Aktivity Číny ve střední Asii ve světle ruských zájmů

Čína je bezprostředním sousedem a hlavním hospodářským partnerem postsovětských zemí střední Asie. Jejich historické vazby sahají až do středověku. Současná hranice mezi Čínou a středoasijskými zeměmi vznikla v době ruského impéria a byla dotvořena v letech 1980-2000. Po rozpadu SSSR si Rusko zachovalo ve Střední Asii kulturní a ekonomickou dominanci, ale díky své ekonomické síle a geografické blízkosti se k němu jako hráč v regionu připojila Čína.

S posilováním pozice Číny a oslabováním pozice Ruska byly jejich překrývající se zájmy v bývalých sovětských republikách stále více vnímány jako zdroj budoucího soupeření. A přestože ruští představitelé opakovaně ujišťovali, že zájmy obou mocností v Eurasii se spíše sbližují než střetávají (Putin, 2023), je i nadále užitečné sledovat aktivity Číny v regionu. Eskalace ukrajinské krize v roce 2022 navíc pravděpodobně odradí bývalé sovětské republiky od dalšího sbližování s Ruskem, a umožní tak Číně rozšířit svůj vliv v regionu. V současné době je tento vliv nejsilnější ve Střední Asii, kde může být příkladem čínské aktivity obecně.

Optikou ruských zájmů analyzuje tento článek čínské aktivity ve Střední Asii: jejich kontext, obecné trendy a dynamiku v oblasti obchodu, investic, vzdělávání a vojenské spolupráce. Článek využívá širokou škálu statistických údajů a údajů o veřejném mínění. Zvláštní pozornost je věnována formátu Čína-Střední Asie, který byl zahájen v roce 2023 a který je zde označován jako Si-anský proces a který poskytuje materiál osvětlující postoj Číny k tomuto regionu.

Trump si vymyslel „celní podvod“, aby se „oddělil“ od Číny

Trumpova celní extravagance nikdy nebyla o obchodním deficitu, reindustrializaci nebo návratu pracovních míst do Ameriky. Vždy šlo o Čínu. Nyní, když Trump buď zmírnil, nebo zrušil cla na 90 dalších zemí, můžeme vidět, o co vlastně jde. Trump používá „kouřovou clonu“ v podobě cel k realizaci své politiky oddělování, strategie, jejímž cílem je izolovat, obklíčit a nakonec rozdrtit Čínskou lidovou republiku. To je motiv, který tuto politiku řídí. Cla jsou jen prostředkem k dosažení cíle.

Čína je terčem útoků, protože se díky svému raketovému vzestupu a explozivnímu růstu stala hrozbou pro americkou globální hegemonii. Proto se Čína dostala do hledáčku Washingtonu. Uvalením prohibitivních 125% cel na čínský vývoz Trump naznačuje, že éra integrovaných trhů v globalizovaném systému skončila. Svět je znovu rozdělen na válčící bloky bohatých kapitalistů na Západě, kteří nemohou konkurovat čínskému modelu řízenému vládou, která kontroluje kritická průmyslová odvětví země a recykluje obrovské zisky zpět do životně důležité infrastruktury, vzdělávání, výzkumu a vývoje a technologií.

Generální ředitel MAAE navštívil Čínu s cílem posílit spolupráci

Čína dosahuje v oblasti jaderné energetiky pozoruhodného pokroku a je silným podporovatelem mise MAAE, jejímž cílem je zajistit, aby jaderné technologie sloužily míru a rozvoji, uvedl generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi při setkání s čínským ministrem zahraničí Wangem I v Pekingu. Vyměnili si rovněž názory na čínský závazek k multilateralismu a nešíření jaderných zbraní. Během týdenní návštěvy Číny se pan Grossi setkal s několika vysokými úředníky, podepsal dohody a navštívil jaderná a energetická zařízení a instituce, jakož i prestižní Pekingskou univerzitu.

Čína provozuje 58 civilních jaderných reaktorů a téměř 30 nových reaktorů se staví. To představuje téměř polovinu všech energetických reaktorů, které jsou v současné době ve výstavbě na celém světě.

Trumpova absurdní obchodní politika přivede Američany do bídy a poškodí svět

Trump viní zbytek světa z amerického deficitu, ale to je absurdní. Je to Amerika, která utrácí více, než vydělává.

Příčinou rozpočtového deficitu nejsou platy státních zaměstnanců, kteří jsou bez rozmyslu propouštěni, ani vládní výdaje na výzkum a vývoj, na nichž závisí naše budoucí prosperita, ale spíše kombinace snižování daní bohatým a bezohledných výdajů na neustálé americké války …

Si Ťin-pching vrací Trumpovi úder 6 rozsáhlými protiopatřeními

Peking si už nehraje na obranu. Rukavice jsou pryč. Čína v reakci na eskalující cla Bílého domu připravuje šest vypočítaných protiopatření, která nejsou určena pouze k odvetě, ale také k úplnému přestavění šachovnice.

Podle příspěvku z účtu WeChat spojeného s čínskou státní tiskovou agenturou Xinhua se opatření čtou jako učebnice asymetrické ekonomické války. Nejsou to jen ekonomické plácnutí přes ruku. Jsou to chirurgické útoky na klíčová americká průmyslová odvětví a zranitelná místa.

Evropská idiokracie přichází do temnoty

Pod vedením kapitánů bankovního průmyslu se Evropa vrací do 30. let 20. století.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen oznámila svůj plán ReArm Europe s až 800 miliardami eur na vojenské výdaje. Vzápětí prosazuje německý kancléř Friedrich Merz neomezené půjčování si na infrastrukturu a obranu. Emmanuel Macron ve Francii chce poslat vojáky na Ukrajinu a posílit francouzský jaderný arzenál.

Racionální tvůrci politiky by museli rozpoznat ztracený případ a upravit kurz. To je to, co dělá nová administrativa ve Washingtonu. Ale evropská loď bláznů je odhodlaná, odhodlaná neúspěch zdvojnásobit bez ohledu na cenu.

Trump a obchodní válka

Globální obchodní válka oficiálně začíná! Trudeau nazývá Trumpa „hloupým“ a Čína slibuje, že bude bojovat „do hořkého konce“

Nemůžu uvěřit, jak rychle se ekonomické události pohybují nyní. Globální obchodní válka, která právě propukla, bude nesmírně bolestivá. Pokud o tom pochybujete, přečtěte si celý článek až do konce. Existuje důvod, proč se index Dow Jones Industrial Average za poslední dva dny propadl o více než 1300 bodů. Vrcholné mozky na Wall Street jasně chápou, co přichází. Čína, Kanada, Mexiko a EU by mohly katastrofu odvrátit jednáním s prezidentem Trumpem, ale všechny se rozhodly tak neučinit. Všichni se vrhají do dlouhého boje a výsledek bude naprosto katastrofální. To vše se samozřejmě děje v době, kdy se zdá, že recese již začala. Máme mnohem větší potíže, než si většina lidí uvědomuje, a měsíce, které nás čekají, budou pravděpodobně velmi mučivé.

Jaký dopad mohou mít nejnovější energetické sankce USA na vztahy Rusko-Indie?

Trumpova preference sankcí a jeho nejnovější hrozba zdvojnásobení těch sekundárních by mohly pečlivě vyvážené spojenectví Indie s USA a Ruskem vykolejit tím, že by ji donutilo si mezi nimi vybrat.

Média byla zaplavena zprávami spekulujícími, že by rusko-indické vztahy mohly v důsledku posledních energetických sankcí USA utrpět, protože se v poslední době orientovaly na rozsáhlý dovoz zlevněné ropy z Moskvy, který by mohl být nejnovějšími jednostrannými omezeními ohrožen. Nejmenovaný indický zdroj však médiím řekl, že „Rusko najde způsoby, jak se k nám dostat“.

Vyzbrojování amerického dolaru. Může to fungovat?

Trump prosazuje řadu plánů na posílení Ameriky – na úkor jiných zemí. Vzhledem k jeho mottu „my vyhrajeme, vy prohrajete“ by některé z jeho plánů přinesly opačný efekt, než si představuje.

… snaha zemí BRICS bránit se kolektivně proti hegemonii USA znamená skutečně zásadní rozšíření a názorový rozdíl v tom, co je žádoucím způsobem organizace ekonomik vůči finančnímu kapitalismu jako kořistnickému dravci.
Zejména pak ve formě, v jaké se ho snaží prosadit Trump, když uvaluje sankce na země, které se odklánějí od dolaru.

To by však v politice Spojených států neznamenalo velkou změnu. Domnívám se však, že za Trumpa může Hudsonův zákon dosáhnout svého vrcholu: „Každá akce Spojených států útočící na jiné země má tendenci se obrátit proti nim a nakonec stojí americkou politiku nejméně dvakrát tolik“.