Článek Armádní nákupy od překupníků pokračují ve velkém vyšel na serveru Kverulant.org 11. srpna 2025

Kverulant zjistil, že Ministerstvo obrany pokračuje ve stamilionových nákupech přes překupníky. Jen od firmy CB SERVIS CENTRUM, vedené bývalým příslušníkem komunistické vojenské rozvědky, nakoupilo v poslední době ministerstvo ruční zbraně a střelivo za téměř třičtvrtě miliardy korun. Kverulant proti tomu protestuje a žádá zastavení těchto excesů.

 

České Ministerstvo obrany opakovaně padá do pasti neprůhledných nákupů, kdy se mezi vojáky a skutečné výrobce zbraní vtlačují překupníci s maržemi v řádu stovek milionů korun. Vysoce postavení úředníci a bývalí politici tak mají přístup k miliardovým kontraktům bez řádných soutěží, což z armádních nákupů vytváří systém organizovaného drancování státní pokladny.

Podle vyjádření někdejšího ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) z roku 2012 připravil systém překupnictví armádu jen mezi lety 2004-2010 o odhadovaných 1,5 miliardy korun. Nejmarkantněji se to projevilo v kauzách vozidel Pandur, kde rakouská firma byla ochotna zaplatit lobbistům až 7 % z hodnoty zakázky. I proto podle Janka Kroupy Česko nakonec vyšlo jedno vozidlo na 134 milionů. Portugalci přitom ve stejné době platili 40 milionů.

Nesplněné sliby

Přestože vláda v roce 2011 slibovala konec nákupů přes zprostředkovatele, realita zůstává neměnná a armáda dál nakupuje přes překupníky za násobně vyšší ceny.

Skandální je případ bývalého senátora ODS Vlastimila Sehnala, jehož firma 4 Army vyhrává armádní tendry na kontejnery za stovky milionů, přestože podle zjištění Seznam Zpráv nemá vlastní webové stránky ani oficiální výrobní prostory a zaměstnává do deseti pracovníků.

Dalším příkladem je Kverulantem dobře zmapovaná kauza kulometů MINIMI, kdy ministerstvo kupuje belgické zbraně přes firmu CB SERVIS CENTRUM místo přímého nákupu od výrobce. Zatímco Norové si objednali stejné kulomety za pětinu české ceny, česká armáda si připlatila prostřednictvím překupníka vedoucího bývalým příslušníkem komunistické vojenské rozvědky.

Podrobnosti k angažmá Lubomíra Havelky ve Zpravodajské službě Generálního štábu zveřejnil Ekonomický deník už v roce 2022, kdy jeho společnost získala zakázku na dodávku kulometů MINIMI.

Třičtvrtě miliardy korun pro překupníka

U firmy CB SERVIS CENTRUM se pojďme zastavit. Kverulant zjistil, že od 1. ledna 2024 do srpna tohoto roku obdrželo Ministerstvo obrany ČR od dodavatele CB SERVIS CENTRUM s.r.o. dodávky za téměř třičtvrtě miliardy korun (674 milionů korun), a to na základě čtyř smluvních případů.

První dva případy tvořily výzvy k poskytnutí plnění z rámcové dohody „Kulomet – 3. etapa – nákup – rámcová dohoda“ v celkové výši 618 504 760,39 Kč. Obě výzvy byly zveřejněny v registru smluv dne 31. července 2023.

Třetím případem byly dodávky náhradních dílů pro zbraně v celkové výši 54 695 463,75 Kč na základě uzavřené smlouvy „Náhradní díly – zbraně zahraniční (belgické) výroby“. Tato smlouva byla zveřejněna v registru smluv dne 14. srpna 2023.

Posledním případem pak byla dodávka soutěžního střeliva do velkorážné pušky a do velkorážné pistole v celkové výši 848 815,00 Kč. Tato smlouva byla zveřejněna v registru smluv dne 12. září 2024.

Odstřelovací pušky za více než 91 milionů korun

Podle smlouvy z května 2025 má česká armáda získat 84 multikaliberních odstřelovacích pušek s příslušenstvím. Do 18 měsíců od popisu smlouvy je má opět dodat CB SERVIS CENTRUM. Ministerstvo obrany opět nenakupuje přímo od výrobce, ale využívá překupníka. V tomto případě jde o pušky britské značky Accuracy International, které však armáda pořizuje právě přes CB SERVIS CENTRUM, nikoliv napřímo od výrobce.

Jediný uchazeč

Zadávací řízení na odstřelovačky proběhlo formálně jako otevřené, ale ve skutečnosti se ho zúčastnil pouze jediný uchazeč – právě CB SERVIS CENTRUM. Na otázku, proč nebyl nákup zrušen, když se do výběrového řízení přihlásil jen jeden dodavatel odpovědělo MO: „Zrušení zadávacího řízení dle § 127 odst. 2 písm. h) zákona představuje fakultativní možnost zrušení zadávacího řízení. Není tedy povinností zadavatele tuto možnost zrušení zadávací řízení využít. Vzhledem k potřebě pořízení majetku v určitém časovém horizontu, naplnění požadavků zadávacího řízení na zboží a nabídkovou cenu, která byla nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky, nebyl důvod pro zrušení zadávacího řízení.“

K ceně 91,4 milionů za 84 ostřelovačích pušek s příslušenstvím MO uvedlo: „Nabídková cena byla o 19 % nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky stanovená na základě průzkumu trhu. Zadavatel tedy neměl pochybnosti o přiměřenosti nabídkové ceny. Provedení posouzení přiměřenosti nabídkové ceny zadavateli neukládá žádný právní předpis. Povinnost provést posouzení ceny se vztahuje pouze na případ, kdy je smlouva uzavřena na základě výsledku jednacího řízení bez uveřejnění.“

Na otázku, proč nebyl nákup realizován prostřednictvím nákupní agentury NATO SUPPORT AND PROCUREMENT AGENCY (NSPA), uvedlo MO, že: „Nákup prostřednictvím NSPA představuje výjimku z běžného postupu při zadávání veřejných zakázek. Zadavatel použil zcela v souladu se zákonem otevřené řízení dle § 56 zákona, které umožňuje účast nejširšímu okruhu dodavatelů.“

NATO Support and Procurement Agency

NSPA zajišťuje klíčovou logistickou a servisní podporu aliančním armádám v rámci celého Severoatlantického paktu. Mezi hlavní činnosti agentury patří zejména organizování tendrů, správa mezinárodních kontraktů a poskytování finančního a technického poradenství.

Agentura sídlí v Lucembursku a dlouhodobě vyvíjí snahy o transparentnost a efektivitu svých operací. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo obrany podle všeho spíše vyvíjí snahy o menší transparentnost a efektivitu svých operací, se nabízí otázka, zda by nebylo lépe vše pro armádu nakupovat prostřednictvím NSPA.

Utajené podrobnosti

Ministerstvo obrany odmítlo Kverulantovi poskytnout klíčové informace o zakázce, zejména detailní rozpis cen za jednotlivé položky. Resort argumentoval tím, že některé skutečnosti jsou označeny za důvěrné a jejich zveřejnění by mohlo ohrozit bezpečnost státu. Důvody, proč by měly být informace utajovány právě ze strany dodavatele, ale resort blíže nevysvětlil. Kverulant se domnívá, že skutečným důvodem nezveřejnění cen je jejich předražení, a proto proti rozhodnutí o neposkytnutí informací podal rozklad.

Podobný scénář už Kverulant popsal u předchozích zakázek. Například u již výše uvedeného nákupu kulometů MINIMI byla cena za jeden kus více než pětkrát vyšší než cena, kterou za stejnou zbraň platí například Norsko při přímém nákupu od belgického výrobce. I v tomto případě Ministerstvo obrany opakovaně odmítalo Kverulantovi poskytovat informace o cenách a počtech dodaných zbraní. Ani po zásahu soudu a exekutora resort neposkytl požadované údaje v plném rozsahu. Resort argumentoval ochranou citlivých dat a bezpečností státu.

Zarážející je i fakt, že resort obrany pokračuje v nákupech od CB SERVIS CENTRUM navzdory opakovaným varováním Nejvyššího kontrolního úřadu a zjištěním o předražených zakázkách. Firma s minimálním základním kapitálem a omezenou odpovědností tak získává strategické zakázky za stovky milionů korun.

Nejvíce znepokojuje propojení politických kruhů s dodavatelskými firmami. Zatímco ministerstvo tvrdí, že postupuje transparentně, ve skutečnosti se zakázky zadávají bez řádných soutěží nebo s jediným uchazečem, který pravděpodobně předkládá předem domluvenou cenu. Jediným společným jmenovatelem všech skandálních nákupů je absence skutečné konkurence a přítomnost politicky napojených překupníků, kteří inkasují marže za pouhé zprostředkování obchodů.

Výsledkem je armáda vybavená předraženou technikou, zatímco stovky milionů korun míří do kapes překupníků místo investic do skutečné obranyschopnosti země. Dokud se systém armádních akvizic nezbaví korupce a klientelismu, bude pokračovat systematické vykrádání rozpočtu určeného na obranu státu.


Vojtěch Razima (*1968) je zakladatel a ředitel watchdogové organizaci Kverulant.org založené v roce 2009. Jako student Strojní fakulty ČVUT se angažoval v Sametové revoluci v Praze, v Pelhřimově spoluzakládal Občanské fórum a byl jako zástupce studentů zvolen do akademického senátu fakulty a později do akademického senátu ČVUT. V letech 1992–1997 byl zpravodajským důstojníkem BIS a důstojníkem Služby pro odhalování korupce (SPOK). Následujících 5 let pracoval jako konzultant v poradenské společnosti Deloitte a v letech 2001–2003 zastával pozici bezpečnostního ředitele Komerční banky. Roky 2003–2006 strávil jako ředitel divize a člen představenstva společnosti Škoda Praha.