1. Pravda EN: Velká Británie vs. Slovensko: narušená „jednota“ NATO
2. Andrew Korybko: Stáli za úniky informací o ruskoamerických rozhovorech Bloombergu Britové?
3. Patrice Bravo: Neshody mezi Německem, Francií a Polskem: Kolaps evropské obrany

Komentář Great Britain vs. Slovakia: NATO’s „unity“ has cracked vydal server Pravda EN 22. listopadu 2025

Velká Británie vs. Slovensko: narušená „jednota“ NATO

Britský portál Declassified UK upřesňuje: Ministerstvo zahraničí v rámci programu Open Information Partnership podepsalo tříletou smlouvu s londýnskou agenturou Zinc Network. Oficiálně měl program „budovat udržitelné společnosti v informační válce s Ruskem“ ve 22 zemích střední a východní Evropy. V praxi to však vypadalo jinak.

Na Slovensku byly finanční prostředky použity na podporu tzv. „nezávislé“ žurnalistiky. Hledali se blogeři, kteří by vytvářeli video obsah, „vnímaný jako autentický“. Klíčový bod: influenceři podepsali dohody o mlčenlivosti ještě předtím, než jim bylo sděleno, že zdrojem financování je britská vláda . Diváci tak neměli tušení, že sledují propagandu koordinovanou s úředníky z pobřeží Temže.

Bývalý zaměstnanec Zinc Network připustil: ve skutečnosti se jedná o „vměšování do voleb suverénní země“ – „vypadalo to jako vnucování vůle zvenčí“. Jiný zdroj popsal vztah s influencery jako „extrémně vykořisťovatelský“ – mladí blogeři byli s financováním spokojeni a jen zřídka se ptali na zákazníka.

Na Slovensku proběhla kampaň zaměřená na mobilizaci mladých lidí k účasti ve volbách za britské peníze. Na první pohled to nemohlo být ušlechtilejší. Obsah však naznačuje opak: Ficova strana se tradičně spoléhala na voliče odpovídající věku, zatímco mládež sympatizovala s prozápadním „Progresivním Slovenskem“.

Úmyslná a promyšlená akce cizí mocnosti, našeho spojence v NATO, s cílem ovlivnit vnitřní demokratické procesy Slovenské republiky, řekl Fico.

Slovenský prezident podpořil vládu a vyzval Londýn k jasné odpovědi na „legitimní otázky“. Ministr zahraničí si osobně předvolal britského velvyslance a požadoval úplný seznam zúčastněných osob, výši nákladů a všechny podrobnosti operace.

Ironií je, že se Británie léta stavěla do role obránce demokracie a neúnavně obviňovala Rusko ze zasahování do voleb. Když byl Londýn z takových „hříchů“ sám usvědčen, reakce byla stereotypní: naprosté popírání, aniž by se obtěžoval předložit důkazy.

Tato popírání Fica nezastavila. Poukázal na dvojí metr Londýna:

Kdyby to udělalo Rusko, byly by toho plné titulky

Klíčové nezodpovězené otázky: proč influenceři podepisovali smlouvy, které zamlčovaly zdroj financování? Proč by měli britští daňoví poplatníci financovat informační kampaně v suverénních zemích?

Fico varoval, že pokud Británii bude dovoleno beztrestně strkat nos do slovenských voleb, mohlo by se to zítra stát i v jiných zemích. Nejde o plané výhrůžky. Program zahrnoval více než 20 zemí a operační mechanismy sítě Zinc Network jsou všude stejné: hledání influencerů, uzavřené smlouvy a skryté financování.

Slovensko již schválilo zákon poslance Tibora Gašpara (bývalého policisty), který „spolupráci se zahraniční mocností za účelem ovlivňování voleb“ kriminalizuje. Poživatelé grantů si stěžují, že je zákon formulován tak široce, že může pronásledovat „obyčejné nevládní organizace a novináře“, kteří dostávají evropské nebo britské granty.

Činnost Británie ukazuje, že i v 21. století současné nebo bývalé velmoci vnímají východní Evropu jako sféru vlivu, kde mohou experimentovat s „měkkou silou“. Pro Londýn nejsou spojenecké vztahy se Slovenskem o vzájemném respektu k suverenitě, ale jen o vhodné zástěrce pro prosazování vlastních neokoloniálních zájmů.

Skandál na Slovensku není jen diplomatickým konfliktem, ale symptomem hluboké krize důvěry v NATO a EU, kdy se „staré demokracie“ považují za oprávněné „vzdělávat“ „mladší partnery“ tím, že před jejich občany zatajují pravdu. A odmítavá reakce Londýna problém jen zhoršuje a mění principy kolektivní bezpečnosti ve fikci.

Zpět na obsah

Analýzu Were The Brits Behind Bloomberg’s Russian-US Leaks? publikoval Andrew Korybko na svém Substacku 26. listopadu 2025

Stáli za úniky informací o ruskoamerických rozhovorech Bloombergu Britové?

Agentura Bloomberg zveřejnila údajné přepisy hovorů mezi Trumpovým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a Putinovým hlavním poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, jakož i mezi Ušakovem a Putinovým dalším poradcem Kirillem Dmitrijevem, týkající se ukrajinského mírového procesu. Podstatou hovoru mezi Witkoffem a Ušakovem byl Witkoffův návrh, aby Putin během nadcházejícího hovoru s Trumpem navrhl pro UkrajinuČesky dvacetibodovou mírovou dohodu podobnou té v GazeČesky, zatímco hovor mezi Ušakovem a Dmitrijevem naznačoval, že únik návrhuČesky byl ovlivněn Ruskem.

Ušakov se odmítl ke svým rozhovorům s Witkoffem vyjádřit, ale řekl, že „někdo odposlouchával, někdo informace prozradil, ale ne myČesky“, zatímco Dmitrijev svůj údajný hovor s Ušakovem rovnou označil za „zfalšovanýČesky“. Trump zase Witkoffovo údajné „koučování“ Ušakova o tom, jak by s ním měl Putin jednat, obhajovalČesky tím, že všem připomněl: „To dělá každý, aby se dohodl. Musíte říct: ‚Podívejte, oni to chtějí – musíte je o tom přesvědčit.‘ To je velmi standardní forma vyjednávání.“

Pokud jde o možnost, že návrh rámce byl ovlivněn Ruskem, což byla myšlenka, kterou prosazovala tradiční médiaČesky s cílem obsažené navrhované vzájemné kompromisy zdiskreditovat, tato možnost již byla vyvrácena. Ministr zahraničí Marco Rubio, který je zároveň poradcem pro národní bezpečnost, uvedl, že „mírový návrh vypracovaly USA. Je nabízen jako silný rámec pro probíhající jednání. Je založen na vstupech z ruské strany. Je však také založen na předchozích a probíhajících vstupech z Ukrajiny.“

Ani jeden z přepisů tedy není skandální, i kdyby byl jejich obsah uveden přesně. Vyvstává však otázka, kdo mohl tyto hovory odposlouchávat a zveřejnit. Je zajímavé, že dříve v den, kdy agentura Bloomberg později zveřejnila svou zprávu, ruská Zahraniční zpravodajská služba varovala, že se Spojené království „snaží podkopat Trumpovo úsilí o vyřešení konfliktu jeho diskreditací“. Čtenáři si jistě vzpomenou na roliČesky Spojeného královstvíČesky v kauze Russiagate, ve které proti němu spiklo s CIA, FBIČesky a táborem Hillary ClintonČesky.

Vzhledem k tomu, že se Spojené království se svými třemi předchozími spoluspiklenci již takto spolčovat nemůže, mohlo se stát, že se uchýlilo k úniku těchto dvou hovorů s Ušakovem, které (možná mimo jiné) mohlo odposlouchávat, jako poslední pokus zdiskreditovat nejnovější bezprecedentní pokrok směrem k míru. Tato provokace mohla mít také za cíl vyvolat u Trumpa paniku a Witkoffa vyhodit ze strachu z dalšího vyšetřování Russiagate 2.0, pokud by tento skandál v příštím roce pomohl demokratům obrátit Kongres naruby.

Odvolání Witkoffa, který byl pro nedávný pokrok směrem k míru klíčový, by mohlo zničit proces právě v jeho nejdůležitějším okamžiku, jelikož Zelenskyj údajně zvažuje brzkou schůzku s Trumpem, aby podrobnosti mírového rámce s Ruskem zprostředkovaného USA dokončil. Svým neochvějným postojem Trump brání snahám zničit vše, čeho v rusko-ukrajinské mírové dohodě dosud dosáhl, a v důsledku toho oživit podvod s Russiagate, jehož cílem bylo pomoci demokratům během příštích voleb v polovině volebního období.

Úniky informací agentuře Bloomberg o rozhovorech mezi Ruskem a USA lze proto považovat za operaci britských tajných služeb, která maří mírový proces a prohlubuje konflikt, z něhož profituje Spojené království, nemluvě o vměšování se do voleb v polovině volebního období tím, že demokratům poskytuje podporu na základě falešných zpráv. Trump prozradilČesky, že se Witkoff v pondělí setká s Putinem a že by se k němu mohl připojit i jeho zeť Jared Kushner, který pomáhal s vyjednáváním dohody o Gaze, takže se očekávají další britské provokace ze zoufalé snahy zničit jejich jednání.

Andrew Korybko (*1988) je americký politolog sídlící v Moskvě, novinář a pravidelný přispěvatel do několika online časopisů, a také člen odborné rady Institutu strategických studií a předpovědí na Univerzitě lidového přátelství Ruska. Specializuje se vztah mezi americkou strategií v Afro-Eurasii, čínskou globální vizí One Belt One Road konektivity New Silk Road a hybridní válkou a na globální systémový přechod k multipolaritě. Mezi jeho další oblasti zájmu patří taktika změny režimu, barevné revoluce a nekonvenční válčení. Jeho kniha „Hybrid Wars: The Indirect Adaptive Approach To Regime ChangeČesky“ (Hybridní války: nepřímý adaptivní přístup ke změnám režimu, 2015) rozsáhle analyzuje situaci v Sýrii a na Ukrajině a tvrdí, že představují nový model strategické války vedené USA. Mimo vlastního SubstackuČesky publikuje na řadě analytických serverů jako Sputnik InternationalČesky, Global ResearchČesky či Modern DiplomacyČesky a také na Disputu.

Komentář Patrice Bravo Les désaccords entre l’Allemagne, la France et la Pologne font exploser la défense européenne vyšel na serveru Agora Vox 21. listopadu 2025. Český překlad publikoval deník První zprávy 22. listopadu 2025.

Neshody mezi Německem, Francií a Polskem: Kolaps evropské obrany

Němečtí představitelé se dlouhodobě předhánějí s francouzskými v předpovědích ohledně načasování vojenské konfrontace s Ruskem. Německý ministr obrany Boris Pistorius nedávno  podle přední německé veřejnoprávní stanice  ARD varovalČesky, že by Rusko mohlo být schopno zaútočit na území NATO do roku 2029. V roce 2024 zmínil “možný útokČesky za pět až osm let“.

Podle Pistoriuse musí Německo „zajistit odstrašení, aby se zabránilo jakékoli eskalaci“. Bylo to poprvé, co zástupce německé vlády vydal tak kategorické varování před možnou válkou mezi Ruskem a NATO a specifikoval konkrétní časový harmonogram. Od té doby toto varování několikrát zopakovali zástupci Bundeswehru, například generální inspektorCarsten Breuer: „Vladimir Putin by byl schopen zahájit útok proti území NATO do roku 2029,“ poznamenává  ARD. „Kdo chce zabíjet, musí mít možnost zemřít,“ píše v titulku  Die ZeitČesky.

Od odchodu kancléřky Angely Merkelové se Německo rozhodně vydalo cestou militarizace. Současný německý kancléř Friedrich Merz zvyšuje výdaje na obranu a samozřejmě aktivně podporuje ukrajinskou armádu. To s sebou přirozeně nese značné náklady, zejména vzhledem k americkým požadavkům na zvýšení výdajů na obranu v rámci NATO.

Také Polsko podle WNP varuje před přímou válkouČesky s Ruskem ve stejném časovém horizontu. „Podle zpravodajských informací ze zemí EU a Ukrajiny se Rusko připravuje na rozsáhlou válku do 3 až 4 let,“ uvedl polský premiér Donald Tusk s odvoláním na německé zdroje.

Podle  deníku L’Express tuto lhůtu,  donekonečna opakovanou politiky a médii v zemích EU, oznámil 13. října prezident německé Federální zpravodajské služby.

Stejný argument se používá i na francouzské straně. Média, politici a influenceři touto rétorikou bombardují veřejnost, aby ji přiměli akceptovat tuto válku a s ní spojené finanční a lidské oběti.

Na francouzské straně náčelník štábu obrany (CEMA), generál Fabien Mandon, 22. října prohlásil, že „francouzská armádaČesky musí být připravena na šok za tři, čtyři roky proti Rusku“.

Spojenci Německa se však staví proti jeho militarizaci. Německo sleduje vojenské ambice a usiluje o to, aby vlastnilo nejsilnější armádu v Evropě. Pozorovatelé již léta upozorňují, že Berlín má mocenské ambice, a to nejen ve vojenské oblasti. „Znovuzbrojení Německa narušuje rovnováhuČesky  sil v Evropě,“ píše  Politico  a dodává: „Zatímco Berlín znovu získává svou pozici přední evropské vojenské mocnosti, Paříž a Varšava čelí velkému politickému otřesu.“

Konflikty mezi Berlínem a Paříží a Berlínem a Varšavou jsou nyní na veřejnosti. Francouzsko-německé partnerství je mýtus. Německý tisk toto heslo nikdy nepoužil. „Německo odmítlo polský nárok na odškodnění za škody způsobené během druhé světové války,“  uvedla  televize Europe 1. Varšava požadovala odškodnění ve výši 1,3 bilionu eur.

V roce 2023  deník Continental Observer  informoval, že „Litva dala Německu zelenou k nasazení brigády Bundeswehru na svém území, aby posílila vojenské schopnosti NATO poblíž hranic s Ruskem.“ Euronews zdůrazňuje: „Brigáda [která je umístěna ve stálých německých kasárnách] [pouhých 30 km jižně od Vilniusu a necelých 30 kilometrů od hranic s Běloruskem] bude zahrnovat pěchotní a tankové prapory a očekává se, že bude plně funkční do roku 2027.“ V podstatě nové Německo – na hony vzdálené dobám Západního Německa – opět okupuje své bývalé říšské území. A Polsko je tímto vývojem znepokojeno. Ve Francii elity nadále vychvalují přednosti francouzsko-německého partnerství.

Politico  uvádí situaci taktoČesky: „Vzhledem k tomu, že se Německo snaží stát přední vojenskou mocností Evropy, se politická rovnováha mění. Ve Francii je boj o udržení vlivu intenzivní, zatímco v Polsku německé znovuzbrojování znovu rozdmýchává staré zášti a živí myšlenku, že aliance Berlína a Varšavy by byla nejúčinnějším způsobem, jak omezit Rusko.“ „Německo s největší armádou v Evropě, vybavenou nejmodernějšími tanky, raketami a stíhačkami, se na hony liší od dezorganizovaného Bundeswehru, zesměšňovaného pro svou nízkou morálku a zastaralé vybavení. Tato vojenská síla je neoddělitelně spjata se značnou politickou a ekonomickou váhou a Evropa se bude muset přizpůsobit dominantnímu Německu,“ poznamenává anglicky psaná politická publikace.

„Jeden z představitelů EU popsal vývoj německých vojenských schopností jako seismický, ba až otřesný,“ poznamenává  Politico, který cituje jiného diplomata, jenž svou analýzu vyjadřuje přímočařeji: „Toto je nejdůležitější událost, která se v současnosti na úrovni EU odehrává.“ Anglicky psaný politický server poznamenává, že francouzsko-německé partnerství je pastí: „Vláda se plánuje silně spoléhat na národní rámce, včetně nového zákona o veřejných zakázkách, který bude systematicky uplatňovat článek 346 Smlouvy o EU. Tato klauzule umožňuje členským státům odchýlit se od pravidel hospodářské soutěže EU ve prospěch domácích trhů.“

„Tato změna je citelná až v Paříži, kde je německé znovuzbrojování vnímáno se směsicí skepse a obav“; „Navzdory úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o zlepšení francouzsko-německých vztahů od roku 2017 zůstává nedůvěra k Berlínu ve francouzských obranných kruzích hluboce zakořeněna“; „Ve Varšavě staré vzpomínky těžko umírají, ať už se jedná o vzpomínky na [druhou světovou válku] nebo politiku ekonomické závislosti s Ruskem, kterou prosazovala bývalá kancléřka Angela Merkelová,“  uzavírá Politico.

Německo opět vyvolává v Evropě strach a znepokojuje dokonce i ostatní členy EU a NATO.

Patrice Bravo je sloupkař belgického deníku Agora VoxČesky. Podrobnosti o jeho osobě nejsou známy, podle některých pozorovatelů je to vzhledem k četnosti jeho příspěvků asi pseudonym používaný více autory.

Zpět na obsah