Proč je AfD v Německu předurčena k vládě

Analýzu Here’s why the AfD is destined for the German government vyšel na serveru The Intel Drop 13. dubna 2025

Alice Weidel a Tino Chrupalla, spolupředsedové krajně pravicové politické strany Alternativa pro Německo (AfD). © Maryam Majd/Getty Images

Pravicová strana se poprvé dostala do čela celostátního průzkumu. Nebude to naposled – a establishment si za to může sám.

Německo má nezaslouženou pověst zarputilé racionality postrádající rozpoznání absurdity. Ve skutečnosti je však Německo – pro nedostatek líbivějších výrazů – velmi kontraintuitivní země.

Pokud řídíte režim v Kyjevě (alespoň podle oficiálního vyprávění) a vyhodíte do povětří životně důležitou energetickou infrastrukturu Německa, Němci vám poděkují a budou vám strkat peníze a zbraně a zároveň vám pomohou obvinit někoho jiného (samozřejmě Rusy: Německo nikdy nevynikalo nápaditostí).

Pokud jste ve Washingtonu a určitě jste se na vyhození této infrastruktur do povětří podíleli, poté  Němce obíráte prodejem LNG za vysoké ceny a podporujete jejich deindustrializaci ničením jejich podniků, pak se dobří Němci velmi, velmi rozzlobí – na Čínu.

Pokud jste v Německu náhodou nejpopulárnější a naprosto legální politickou stranou, připravte se, že vám nikdy nebude dovoleno se na vládě skutečně podílet. Protože Německo je také zemí, ve které je tato jediná nejpopulárnější strana – Alternativa pro Německo (Alternative für Deutschland, běžně známá jednoduše jako AfD)Česky – z budování vládních koalic vyloučená. Z definice.

Tento systém se nazývá „firewall“ – proti té ošklivé nejpopulárnější straně, která tak ztěžuje život všem těm ostatním, již nepopulárním. Nemá to absolutně žádnou oporu v ústavě ani v zákoně.

Když se nad tím zamyslím, jelikož „firewall“ systematicky a záměrně zachází s hlasy voličů AfD jako s hlasy jaksi méně platnými než ostatní, může být „firewall“ sám tím, co je protiústavní, alespoň podle ducha, ne-li dokonce litery zákona. Tolik k Německu, zemi, která údajně miluje řád a pravidla.

Ve skutečnosti se „firewall“ rovná špinavému politickému kartelu a formě zbavení volebního práva: Tradiční strany, které se cítí povstaleckou AfD ohrožené, se prostě rozhodly, že je nezajímá, co říkají voliči, a nebudou s nimi mít nic společného. Protože německé vlády jsou prakticky vždy založeny na koalicích, znamená to, že jsou AfD a její voliči považováni za méněcenné. To znamená, že od nynějška jsou tomuto druhu diskriminace vystaveni zejména voliči v bývalém východním Německu, což tomu dodává západo-východní aspekt, který se k řečem o německé jednotě moc nehodí.

Abychom se vyhnuli jedné věci: prozatím je to pouze jeden průzkum, který ukazuje, že AfD vede; podle jiných průzkumů je stále na (sotva) druhém místěČesky za mainstreamovými konzervativci z bloku CDU/CSU (který ve skutečnosti funguje jako jedna strana) brzkého kancléře Friedricha Merze. Ale tyto rozdíly jsou irelevantní. Důležité je, že je vzestupný trend AfD nezadržitelný. To je rozhodně pro Merze rána, ještě předtím, než se oficiálně ujal úřadu, jak si všímají mezinárodní pozorovatelé. Zejména s ohledem na skutečnost, že Merzova vlastní anketní výsledky zároveň klesajíČesky.

Existuje však také širší aspekt: Celá strategie „firewallu“ funguje extrémně špatně. Rozumní pozorovatelé to již dlouho předpovídali a nyní je to stále zjevnější: Vytlačování AfD slouží jen k tomu, aby byla silnější.

Jedna z věcí, které berlínské vládní strany CDU a SPD nečiní populárnějšími, jsou uzavřené dohody, jak si kořist ministerstev a další dobroty rozdělit. Pro novou vládní koalici konzervativců a sociálních demokratů (SPD) je skutečně extrémně trapné, že k poslednímu milníku AfD dochází právě nyní. Je to pekelná náhoda: tradiční strany, za svým „firewallem“ zdánlivě v bezpečí, jsou právě připravené k rozběhu  a voliči – ať jakkoli neotesaní – jim ukazují, jak jsou nepopulární.

Němci od nich očekávají málo, dokonce i nyní: Čerstvý průzkumČesky ukázal, že dvě třetiny nevěří, že se to s novou koalicí unavených starých stran změní.

Všimněte si, že většina Němců byla se současným stavem hluboce nespokojená, jak také víme z nedávných průzkumů: V únoru Ipsos zjistil, že celková nálada byla „tak špatná jako nikdy předtím“. Pouze 17 procent občanů – méně než pětina – věřilo, že je jejich země „na dobré cestě“. Ostatních 83 procent nebylo lhostejných ani neutrálních, ale mělo pocit, že Německo je na „špatné“ trajektorii. Dokonce i pro národ, který má cosi jako kulturu úzkosti a zkázy, jsou to hrozná čísla.

Očekávat nyní, že k žádné změně nedojde, se tedy rovná hlubokému pesimismu: Němci už nějakou dobu pociťují, že jsou v hrozných problémech; a převážná většina si myslí, že v nich zůstanou i pod novým starým vedením.

Přední vůdce AfD Alexander Gauland si je již více než jistý: „Je přirozenou zákonitostí, že v příštích volbách budeme před CDUČesky“, prohlásil nedávno. To může být nepěkné. AfD se koneckonců od jiných stran liší mnohem méně, než ty druhé rády předstírají: i AfD může skončit tím, že promarní své současné štěstí v boji, například o to, jak reagovat na celní útoky amerického prezidenta Donalda TrumpaČesky, které Německo těžce poškodí.

Přesto není pochyb, že tradiční strany dělají maximum, aby odpudily nejen voliče, ale i své vlastní členy. Zejména Merzova CDU se nalézá v jen stěží kontrolované vzpouřeČesky: její členové a voliči se vztekají, že volili konzervativce, ale přesto jsou zatíženi programem masivních deficitních výdajů. Záminka, že je toho všeho zapotřebí kvůli – bubny – Velkému Zlému Rusku, hněv neztlumí.

Jedna místní organizace CDU se již otevřeně vzbouřila. Ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko, dříve součást východního Německa, zveřejnili členové CDU z okresu Harz oficiální usnesení, které obsahuje dva bodyČesky a jeden požadavek: Mezi základními členy CDU se zvedá „masivní“ nepokoj a na „Východě“ Německa, tedy v bývalé Německé demokratické republice, CDU poslední federální volby přesvědčivě prohrála. Požadavkem je tzv. „firewall“ proti AfD zbourat a začít s ní systematicky spolupracovat. Je příznačné, že právě toto místní povstání dominuje zprávy v celé zemi.

„Jaký skandál! Otevírání bran úplně napravo!“ budou mnozí křičet. Přesto mají všechno vzhůru nohama: Bez ohledu na skutečnost, že ve skutečnosti si konzervativci z CDU/CSU a AfD ideologicky většinou hledí z očí do očí, jednoho dne v ne tak vzdálené budoucnosti může AfD do vlády klidně vstoupit a možná ji i ovládnout. Ironií je, že když se to stane, ti, kteří, upřímně řečeno, hloupý „firewall“ podporovali, budou moci obviňovat pouze sami sebe. Protože skutečnou otázkou není, zda AfD do vlády v Berlíně vstoupí, ale jak, a zejména jak silná. Čím déle bude „firewall“ udržován, tím je pravděpodobnější, že se AfD nebude pouze účastnit, ale že bude dominovat.

Tarik Cyril AmarČesky je historik a odborník na mezinárodní politiku. Má bakalářský titul z moderní historie na Oxfordské univerzitě, magisterský titul z mezinárodních dějin na LSE a doktorát z historie na Princetonské univerzitě. Získal stipendia v Holocaust Memorial MuseumČesky a Harvard Ukrainian Research Institute a řídil Centrum pro městskou historii ve Lvově na Ukrajině. Pochází z Německa, žil ve Velké Británii, na Ukrajině, v Polsku, USA a Turecku. Píše o Rusku, Ukrajině a východní Evropě, historii druhé světové války, kulturní studené válce a politice paměti. Vydal knihu The Paradox of Ukrainian Lviv: A Borderland City between Stalinists, Nazis, and NationalistsČesky (Paradox ukrajinského Lvova: Pohraniční město mezi stalinisty, nacisty a nacionalisty, 2015), v současné době pracuje na nové knize o globální reakci na válku na Ukrajině. Má svou vebovou stránkuČesky; je na SubstackuČesky a tweetuje pod @TarikCyrilAmar, jeho příspěvky se objevují na Real News NetworkČesky, RTČesky a řadě dalších serverů.