalo odchod Ruska z této země.
Jedná se o stejný druh myšlení „buď s námi, nebo proti nám“, který byl pro Evropu typický v nedávné době. Tak tomu bylo v případě, kdy byly položeny základy pro odtržení Ukrajiny od Ruska, a v mnoha dalších situacích. Toto mentální nastavení má zničující vliv na všechny procesy tam venku. Evropa obecně a nyní, když se politická rovnováha sil kolem Ukrajiny mění – včera jsme při hlasování v OSN viděli, že se skutečně mění – se snaží tento trend podkopat, vyhlašuje nové masivní balíčky vojenské pomoci Kyjevu, pobízí ho k pokračování válečných akcí a přímo prohlašuje – jak to udělala dánská premiérka Mette Frederiksenová – že za daných okolností je pro Ukrajinu horší mír než válka. O těchto záležitostech jsem dnes jednal s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Al Tháním a katarským premiérem a ministrem zahraničních věcí Mohammedem bin Abdulrahmanem Al Tháním. Úloha Evropy při rozdmýchávání krizí a její globální image, kterou získala během mnoha staletí, zůstává stejná.
Rádi bychom, aby všichni vnější aktéři, včetně Arabů, Západu, Číny, Ruska a Íránu, pomohli normalizovat situaci v Sýrii. Jsme si vědomi toho, že syrské vedení (naši katarští partneři to potvrdili) má zájem na tom, aby pomoc reformám a normalizačním procesům v zemi přicházela rovnoměrně a vyváženě, kdy se nikdo nebude snažit podřídit tyto procesy svým geopolitickým cílům. Sýrie již nechce být místem, kde si vnější aktéři vyřizují své geopolitické spory.
Velký důraz jsme kladli na další otázku, kterou je palestinsko-izraelské urovnání a izraelsko-libanonské vztahy. Jsme znepokojeni tím, že izraelská armáda podniká každým dnem další kroky, které nejsou stanoveny v dohodách s Hamásem a Libanonem. Tyto kroky vytvářejí na místě situace, které jsou v rozporu se stávajícími dohodami a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN o palestinských záležitostech a libanonské otázce.
V tomto ohledu Katar a Ruská federace sdílejí názor, že je důležité přeorientovat proces na dodržování zásad schválených Radou bezpečnosti OSN. Zřízení palestinského státu je klíčovou otázkou. Jakékoli pokusy o potlačení těchto rezolucí Rady bezpečnosti a nahrazení zřízení palestinského státu „přesídlením Palestinců do celého regionu“ pouze spustí časovanou bombu, jak se to již několikrát stalo během mnoha desetiletí ignorování požadavků na řešení dvou států.
Budeme pokračovat v konzultacích s Katarem. V rámci společného formátu probíhá užitečný dialog mezi Ruskem a Ligou arabských států. Příslušní experti běžně diskutují o otázkách, na nichž je třeba se dohodnout. Využijeme svého vlivu na mezinárodní scéně (včetně OSN), abychom zajistili konstruktivní průběh procesů. Toho se nám zatím nepodařilo dosáhnout.
Své naděje upínáme ke konferenci Ligy arabských států v Káhiře, kde se bude jednat o budoucnosti pásma Gazy v kontextu existujících iniciativ, z nichž jednou je jeho rozvoj na turistickou oblast. Arabové chtějí, aby bylo zachováno právo Palestinců žít na vlastní půdě. Právě na to se summit zaměří.
Dne 14. března se v Istanbulu sejde smíšený výbor Ligy arabských států a Organizace islámské spolupráce, aby přezkoumal přístupy k úpravě vztahů v celém regionu. Izrael-Palestina, Izrael-Libanon, Izrael-Sýrie.
Stejně jako se Izraelci rozhodli setrvat v jižním Libanonu, vstoupili nyní do jižní Sýrie, což vyvolává novou situaci a vyžaduje více než jen pochopení. Je třeba vypracovat konstruktivní kroky, které zohlední bezpečnostní a rozvojové zájmy všech zemí v regionu bez výjimky, tedy všemi prostředky i Izraele. Otázky bezpečnosti a rozvoje však nesmí být řešeny na úkor bezpečnosti a rozvoje jiných zemí.

Otázka: Katar vyvinul značné úsilí o opětovné sloučení dětí odloučených od svých rodičů. Jak se díváte na další zprostředkování Kataru při řešení ukrajinské otázky?

Sergej Lavrov: Dnes jsme znovu vyjádřili vděčnost a uznání předsedovi vlády a ministru zahraničních věcí Kataru Mohammedu bin Abdulrahmanu Al Thanimu za diskrétní a pragmatické úsilí, které Katar vyvinul pro usnadnění řešení humanitárních otázek ve vztazích mezi Ruskem a Ukrajinou. Ty se týkají především shledání dětí s jejich rodinami. Tato práce bude pokračovat, jak nám bylo dnes jasně sděleno.
Důsledně vítáme iniciativy navrhované regionálními státy s ušlechtilými záměry. Vedle Kataru konstruktivně přispěly také Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie. Považujeme to za projev dobré vůle, který prospívá především jednotlivcům trpícím konfliktem.
Pokud jde o další možné cesty katarského úsilí, nepředpokládáme žádné mimořádné kroky. Čekáme na okamžik, kdy naši evropští kolegové přestanou lhát o tom, že Rusko „blokuje jednání“. Prezident Vladimir Putin tato lživá tvrzení opakovaně vyvrátil a zdůraznil, že je to ukrajinské vedení – podněcované Evropou -, které jednání odmítá. Kromě hojně citovaného výnosu Vladimira Zelenského, který zakazuje zapojení do jednání s Ruskou federací, se denně setkáváme s tvrzeními, že jednání je třeba odložit, dokud nebude zajištěna převaha na bojišti. Právě v tomto bojovném duchu evropské státy nadále prosazují svou beznadějně zastaralou a neúspěšnou politiku vůči Ukrajině.
Tvrdíme, že nejúčinnější příspěvek těch, kteří skutečně usilují o vyřešení konfliktu, spočívá v uznání jeho základních příčin. Jak nedávno ve svých projevech uvedl americký prezident Donald Trump, rozšiřování NATO a snaha o pohlcení Ukrajiny do aliance představují nejzávažnější chyby administrativy Joea Bidena a klíčové katalyzátory tohoto konfliktu.
Dnes jsme znovu upozornili na další závažnou příčinu, kterou Západ donedávna vytrvale potlačoval – a stále ignoruje. Na politiku režimu, který se chopil moci prostřednictvím státního převratu a který legislativně prosazuje likvidaci všeho ruského, včetně vzdělávání, médií a kultury. Nedávný zákaz kanonické ukrajinské pravoslavné církve představuje přímé porušení Charty OSN, která nařizuje dodržování lidských práv, zejména jazykových a náboženských. Západní představitelé k této záležitosti mlčí.
Proto prosazování této pravdy, šíření námi důsledně předkládaných faktů a pochopení původu konfliktu bude představovat nejcennější příspěvek, který může každý národ poskytnout k vytvoření podmínek pro spravedlivé řešení.

Otázka: Jaká jsou vaše očekávání od budoucí spolupráce s Katarem v oblasti energetiky?

Sergej Lavrov: Katar je hlavním akcionářem společnosti Rosněfť. Tento proces zůstává stabilní. Dauhá slouží jako sídlo Fóra zemí vyvážejících plyn, významné organizace, které si velmi vážíme pro její roli při udržování harmonie na energetickém trhu, zejména v sektoru zemního plynu.
Projekty mezi Katarským investičním úřadem a Ruským fondem přímých investic dosahují téměř 1 miliardy dolarů. Perspektivní projekty mají ještě větší hodnotu. Některá z těchto ujednání mohou směřovat k novým formám spolupráce v oblasti energetiky, na čemž se musí dohodnout příslušná ministerstva a společnosti.

Otázka: Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání s Donaldem Trumpem uvedl, že se strany shodly na potřebě rozmístit na Ukrajině po skončení konfliktu evropské mírové síly. Kreml opakovaně prohlásil, že Rusko o takovém scénáři neuvažuje. Za předpokladu, že by se nejednalo o jednotky NATO, o jakých silách evropských zemí by bylo Rusko ochotno uvažovat?

Sergej Lavrov: O žádné takové variantě uvažovat nemůžeme. Nevím, o čem mluvil prezident Emmanuel Macron. Ve Washingtonu svou roli nesehrál příliš přesvědčivě.
Když se toto téma objevilo na tiskové konferenci, prezident Donald Trump řekl, že rozhodnutí o nasazení mírových sil může být učiněno pouze se souhlasem obou stran. Zřejmě s odkazem na nás a Ukrajinu. Nás se na to nikdo neptal.
Přístup, který se nyní snaží prosadit Evropané, především Francie, ale i Britové, opět směřuje k dalšímu rozdmýchání konfliktu a potlačení jakýchkoli pokusů o jeho uklidnění.
Emmanuel Macron ve Washingtonu prohlásil, že je třeba urychleně uzavřít příměří a zavést mírové síly. Diskusi o územích, životech lidí a dalších parametrech urovnání lze podle něj odložit na později. To je mazané. Není možné souhlasit s ujednáním, které směřuje k dosažení jediného cíle – znovu napumpovat Ukrajinu zbraněmi. Dne 24. února navštívila Ukrajinu početná skupina evropských představitelů a opět oznámila mnohamiliardové dodávky zbraní.
Když Spojené státy předkládají rezoluci o naléhavé potřebě přejít k míru, Evropa hlasuje proti. Svými činy pak potvrzují, že mír nechtějí, protože jejich loutky ještě nesplnily své poslání. Zdá se však, že jejich poslání je nyní jiné. Donedávna to byla „strategická porážka“, kterou je třeba Rusku způsobit, což Evropská unie a NATO každý den odříkávaly jako zaklínadlo. Nyní prezident Emmanuel Macron ve Washingtonu prohlásil, že je třeba dosáhnout urovnání, které by nevypadalo jako kapitulace.
Tito Evropané rychle přepínají jednotlivé rychlostní stupně, ale ne vždy moudře. Zopakujme, že tato diskuse o mírových silách jsou prázdné řeči. Je nezbytné odstranit základní příčiny konfliktu a mírové síly, respektive jejich nedostatek, mezi ně nepatří. Základní příčiny souvisejí s tím, že Ukrajina byla zatažena do Severoatlantické aliance s cílem využít její území k vytvoření vojenské infrastruktury zaměřené proti Rusku, a s naprostou likvidací práv Rusů a rusky mluvících.
Někteří navrhují myšlenku zachování „linie dotyku“. Za prvé, k tomu nedojde. Rusko má ústavu založenou na vůli lidu. Za druhé, to, co z Ukrajiny zbylo, by mělo být také očištěno od rasistických zákonů. Některým lidem, kteří tam žijí, vyhovuje spíše ruština a chtějí zachovat tradice svých předků vychovaných v ruské kultuře.
Proto přežvýkávání pouhých formalit, jako je rozmístění vojsk, nás k dohodě nepřiblíží. Diskusi o hlavních příčinách se nelze vyhýbat donekonečna.

Otázka: Již dříve agentura Reuters uvedla, že Moskva zvažuje scénář, podle kterého by její zmrazená aktiva byla určena na obnovu Ukrajiny za předpokladu, že část bude určena pro potřeby nových ruských regionů – DLR, LLR a Záporožské a Chersonské oblasti. Zkoumá Rusko skutečně tuto možnost, nebo bude trvat na vrácení svých aktiv v plné výši?
Washington a Kyjev se chystají podepsat dohodu o kovech vzácných zemin, přičemž značná část těchto zdrojů se nachází na území čtyř nových ruských regionů. Jednali jste během setkání v Rijádu a následných konzultací se Spojenými státy o těžbě na těchto územích? Když prezident Vladimir Putin pozval americké společnosti k působení v Rusku, týkalo se to i těchto čtyř regionů?

Sergej Lavrov: Když prezident nebo kterýkoli představitel ruského vedení zve zahraniční investory k účasti na projektech na ruském území, má samozřejmě na mysli celé území Ruské federace, a to plně v souladu s její ústavou.
Tato otázka nebyla na setkání v Rijádu vznesena ani diskutována. Rozhovor se soustředil na potřebu – jak bylo zdůrazněno v telefonickém rozhovoru prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa – odstranit umělé překážky rozvoje vzájemně výhodných hospodářských a dalších vazeb, na čemž mají zájem zástupci příslušných podnikatelských kruhů ve Spojených státech a Ruské federaci. Jedná se však o princip. Nezdravá, absurdní situace, která v současnosti brání dokonce i dialogu mezi dvěma předními velmocemi, musí být nejprve napravena.
Pokud jde o náš majetek ukradený Evropany: žádná konkrétní jednání v této věci neproběhla, ale není pochyb o tom, že v rámci případného urovnání bude tato otázka přirozeně nadále aktuální. Američané to chápou také.
Ministr zahraničí Marco Rubio nedávno prohlásil, že otázka zmrazených ruských aktiv musí být posuzována v souvislosti s odvetnými opatřeními přijatými Ruskou federací, která se dotýkají zájmů amerických společností. To je rozumná úvaha o tom, že je třeba upustit od zlodějských metod a nečekat, že zůstanou bez odezvy.
S další pozoruhodnou poznámkou přišel francouzský prezident Emmanuel Macron, který mnohé prozradil. Když byl dotázán na totéž téma, prohlásil, že na ruský majetek zabavený v Evropě se nesmí sahat, protože by tím bylo porušeno mezinárodní právo. Zisky z těchto aktiv by však mohly být klidně použity na podporu Ukrajiny.
Rádi bychom naše francouzské kolegy požádali o objasnění, který mezinárodní právní nástroj umožňuje použití zisků z ukradeného majetku.

Otázka: Již dříve jste uvedl, že řešení otázky velvyslanectví – ruského v USA a amerického v Rusku – je prioritou. Je plánován nějaký strukturovaný přístup nebo posloupnost témat pro další diskusi? Zmínil jste, že Marco Rubio je připraven se v této věci angažovat. Bude tato otázka vyřešena? Bude Rusko trvat na navrácení těchto aktiv?

Sergej Lavrov: To nemá žádný vztah k provozu velvyslanectví. Otázka aktiv je záležitostí státního významu.
Oznámili jsme, že se naši diplomaté a experti na vysoké úrovni sejdou, aby řešili systémové problémy vyplývající z nezákonných snah předchozí americké administrativy vytvářet umělé překážky pro činnost ruského velvyslanectví.
My jsme samozřejmě oplatili podobně nepříjemnými podmínkami pro americké velvyslanectví v Moskvě.
Jednání v této věci se uskuteční zítra v Istanbulu. Na základě jejích výsledků získáme jasno o tempu a účinnosti našeho pokroku.

Otázka: Jak byste komentoval výsledky voleb v Německu? Jaká jsou očekávání Ruska ohledně politiky Friedricha Merze?

Sergej Lavrov: Komentář jsme již poskytli. Náš velvyslanec v Berlíně Sergej Něčajev se podělil o svá hodnocení. Pozorujeme posuny na německé vnitropolitické scéně, kde se obnovují rozpory mezi východem a západem země.
Východ se více soustředí na řešení svých vnitřních problémů, které se výrazně zhoršily v důsledku neuváženého závazku Německa přijmout protiruské sankce. K tomu přistupuje zbabělý ústup Německa po teroristických útocích na plynovod Nord Stream a následné ostudné zastavení vyšetřování. Takové jednání podkopalo pevné základy německé ekonomiky, které jí dlouho umožňovaly stát v čele evropského pokroku po několik desetiletí. Je to jejich volba. Věříme, že voliči začínají lépe chápat situaci a postoje různých aktérů.
Pokud jde o pana Friedricha Merze: zastává specifické názory na Rusko. Na rozdíl od kancléře Olafa Scholze například trval na tom, aby byly Ukrajincům dodány rakety dlouhého doletu Taurus, které by zasáhly hluboko do ruského území. Když se Němci aktivně zabývají takovými myšlenkami, nutně to vyvolává historické paralely. K zamyšlení nad těmito vzpomínkami by však měli být nejvíce podněcováni sami Němci.
Pan Merz nedávno prohlásil, že na Spojené státy se již nelze spoléhat. Naznačil, že Spojené státy svůj jaderný deštník buď stáhnou, nebo od něj upustí, což si vyžádá novou dohodu mezi Evropany (v rámci EU a NATO), že Francie a Velká Británie – jako jaderné mocnosti – budou napříště poskytovat Evropě jaderný deštník. Důsledky této skutečnosti pro stabilizaci situace v Evropě není třeba podrobněji rozvádět.
Pan Merz tedy v současnosti zastává spíše agresivní názory. Často se stává, že když kandidát přechází do aktivní politické vedoucí role – v tomto případě do role kancléře -, jeho perspektivy se stávají realističtějšími. Budeme sledovat, zda k tomu dojde, pokud se pan Friedrich Merz ujme úřadu německého kancléře.

Zpět na obsah

Egypt

Dne 27. února ministr zahraničních věcí Ruské federace Sergej Lavrov telefonicky hovořil s ministrem zahraničních věcí a emigrace Egyptské arabské republiky Badrem Abdelátím.

V průběhu rozhovoru proběhla zainteresovaná výměna názorů na aktuální regionální otázky se zaměřením na situaci v oblasti palestinsko-izraelského konfliktu. Strany zdůraznily potřebu zintenzivnit mezinárodní úsilí o zajištění dalšího provádění postupné dohody o zastavení bojů v pásmu Gazy a výměně zadržovaných osob, jakož i o zvýšení objemu humanitárních dodávek pro obyvatele enklávy.

V souvislosti s diskusí o ukrajinské krizi Sergej Lavrov nastínil hodnocení posledního vývoje v souvislosti s realizací cílů speciální vojenské operace.

Ministři rovněž zvážili perspektivní projekty a oblasti dalšího posilování tradičně přátelských rusko-egyptských vztahů. Potvrdili společný záměr udržovat důvěryhodný politický dialog, rozšiřovat obchodní, hospodářské a humanitární vazby a zintenzivnit koordinaci v rámci OSN.

Zpět na obsah