Příspěvek je kompilací na téma Globální index míru / Global Peace Index (GPI)

OBSAH
GPI2022: David Swanson
GPI2023: Tisková zpráva a shrnutí
GPI2023: Galerie
GPI2023: Další odkazy

Jako první v pořadí uvedeme článek autora Davida Swansona.

Co měří a neměří globální index míru

Dlouhá léta jsem oceňoval Globální index míru (GPI) a dělal rozhovory s lidmi, kteří ho vytvářejí, ale polemizoval jsem s tím, k čemu přesně slouží.

Právě jsem četl „Mír ve věku chaosu“ / „Peace in the Age of Chaos“ od Steve Killelea, zakladatele Institutu pro ekonomiku a mír, který vytvořil GPI. Myslím, že je důležité, abychom rozuměli tomu, co GPI dělá a co ne, abychom ho mohli používat, a to používat vhodnými způsoby. Je toho hodně, co dokáže, pokud neočekáváme, že udělá něco, na co nemá.

K pochopení toho je užitečná Killeleova kniha.

Poznámka redakce: Kniha má také své webové stránky.

Když Evropská unie získala Nobelovu cenu za mír za to, že je místem míru pro život, bez ohledu na to, že je hlavním vývozcem zbraní, hlavním účastníkem válek jinde a hlavní příčinou systémových selhání, které vedou k nedostatku míru jinde a evropské země se také umístily vysoko v GPI, v 1. kapitole své knihy Killelea srovnává mírumilovnost Norska s Demokratickou republikou Kongo na základě počtu vražd v těchto zemích, bez zmínky o vývozu zbraní nebo podpoře válek v zahraničí.

Killelea opakovaně prohlašuje, že národy by měly mít armády a měly by vést války, konkrétně války, kterým se nelze vyhnout (ať už to jsou jakékoli):
„Věřím, že některé války je třeba vést. Válka v Perském zálivu, korejská válka a mírová operace ve Východním Timoru jsou dobré příklady, ale pokud se lze válkám vyhnout, pak by to mělo být.

(Neptejte se mě, jak je možné, že lze věřit tomu, že těmto válkám se nedalo vyhnout. Všimněte si, že státní financování mírových operací OSN je jedním z faktorů používaných k vytvoření GPI [viz níže], pravděpodobně [toto není výslovně uvedeno] jako pozitivní, spíše než negativní faktor.
Všimněte si také, že některé z faktorů, které tvoří GPI, dávají zemi tím lepší skóre, čím více snižuje přípravy na válku, i když si Killelea myslí, že bychom měli mít nějaké války – což by mohl být jeden z důvodů, proč jsou tyto faktory váženy lehce a kombinovány s mnoha dalšími faktory, na které Killelea nemá tak smíšené názory.)

Projekt GPI vyhodnocuje 23 ukazatelů. S výjimkou těch, které s válkou nejvíce přímo souvisí, zejména zahraniční války – konečný seznam zní takto (kurzívou poznámky Davida Swansona):

01) Míra vnímané kriminality ve společnosti (proč vnímat?),
02) Počet uprchlíků a vnitřně vysídlených osob jako procento populace (relevantnost?),
03) Politická nestabilita,
04) Stupnice politického teroru (to se zdá měřit státem schválené zabíjení, mučení, zmizení a politické věznění, nepočítaje nic z toho, co bylo provedeno v zahraničí nebo pomocí dronů nebo na tajných pobřežních místech),
05) Dopady terorismu,
06) Počet vražd na 100 000 lidí,
07) Úroveň násilné kriminality,
08) Násilné demonstrace,
09) Počet uvězněných obyvatel na 100 000 lidí,
10) Počet příslušníků vnitřní bezpečnosti a policie na 100 000 lidí,
11) Snadný přístup k ručním palným a lehkým zbraním,
12) Finanční příspěvek na mírové mise OSN,
13) Počet a trvání vnitřních konfliktů,
14) Počet úmrtí v důsledku vnitřního organizovaného konfliktu,
15) Intenzita organizovaného vnitřního konfliktu,
16) Vztahy se sousedními zeměmi,
17) Vojenské výdaje jako procento HDP (neschopnost měřit toto v absolutních hodnotách výrazně zvyšuje „mírové“ skóre bohatých zemí, neschopnost měřit to na hlavu snižuje relevanci pro lidi),
18) Počet příslušníků ozbrojených složek na 100 000 lidí (neschopnost měřit toto v absolutních hodnotách výrazně zvyšuje „mírové“ skóre lidnatých zemí),
19) Možnosti jaderných a těžkých zbraní,
20) Objem transferů hlavních konvenčních zbraní jako příjemce (dovozů) na 100 000 osob (neschopnost měřit toto v absolutních hodnotách výrazně zvyšuje „mírové“ skóre lidnatých zemí),
21) Objem transferů hlavních konvenčních zbraní jako dodavatel (export) na 100 000 osob (neschopnost měřit toto v absolutních hodnotách výrazně zvyšuje „mírové“ skóre lidnatých zemí),
22) Počet, trvání a role ve vnějších konfliktech,
23) Počet úmrtí v důsledku vnějšího organizovaného konfliktu (zdá se, že to znamená počet úmrtí lidí mimo domov, takže masivní bombardovací kampaň by mohla zahrnovat nulové úmrtí).

Projekt GPI říká, že používá tyto faktory k výpočtu dvou věcí:
1. Míra toho, jak je země vnitřně mírumilovná,
2. Míra toho, jak je země navenek mírumilovná (její mírový stav za jejími hranicemi).

Celkové složené skóre a index byly poté formovány aplikací váhy 60 procent na vnitřní mír a 40 procent na vnější mír. Vyšší váha aplikovaná na vnitřní mír byla schválena poradním panelem po rozsáhlé debatě. Rozhodnutí bylo založeno na představě, že vyšší míra vnitřního míru pravděpodobně povede k nižšímu vnějšímu konfliktu nebo s ním bude alespoň korelovat. Jednotlivé váhy byly přezkoumány poradním panelem před sestavením každého vydání GPI.

Zde stojí za povšimnutí zvláštní logika přikládání důrazu na stupnici pro faktor A právě na základě toho, že faktor A koreluje s faktorem B. Samozřejmě je pravda a je důležité, že mírumilovnost doma pravděpodobně podpoří mírumilovnost v zahraničí, ale je také pravda a je důležité, že mír v zahraničí pravděpodobně podpoří mír doma. Tato fakta nutně nevysvětlují zvláštní váhu připisovanou domácím faktorům.
Lepším vysvětlením by mohlo být, že v mnoha zemích je většina toho, co dělají a za co utrácejí peníze, domácí záležitost. Ale pro zemi jako Spojené státy se toto vysvětlení hroutí.
Méně hodnotným vysvětlením by mohlo být, že toto vážení faktorů prospívá bohatým zemím obchodujícím se zbraněmi, které vedou své války daleko od domova.
Nebo – opět – vysvětlení může spočívat v Killeleiho touze po správném množství vedených válek a jejich typu spíše než v jejich odstranění.

GPI přiděluje následující váhy těmto konkrétním faktorům:

Samozřejmě, že národ jako Spojené státy hodně z toho povzbudí. Jeho války se obvykle nevedou proti jeho sousedům. Smrti v těchto válkách nejsou typicky úmrtími USA. Na pomoc uprchlíkům je dost skoupá, ale financuje vojáky OSN. Atd.

Další důležitá opatření nejsou zahrnuta vůbec:

– Základny držené v cizích zemích,
– Vojska držená v cizích zemích,
– Zahraniční základny akceptované v zemi,
– Zahraniční atentáty,
– Zahraniční převraty,
– Zbraně ve vzduchu, vesmíru a na moři,
– Vojenský výcvik a údržba vojenských zbraní poskytovaná do zahraničí,
– Členství ve válečných aliancích,
– Členství v mezinárodních orgánech, soudech a smlouvách o odzbrojení, míru a lidských právech,
– Investice do plánů neozbrojené civilní ochrany,
– Investice do mírového vzdělávání,
– Investice do válečného vzdělání, oslav a glorifikace militarismu,
– Vyvolávání ekonomických potíží v jiných zemích.

Takže je tu problém s celkovým hodnocením GPI, pokud očekáváme, že se zaměří na válku a vytváření války.
Spojené státy jsou 129., nikoli 163. Palestina a Izrael jsou vedle sebe na 133. a 134. pozici.
Kostarika se nedostala do top 30.
Pět z 10 „nejmírovějších“ zemí na Zemi je členy NATO.
Chcete-li se zaměřit na válku, přejděte raději na Mapování militarismu.

Pokud ale ponecháme stranou výroční zprávy GPI a přejdeme do krásné GPI mapy, je velmi snadné podívat se na globální hodnocení konkrétních faktorů nebo souborů faktorů.

V tom spočívá ta hodnota.
Člověk se může dohadovat s výběrem dat nebo s tím, jak se aplikují na hodnocení nebo zda nám to v každém konkrétním případě může říct dost, ale celkově je GPI, rozdělený do samostatných faktorů, skvělým místem, kde začít.
Seřaďte svět podle kteréhokoli z jednotlivých faktorů, které GPI zohledňuje, nebo podle některých kombinací.
Zde vidíme, které země dosahují v některých faktorech špatně, ale v jiných dobře, a které jsou obecně průměrné.
Zde také můžeme hledat korelace mezi jednotlivými faktory a můžeme uvažovat o souvislostech – (kulturních, i když nejsou statistické) – mezi jednotlivými faktory.

Projekt GPI je také užitečná věc při shromažďování ekonomických nákladů na různé druhy zvažovaného násilí a jejich sčítání: „V roce 2021 dosáhl globální dopad násilí na ekonomiku 16,5 bilionu dolarů v konstantních nákladech v USD pro rok 2021 v paritě kupní síly (PPP).
To odpovídá 10,9 procenta celosvětového HDP neboli 2 117 USD na osobu, což byl nárůst o 12,4 % nebo 1,82 bilionů USD vůči předchozímu roku.

Na co si dát pozor, jsou doporučení, která GPI produkuje pod hlavičkou toho, co nazývá pozitivní mír. Tato skupina ukazatelů zahrnuje následující oblasti:

– dobře fungující vláda,
– zdravé podnikatelské prostředí,
– akceptace práv druhých,
– dobré vztahy se sousedy,
– volný tok informací,
– vysoká úroveň lidského kapitálu,
– nízká míra korupce a spravedlivé rozdělování zdrojů.

Je jasné, že 100 % z nich jsou dobré věci, ale nic z toho (0 %, ba ani 40 %) se přímo netýká vzdálených zámořských válek.
Zpět na obsah

Dále následuje „Tisková zpráva k 17. vydání GPI 2023 (který posuzuje stav v roce 2022).

Tisková zpráva k vydání GPI 2023 byla zveřejněna 28. 6. 2023

(odkaz vede na dokument PDF)

Globální mírový index 2023

Právě bylo zveřejněno 17. vydání „Globálního mírového indexu (GPI)“ mezinárodního think-tanku Institute for Economics & Peace (IEP).

Klíčové výsledky:

Počet obětí konfliktů je nejvyšší v tomto století, což způsobuje pokles klidu a míru ve světě.

• Počet úmrtí v důsledku globálních konfliktů se zvýšil o 96 % na 238 000,
• Nové údaje ukazují vyšší počet úmrtí v důsledku konfliktů v Etiopii než na Ukrajině a překonávají předchozí celosvětové maximum během války v Sýrii,
• V 79 zemích došlo ke zvýšení počtu konfliktů, včetně Etiopie, Myanmaru, Ukrajiny, Izraele a Jihoafrické republiky,
• Globální ekonomický dopad násilí se zvýšil o 17 %, tj. o 1 bilion dolarů, na 17,5 bilionu dolarů v roce 2022, což odpovídá 13 % globálního HDP,
• Čínská blokáda Tchaj-wanu by způsobila pokles globální ekonomické produkce o 2,7 bilionu dolarů, což je téměř dvojnásobek ztráty, k níž došlo v důsledku globální finanční krize v roce 2008,
• Navzdory konfliktu na Ukrajině si 92 zemí polepšilo ve vojenských výdajích a 110 zemí snížilo počet svého vojenského personálu,
• Konflikty jsou stále více internacionalizovány, neboť 91 zemí je nyní zapojeno do nějaké formy vnějšího konfliktu, oproti 58 zemím v roce 2008.

Dopad války na Ukrajině na klid a mír ve světě:

• Největší zhoršení zaznamenala Ukrajina, která se propadla o 14 míst na 157. místo,
• Ekonomický dopad násilí se zvýšil o 479 %, tj. o 449 miliard dolarů, což odpovídá 64 % ukrajinského HDP,
• Navzdory konfliktu se v Rusku v uplynulém roce zlepšila míra uvěznění, násilných demonstrací, dopadu terorismu a míra vražd, přičemž míra vražd je nejnižší od roku 2008,
• 65 % mužů na Ukrajině ve věku 20 až 24 let uprchlo ze země nebo zemřelo v konfliktu.

Sedmnácté vydání každoročního Globálního mírového indexu (GPI), který je hlavním světovým měřítkem mírové situace, ukazuje, že průměrná úroveň klidu a míru ve světě se zhoršila již podeváté v řadě za sebou, přičemž 84 zemí zaznamenalo zlepšení a 79 zhoršení.
Tento výsledek ukazuje, že zhoršení bylo větší než zlepšení, protože i po skončení epidemie COVID zůstává vysoký vzestup občanských nepokojů a politické nestability, zatímco regionální a celosvětové konflikty zrychlují.

Nejklidnější zemí zůstává Island, který si tuto pozici drží již od roku 2008, následován Dánskem, Irskem, Novým Zélandem a Rakouskem.
Afghánistán je již šestým rokem po sobě nejméně klidnou zemí, následují Jemen, Sýrie, Jižní Súdán a Demokratická republika Kongo. Přitom Afghánistán i Sýrie zaznamenaly zlepšení mírumilovnosti při důrazu na měnící se dynamiku konfliktů.

Celkové skóre Ukrajiny zaznamenalo pokles o 13 %, což je největší zhoršení v rámci indexu GPI pro rok 2023, a nyní se v indexu nachází na 157. místě.
Libye, která se zlepšila o 7 % a postoupila o 14 míst na 137. místo, zaznamenala největší zlepšení celkové mírumilovnosti.

Pokračoval posun v globálním rozložení konfliktů, protože hlavní konflikty v regionu MENA (Middle East and North Africa) a jižní Asii poklesly, zatímco konflikty v subsaharské Africe, Evropě a Asii a Tichomoří se zintenzivnily.
Největší zhoršení mírumilovnosti na světě zaznamenal region Ruska a Eurasie.

Deset z 23 ukazatelů GPI se zlepšilo, 11 zhoršilo a u dvou nedošlo k žádné změně.
Největší zhoršení nastalo v případě vnějších konfliktů a úmrtí v důsledku vnitřních konfliktů.
K ostatním významným zhoršením patřily vztahy se sousedními zeměmi a politická nestabilita, kde došlo ke zhoršení u 59 zemí.

Dopad násilí na světovou ekonomiku se zvýšil o 1 bilion dolarů na rekordních 17,5 bilionu dolarů.
To odpovídá 13 % celosvětového HDP, tedy přibližně 2 200 USD na osobu, což bylo v důsledku zvýšených vojenských výdajů na válku na Ukrajině.
Rozdíl v ekonomických dopadech násilí je výrazný: deset nejvíce postižených zemí mělo v průměru 34 % HDP, ve srovnání s pouhými 3 % v deseti nejméně postižených zemích.

Steve Killelea, zakladatel a výkonný předseda IEP, uvedl:
„V souvislosti s tímto tématem se objevily následující informace: Globální mírový průzkum 2023 zdůrazňuje kontrastní dynamiku militarizace a konfliktů.
Na jedné straně většina zemí snižuje svou závislost na armádě, zatímco na druhé straně se stále více konfliktů stává mezinárodními. Úmrtí v konfliktech jsou nejvyšší od rwandské genocidy, která si vyžádala více než 800 000 obětí a vyvolala vlnu konfliktů.
Po válkách v Afghánistánu, Iráku a Sýrii a nyní po válce na Ukrajině je zřejmé, že nejsilnější armády nemohou zvítězit nad dobře vybaveným místním obyvatelstvem. Válka má stala většinou nevyhratelnou a představuje stále větší ekonomickou zátěž.
To zdůrazňuje dopad potenciální ekonomické blokády Tchaj-wanu, která by měla za následek globální krizi a hospodářskou recesi, která by byla dvakrát tak silná jako globální finanční krize v roce 2008.“

Nárůst konfliktů:
V oblasti probíhajících konfliktů došlo ke zhoršení situace v 79 zemích, přičemž úmrtí v souvislosti s konflikty se ve srovnání s předchozím rokem zvýšil o 96 %.
Úmrtí v konfliktech jsou nyní na nejvyšší úrovni v tomto století. Nejvíce obětí si v roce 2022 vyžádal konflikt v Etiopii, přičemž podle nových údajů na bojišti zemřelo více než 100 000 lidí, zatímco v počtu úmrtí v důsledku nemocí a hladomoru byl konzervativní odhad na více než 200 000.
Tento konflikt byl do značné míry skrytý před médií kvůli cenzuře domácích médií a výpadkům internetu.
To se časově shodovalo s tím, že americké humanitární organizace a organizace OSN zastavily dodávky potravin kvůli korupci v potravinářském průmyslu a dodavatelských řetězcích.

V subsaharské Africe zaznamenalo největší zhoršení situace Mali, kde došlo k úmrtí v důsledku konfliktu o 154 %, zatímco násilí na civilním obyvatelstvu vzrostlo o 570 %.
Svazijsko zaznamenalo další největší pokles mírumilovnosti v regionu.

Válka na Ukrajině znamenala, že celkový počet Ukrajinců, kteří se stali buď uprchlíky nebo byli vnitřně vysídleni, vzrostl z 1,7 % před konfliktem na více než 30 % a pravděpodobně bude pokračovat i nadále a zvyšovat se.
Nedávné údaje ukázaly, že až 65 % mužů na Ukrajině ve věku 20 až 24 let uprchlo ze země nebo zemřelo v průběhu konfliktu [1].
Zpráva odhaduje, že v souvislosti s konfliktem dosud zemřelo 83 000 lidí.

Zdroj: [1] Světové populační vyhlídky OSN

V kontrastu s ničivými dopady války na ruské obyvatelstvo, jiné vnitřní faktory se v Rusku zlepšily – včetně míry uvěznění, poklesu násilných demonstrací a dopadu terorismu. Míra vražd v Rusku je nyní nejnižší od roku 2008, kdy byl index GPI zaveden. Nebýt konfliktu na Ukrajině, Rusko by bylo jednou z těch zemí, které si v letošním indexu nejvíce polepšily v oblasti míru.

Celosvětový počet uprchlíků a vnitřně vysídlených osob nadále roste; v současné době je na světě 15 zemí, v nichž je vysídleno více než 5 % obyvatel.

Blokáda Tchaj-wanu:
Ačkoli se Čína v současné době přímo neúčastní žádných vnějších konfliktů, stále více se zapojuje do
v Jihočínském moři a zintenzivnila letecké operace v blízkosti Tchaj-wanu.
Index naznačuje, že pokud by došlo k čínské blokádě Tchaj-wanu, vedlo by to ke globálnímu ekonomickému útlumu 2,7 bilionu dolarů, tedy 3 % světového HDP, a to jen v prvním roce.

Téměř 60 % této ztráty by vzniklo v Číně a na Tchaj-wanu. Čínská ekonomika by klesla o 7 % a na Tchaj-wanu o téměř 40 %. Pět největších čínských obchodních partnerů jsou zavedené demokracie, které jsou vojensky spojeny – USA, Japonsko, Jižní Korea, Německo a Austrálie.

Militarizace a technologie:
Přestože konfliktů přibývá, stále více zemí směřuje vojenské výdaje do jiných priorit, včetně zdravotní péče, vzdělávání, infrastruktury a odstraňování následků pandemií.
Zlepšení v oblasti militarizace bylo rozsáhlé a v každém regionu došlo ke zlepšení.
Nicméně celkové vojenské výdaje od roku 2008 vzrostly o 17 %, přičemž největší nárůst přišel ze strany Číny (180 miliard USD), USA (70 miliard USD) a Indie (40 miliard USD).

V konfliktech se stále častěji používají bezpilotní letouny, mimo jiné na Ukrajině, v Etiopii a Myanmaru.
Celkový počet útoků dronů se v roce 2022 zvýšil o 41 %, přičemž počet různých skupin využívajících drony vzrostl o 24 %.
V roce 2018 se v rámci projektu „Drony v Evropě“ uskutečnilo několik akcí, které byly zaměřeny na využití dronů.

Nejdůležitější regionální události

• K největšímu regionálnímu zlepšení došlo na Blízkém východě a v Severní Americe. V Severní Americe se zlepšila Kanada, ale Spojené státy se zhoršily, neboť míra vražd vzrostla na šestkrát vyšší úroveň než v západní Evropě.
• Od roku 2016 došlo v oblasti MENA (Middle East and North Africa) k největšímu zlepšení míru v celosvětovém měřítku, nicméně se stále jedná o nejméně mírumilovný region. Epicentrum terorismu se přesunulo z oblasti MENA do subsaharské Afriky, zejména do Sahelu.
• Střední Amerika, Karibik a Jižní Amerika zaznamenaly značné zhoršení, které se týkalo především represe, násilí a konfliktů.
• Pobřeží západní Afriky je nejklidnější od roku 2008. Země v regionu zaznamenaly za posledních 14 let průměrné zlepšení o 5 %. Pobřežní region mezi Marokem a Ghanou nezaznamenal v roce 2022 žádné úmrtí v důsledku terorismu, na rozdíl od sousedních zemí v Sahelu.
• Evropa je stále nejmírumilovnějším regionem na světě, a to navzdory vojenským výdajům a vztahům se sousedními zeměmi, které se zhoršily kvůli válce na Ukrajině. Region je stále domovem sedmi z deseti nejmírumilovnějších zemí, i když s úroveň násilných demonstrací, protestů a nepokojů zůstává vysoká. Zbývající tři nejvíce mírumilovné země se nachází v asijsko-pacifickém regionu.

KONEC TISKOVÉ ZPRÁVY
Poznámky pro redakci
Další informace a Globální mírový index 2023 si můžete stáhnout na adrese
visionofhumanity.org a economicsandpeace.org.
Celá zpráva o GPI, články a interaktivní mapy jsou k dispozici na adrese: visionofhumanity.org

Twitter: Globální mírový index: Twitter: @globpeaceindex
Facebook: facebook.com/globalpeaceindex
Instagram: instagram.com/globalpeaceindex

O globálním mírovém indexu (GPI)
Index GPI vypracovává mezinárodní think-tank Institute for Economics & Peace (IEP).
GPI představuje dosud nejkomplexnější analýzu založenou na datech o míru, jeho ekonomických aspektech a dopadech na životní prostředí a trendech a o tom, jak rozvíjet mírovou společnost.
Zpráva pokrývá 99,7 % světové populace obyvatelstva a využívá 23 kvalitativních a kvantitativních ukazatelů z vysoce uznávaných zdrojů k sestavení indexu.
Tyto ukazatele jsou rozděleny do tří klíčových oblastí: Probíhající konflikty, Bezpečnost a ochrana a Militarizace.

O Institutu pro ekonomiku a mír (IEP):
IEP je mezinárodní a nezávislý think tank, jehož cílem je přesunout pozornost světa na mír jako pozitivní, dosažitelné a hmatatelné měřítko lidského blahobytu a pokroku.
Má kanceláře v Sydney, Bruselu, New Yorku, Haagu, Mexico City a Harare.

Ve třetí části uvedeme krátký popis kapitoly 5: Pozitivní mír.

Pozitivní mír je definován jako postoje, instituce a struktury, které vytvářejí a udržují mírové společnosti. Stejné faktory vedou také k mnoha dalším žádoucím socio-ekonomickým výsledkům.

Vyšší úroveň pozitivního míru je statisticky spojena s vyšším růstem příjmů, lepšími výsledky v oblasti životního prostředí, vyšší úrovní blahobytu, lepšími rozvojovými výsledky a silnější odolností. Pozitivní mír je měřítkem odolnosti společnosti neboli schopnosti chránit občany před otřesy a podporovat obnovu socioekonomického systému po nich.

IEP empiricky odvodil index pozitivního míru (Positive Peace Index, PPI) na základě analýzy téměř 25 000 ekonomických a společenských ukazatelů pokroku, aby určil, které z nich mají statisticky významný vztah k míru měřenému globálním mírovým indexem (GPI).

Pilíře pozitivního míru

Pozitivní mír je založen na osmi klíčových faktorech neboli pilířích, které popisují fungování socioekonomického systému:

1. Dobře fungující vláda
   Dobře fungující vláda poskytuje kvalitní veřejné a občanské služby, vzbuzuje důvěru a účast, vykazuje politickou stabilitu a prosazuje právní stát.
2. Zdravé podnikatelské prostředí
   Síla ekonomických podmínek i formálních institucí, které podporují fungování soukromého sektoru.
   Podnikatelská konkurenceschopnost a ekonomická produktivita jsou spojeny s nejklidnějšími zeměmi.
3. Respektování práv druhých
   Mírumilovné země mají často formální zákony, které zaručují základní lidská práva a svobody, a neformální společenské a kulturní normy, které se týkají chování občanů.
4. Dobré vztahy se sousedy
   Mírové vztahy s ostatními zeměmi jsou stejně důležité jako dobré vztahy mezi skupinami uvnitř země. Země s pozitivními vnějšími vztahy jsou mírumilovnější a bývají politicky stabilnější, mají lépe fungující vlády, jsou regionálně integrované a mají nižší míru organizovaných vnitřních konfliktů.
5. Volný tok informací
   Svobodná a nezávislá média šíří informace způsobem, který vede k větší informovanosti a pomáhá jednotlivcům, podnikům a občanské společnosti činit lepší rozhodnutí. To vede k lepším výsledkům a racionálnějším reakcím v době krize.
6. Vysoká úroveň lidského kapitálu
   Kvalifikovaná základna lidského kapitálu odráží míru, v jaké společnosti vzdělávají občany a podporují rozvoj znalostí, čímž zlepšují hospodářskou produktivitu, péči o mladé lidi, politickou účast a sociální kapitál.
7. Nízká úroveň korupce
   Ve společnostech s vysokou mírou korupce jsou zdroje přidělovány neefektivně, což často vede k nedostatku finančních prostředků na základní služby a k občanským nepokojům. Nízká úroveň korupce může posílit důvěru v instituce a jejich fungování.
8. Spravedlivé rozdělování zdrojů
   Mírumilovné země mají tendenci zajišťovat spravedlivý přístup ke zdrojům, jako je vzdělání, zdravotnictví, a v menší míře i spravedlivé rozdělení příjmů.

Všech osm faktorů je navzájem propojeno a spolupůsobí mezi sebou mnoha komplexními způsoby.

GALERIE

A na závěr ještě odkaz na článek Františka Škvrndy st., který rozebírá GPI 2023 podrobněji.
Povšimněte si tabulky „Najmierumilovnejšie štáty v rokoch 2018 – 2022 (podľa GPI)“ a poklesu pozice ČR z osmého na dvanácté místo.

Článek „Mier vo svete sa zhoršil už deviaty rok za sebou“ vyšel na webu Nové slovo dne 3. 7. 2023.

Zpět na obsah